Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska za zamčenými dveřmi - 10. díl

To je boží fotka wow...


Láska za zamčenými dveřmi - 10. dílMinulá kapitola, ale z pohledu Edwarda. S Bellou je něco špatně. Čím to ale může být. Děkuju lelus za smajlíky. :-)

Jak je to možné?

Znovu do školy. Začalo to stejně. Přihlásili jsme do nové školy, protože u našeho posledního domu se potulovalo moc cizích upírů, kteří by na nás mohli strhnout moc pozornosti. A proto jsme se pod záminkou lepšího pracovního místa pro Carlislea přesunuli více na jih do Forks k našim starým dobrým "přátelům" vlkům. Jedno se jim ale musí uznat.

Upíři se jejich území vyhýbají velkým obloukem. Až na nás.

Tohle místo je pro nás ideální, protože je tu víc deštivých dnů než kdekoli jinde ve státech. Dnešek nebyl jiný. Zastavil jsem na parkovišti před tou nejvšednější školou za poslední léta.

„To bude zase rok," povzdychl jsem si, když jsem vystupoval z auta a zaslechl myšlenky těch, co si nás už všimli.

„Nebuď pesimista, Edíku," dělal si ze mě legraci Emmett, „jaký je skóre?"

Trochu jsem se zaposlouchal. Ach, přesně, jak jsem čekal. Až na pár dívek myslela, každá na někoho z nás. A ani kluci nebyli pozadu.

„Zatím je to osmnáct pro mě, devět pro tebe, Emmette, pět pro Jaspera, ale mohlo by jich být víc, kdyby se netvářil tak bolestivě," zalétl jsem pohledem k Jasperovi, který se na mě podíval stylem: Co se dá dělat... Tolik nových vůní. Ani jsem nemusel číst myšlenky, abych to pochopil.

„Pro Alice je tu jedenáct kluků a jeden je do tebe přímo blázen," mrkl jsem na ni. Na chvíli se zahleděla do prázdna a já v její vizi mohl vidět kluka, co Alice doslova podlézá. Nad tím jsem se pousmál. Není první a určitě ani poslední.

„A pak je tu Rosalie se svým počtem dvaadvacet kluků," dořekl jsem výsledky mého sledování, ale to ještě nebyl oběd. Jen protočila oči a pomyslela si, jak jsou ti lidé povrchní a otravní.

„Ale nečerti se," pošťouchl ji Emmett s potutelným úsměvem.

Jen si povzdechla, zakroutila hlavou a šla do kanceláře. My se vydali za ní.

„Dobrý den, přejete si?" pozdravila nás sekretářka za pultem. Ani ta si neodpustila pár poznámek k nám. Kdyby jen věděla, že umím číst myšlenky. Lehce jsem se pousmál.

„My jsme Cullenovi," představila nás Rosalie, „a přestoupili jsme sem z Burlingtonu."

„Ráda vás poznávám. Tady máte plánek školy a rozvrhy. Jen ještě počkejte na paní ředitelku."
A tak jsme se posadili na židle a čekali. Za chvíli pro nás přišla ředitelka a odvedla nás do tříd.
Bylo to úplně stejné jako vždy. Jenom nuda.

Alice se usmívala jako vždy, já jen čekal, až na mě dopadne ten shluk myšlenek.

„Třído, ráda bych vám představila vaše dva nové spolužáky - Edwarda Cullena a Alici Cullenovou. Doufám..." pokračovala ředitelka, ale to už nikdo nevnímal.

Všichni ztichli. A už to začalo. Alice se usmála ještě víc, protože se jí reakce našich budoucích spolužáků líbila, ale já jsem trpěl.

Podíval jsem se po třídě, abych zjistil, s kým budu trávit další roky (ne)života. Nikdo nebyl ničím zajímavý, až na jednu dívku. Byla tak nádherná a ty její oči... Otřásl jsem se, abych ji vyhnal z hlavy a prohlédl si zbytek třídy. Nebyla jako ostatní, ani její myšlenky nebyly stejně povrchní.

Jak to, že jsem ji neviděla? Už zase. To není možné.

Podíval jsem se po autorovi těch myšlenek. Byla to Alice. Když si všimla, že ji pozoruju, podělila se se mnou o své problémy.

Ta dívka, která mě tak okouzlila, se jmenovala Bella a Alice se s ní už setkala.

Alice: Když měl jednou Jasper turnaj v Seattlu, hrál s ní šachy a nechal ji vyhrát. Potom spolu šli do parku, kde mě chtěl Jasper představit. Přesně jsem ji viděla ve své vizi, a proto jsem už byla poblíž parku a čekala na vhodnou příležitost. Seznámily jsme se, ale bohužel se Jasper neovládl, když před ním spadl chlapeček, a začal vrčet, čehož si Bella všimla, ačkoli se mi zdálo, že Jasper vrčel dostatečně potichu. Od té doby jsme se už neviděly, ale radši jsem na ni dávala pozor ve svých vizích pozor. V naší budoucnosti se objevit neměla.

Rozhodl jsem se, že Bellu pozdravím a čekal na Alicinu vizi. Za chvíli se dostavila. Byl jsem v ní já a mluvil jsem k prázdnému místu. Docela mě to pobavilo. Alice z toho nebyla moc nadšená. Prozatím se nedá ale nic dělat, pomyslel si, promluvíme si s Carlislem.

Posadili jsme se nejvzdálenější lavice a tiše poslouchali učitelku. Celkově celý den jsme moc nemluvili. Jen během oběda jsme se o Belle svěřili i ostatním. Debata nikam nevedla, a tak jsme definitivně nechali vyřešení té záhady na Carlisleovi.

Škola skončila a já šel ke svému autu. Najednou jsem zaslechl, jak někdo říká: „Ahoj, jen jsem se ti chtěla omluvit za Jaspera." Alice, co to děláš? Ale myšlenky si chránila dobře.

„To nevadí, mně už taky bylo z ničeho nic špatně," odpověděla Bella. Nějak jsem jí ale nevěřil.

Alice se ulevilo. Věřila jí.

„Přesně tak," přitakala Alice, „občas se mu to stává." Bohužel, Jasper se neumí ovládat tak jako my. Alice si smutně povzdechla.

„Tak mu vyřiď, že si s ním chci dát odvetu v šachách," navrhla Bella.

„Vyřídím." Ani nemusela, protože za tu dobu, co mluvily, se tu shromáždil zbytek naší rodiny. Rozloučily se, Bella nasedla do auta a pomalu odjížděla. Když byla dost daleko, obořil jsem se na Alice: „To jsi neměla dělat. Měli bychom si na ni dát pozor."

„Nebuď pesimista," odpověděla Alice.

To se ještě uvidí, pomyslel jsem si, nasedl do auta a rozjel se domů.

 

Předchozí díl • Shrnutí • Další díl



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska za zamčenými dveřmi - 10. díl:

 1
1. lelus
11.11.2012 [23:18]

skvelá kapitola :D a dakujem:D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!