Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Emmett a Angela?! 6. kapitola


Emmett a Angela?! 6. kapitolaKino. Skutečně zapomněl Emmett jeden lístek doma? A dáme si menší pusu. ;)

6. kapitola

 

Angela Weber


„Ang, musíš jít s námi,“ přemlouvala mě Jessica.

Dneska večer měla v plánu jít s Emmettem do kina, ale byla si vědoma, že mě trošku zanedbává, a tak trvala na mojí účasti.

„Mám dneska další vyšetření u doktora, Jess.“

„Copak se to zhoršuje?“ strachovala se.

„Trošku. Začínám zapomínat, ale jen drobnosti."

„No, kalhoty máš, víc snad nepotřebuješ,“ zavtipkovala, aby mě rozveselila.

„Díky Bohu,“ usmála jsem se.

„Budu tě hlídat, slibuju. Je to bezva film Chceš mě, chci tě,“ snažila se mě nabudit.

„To není fér. Víš, že ten film už chci dlouho vidět,“ řekla jsem jí a dál připravovala lasagne k obědu.

„Jdeš? Jsem si jistá, že to Emmovi vadit nebude.“

„On to neví?“

„Ne, ale řeknu mu to dneska, až mě vezme k sobě domů, aby dokoupil další lístek, jestli půjdeš. Jsem tak nedočkavá, až poznám všechny Culleny.“ Sice na té židli seděla, ale ruce a nohy se jí kroutily radostí všude.

„Tak pojď. Pojď. Pojď,“ prosila mě. Nechtěla jsem jim dělat křena, ale ani být doma sama.

„Jdu,“ souhlasila jsem nakonec. Zavýskla radostí.

„Myslíš, že mě Cullenovi přijmou? Když ne, aspoň tam bude Bella,“ odpověděla si sama na svou otázku. Vrátily se mi vzpomínky na náš rozhovor. Od té doby, kdy jsem na ni vyjela, se mi neozvala. Vlastně se mi neozvala ani předtím, takže žádný rozdíl. Pravděpodobně se na mě zlobí. Pocítila jsem osten lítosti.

„Bože, Ang, on je tak sladkej a umí božsky líbat. Kdybys ho políbila, věděla bys, o čem mluvím,“ poslouchala jsem další básnění o Cullenovi.

Představila jsem si, jak ho líbám. Naprosto perfektní scéna, jak oba stojíme těsně u sebe. Naše těla se dotýkají. Usmívá se tím svým oslňujícím úsměvem a pak mě políbí. Nejdřív jemně, pak přitvrdí. Aaach.

„Holka, ty jsi zrudla jako rajče,“ smála se.

Otočila jsem se k ní zády a zeptala: „V kolik pro mě přijedete?“

„V sedm. Ok?“ Přikývla jsem.

 

Jessica odjela domů, aby se mohla připravit na návštěvu Cullenovic rodiny. Přitom mě svezla k mému doktorovi. Nic nového jsem se nedozvěděla, jen obdržela další várku prášků. Připadala jsem si jako lékárna.

Domu jsem dorazila brzo. Do příjezdu Jess mi zbývalo ještě dost času. Úkoly do školy byly udělané. Oběd uvařený. Prádlo vyprané a vyžehlené. Posadila jsem se na gauč a čekala na ně.

V bedně dávali pravidelný nekonečný seriál, ale mě moc nebere. Každý spí s každým, nechápu. To mi připomíná Emmetta a jeho lovení. S Jessicou však zatím vydržel nejdéle, třeba se opravdu zamiloval.

„Jsem tak naivní,“ zanadávala jsem si na sebe.

Z nudy jsem se rozhodla, že se sebou něco udělám. Dala jsem si sprchu. Vyžehlila vlasy. Hodila na sebe řasenku a světlý, ne příliš třpytivý, lesk. Prozkoumala skříň a nejvíc do oka mi padla bledě modrá košile s džínami. Když jsem se hodnotila v zrcadle, nevypadalo to vyzývavě, ale ani tak upjatě. Prostě normálka. Snad.

Troubení auta mi dalo jasný signál k odchodu.

Vyšla jsem ven, sedla si dozadu krásného luxusního autíčka, pozdravila a Emmett vyjel. Celou cestu Jessica brebentila. Byla jsem docela zvědavá, jak dopadla u Cullenů. Co asi říkají na nový přírůstek do rodiny? Horlivě jsem přemýšlela, dokud jsem nezaregistrovala, jak na mě Emmett kouká přes zrcátko. Znervózněla jsem. Usmál se. Že ho nebolí pusa, jak se pořád směje.

Dojeli jsme do kina s předstihem. Jessica si odskočila na záchod a já s Emmettem na ni čekali. Že jsem taky radši nešla.

„Sluší ti to,“ složil mi kompliment.

„Je to jen košile a džíny.“ Taky mě mohlo napadnout říct něco normálního. „Díky.“

„Jak ti je? Jessica o tobě pořád mluví a strachuje se.“

Vytvořila jsem na rtech falešný úsměv. „Jen přehání. Nemusíš si dělat starosti,“ ubezpečila jsem ho.

„Dělám si je, protože Jessice na tobě záleží a mně na ní,“ hájil se.

„Hm.“ Nevěřím ti ani slovo. Ale co se mu musí nechat je, že Jess je poslední dobou šťastná a usmívající se jako sluníčko.

„Ahojky, Emme,“ pozdravila ho nějaká holka a mrkla na něj. „Zavolej,“ řekla svůdně a naznačila rukou telefon.

„Čau.“ Po pozdravu se podíval na mě a ušklíbl se. „Nedívej se tak na mě,“ namítl.

„Máš přítele?“ zeptal se po chvilce ticha.

„Ne.“

„Fakt? Proč?“

„Ty řady, fronta až do Phoenixu.“ Přišla Jess a zachránila mě před otázkami, na které bych stejně nejspíš nenašla odpovědi.

Došli jsme ke vchodu.

„Lásko, podej mi lístky,“ požádala Jess Emmetta. Ten jí je podal. „Ale né!“ vypískla. „Lásko, jsou tu jen dva. Ty jsi zapomněl jeden dokoupit, jak jsem tě požádala. “ Mávala jimi Emmovi před očima.

„Nezapomněl jsem ho koupit, jen je doma.“ Nějak podezřele se kroutil.

„To nevadí. Jděte sami. Já si skočím někam na jídlo,“ navrhla jsem.

„V žádném případě,“ vyhrkla Jess dotčeně. „Chtěla si ten film vidět. Já moc ne. Vy tu zůstanete a já si skočím zatím k tetě, kterou tu mám poblíž. Pořád si stěžuje, že ji nenavštěvuju. Sejdeme se po filmu. Tak si to užijte,“ nedala nám na výběr. Lípla Emmettovi pusu a pádila pryč.

Nestihla jsem zareagovat. Kdybych to stihla, nepustila bych ji nikam. Podívala jsem se na něj. Spokojeně se usmál a pokynul mi rukou, ať si jdeme sednout. Naše místa byla v poslední řadě.

Film začal. Hned na začátku jsem se musela smát. Naprosto upoutal mou pozornost, zažrala jsem se do něj. A tak, když mě Emmett objal kolem ramen, nadskočila jsem a zhluboka se nadechla.

„Tak tu svou čičinu pozdravujte,“ zaznělo z filmu a Emmett se rozesmál. Stáhl ruku zpátky a přemístil ji na mé stehno. Začala jsem mít návaly, zrudla a film byl minulostí. Nejen pro mě. Natočil svůj pohled směrem na mou stranu a pravděpodobně čekal na mou reakci. Neměla jsem odvahu na něj pohlédnout.

„Film je na jinou stranu,“ zkusila jsem ho správně nasměrovat. Celým tělem mi probíhal elektrický šok.

„Já vím, ale tohle je zajímavější,“ podotkl. „Angelo, podívej se na mě.“ Udělala jsem, co řekl. Jeho oči ve tmě svítily. Nemyslím doslova, ale byly tam malinké jiskřičky. Rty měl pootevřené. Ztěžka jsem vydechla a sledovala jejich detaily, dokud si mě nepřitáhl k polibku. Byl vášnivý a můj první. Bylo to tak úžasné jako prozkoumávání něčeho nového v životě, co jste nikdy nezažili. Moje hruď se stahovala a prudce zvedala. Kazily to jen brýle, které trochu překážely.

„Ne, ne.“ Uvědomila jsem si, co dělám. Svědomí dostalo novou práci. Promiň, Jess.

„Páni,“ poznamenal Emm. Vedle mě se zasmál kluk. Sjela jsem níž na sedačce.

Emmett se dál věnoval jen filmu, občas chytl záchvat smíchu z nějaké scény, ale já nebyla schopna se na plátno byť jen podívat. Jedna myšlenka se mi hlavě stále opakovala, jako by byla na ruském kole a vozila se jak dlouho chce a zadarmo. Byla to myšlenka, která se věnovala mému polibku s Emmettem. Úžasný polibek vyvolávající dosud nepoznané pocity. Byl vášnivý, nezapomenutelný a neodvolatelný. Bohužel. Nebo Bohudík? Byla jsem zmatená. Kdyby mi někdo řekl, že se budu líbat s Emmettem Cullenem, poslala bych ho se léčit k tomu nejlepšímu psychiatrovi.

 

„Pane Bože! Pane Bože!“

„To jsem byl až tak dobrý?“

„To se nikdy nedozvíš,“ odezněla poslední slova filmu a v sále se rozsvítila světla.

„Půjdeme najít Jess?“ navrhla jsem, ale nevěnovala mu žádný pohled.

„Napíšu jí sms. Počkáme u auta.“

„Odskočím si.“ Rychlejší než obvyklou chůzí jsem zapadla na záchody a vyprázdnila obsah žaludku z oběda. Vzala jsem si prášky, které jsem měla sebou, a šla za Emmettem.

Venku jsem se zastavila, očima ho našla a vydala se k němu. Ležérně se opíral o auto. Polibek. Jessica. Polibek. Jessica. Polibek. Jessica. Sakra, zaklela jsem v duchu.

„V poho?“

„Jo,“ odpověděla jsem krátce a dívala se jinam.

Ani jeden z nás nemluvil. To bylo dobře. Nevím, jak se k němu chovat, co říkat, jaký tón použít. Naštvaný za to co provedl? Neutrální, že se nic vážného nestalo? Milý a skočit po něm? Ne! Zahnala jsem poslední neposednou myšlenku.

„Ehm… Ang?“ Díval se mi na nohy. „Nehoda.“ Podívala jsem se na nehodu, kterou myslel, a zrudla jako rak.

Na mých džínách byl velký flek. To by nebylo nejhorší, kdyby neměl barvu, slušně řečeno, výkalu.

„Ježiši!“ vypadlo ze mě. „To není tak, jak to vypadá. Na záchodě jsem…“

„Já vím,“ přerušil mě.

„Nic nevíš,“ vyhrkla jsem naštvaně. „Zvracela jsem a…“ Když jsem zpozorovala jeho smích, vzdala jsem své snažení o vysvětlení. „Trapas.“ Rozesmála jsem se taky.

„Jsi nádherná, když se směješ.“ Nadskočila jsem leknutím, protože u mě stál tak blízko a já ani nepochytila, jak to udělal.

Pootevřela jsem rty a doufala, chtěla, aby mě znovu políbil. Pravděpodobně umí číst myšlenky. Sundal mi brýle a nakláněl se ke mně blíž. Přidržel si mě za týl a palcem pohladil mou čelist. Srdce mi bilo vesmírnou rychlostí. Když chtěl naše rty osvobodit od té touhy a spojit je, ozvalo se něčí odkašlání.

„Ehm – ehm.“ Odtrhli jsme se jeden od druhého, ač musím říct, že z mé strany zklamaně.

„Alice!“ vypadlo z překvapeného Emmetta.



 

 

Kdo si myslel, že se tam objeví Jessica a načape je? :D




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Emmett a Angela?! 6. kapitola:

 1
2. hsgashd
06.05.2016 [6:17]

ja ja ja ja

08.09.2011 [9:36]

SimiikAlice, je bomba, dobrá volba holka Emoticon Jsem zvědavá, co je dál, ještě, že to je dokončený, jde mi net a mám čas. :D

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!