Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hořko - sladká tajemství 2

Hořko - sladká tajemství 2Zasnoubení a podmínky manželství...

,,A kdysme se vzali, miloval by ses se mnou pak?”
,,Kdybychom se vzali, zkusil bych to. To určitě. Copak, snad by ses nechtěla najednou vdávat?” Edward svá slova myslel jako vtip k odlehčení situace, ale já ta svá  myslela naprosto vážně.
,,A co kdybych chtěla?”
Edward na mě vytřeštil oči a doslova zamrzl uprostřed pohybu. Kdyby nebyl upír, bála bych se, jestli neutrpěl nějaký šok. Sledovala jsem ho a čekala na jeho reakci. Pravda, po svatbě jsem vůbec neprahla, ale pokud je to jediná schůdná cesta k mému vytouženému cíli, byla jsem ochotná se po ní vydat. Navíc, podle Edwardovy podmínky ohledně mé přeměny, by mě jakožto můj manžel kousl on a ne Carlisle. Čím déle jsem o vdavkách přemýšlela, tím víc se mi zdály jako velmi rozumné řešení. Edward tak bude mít čisté svědomí ohledně předmanželské cudnosti a já dosáhnu splnění hned dvou svých největších přání. Usmála jsem se. Ano, svatba je ten nejlepší nápad, jaký jsem kdy dostala.
Edward se z mých slov vzpamatovával jen velmi pomalu. Obezřetně mě sledoval, jako by čekal, kdy se rozesměju a vykřiknu: Apríl. Ničeho takového se ale nedočkal. Namísto výbuchu smíchu jsem se na něj jen šťastně usmívala. Najednou Edward seděl těsně vedle mě a temným pohledem se mi vpíjel do očí.
,,Bello, lásko, myslíš to opravdu vážně? Doopravdy, bez legrace, by ses za mne provdala?” šeptal naléhavě. Z jeho slov bylo cítit tolik lásky, že jsem se skoro rozplakala dojetím. Netušila jsem, jak moc Edwardovi na svatbě záleží.
,,Ano, mluvím zcela vážně. Pokud si mě stále chceš vzít, nemám nejmenších námitek,” odpověděla jsem mu a sledovala, jak se jeho výraz mění z napjatého na radostný .
Vystřel il z postele a než jsem se nadála a stačila pochopit, co se děje, klečel přede mnou na koleni a v rukou držel černou, sametovou krab ičku. Teď jsem byla s překvapeným lapáním po dechu na řadě já. Nevěřícně jsem pozorovala tu malou krabičku, která mohla obsahovat jen jediné. Edward si odkašlal, aby upoutal mou pozornost, a věnoval mi zářivý a oslňující úsměv.
,,Isabello Marie Swan, prokážeš mi tu čest a staneš se mou ženou?” pronesl obřadně. Jen co domluvil, otevřel krabičku a já znovu lapala do dechu. Nabízel mi nádherný starožitný a jistě velmi drahý prstýnek. Byl naprosto dokonalý a ač jsem nemohla říct proč, k Edwardovi se hodil.
,,Ano, moc ráda si tě vezmu, Edwarde Cullene,” zašeptala jsem svou odpověď a sledovala naprosto šťastného a spokojeného Edwarda, jak mi navléká prstýnek na prsteníček levé ruky.
Vždycky jsem si myslela, že svatba je zbytečná. A svatba  před třicítkou se rovná největší životní chybě. Alespoň tak mi to dokola opakovala maminka. Nikdy mě nenapadlo, že až mi někdo navlékne zásnubní prstýnek, budu cítit takovou radost. Pro mě samotnou manželství důležité nebylo, ale pro Edwarda bylo klíčovým bodem vztahu. Neuvěřitelně mě těšilo, jak je z mého rozhodnutí nadšený . Byla jsem šťastná i za něj.
Pyšně si prohlížel mou levou ruku ozdobenou prstýnkem. Jeho oči teď měly ten nejkrásnější odstín tekutého karamelu se zlatými jiskřičkami. Tolik lásky a něhy jsem v nich ještě nikdy neviděla.

,,A kdysme se vzali, miloval by ses se mnou pak?”

,,Kdybychom se vzali, zkusil bych to. To určitě. Copak, snad by ses nechtěla najednou vdávat?” Edward svá slova myslel jako vtip k odlehčení situace ale já ta svá  myslela naprosto vážně.

,,A co kdybych chtěla?”


Edward na mě vytřeštil oči a doslova zamrzl uprostřed pohybu. Kdyby nebyl upír, bála bych se, jestli neutrpěl nějaký šok. Sledovala jsem ho a čekala na jeho reakci. Pravda, po svatbě jsem vůbec neprahla ale pokud je to jediná schůdná cesta k mému vytouženému cíli, byla jsem ochotná se po ní vydat. Navíc, podle Edwardovy podmínky ohledně mé přeměny, by mě jakožto můj manžel kousl on a ne Carlisle. Čím déle jsem o vdavkách přemýšlela, tím víc se mi zdály jako velmi rozumné řešení. Edward tak bude mít čisté svědomí ohledně předmanželské cudnosti a já dosáhnu splnění hned dvou svých největších přání. Usmála jsem se. Ano, svatba je ten nejlepší nápad, jaký jsem kdy dostala.


Edward se z mých slov vzpamatovával jen velmi pomalu. Obezřetně mě sledoval, jako by čekal, kdy se rozesměju a vykřiknu: ,,Apríl." Ničeho takového se ale nedočkal. Namísto výbuchu smíchu, jsem se na něj jen šťastně usmívala. Najednou Edward seděl těsně vedle mě a temným pohledem se mi vpíjel do očí.


,,Bello, lásko, myslíš to opravdu vážně? Doopravdy, bez legrace, by ses za mne provdala?” šeptal naléhavě. Z jeho slov bylo cítit tolik lásky, že jsem se skoro rozplakala dojetím. Netušila jsem, jak moc Edwardovi na svatbě záleží.


,,Ano, mluvím zcela vážně. Pokud si mě stále chceš vzít, nemám nejmenších námitek,” odpověděla jsem mu a sledovala, jak se jeho výraz mění z napjatého na radostný.


Vystřelil z postele a než jsem se nadála a stačila pochopit, co se děje, klečel přede mnou na koleni a v rukou držel černou, sametovou krabičku. Teď jsem byla s překvapeným lapáním po dechu na řadě já. Nevěřícně jsem pozorovala tu malou krabičku, která mohla obsahovat jen jediné. Edward si odkašlal, aby upoutal mou pozornost, a věnoval mi zářivý a oslňující úsměv.


,,Isabello Marie Swan, prokážeš mi tu čest a staneš se mou ženou?” pronesl obřadně. Jen co domluvil, otevřel krabičku a já znovu lapala do dechu. Nabízel mi nádherný starožitný a jistě velmi drahý prstýnek. Byl naprosto dokonalý a ač jsem nemohla říct proč, k Edwardovi se hodil.


,,Ano, moc ráda si tě vezmu, Edwarde Cullene,” zašeptala jsem svou odpověď a sledovala naprosto šťastného a spokojeného Edwarda, jak mi navléká prstýnek na prsteníček levé ruky.


Vždycky jsem si myslela, že svatba je zbytečná. A svatba  před třicítkou se rovná největší životní chybě. Alespoň tak mi to dokola opakovala maminka. Nikdy mě nenapadlo, že až mi někdo navlékne zásnubní prstýnek, budu cítit takovou radost. Pro mě samotnou manželství důležité nebylo ale pro Edwarda bylo klíčovým bodem vztahu. Neuvěřitelně mě těšilo, jak je z mého rozhodnutí nadšený. Byla jsem šťastná i za něj.


Pyšně si prohlížel mou levou ruku, ozdobenou prstýnkem. Jeho oči teď měly ten nejkrásnější odstín tekutého karamelu se zlatými jiskřičkami. Tolik lásky a něhy jsem v nich ještě nikdy neviděla.

Až mi bylo líto toho, co jsem mu nyní hodlala říct. Ale nemohla jsem si pomoct. Svatba ano ale s několika podmínkami. Raději jsem odvrátila pohled. Nemohla jsem se mu při tom dívat do očí, to bych nezvládla.

,,Moc ráda se stanu tvojí ženou ale mám pár podmínek.”

Edward vedle mě ztuhl a napřímil se. Stisk jeho ruky se trochu zesílil ale nebolel mě. Odhodlala jsem se přednést těch několik bodů, na kterých jsem byla rozhodnutá trvat.

,,Za prvé, svatba bude co nejdříve. Klidně hned příští týden,” pronesla jsem vzpurně a čekala Edwardův odpor ale překvapil mě. Uvolnil se a rozesmál. Přitáhl si mě v sobě do náručí a políbil mě do vlasů.

,,Sice nemáme kam pospíchat ale s touhle podmínkou ochotně souhlasím. Nemůžu se dočkat, budeš mou paní.” Fajn, oddechla jsem si. Tušila jsem ale, že obhájit další požadavky bude obtížnější.

,,Za druhé, vezmeme se tajně. Jen ty, já a tvoje rodina. Nikomu jinému to neřekneme.”

Edward vzdychl a mlčel. Věděla jsem, že se mu to nelíbí. Jistě mu nepřipadalo správné vynechat z tak důležité životní události mé rodiče. Ale já svůj sňatek chtěla zatajit především před nimi. Oba dva by svatbu ještě na střední škole těžce nesli. Taky jsem se chtěla vyhnout dohadům, proč se bereme tak mladí. Logickým závěrem by bylo přesvědčení, že jsem těhotná.

Měla jsem v plánu po pár letech uspořádat druhou, už oficiální svatbu. Byla jsem připravená s tímto argumentem vyrukovat, až Edward tajný obřad odmítne. Znovu si povzdechl a promluvil.

,,Dobře, lásko. Sice bych nejraději vykřičel své štěstí do celého světa ale pokud si přeješ tajnou, romantickou svatbu, nejsem proti.” Šokovaně jsem na něj pohlédla. Sice se trochu mračil ale nevypadal zklamaně, uraženě nebo naštvaně. Zase jsem schovala hlavu do jeho objetí a další podmínku zašeptala.

,,Budeme spolu žít jako manželé, ehm, se vším všudy. Budeme se milovat.” Cítila jsem, jak mi zase hoří tváře. Těšila jsem se, až budu upír a tohle skončí. Nechtěla jsem, aby na mě každý poznal prožívané emoce. Na tomhle bodě dohody mi hodně záleželo. Vždyť díky tomu jsem na manželství přistoupila. Edwardovo tělo se začalo nekontrolovatelně třást. On se smál! Začal mě kolébat jako malé dítě.

,,Bello, to už jsem ti přeci slíbil. Přísahám, že se o to pokusíme. Bojím se, abych ti neublížil. Ale když budeme opatrní, měli bychom to zvládnout. Doufám.” Usmála jsem se do jeho ramene. Tak Edward po mě taky touží. To bylo velmi příjemné zjištění. Teď ovšem přijde to nejhorší. Bála jsem se, že ztratím svou vydobytou pozici. Jenže byla tu poslední věc, ve které jsem musela mít jasno.

,,Edwarde, splníš mi ještě jedno přání? Moc bych chtěla, abys to byl ty, kdo mě promění.”

Edward vzdychl a políbil mě do vlasů. Chvíli nic neříkal, jen mě dál objímal.

,,Bello, to už jsem také jednou řekl. Staneš-li se mojí manželkou, proměním tě. Budu to já, kdo tě zabije, kdo ti vezme život,” na konci věty se mu zlomil hlas. Edward chápal mou přeměnu jako strašnou katastrofu ale já to tak brát nedokázala. Pro mě být upírem znamenalo především strávit celou svou nekonečnou existenci po boku své lásky. Nadšeně jsem zavřískala a políbila ho. Polibek se stával hlubším a vášnivějším. Edward musel naše rty rozpojit div ne násilím. Zklamaně jsem zasténala a on se usmál mým oblíbeným pokřiveným úsměvem. Chvíli jsme se dívali jeden druhému do očí a beze slov si vyznávali lásku. Pak mě Edward pohladil po tváři a kousek se odtáhl. Zvedla jsem obočí na znamení nesouhlasu.

,,Všechny tvoje podmínky jsem přijal. Budeš i ty souhlasit s těmi mými?”

Překvapeně jsem zamrkala. Vůbec mě nenapadlo, že by taky mohl mít nějaké požadavky. Tak to jsem opravdu nečekala. Byla jsem zvědavá, co si na mě vymyslel. Když viděl, že ho poslouchám, dal se do řeči.

,,Já mám jen dvě přání. Až budeme svoji, přestaneš odmítat moje dárky a peníze. Prostě, co je moje, bude i tvoje. To je má první podmínka. Ta druhá se ti asi nebude zamlouvat. Byl bych opravdu šťastný, kdybychom s přeměnou ještě pět let počkali,” domluvil a díval se mi do očí. Zamračila jsem se. První podmínku jsem byla ochotná bez protestů přijmout ale pět let je moc. Věděla jsem, že bez boje se nevzdá. A já už se až moc těšila na plnění svých požadavků.

,,Pět let je moc. Rok?” Zavrtěl hlavou.

,,Čtyři?” Pořád moc.

,,Dva?” Dva roky bych zvládla. To mi bude dvacet, sice budu v lidských letech o tři roky starší než Edward, což se mi vůbec nelíbilo ale bylo to ještě únosné.

,,Tři?” Zkusil Edward ale já už nebyla ochotná ustoupit. Nehodlala jsem se přehoupnout přes dvacítku.

Edward mě bedlivě sledoval a pochopil. Chvilku přemýšlel a pak se zase rozzářil.

,,Dobře, dohodneme se. Dva roky, to znamená taky několik semestrů na vysoké. Fajn, s tím souhlasím.”

Dívali jsme se jeden na druhého a nemohli uvěřit, že jsme se opravdu dohodli. Vezmeme se. Právě jsme se zasnoubili!

V objetí jsme seděli na posteli a užívali si blízkost toho druhého. Bylo mi nádherně. Najednou jsem vůbec nechápala, proč mě dříve pouhá myšlenka na svatbu děsila. Je přece naprosto přirozené, že ti, kteří se milují jako já a Edward, chtějí svůj vztah zpečetit. Ani nevím, jak dlouho jsme tak seděli, když Edward mírně zavrčel a začal sledovat dveře. Do pokoje bez klepání vtančila rozzářená Alice.

,,Gratuluju, gratuluju. Ostatním jsem nic neřekla, nechám to překvapení na vás.” Skočila k nám do postele a povalila nás v nadšeném objetí. Musela jsem se smát. Smích mě však přešel, když se ve dveřích objevil celý zbytek Cullenových s nechápavými výrazy na tvářích. Nevěřícně koukali na mě, Edwarda a Alici v posteli a Emmettovi se roztáhly rty do velmi širokého úsměvu. Zase mě polila červeň. Edward mě vysvobodil z Alicina objetí. Chytil mě za ruku s prstýnkem a něžně se na mě usmál. Pak se otočil ke své rodině.

,,Mami, tati, Emmette, Rosalie, Jaspere, chtěli bychom vám s Bellou něco důležitého říct.”

1. díl3.díl



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hořko - sladká tajemství 2:

 1
10.09.2011 [22:59]

teresaterka Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!