Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Mám už jinou rodinu - 5. kapitola

08.02.2013 (18:00) • Jana173 • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 1969×

5. kapitola 

Zaklepal jsem na dveře a čekal. Asi po několika dlouhých vteřinách mi bylo otevřeno. Ve dveřích stála Bella, byla ještě v pyžamu a zírala na mě.

„Ahoj,“ oslovil jsem ji zdvořile a čekal, jak zareaguje. „Je někdo jiný doma?“ promluvil jsem na ni, když mi neodpověděla na pozdrav.

„Ahoj, není, Joshua je v práci a Mary jela do města s ním, aby si zašla k doktorovi,“ promluvila na mě po chvíli docela zaraženě. Přišla mi hrozně nervózní a nerozhodná.

„Pojď dál, Edwarde,“ odstoupila Bella ode dveří a pustila mě dovnitř.

„Nechci rušit,“ ošíval jsem se.

„Musíme si promluvit, tak pojď dovnitř,“ pobídla mě a já se začal bát, protože teď přijde řada na pravdu a objasňování citů, a to nebude pro mě dobrý. Měl jsem takový tušení, že to dopadne špatně.

„Než začneš mluvit ty, chtěl bych se k tomu vyjádřit já,“ začal jsem hned, jak jsem dosedl na gauč.

„Tak mluv.“ Sedla si naproti do křesla. Tak začni, Edwarde, pobízel jsem sám sebe a snažil se ze sebe něco vydolovat.

„Víš, Bello, ty ses mi líbila hned od začátku hned při prvním našem setkání. Něco mě k tobě láká. Jsi krásná, máš krásnou duši a já toužím mít tě v náruči. Vím, že ty to tak necítíš, ale já ano. Když mi řekneš, ať tě nechám, tak slibuji, že na tebe nebudu nic zkoušet ani tě nebudu k něčemu přemlouvat. Vím, že je pro tebe těžké znovu někoho milovat, když sis prožila to, co sis prožila, ale dej mi šanci a já ti ukážu, že svět může být i jiný,“ dokončil jsem svůj krátký monolog a doufal, že si z toho aspoň něco vezme, a že to neznělo zas tak blbě. Celou dobu jsem měl pohled sklopený jinam, protože kdybych se díval Belle do očí, tak bych ze sebe nic nevypravil. Když jsem se podíval po dlouhé době na Bellu, tekly jí slzy po tváři a tiše vzlykala.

„Bello, to jsem nechtěl, neplakej.“ Přistoupil jsem k ní a klekl si před ni.

„Za tolik let, co jsme tady, mě nikdo tak nepřitahoval jako ty,“ vzlykala a mezi vzlyky dolovala tuhle větu.

„To proto jsem na tebe byla tak zlá, líbil ses mi, ale já si nezasloužím nic kromě bolesti, protože já bolest taky dávala. Tolika rodinám jsem sebrala manžela, matky, děti. Nezasloužím si, aby mě někdo miloval.“ Snažila se mi všechno říct.

„To není pravda, Bello, já jsem se do tebe zamiloval a nic se nezměnilo po tom, co jsi mi to řekla. Jen vím, že sis prožila těžké období, a že možná nejsi z toho úplně venku, ale já ti pomůžu.“ Snažil jsem se ji utěšit. Najednou Bella udělala něco, co jsem nečekal. Sklonila se ke mně a její ruce se ovinuly kolem mého krku, přitáhla se ke mně, takže si sedla na zem naproti mně a vzlykala mi do ramene. Hladil jsem ji po zádech a čekal, až se vzpamatuje.

„Nejsem pro tebe dobrá,“ promluvila po chvíli, ale stále mě drtila v náruči.

„To není pravda, Bello, a ty to víš,“ vyvrátil jsem její absurdní myšlenku.

„Musíš mi dát čas, Edwarde, bude pro mě těžké znovu si zvyknout, že mě někdo má rád, a že musím brát na něho ohled.“ Odtáhla se ode mě a podívala se mi do očí.

„Zvykneš si.“ Usmál jsem se na ni a přiblížil se k jejím rtům. Nevím, jestli to byla dobrá volba, ale Bella si myslela, že jo. Přitiskla své rty k mým. Pokud jsem byl unešený z prvního polibku, tak tohle bylo něco neuvěřitelného. Před tím byla Bella spíše pasivní, asi proto, že měla strach, ale teď byla ona, která se na mě tiskla a určovala vášnivost polibku.

„Ale, ale, co to vidím.“ Uslyšel jsem za sebou hlas Joshuy. Byli jsme tak zabráni, že jsme si ani nevšimli, že se Joshua a Mary vrátili.

„Ahoj,“ pípla Bella a snažila se za mě schovat. Moc jsem si nebyl jistý, jak se mám zachovat, takže jsem vstal a pozdravil jsem jak Joshuu, tak i Mary. Bella stála za mnou a snažila se schovat.

„No, konečně,“ zasmála se Mary a tím uvolnila atmosféru.

„Jak konečně?“ Obrátil se na ni nevěřícně Joshua.

„Neříkej, že sis nevšimnul, jak to mezi nimi jiskří,“ ohradila se Mary na svého manžela a u toho kroutila hlavou.

„Nevšiml,“ podotkl spíše pro sebe její manžel.

„Protože jsi chlap, já jsme to viděla hned první den,“ naparovala se Mary, že to uhodla.

„Nebavte se o nás, jako bychom tu nebyli,“ ohradila se Bella, teď už plně v ráži. Nevypadalo na ní, že se před chvílí za mnou studem schovávala.

„Jsem rád, že tvoje srdce zase vzplálo, sestřičko,“ řekl jí Joshua a Bella se zase trošku stáhla.

„Mlč, do toho ti nic není,“ odsekla mu.

„Nedáte si něco?“ zachraňovala všechno Mary a já jí byl vděčný, že aspoň ona všechno brala v pohodě.

„Já mám tvou sestru rád, Joshuo.“ Snažil jsem se mu říct, že to není jenom nějaký žert.

„Fajn, ale varuji tě, jednou jedinkrát přijde moje sestra s pláčem, kvůli čemukoli, tak tě roztrhám na místě.“ Propichoval mě pohledem a já se vážně začal bát, protože vypadal fakt děsivě.

„Nech toho, Joshua, zbytečně ho strašíš.“ Odtáhla Mary Joshuu do kuchyně a mě nechala alespoň trošku vydechnout.

„Promiň,“ ozvalo se za mnou.

„Všechno je v pohodě.“ Přitáhnul jsem si do náruče a dal jí pusu do vlasů.

„Měl bys už jít, Joshua trošku vychladne a já mu to vysvětlím,“ ujišťovala mě jako malého kluka.

„To je to až tak zlé,“ divil jsem se, protože zase tak špatně to nevypadalo.

„On to v sobě dusí,“ pošeptala mi a už mě táhla ke dveřím.

„Uvidíme se zítra?“ Políbila mě a zavřela za mnou dveře. Už zase za mnou někdo zabouchl, budu si na to muset dávat pozor. Tak jsem zatím přežil a vypadá to, že to Joshua vstřebá. Vydal jsem se domů a doufal, že Bella to tam přežije. Byl jsem šťastný, po té době, co jsem opustil rodinu, jsem byl opět šťastný a já se toho nevzdám. Do pokoje jsem přišel později, než jsem chtěl. Byl jsem se ještě projít a nikam jsem nespěchal, musel jsem vstřebat všechny ty nové pocity. Nechal jsem si do hotelového pokoje donést jídlo, protože jsem byl z celého dne vyhladovělý. Ještě chvíli jsem se koukal na televizi a potom usnul jako mimino. Dneska se mi spalo moc dobře. Byl jsem klidný, nic mě netrápilo, už jsem neřešil ani svou bývalou rodinu, protože už mě nebrzdila, teď jsem mohl pracovat na své rodině a to bylo důležitější.

Dnes jsem zavřel své srdce minulosti a otevřel přítomnosti. Nemá cenu zabývat se něčím, co sám neovlivním, já mám srdce čisté a to je důležitější.

Prosím o komentáře, moc děkuji!!!

Autor: Jana173 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Mám už jinou rodinu - 5. kapitola: