Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Náhoda je blbec - 10. část

Náhoda je blbec - 10. částKdo Bellu navštívil? Možná tušíte, ale co když si neuvědomila, že je noc a její podoba již není učitelky, která údajně učí na střední škole. Před dotyčným stojí Bella, ta pravá ve své podobě...
Vše není jen o vzhledu, zvuk srdce hraje velkou roli též...
Roxana


Náhoda je blbec – 10. část

(Chyba za chybou)


Pootevřela jsem dveře a nakoukla. Všude byla tma, jen z povzdálí jsem viděla světla domu. Dům v lese je velmi opuštěný a tichý, pomyslela jsem si a objala si ramena. Opřela jsem se o futra a koukala na nebe, kde se blýskaly hvězdičky. Měla jsem chuť se jich dotknout, třeba by se mi splnilo přání a můj život by mohl být normální. Mohla bych začít od začátku, nikdy už neslýchat a nemyslet na moji minulost. Avšak to zřejmě nepůjde.

„Není to spravedlivé.“

„Co není spravedlivé?“ zeptal se něčí medový hlas a já sebou trhla. Seděl naproti mně, na obrovské větvi smrku…

 


Úlekem jsem odskočila a narazila do skleněných dveří. Vypadal jako duch, oči měl propadlé, tělo bledé a jeho postoj, jakoby se uvnitř sebe pral, zda má vstoupit. Tohle není Edward, kterého bych potkala dříve. Tohle je někdo jiný. Můj Edward vypadá jinak.

„Co tu děláš?“ zeptala jsem se vyrovnaně. Zvedl svůj pronikavý pohled a podíval se mi do obličeje. Jeho pohled pálil a bolel. Nevím, co jsem si pod tím představovala, ale on sám mě… hrozně znervózňoval. Přemístil se na balkónek a opřel se o futra dveří.

Když jsem se zahlédla v jeho očích, hrklo ve mně. Moje podoba… ne! Uvnitř mě jsem začala padat k hlubokému dnu. Rychle jsem si dala ruce přes obličej a snažila se schovat před tíhou jeho pohledu. Zbytečně. On mě viděl. Už ví, že to nejsem já, že to je obyčejná Bella, která jsem přišla v jiném těle a ona sama je jiná.

„Neskrývej se přede mnou,“ zašeptal a vzal mé ruce do svých. Nechtěla jsem, aby se to tak stalo. V hlavě mi začaly poletovat myšlenky toho, co se stane, když se to dozví Stvořitel. Jak na to zareaguje? Netuším, ale mám takové tušení, že ne zrovna pozitivně.

Odvrátila jsem hlavu a zabodla svůj pohled do země. Propalovala jsem tam díru a snažila se zničit všechno, co jsem měla v dosahu pěti metrů, včetně sebe samé.

„Prosím, neuhýbej,“ zaprosil a chytil mě za zátýlek. Jeho ledový dotek do mého těla vyslal proudy elektřiny a já se zachvěla. Měla jsem pocit vzrušenosti. Bello, ty nemravo, co to zas provádíš? Ptala jsem se sama sebe, ale nemohla jsem si poručit.

„Edwarde, neměl bys mě vidět, vlastně ty bys tady vůbec neměl být,“ šeptla jsem. Na rtech mi spočinul jeho prst a jemně třel mé rty.

„Mně je v tuto chvíli jedno, co smím a co ne, mě zajímáš jen ty!“ řekl svým medovým hlasem a já se chystala roztát jako pohár zmrzliny. Podlomila se mi kolena a klesala jsem k zemi. Edward mě zachytil a vyhoupl si mě do náruče.

„Edwarde, netušíš, co se ti může stát, pokud se… Bojím se toho, jaká bude tvá reakce,“ prozradila jsem mu své pocity. Na kratičký moment se mi podíval do očí a viděla jsem v nich zaváhání. Jakoby váhal a sám sebe se ptal, zda mi to má říct, či si to nechat pro sebe.

„Jsi bláhová. Nevím, co ti vadí na tom, že o tebe má někdo zájem,“ řekl tiše. Zatajil se mi dech. Jeho náruč byla tak příjemná a skvěle jsem do ní zapadala. Jeho studený dech se mi odrazil od obličeje a jeho pronikavý pohled mě rentgenoval. Pořád jsem se nenáviděla za to, co provede Stvořitel s Edwardem, až na to přijde.

Svěsila jsem hlavu a mermomocí se dostala z jeho náruče. Ustoupila jsem o pár kroků dozadu a po chvilce jsem zjistila, že cesty úniku není.

„Proč?“ Jeho hlas zaplnil celou místnost, včetně altánku.

„Nemůžu být poblíž… tebe! Nesmím, prostě to nejde,“ vyžvýkla jsem se. Přede mnou se neježil zdatný, pohledný a mužný chlap, nýbrž smutný, ublížený a zraněný chlapec, jenž čekal nějakou útěchu, či pohlazení. Plakal na špatném hrobě. Nebyla jsem schopná opětovat mé city k němu, pokud jsem si byla jistá, že mu tím ubližuji a vystavuji ho nebezpečí.

Posadil se na pelest postele a pohrával si se svými prsty.

„Nechápu to! Jsem z toho trochu rozrušený, ale jsem schopen to vše překousnout, když mi vše vysvětlíš.“ Pořád na mě upíral jeho pohled a já nebyla schopná mu ho oplatit.

„Je to na dlouhé povídání a zrovna teď nejsem v situaci, kdy bych ti to chtěla vysvětlovat,“ řekla jsem popravdě. Nestačila jsem se ani hnout, nýbrž zaznamenat sebemenší pohyb. Najednou jsem vzhlížela směrem nahoru do jeho zlatých očí, které se pomalu měnily na černé. Jen v koutku zůstaly malé srpečky zlaté barvy. Zajíkla jsem se…

Z nenadání se mi po těle začal brodit pocit vzrušení. Prostupoval od dolních končetin po břicho a ramena. Hlava se mi mohla roztočit, když na mě dechnul. Cítila jsem, jak mi tuhne každý sval a moje tělo se začíná drtit v návalech horka.

„Přišel jsem se omluvit. Omluvám se za to –“ Bez dalších řečiček jsem ho utnula a omotala ruce kolem jeho krku. Byl najednou tak vysoký oproti mně, ale to nebyla žádná zábrana. Přilepila jsem se na něj a přiložila své rty na jeho. Byly vláčné, něžné a bez krve… dotýkala jsem se jeho honosné hrudě, ale pod mým dotekem uhnul a vyhoupl si mě na boky. Tiše jsem se usmála a nechala se odnést do postele, kde mě položil na přikrývku a jemně na mě nalehl.

V hlavě se mi drtily chytré myšlenky a poblouzněné vzrušením.

Cítila jsem mezi námi elektřinu, ale nebyla jsem schopná se odlepit. Chtěla jsem ho cítit na svém těle a zároveň mi do toho mluvil ten protivný hlásek uvnitř mé hlavy. Zavrtěla jsem hlavou a odlepila se od něj. Přerývaný dech ze mě vál a Edward na tom nebyl o moc lépe.

Zalezla jsem pod deku a snažila se, abych si skryla každý kousek těla. Aby neviděla ani kousíček kůže.

„Proč? Proč se přede mnou neustále skrýváš?“ zeptal se zastřeně. Na tuto otázku jsem odpověď neměla. Nemohla jsem mu to říct. Už to, že je se mnou v pokoji, ví o mé pravé podobě a povídá si se mnou, je pro něho nebezpečné.

V hlavě mi poletovaly myšlenky všeho druhu, zakroutila jsem hlavou ve snaze je vyhnat a začít myslet racionálně. Zhluboka jsem se nadechla a podívala se na něj. Vlasy měl promočené a tričko skrčené od toho, jak jsem si ho silou přitáhl na sebe.

„Je to velmi složité,“ kuňkla jsem. „Omlouvám se, že jsem se na tebe tak vrhla, ale –“ Mávnutím ruky mě přerušil. Stoupnul si a podíval se mi do očí.

„Pro dnešek odejdu. Je toho moc i na mě, ale přišel jsem kvůli jiné věci. Alice mě donutila, abych za tebou došel a pozval tě k nám na večeři. Doufám, že přijmeš, měla by se konat zítra,“ zašeptal těsně u mého ucha.

„Nechtěla jsem, aby to takhle dopadlo.“ Pohladil mě hřbetem ruky po tváři.

„Já taky ne. Spi,“ nakázal mi, „promluvíme si o tom jindy. Ráno moudřejší večera,“ šeptl a políbil mě na líčko.

 


 

 

Edward má smíšené pocity, Bella je na vážkách a rozhraní mezi nimi je v polovině. Nabízí se nám další otázka - co na to Stvořitel? Chtěli byste pohled Edwarda?

Má cenu pokračovat?...

Roxana -> 11. část



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Náhoda je blbec - 10. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!