Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Life after death - 4. kapitola

Kellan Lutz


Life after death - 4. kapitolaJak vnímá celou situaci Grace? Dokáže se vůbec někdy vyrovnat se smrtí svého otce?

Grace

Po nějakém čase už jsem se musela vzpamatovat z jeho smrti a žít dál. Vím, že to byl můj otec, měla jsem ho moc ráda, ale nemůžu stále truchlit nad tím, že ho nějaký idiot – přesněji řečeno upír – zabil. Zasloužil by si dostat pár facek, ale jak je chcete upírovi dát? Těžko ho jen tak zfackujete. Nevím, jak dlouho trvalo, než jsem se z toho už opravdu dostala a nebála se pokaždé, když se máma vrátila z nákupu o pět, deset minut později.

Čas šel dál a já jsem si o upírech zjistila skoro všechny potřebné informace… Takže jsou dva druhy. Ti, co pijí lidskou krev, tak ti mají oči rudé – jako ten, co zabil tátu –, anebo jsou upíři, kteří pijí krev zvířecí a v tom případě mají oči zlaté. Dále se nesmí pohybovat na slunci, neboť na něm září. Když mají žízeň, zbarví se jejich oči do černa, to stejné je v případě, že se projeví jejich… chtíč.

Den ode dne jsem čekala, kdy se ten idiot objeví, abych ho mohla zabít... Vím, je to blbost, protože upíry zabijete jen tím, že je roztrháte na kousky a jejich části spálíte. Nebo je rovnou můžete spálit a je… fuč. A taková maličkost, někteří mají i zvláštní dary, pomocí kterých buď pomáhají, nebo zabíjí. Já jen doufám v to, že jestli někdy na nějakého upíra narazím, že nebude mít žádný dár, kterým by mě asi pomalu a krutě zabil.

No a vraťme se do přítomnosti, kdy už jsem prostě připravená na všechno. Dřív, když byste mi řekli, že existují upíři a jeden vás málem napadl, vysmála bych se vám. Teď bych buď utekla s křikem, nebo bych se vám snažila vyhýbat. Možná bych ho zabila, ale jak už jsem říkala, je to blbost.

...

„Jasně, mami, buď opatrná,“ upozornila jsem mámu, která zrovna šla nakupovat. Snad se jí opravdu nic nestane... Nerada bych přišla i o mámu, to už by mi potom nikdo nezbyl. A do děcáku bych teda stoprocentně nechtěla, ani kdybyste mě tam měli dotáhnout násilím.

„Neboj se o mě pořád,“ ujistila mě máma a odešla ze dveří pryč. Ještě chvíli jsem se dívala na její mizející záda, když nasedala do auta a odjela pryč. Zavřela jsem dveře a vydala se do kuchyně, abych mezitím, než máma přijede, připravila salát.

Z lednice jsem si vytáhla tvrdý sýr, abych ho mohla nastrouhat do mísy a během strouhání jsem zase přemýšlela...

Nevím proč, ale najednou jsem měla takový divný pocit, že tu nejsem sama... Že je tu někdo se mnou. Ale vždyť jsem zamykala... Co když ne? Co když jsem nechala odemčeno a teď mi tu někdo něco udělá? Ne... Určitě jsem zamkla, vím to jistě… Snad.

Na zátylku jsem najednou cítila hrozný chlad, jako kdyby někdo stál za mnou. Někdo, kdo byl extrémně studený... Někdo jako upír. Ale tomu jsem prostě nechtěla věřit, a tak jsem dál strouhala salát. Ten divný pocit stále neustával, spíše se zvětšoval, až jsem měla chuť se otočit a přesvědčit se, že tam nikdo není. Ale překonala jsem to... Do té osudné chvíle...

„Promiň mi to,“ ozvalo se těsně za mnou.Rychle jsem se otočila a srdce mi bušilo snad až v krku. Přesně jsem viděla, jak se chystal mě kousnout, ale naštěstí se otevřely domovní dveře.

„Ještě jsem si zapomněla mobil,“ vysvětlila máma, která s úsměvem vešla a zase hned odešla. Zmateně jsem se dívala do všech stran, kde je ten upír, který se mě právě chystal zabít, ale nikde jsem ho neviděla. Copak jsem si to vymyslela? To už jsem až tak paranoidní ze smrti otce, že už všude vidím upíry? To snad ne, prosím, ať to není pravda.

Ještě několik minut jsem se potloukala po kuchyni a obýváku, kdyby náhodou tu opravdu byl, ale pak jsem to prostě vzdala a vyšla do svého pokoje, kde jsem se zamkla a hlavně zavřela okno. Jeden ze svých pohledů jsem věnovala lesu za naším domem, ale okamžitě jsem hlavu odvrátila... Stál tam, na kraji lesa... Musel to být on.


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Life after death - 4. kapitola:

 1
5. loli
11.11.2013 [14:47]

na tuhle povídku jsem narazila nedávno a je fakt skvělá! Emoticon Emoticon ... bude někdy (prosíím) pokračování?Emoticon Emoticon Emoticon

4. Lilian
14.08.2012 [19:04]

Tedy klobouk dolu...fakt umíš psát....doufám že napíšeš honem pokračování.....:)

3. nika
14.08.2012 [19:03]

Okamžite pokráčko je to skvelý :D

2. johny4445
15.02.2012 [21:31]

Určite pokračuj Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Satanella
09.01.2012 [0:33]

hezká kapitolka Emoticon Těším se na další Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!