Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Mám krásný život, Edwarde - 7.

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Mám krásný život, Edwarde - 7.Bude Bella žít? Musí! Asi tohle běhá po minulé kapitole Jacobovi v hlavě. Ale hlavní otázkou teď je, jestli si to Jake s Edwardem konečně všechno vyříkají, nebo jestli některý z nich boj vzdá.

11.12.2010 (11:00) • Linny • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3616×

Jacob:

Seděl jsem u Bellina nehybného těla. Nyní oddechovala klidně, pravidelně a její srdce nabíralo na jistotě. Už jsem stoprocentně věděl, že přežije. Vnímal jsem Cullenovi, jak si dole povídají s dětmi. Carlisle před chvílí ošetřil Bells ránu na krku, že skoro nebyla poznat. Pořád dokola jsem mu děkoval za vysání jedu. Tvrdil, že to nic nebylo. Přesto jsem na něm poznal vyčerpání. Alice s Billym ještě maminku neviděli. Možná je to pro ně zatím lepší. Vidět ji takhle vyčerpanou, mohli by si začít dělat starosti. Bohatě stačí ty mé.

Nenáviděl jsem Edwarda Cullena ještě více než předtím. Ta odporná pijavice! Snažil se dole vysvětlovat rozzuřené Alice, proč Bells kousl. Prý to nechtěl, nebyla to jeho vina. Odfrkl jsem. Žvásty. Časem z něj vylezlo, že mu v mysli proběhla možnost změnit mou hnědovlasou krásku na upírku. Že by potom raději byla s ním než se mnou. Sevřel jsem dlaň v pěst a doufal, že ho Bella bude po probuzení nenávidět stejně jako já. Pak by mi nic nebránilo ho hodit do ohně. Možná jen Cullenovi. No a co. Nezničili by našim dětem život smrtí otce, nebyli by schopní bojovat naplno.

„Omlouvám se, Jacobe," ozval se ze dveří hlas, který bych nejraději nikdy neslyšel. Otočil jsem se na něj a probodl ho nenávistným pohledem. Ani to s ním nehnulo. Myslí si, že poté, co mi skoro zabil důvod mé existence, mu jenom tak odpustím, když se omluví?!

„Nemyslím si to. A nechtěl jsem jí to udělat," zamumlal se svěšenou hlavou. Fajn, teď mi ještě leze do myšlenek. Alespoň nebudu muset řvát. Bella bude mít klid a já si s ním konečně všechno vyříkám. S tím hnusným, smrdutým krvesajem. Nesnáším tě, Edwarde, nesnáším tě víc, než co ty bys kdy dokázal! Málem jsi mi ji vzal. Už podruhé se snažíš vnutit do jejího života a znovu to pro ni nic dobrého neznamená! Jsi hnusná pijavice, kterou by měli ihned zabít! Měl by ses uškvařit v ohni, měli by tě roztrhat na miliony kousků, stejně bys nepoznal, jakou bolest jsem kvůli tvé žízni pocítil! A ty si tady ještě suverénně stojíš ve dveřích do mé ložnice, v mém domě, a doufáš, že ti snad odpustím! „Jenom si přeji, aby tě chtěla zabít sama. Aby po tobě Bella hodila hořící zápalkou. Aby ses musel dívat na to, jak mi spokojeně zůstala v náruči. Aby ses díval na to, jakou lásku ke mně cítí! Bolelo by tě to? Určitě ano! Byl by to pro tebe nejhorší trest, ale stále by nevystačil na oplacení toho, co jsme si kvůli tobě museli projít!" Posledních pár vět už jsem křičel i nahlas.

Ucukl pod sílou mých myšlenek, které řvaly dvojhlasně s mým hlasem. Snažil jsem se dostat to ze sebe všechno. Cítil jsem, že je toho mnohem víc, co bych mu chtěl říct. Chtěl jsem mu především ublížit tak, aby prosil o smrt, ten hnusný bezduchý netvor!

„Stačilo mi. Já vím, jak silnou nenávist ke mně pociťuješ. Jen jsem přišel říct, že se omlouvám. To, co se stalo, už nevrátím, a ty taky ne. Přišel jsem se rozloučit. Rozhodl jsem se, že bude lepší, když zmizím ode všeho, co mne drží u vzpomínek na ni. Nikdy nezapomenu, to ani nejde. Ale budu žít nový život. Bez ní. Nevrátím se sem. Odejdu od Cullenů," vydechl a já ho pozoroval jako idiota.

„Proč mi to povídáš?" vyjel jsem.

„Abys jim to mohl říct. Vyřiď, že mi bylo ctí. Sbohem." Otočil se a otevřel okno na chodbě. Všichni dole se dali do pohybu. Než stihli šlápnout na první schod, vyskočil a zmizel z dohledu. Nechápavě jsem se za ním díval. Pak mi výhled překryli ostatní. Cullenovi i naše děti hleděli do dálky, kde jim zřejmě mizel. Mou nenávist tím nezmenšil.

„Proč utíká pryč?" zeptala se malá Alice a naklonila hlavu k velké Alici. Ta měla v obličeji vepsanou bolest.

„Rozhodl se odejít navždy. Už nikdy ho asi neuvidíme," zašeptal Jasper a Esmé se rozklepala. Kdyby mohla plakat, plakala by. Jsem si tím jistý. Nechal jsem scénu na chodbě být a přilepil oči k Belle. Pozorovala mne. Jak dlouho je vzhůru? Kolik toho slyšela?

„Vážně bys klesl na úroveň zabijáka? A chtěl bys, abych se stala zabijákem upírů i já?" vydechla tiše.

„Ne," odpověděl jsem popravdě. „Jen bych chtěl, aby trpěl. Je mi jedno, kdo mu co provede. Jenom když si zažije alespoň půlku bolesti, kterou jsme kvůli němu oba cítili." Nevšímal jsem si, že nás všichni pozorují. Sklonil jsem se k Belle a políbil ji. Vášnivě, snažil jsem se dát do tohohle polibku veškerou lásku, kterou k ní cítím. Když se naše rty odtrhly, dech se nám zklidnil. Bylo krásné slyšet pravidelný tep jejího srdce, cítit její hebkou kůži, jemnou vůni jejích vlasů, vidět tu hloubku hnědých očí. Vědět, že je jenom moje Bella. A navždy bude.

 

 

 

Bella:

Po Jacobově polibku se mi zamotala hlava. V tu chvíli mi bylo jedno, že všichni Cullenovi trpí ztrátou Edwarda. Já si byla jistá - mně chybět nebude ani v nejmenším. Mám svého vlkodlaka, člověka, který mne bude navždy milovat. Někoho, kvůli komu nemusím měnit svůj život. Toho, kterého miluji nadevše. Mám svého manžela, se kterým máme dvě krásné děti. Víc toho od života ani nemůžu chtít.

Alice s Billym k nám pomalu přišli. Vzhlédli jsme k nim a oni si přilehli na postel. Objali jsme je. Cítila jsem tu lásku domova a byla ráda, že jsem přežila šílenou bolest po Edwardově odchodu a tehdy z útesu neskočila. Byla by blbost připravit se kvůli němu o tohle štěstí.

Cullenovi se mírně usmívali. Jistě na ně ještě působil Edwardův odchod. Avšak pohled na spokojenou rodinu je musel hřát u studených srdcí.

„Bello, Jacobe, Alice, Billy," vyjmenoval nás Carlisle a usmál se. „Rádi jsme vás poznali. Ačkoliv to očividně nebyl příliš dobrý nápad -" hodil vyčítavý pohled po černovlásce, „stálo to za to. Kdyby vám to nevadilo, občas se za vámi přijedeme podívat."

Pohlédli jsme na sebe s Jacobem. Věděla jsem, že jediný, kdo mu u Cullenů skutečně vadil, byl Edward. Když s nimi teď není, neměl by mít žádné výhrady. „Budeme rádi, jestli se někdy stavíte na návštěvu," přikývla jsem. Děti nadšeně kývaly a Jake se pousmál.

„Nyní už budeme muset jít," usmála se bolestivě Esmé. Pochopila jsem význam slova muset - museli se podívat po Edwardovi, možná ho přemluvit, jestli se k nim nevrátí. Třeba ho najdou. Naděje umírá poslední. Docela jsem je chápala.

Pár minut na to, po zdlouhavém loučení, po nich skutečně nebylo ani vidu, ani slechu. Prohlédla jsem si každého člena mé rodiny. Děkovala jsem bohu - pokud tam někde nahoře je - že nám dovolil přežít pohromadě posledních pár dnů. Doufala jsem, že tohle bylo poslední drama v našem jinak poklidném životě. Přitiskla jsem se k lidem, na kterých mi záleží ze všeho nejvíc.

„Myslím, že by bylo fajn udělat si společný den, co říkáte?" prohlásila jsem po chvíli. „Pokud Alici omluvíme ze školy, Billy oželí den v opravárně a tatínek si domluví volno..."

„Souhlasím," přidal se okamžitě Jake. Zvedli jsme se z postele a zamířili vstříc bezstarostnému dni, kterých nás snad ještě čekají tisíce.

I když sis to možná nemyslel, tak... mám krásný život, Edwarde.

 

< předchozí kapitola ~ konec

 

Shrnutí povídek od Linny

Autor: Linny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Mám krásný život, Edwarde - 7.:

 1
1. Děkuji
10.12.2013 [15:42]

Miluji povídky o B+J nevím proč le dward se mi moc nelíbí asi po tom NewMoon ano chtěl Bellu ochránit ale místo toho jí udělal velkou díru do srdce přiznávám že Edu moc ráda nemám Emoticon. Kéž by bylo bíc povídek o B+J Emoticon moc díky tuhle povídku jsem si užila ! Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře