Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Navždy, má lásko - 9. kapitola

Navždy, má lásko - 9. kapitolaSophie se vrátí po plese domů, někdo na ni bude čekat. Sam půjde ke Cullenům, co jim chce? M. :-)

Nad ránem jsem dorazila domů. Všichni spali. Teda, já si to alespoň myslela, než jsem uviděla tátu sedět v kuchyni. Čekal na mě.


„Tati?“ potichu jsem ho oslovila.


„Byla jsi s ním, že?“ nabroušeně se na mě podíval.


„Ano,“ přestala jsem konečně lhát.


„Uvědomuješ si, že jsem tě nevychoval pro upíra, Sophie?“ pokračoval a já si přisedla.


„Tati, prosím, vyslechni mě. Vyslechni mě jako táta, ne jako můj Alpha,“ požádala jsem ho.


„Zamilovala jsem se do kluka, se kterým mi je jako nikdy v životě. Miluji ho víc než cokoliv na světě. Chci ho víc než cokoliv na světě. Nechtěla jsem to, bránila se tomu, ale stalo se. Nevím, co si s tou láskou počít. Vím, že to je špatné, ale nedokážu se tomu ubránit,“ pokusila jsem se mu to vysvětlit. Nevím, jestli to pochopil.


„Tak jsi to měla zkusit!“


„Já to zkoušela, opravdu! Přísahám, že jsem se tomu bránila! Věř mi!“ Chytila jsem ho za ruce.


„Víš, co pro nás znamenalo, když Jacob odešel. Nepřežiju, kdybys to tentokrát měla být ty! Nemůžeš opustit naši smečku! Odejít s upírem, Sophie! Ty ne, Soph! Ty ne!“ Musím mu to říct. Musela jsem to zkusit.


„Tati, on není upír, on je vlk.“


„Cože?“


„Zdědil po Jakovi jeho gen.“


„Panebože, takže mi chceš říct, že s Renesmé stvořili vlkodlačího mutanta?“


„Tati!“ okřikla jsem ho. „Neříkej to takhle!“ Pousmál se na mě a mně se přece jen trochu ulevilo.


„Takže vlk?“ Souhlasně jsem přikývla.


„A ta jeho holka?“


„Spíš upír, než vlk. Nemá gen,“ pokračovala jsem.


„A ta dvojčata?“ nepřestal s vyslýcháním.


„No, vlastně... To nevím. Jen vím, že jejich rodiče jsou Emmett a Rosalie.“


„To není možné, upíři nemůžou mít děti,“ zamyšleně se podíval dolů.


„Mám takový pocit, že vím, o co tu jde. Proč se vrátili. A kdo jsou ti lidé, které chtějí chránit v případě hrozby.“


„Ty myslíš, že Tess a Chris jsou lidé?“


„Nevím, vypadá to tak.“


„Tehdy když byl ten problém u Kanady, tak S.J. a Mel běželi na hranice, ale Chrise s Tess poslali domů, pak mu ale Jacob řekl, ať se vrátí zpět k nim. Proto tam tehdy z nich byla jen Mel.“


„To určitě ta bloncka! Byla šílená po dítěti. Málem tehdy nechala Bellu umřít. Jestli mají v plánu je změnit, tak tím poruší dohodu. A ty víš, co to znamená.“


„Vím,“ pohlédla jsem dolů.


„Dobře, teď to nechme, pak to dořešíme. Spíš mi řekni, co bude, až odejdou?“ Chytil mě za ruku a já cítila, jak se mi slzy derou do očí.


„Nevím,“ vzlykla jsem.


„Miluji svoji rodinu. A miluji svoji smečku. Neopustím vás.“


„Dobře,“ objal mě.


„Ale bez něj umřu,“ pošeptala jsem a sevřela ho v náručí, seč mi síly stačily.


Nic na to neřekl, rozloučili jsme se a šli oba spát.


 
Čas plynul a stále víc se blížil konec školního roku. Dost jsem z toho šílela. Situace mezi námi a Culleny byla klidná, dokonce bych si troufla říct, že až přátelská. Jako poslední dobou dost často jsem šla po škole s S.Jem. k nim domů. Seděli jsme u nich v pokoji a vymýšleli, jak jinak, než blbosti. Šlo o školní hry. Přemýšleli jsme, jak nad všemi zaručeně vyhrát. Tess a Chris měli jasno. Podvádět, jak to jen jde. Když jsme se dohadovali, zaslechla jsem dole hlasy.


„Táta,“ vyskočila jsem a letěla ke schodům.


Pomalu jsem sešla schody a čekala, co bude. Táta šel k nim do obýváku. Sešla jsem blíž. Zpozoroval mě. Nic mi neřekl, nemusel, jeho oči řekly vše. Bolelo ho vidět mě u nich. A mě bolelo, že mu ubližuji. Byl tam s ním Seth. Přistoupila jsem k nim, objala Setha, který si mě přitáhl k sobě, a čekala, co se bude dít.


„Už víte, jak se rozhodli, Carlisle?“ Nechápala jsem jeho otázku. Kdo se rozhodl?


„Ano. Nechají to být, Same. Vědí, že by tentokrát k boji opravdu došlo. A bojí se, že by ho prohráli,“ odpověděl doktor. Aha, Volturiovi.


„Takže?“ pokračoval otec.


„Až skončí školní rok, odejdeme opět pryč, Same.“ Po dokončení jeho věty se mi dost navalilo. Bože, tak moc nechci, aby odešli!!! Byla jsem zoufalá.


„Doufám, že víte, že kdyby k boji došlo, vlci by přece jen stáli opět při vás.“ Všichni jsme zůstali stát v úžasu. Z ničeho nic změnil názor? Proč? Nechápala jsem to, ale byla jsem šťastná, protože to znamenalo bezpečí. Bezpečí pro S.Je. Kdyby někdy přece jen k boji mělo dojít, budu bojovat po jeho boku.


„Díky, Same.“ Carlisle překonal úžas. Nikdo jiný tátovu náhlou změnu názoru nekomentoval.


„Jsme rádi, že to takto dopadlo. Nechceme bojovat,“ pokračoval.


„Ani nechceme porušit dohodu,“ přidal se Edward. Věděla jsem, na co naráží, zřejmě na to táta myslel.


„Co tím myslíš?“ vložila se do toho Rosalie.


„Sam se bojí, že máme v úmyslu zbavit života Tess a Chrise,“ vysvětlil jí.


„To v žádném případě!“ vystartovala proti němu.


„To jsem rád, nestojíme o to, aby byla dohoda porušena,“ opáčil otec.


„Rose, měla bys to vysvětlit, aby bylo jasné, proč se tohle všechno stalo,“ pokynul Edward na Rosalii.


„Jednoho dne jsme nalezli dvě skoro polomrtvé malé děti. Vzali jsme je ke Carlisleovi. Dělal, co mohl, aby je zachránil. Když na tom už byli líp, hledali jsme ty, co tohle udělali. Přišli jsme na to, že jejich rodiče se o ně nemohli postarat. Tak jsme se s Emmettem rozhodli, že je adoptujeme. Vychovávali jsme je a dali jim všechno, co potřebovali. Vyrůstali společně s Mel a S.Jem. Nikdy jsme neměli v úmyslu jim něco udělat! Zachránili jsme je! A jsme jejich rodina!“


„A proč jste se tedy báli, že dojde k útoku ze strany Volturiů?“ zeptal se Seth.


„Když povyrostli, pochopili, že jsou jiní, že nejsou jako my. Museli jsme jim to vysvětlit. A tím jsme riskovali prozrazení. Volturiovi toto netolerují,“ pokračovala.

Emmett k ní přistoupil, objal ji kolem pasu a dal jí pusu do vlasů. Byla už klidnější. Bylo jasné, že mluví pravdu. Nebylo třeba pochybovat.


„No, jsme rádi, že všechno dobře dopadlo,“ pousmál se Seth. Mně tedy do smíchu rozhodně nebylo. Jak pro koho to dopadlo dobře. Bylo jasné, že pro mě a S.Je. to dobře nedopadne.


„Bude se nám stýskat, Sethe,“ promluvila za všechny Bella.


„Kdykoliv se zase můžete vrátit, že Same?“ otočil se na mého tátu.
Pro mě by bylo ideální, kdyby ani neodešli!


„Jasně, kdykoliv,“ brouknul táta. Snažil se být přátelský. Já vím, že to dělal pro mě.


„No, my už půjdeme. Soph, jdeš s námi?“ podíval se na mě.


„Dorazím později, tati.“


„Dobře.“ Rozloučil se a odešel.


„Měla jsi jít s ním, Soph,“ vzal mě S.J. za ruku.


„Chtěla jsem se s tebou ještě pomazlit,“ potichu jsem se zasmála.


„No, tak to jo,“ pobaveně na mě koukal. Tak moc jsem tenhle pohled zbožňovala. Políbil mě do vlasů a táhl mě nahoru.

 


 

 

8. kapitola                 10. kapitola

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Navždy, má lásko - 9. kapitola:

 1
26.03.2012 [11:59]

mmonikOmlouvám se, v téhle kapitole jsem měla, jak vidíte, hodně chyb. Než jsem to stačila všechno opravit, tak už vyšly ostatní kapitoly. Doufám, že se nezlobíte a k téhle, docela důležité kapitole se vrátíte. Emoticon
M. Emoticon

25.03.2012 [12:50]

eMCullenAhoj, článek ti ještě jednou vracím, stále v něm máš chyby, které ti vypsala již adminka přede mnou. Pročti si, prosím, ještě jednou její komentář.
K opravě přímé řeči, kde máš opravdu hodně chyb, ti raději posílám koncept.

Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

Až si opravdu všechny chyby opravíš, zaškrtni "článek je hotov", díky. Emoticon

23.03.2012 [17:50]

NeyimissČlánek ti vracím, máš v něm mnoho chyb. Při opravě se zaměř zejména na:
* přímou řeč;
* mě/mně;
* jsi/si;
* krátké/dlouhé samohlásky;
* překlepy;
* čárky;
* střední rod;
* chybějící slova;
* zdvojené mezery;
* malá/velká písmena;
* slovesné třídy.

Až si vše opravíš, zaškrtni "Článek je hotov". Děkuji.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!