Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dáreček z La Push 4. kapitola

Stephenie Meyer


Dáreček z La Push 4. kapitolaPo odjezdu Belly nastal na parkovišti poprask. Jediný Edward si v klidu zalezl do jejího autíčka z něhož následně odmítal vylézt i přes Emmettovy úplatky. Nakonec se jim dvěma ale podařilo zjistit její adresu a vydali se na neohlášenou návštěvu, která nedopadla právě podle Edíkových představ.

 

4. kapitola

 

(pohled Edwarda)

 

Na parkovišti zavládlo naprosté ticho. Stáli jsme tam všichni čtyři jako sochy, jen Emmett zdrceně objímal Rosalii. Znal Bellu a při představě svého broučínka v jejích rukou. Zavil děsem.

To mě konečně probralo. Udělal jsem krok dopředu, než mi konečně došlo, že ani nevím kam jeli. Ona je tady. Moje nádherná Bella. Stočil jsem pohled k jejímu autu, které tu osamoceně stálo. Vrazil jsem nepřítomně klíče od volva Alici do ruky a vykročil k teréňáku.

Uvnitř jsem cítil její vůni, byla ale jiná, přesto pořád úžasná. Dříve voněla jako rozkvetlá louka a nyní jsem z ní cítil těžší dřevitý podtón, blíže jsem ho ale nedokázal určit. Seděl jsem uvnitř se zhluboka vdechoval její vůni.

U dveří spolujezdce se mihl Emmett. Než však stihl vůbec šáhnout na kliku, zamkli jsem všechny dveře auta. Chvíli cloumá s klikou, než na mě vrhnul prosebný výraz.

„To mi přece nemůžeš udělat!“

Ignoroval jsem ho. Přece ho nenechám mi to tu zasmradit!

Emmett ztěžka polkl a pohlédl k volvu. Seděl jsem nehnutě se zavřenýma očima nasávajíc její vůni a hlavou se mi míhaly myšlenky ostatních, jak Rosalie tlačí Emmetta do pozadí a snaží se jeho obří postavu narvat na zadní sedadla volva.

Její nebohé podpatky skřípaly o zem až to nakonec vzdala. Zula si botu, zkontrolovala pevnost jejího podpatku a pak jí vší silou nabrala Emmetta do zadnice. Ten zařval a zaletěl dovnitř až mu čouhala hlava z druhého okýnka.

Rosalie si spokojeně nazula opět svou botičku s rozplácnutým podpatkem a elegantně si nasedla. Bez zájmu jsem sledoval své volvo jak vyjíždí z parkoviště a z okýnka čouhá Emmettova hlava s uraženým výrazem v obličeji.

 

***

 

Pozoroval jsem Emmetta, jak v ruce houpá králíka za zadní nohu, zatím co já stále seděl v tereňáku. Zvládl jsem dojet před dům, ale ven už jsem vylézt nedokázal.

„No tak Edíku, mám pro tebe svačinku.“

Těkal jsem pohledem mezi jeho zářícím a očičkama a vypleštěným pohledem králíka, který začínal mít nějakou podivnou barvu. Podezříval jsem ho, že je mu blbě z toho neustálýho kývání sem a tam.

Zajel jsem hlouběji do sedadla. Emmett to tedy konečně vzdal a pustil nebohé zvíře na zem. Králík se s drobnými problémy překulil na všechny čtyři a s kličkováním zaletěl do lesa. Bohužel to kličkování se mu moc nedařilo a co chvíli se ještě ozývala tichá dutá rána jak to kličknul do stromu.

Sledoval jsem Emmetta jak přešel k okýnku spolujezdce. Neměl do čeho vrtnout. Všichni se uvnitř věnovali parodii na Carlislovo povolání, jen Rosalie byla ještě naštvaná a raději si zkoušela kombinace oblečení na příštích pět let.

„Když ti poradím jak ji najít, můžu dovnitř?“ zaškemral.

Podezřívavě jsem ho sledoval a prohledával jeho kebuli. Zákeřně však myslel jen na předvčerejší fotbalový zápas. S povzdechem jsem ho tedy pustil dovnitř. Vyhoupl se na sedadlo spolujezdce a já měl chuť začít mlátit hlavou o volant, protože Emmett jen otevřel přihrádku v palubní desce a vytáhl techničák a další doklady.

Se zaskřípěním zubů jsem mu to vytrhl z ruky.

„Tak a teď zas můžeš vypadnout.“ zavrčel jsem na něj. Jeho sladký upíří pach ničil Bellinčinu vůni.

„Ee, já jedu taky. Chci zpátky svého broučka.“

Založil si protestně ruce a já zvažoval, jestli by se mi ho podařilo dostat ven. Nakonec jsem došel k názoru, že bez amputace dveří a možná i dalších částí to nepůjde, tak jsem tedy poraženecky nastartoval.

 

Oba jsme sledovali menší dům s garáží, nebo spíš garáž s domem. Zevnitř se však i přes pokročilou hodinu stále svítilo a ozýval rachot.

Váhavě jsem vystoupil a nakoukl do pootevřených vrat. S heknutím jsem poklesl v kolenou, když se o mě opřel Emmett a vrazil hlavu do škvíry hned nade mě. Zírali jsme na prostornou garáž, v níž stál Emmettův brouček a na kovových schodech, které zřejmě vedly do zbytku domu seděl Black houpající nohama.

V příštím okamžiku jsem byl vymrštěn dopředu, jak se zpoza mých zad vyřítil Emmett a vrhl se dojatě na kapotu svého dlouho oplakávaného zlatíčka. Ani si při tom nevšiml, že přední část stála na heveru, který pod jeho vahou povolil. Já si toho však všiml velmi dobře, protože se z pod auta ozval můj vysněný melodický hlásek.

„Kterej kretén!“

Vyděšeně jsem se vrhnul vpřed a nadzvedl přední část i s Emmettem, který se odmítal pustit. U nohou se mi protáhla drobná postava Belly a já s děsem v očích objížděl celé její tělo, zda je zraněná. Nikde neměla ani škrábanec, ale v obhlídce jsem nepřestal. Měla na sobě rifle a tílko, které rozhodně její křivky neskrývali, spíše naopak.

„Tady to začíná vypadat na cenzuru s hvězdičkou,“ prolomil ticho Black při pohledu jak já slintám nad Bellou a Emmett má obličej přitisknutý na kapotě a rukou ji ještě opatrně hladí.

Byl jsem rád, že jsem to auto už nedržel, protože by se asi proletělo jeho směrem i s Emmettem jako třešinkou na dortu.

„Jo a jestli konečně nezapadneš, uvidíš těch hvězdiček ještě víc,“ zpražila ho Bella pohledem.

Pomstychtivě jsem sledoval, jak opravdu v mžiku zmizel, když jsem se však otočil zpátky k ní, už jsem před sebou viděl jen regál s nářadím.

Nedůvěřivě jsem se konečně rozhlédl. Všude se povalovaly součástky a díly na auta či motorky. Pak mi pohled sklouzl k nárazníku, který už opět byl na svém původním místě.

„Tos opravovala ty?“

„Jo,“ přikývla a utírala si ruce do nějakého hadru, vypadal jako rozervaný zbytek trika. S obavou jsem těkal pohledem mezi ní a autem, což ji evidentně naštvalo. Prudce kopla svou dětskou nožkou do nárazníku, až se celé auto zhouplo.

„Kvalitní práce,“ zhodnotila se.

Její hlas, ale zanikl ve vyděšeném Emmettově kvíknutí. V momentě stál mezi ní a svým broučkem.

„Do něj ne!“

„To má být nabídka?“ usmála se na něj s potměšilým zábleskem v očích.

Slyšel jsem jeho myšlenky, jak uvažuje, zda by jeho holeně přežily dva útoky za den. Pak pro jistotu začal i s autem couvat.

„No nic. Autíčko máš spravený a Niky není jediný, kdo jde zítra,“ mrkla na hodinky a pokračovala. „Dneska, do školy. Tak byste už mohli vystrnadit svá ctěná pozadí.“

Od pootevřených dveří nad schodištěm se ozvalo spokojené zafunění. Poraženecky jsem tedy popadl Emmetta za rukáv a táhl ho za sebou ven. Vypadali jsme jak kačenky na opak. Já vpředu, hromotlucký Emmett za mnou a táhl si za sebou své milované autíčko.

Bella při té příležitosti zajela se svým autem do garáže. Ještě než Emmett však stačil nastartovat. Uslyšel jsem otevírání dveří od jejího auta a Nikův protivný hlas.

„Uauuu, tak na tenhle upírský odér by nestačila ani bedna osvěžovačů. Jauu!“

 


Tahle kapitolka je speciálně pro mého hlavního kritika Romíška, což je holka kterou mám mnohdy chuť přiškrtit, ale nedokážu si představit život bez ní. Je to takové sluníčko s hlavou plnou šílených nápadů ;o)

 

 

<< 3. kapitola      5. kapitola >>

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dáreček z La Push 4. kapitola:

 1
1. Ceola
20.12.2012 [14:02]

Super! :D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!