Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ďáblova snoubenka - 4. Kouzlo shledání

Ďáblova snoubenka - 4. Kouzlo shledáníBella z Ara vytáhne potřebné informace a pošle ho zpět do Volterry. Vrátí se k domu Cullenů a vášnivě se přivítá s Edwardem.

 

KOUZLO SHLEDÁNÍ
(Bella)

 

 

„Bello! Co jsi to udělala?“ zaječel na mě Jasper.
„Přivedla jsem si hračku,“ pokrčila jsem rameny a uculila se na něj.
„Ty jsi sebevrah!“ začal se smát Emmett.
„A kvůli ní zabijí i nás!“ zaječela naštvaná Rosalie. Emmett se zklidnil a raději ji objal kolem pasu.
„Co se to tu děje?“ zeptal se Aro.
„Hele klid, já mu pak vymažu paměť, tak na mě laskavě přestaňte řvát!“ osopila jsem se na ně.
„Bello? Můžu si s tebou promluvit?“ zašeptal Edward najednou vedle mě.
„Později, mám tu práci,“ odpověděla jsem ledabyle. Chytla jsem Ara za kapuci jeho černého pláště a odtáhla dál do lesa. Nechtělo se mi to řešit s Culleny. Byla jsem mnohem rychlejší než upíři, takže mě nemohli dohonit. Raději jsem kolem nás natáhla štít, aby nás nemohli ani vystopovat. Zastavila jsem se až na nějaké mýtině. Zrovna začalo svítat a já pozorovala, jak se na Arově kůži třpytá sluneční paprsky. Připomínalo mi to ten den s Edwardem, na naší louce. Zatřepala jsem hlavou a vyhnala tyto myšlenky.
„Co ode mě chceš a kdo jsi?“ zařval na mě Aro.
„Chci ten prsten upíří vůle! A jsem Bella,“ uculila jsem se na něj.
„Nikdy ti to neřeknu, i kdybych chtěl, nemůžu,“ řekl klidně.
„Já vím, ďábel ti vymazal paměť na to místo, ale s tím si poradím,“ ďábelsky jsem se na něj usmála, podkopla mu svojí vůlí nohy. Teď tu přede mnou klečel na kolenou a vztekle vrčel. Ale nemohl se hnout, byl pod mojí mocí. Jednou rukou jsem se dotkla jeho hlavy a obnovovala vzpomínky. Až jsem ji našla. No super, vyhodili ten prsten v Itálii, provrtali se pod Etnu a hodili ho do lávy! Paneboře já je snad zabiju! Čí to byl nápad? Otevřela jsem portál, upravila jsem Arovi vzpomínky a poslala jsem ho do jeho pracovny ve Volteře. Myslí si, že byl na dovolené v Rumunsku, v nových upířích lázních a celý den se tam válel v krvi. Prohodila jsem ho portálem a běžela zpět k Cullenům. Asi jim dlužím nějaké to vysvětlení.

Doběhla jsem před dům a tam na schodech seděl on. Edward. Hlavu měl v dlaních a tiše vzlykal. Nevěděl o mně.
„Ahoj,“ zašeptala jsem, a když zvedl hlavu, usmála jsem se na něj.
„Bello,“ zašeptal a hlas se mu zlomil. „Bál jsem se o tebe,“ dodal.
„To nemusíš, jsem nesmrtelná a nezničitelná,“ usmála jsem se na něj. Došla jsem až k němu a chytla ho za ruku.
„Pojď, dlužím vám pár vysvětlení,“ dodala jsem. Stiskl moji ruku a vstal. Zadíval se mi do očí a já se od nich nemohla odtrhnout. Viděla jsem bolest, nejistotu a lásku. Dlouho jsme se dívali do očí a já jsem se prala s touhou políbit ho. Nakonec se ke mně začal přibližovat on, zastavil se jen pár centimetrů od mých rtů. Rychle jsem překonala tu vzdálenost mezi námi a lehce ho políbila. Ale to ani jednomu nestačilo a začali jsme se vášnivě a zuřivě líbat. Dávala jsem do toho všechnu tu bolest z odloučení a štěstí z našeho shledání. Pevně mě objímal a nenechal mezi námi ani trochu místa. Já měla ruce zapletené v jeho vlasech a užívala jsem si tu blízkost. Naše jazyky se navzájem proplétaly a já se cítila neskutečně šťastná. Copak mě miluje? Proč mě tedy opustil? Bude mít co vysvětlovat, chlapeček. Nemohli jsme se od sebe odtrhnout. Chtěla jsem ho mít blíž. Přenesla jsem na něj svoji váhu a povalila ho na zem. Zkutáleli  jsme se ze schodů a přitom od sebe neodtrhli naše rty. Tiskli jsme se k sobě a stále se líbali. Všechno bylo pryč. Ta bolest z jeho odchodu, díra v mé hrudi. Cítila jsem se úžasně. Rukama jsem mu bloudila pod tričkem, po jeho mramorové hrudi a užívala si ten pocit. Pak se překulil na mě a já zůstala pod ním. Ruce měl pod mojí hlavou a pořád mě hladově líbal. Kdybych byla člověk, tak jsem se dávno udusila. Nechtěla a nehodlala jsem přestat a Edward zřejmě také ne.
„Ehm,“ uslyšela jsem za mnou a poté mohutný výbuch smíchu. Pak těžká rána, smích a otřesy půdy. Edward vyskočil na nohy a zavrčel. Vstala jsem, oprášila se a podívala, co způsobilo tu ránu. Na zemi se válel Emmett v záchvatech smíchu, zbytek rodiny stál za ním a usmívali se na nás a Edward na Emmetta vrčel. Pak si mě přitáhl blíž a objal kolem pasu. Zamířili jsme do domu a já se chystala povědět jim můj příběh…

 

 


 

      



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ďáblova snoubenka - 4. Kouzlo shledání:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!