Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Může upír bydlet na intru? - 16. kapitola

Sraz Ostrava!!! 19


Tak je tu další kapitolka, je trochu bez děje, ale na konci ho budete mít, musela jsem ji napsat, abych se posunula dál a splnila vaše přání. Je to taková menší kapča, kde se Alec rozhodne... Musíte si to přečíst. ;-) Pokud budou komentíky, tak bude další kapitolka rychleji.

Může upír bydlet na intru? – 16. kapitola

Pohled Aleca:

Můj pobyt na intru začal být stereotyp. Škola, trénink, intr, večerní lov, škola, trénink, intr, večerní lov, škola… pořád

Pohled Aleca:

Můj pobyt na intru začal být stereotyp. Škola, trénink, intr, večerní lov, škola, trénink, intr, večerní lov, škola… pořád do kola.

Ve škole se mě snažila oslovit Mary, na tréninku Mike, na intru kluci s holkami a na lovu byl klid. Asi proto jsem se vždycky těšil na večer. Běhal jsem svou největší rychlostí po lese klidně až do ciziny a zase nazpátek. Nevím, jestli se mi to zdálo, ale zrychloval jsem. Stával jsem se rychlejším a i svůj dar jsem trénoval, hlavně když jsem byl naštvaný. Vždy jsem aspoň jednou za noc zašel za Mary a sledoval ji, jak spí. Párkrát se probrala, tak jsem radši utekl. Musela si myslet, že má vidiny.

Alice mi jednou šla naproti a dala mi facku, prý abych se probral… Málem mi urvala hlavu, nejdřív jsem chtěl po ní skočit, ale pak jsem se začal smát, vzal ji do náruče a skočil s ní do rybníka u cesty. Musela to vidět, ale neměla možnost utéct, byla překvapená, že jsem tak rychlý. Jasper pak po mě vyjel a já na něj omylem použil svůj dar, ale hned jsem přestal a pomohl mu vstát s omluvou.

Bella nám dala jednu prácičku, ale jinak nás s Edwardem nevyužívali a volali nám, jak nám je. Já s nimi odmítal mluvit, ale když mi Bella pohrozila, že přijede a domluví mi z očí do očí a svou silou. Bohužel je silná dost, takže jsem se s nimi začal bavit, ale nesměli narazit na téma Mary, jinak jsem to položil.

Zrovna je pátek ráno. Před dvěma hodinami jsem přiběhl z vedlejšího státu. Za dvě hodiny začíná škola a po škole máme zápas. Mike je odvolán, protože je neschopný se mi vyrovnat. Cha cha. Emmett a Jasper se právě hádali mezi sebou o zápase a já si líně házel učebnice do tašky. Můj školní prospěch se blíží k pětkám. Odmítám se učit. Co bych tu měl jako dělat, když jediný člověk, který mě tu držel, mě zradil. Alice se nabídla, že mě bude doučovat, ale já se jí vysmál a odešel. Ve třídě jsem seděl v lavici, čuměl doblba a byl myslí úplně někde jinde.

„Hejbněte blbové! Přijdeme pozdě na snídani!“ zavrčela na nás Alice a bylo slyšet bouchnutí dveří.

Upíří rychlostí jsem třikrát přelítl pokoj, abych si vzal mikinu, balón a bágl a pak lidským krokem vyrazil dolů za holkami. Kluci mě po chvíli dohnali a běželi jsme spolu dolů v hlučném rozhovoru o dnešním zápase. Holky čekaly pod schody a bavily se o poslední módě.

„Tak jdeme?“ zeptal jsem se Alice, když se Rose rozešla s námi a Alice zůstala stát na místě.

„Na někoho tu čekám, běžte napřed,“ odpověděla mi a tak jsem tedy vyrazil.

Alice se hodně skamarádila s lidskými holkami, ale když jsem v té holce přede mnou poznal Mary, jak se mi dívá do očí a já jí, tak jsem se musel držet, abych neskočil po ní i po Alici, ale Alici bych chtěl zabít a Mary zlíbat. Bohužel jsem nemohl udělat ani jedno, takže jsem přidal do kroku a jen zašeptal:

„Alice, nechoď mi pak na oči, nebo bych tě musel zabít.“

„No jo prosím tě. Ahoj Mary!“ Otočila se Alice a vyrazila i s Mary nahoru do pokoje.

„Alecu, necháš Alice nepokoji. Ty se taky můžeš skamarádit, s kým chceš!“ zavrčel mi do ucha Jasper.

Nevšímal jsem si ho a šel na snídani. Po cestě mě sledovaly snad všechny holky a některé mě i pozdravily. Neodpovídal jsem jim jak jindy, byl jsem uzavřený do sebe a přemýšlel jsem. Holky to zmátlo a začaly si šeptat, ale pak přiběhla jedna, co byla na chodbě, když jsem přišel z pokoje a sdělila jim můj důvod. Mary. Vždy když jí vidím, tak začnu přemýšlet. Nějak si nemůžu pomoci.

„Alecu?!“ vykřikli Emmett s Jasprem a já vzhlédl.

Až teď jsem si uvědomil že „baštím“ snídani. Můj krk se začal stahovat a oči mi černaly, když jsem si před pěti hodinami ulovil srnu.

„Žiješ?“ zeptal se Jasper.

„Neotrávil ses?“ začal si utahovat Emmett, ale přestal, když jsem po něm hodil vražedné oči.

„Musím aspoň na týden pryč, zavolám Belle, ať pro mě připraví nějakou prácičku,“ řekl jsem klukům, zvedl se a odnesl tác i s celým jídlem co zbylo.

Vyšel jsem ven, sedl si na lavičku  a vyťukal číslo na Bellu. Chvíli jsem musel čekat, než to někdo zvedl.

„Pane Alecu, tady Eduard. Královna teď nemůže. Vykonává soud. Zase jeden upír vyvraždil celá tři města,“ začal se z telefonu ozývat Belly ochránce.

„Jo, já počkám. A co vy a Jane?“ optal jsem se zdvořile.

„Vše jak má být. Jane je teď pryč, ale měla by se vrátit pozítří, jestli nenastanou problémy,“ odpověděl mi.

„Eduarde, dejte mi Aleca a běžte po svých!“ ozval se v telefonu hlas Edwarda.

„Ahoj Alecu! Rád tě slyším. Jak se daří?“ začal úplně jiným tónem Edward. Tenhle tón byl starostlivý a ne podrážděný.

„Ahoj Edwarde. Taky tě rád slyším a jak je tobě?“ zeptal jsem se a naschvál neodpověděl na jeho poslední otázku.

„Kdyby to u nás šlo, tak utahaně,“ zasmál se,“ pořád je co dělat. Aro si nedá pokoj a co ty a škola?“

„Škola sem, škola tam. Ta není důležitá, radši mi řekni jaká je situace u vás.“

„Právě jsem se vrátil z jedné obtížnější mise, na kterou jen tak někoho nepouštíme. Byla hodně náročná, ale třeba ty bys ji podle mě i zvládl. No Bella i já jedeme na plné obrátky. Situace se už uklidňuje. Aro si nic velkého nedovolí, má málo upírů i málo lidí.“

„Aha. Je tam prosím někde Bella?“ optal jsem se a doufal, že ano, protože bychom tu byli nadlouho a já mám být za chvíli ve třídě.

„Jo, už skončila a mí…“

„Ahoj Alecu!“ pozdravila mě Bella okamžitě.

„Ahoj Bello,“ oplatil jsem jí pozdrav.

„Děje se něco?“ zeptala se pro jistotu.

„Jo. Už mi to tu leze na mozek. Dneska jsem málem snědl tu snídani z kuchyně. Potřebuju vypadnout. Koukej mi dát nějakou prácičku a to okamžitě!“ zaprosil jsem.

„Cože udělal?“ ozval se v telefonu Edward.

„Alecu, ty jsi snědl lidské jídlo? Proboha co se stalo, že ses do toho pustil?“ zeptala se nevěřícně Bella.

„Na tom nezáleží, oni ti to stejně řeknou kluci i do podrobností, protože se právě se smíchem blíží a Rose čeká u dveří na Alici s Mary… Dám ti Jaspra a vyrážím k vám,“ řekl jsem a stále se díval na Mary, jak stojí ve dveřích v oblečení od Alice a rozhlíží se kolem.

Polknul jsem, dal telefon Jasprovi a vydal se ke svému autíčku na parkovišti. Skočil jsem do něj, věci naházel na sedadlo spolujezdce a nastartoval. Nadechl jsem se a hned zadržel dech. Vyjel jsem a zastavil u té lavičky, kde jsem seděl.

„Omluvte mě, že mám rodinné důvody a doufám, že zápas uhrajete,“ mluvil jsem spíše k Jasprovi a Emmettovi, než k Alici, Rosálii a Mary.

„Vždyť nemusíš odjíždět hned, můžeš vyjet až po zápase,“ vložila se do toho Alice.

„Nepleť se do toho, já chci jet hned a bejt nápomocný. Mobil!“

„Tak prej vyjíždí hned. Ahoj Bello a pozdravuj Edwarda. Chytej!“ Jasper mi hodil okýnkem mobil a já dupl na plyn. Vyndal jsem jen ruku z okýnka na pozdrav a už mě nebylo.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Může upír bydlet na intru? - 16. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!