Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Chlupáček - 11. kapitola

krok do života


Chlupáček - 11. kapitola Život nikdy není fér a na vlastní kůži to poznal Ailen, ale hlavně Ella. Protože slunečné počasí neznamená krásný den...

Byl jsem snad ten nejšťastnější voříšek, jak mi říkala Ella, pod sluncem. Trávil jsem s ní každou volnou chvilku, a když Ella navrhla, jestli bych nechtěl být její domácí mazlíček, skákal jsem radostí.

Pamatuji si na ten den, kdy jsem šel u její nohy k nim domů, a ona prosila, jestli si mě nemůže nechat. Stálo to skutečně velké přemlouvání a bolesti – očkování, ale stálo to za to. Ve dne jsme spolu byli jako lidi a večer…

Pokaždé, když jsem nemohl opustit zdi upířího doupěte, jsem vzpomínal na naše společné chvilky. Polibky, které mi věnovala, její hebké ručky bloudící po mém těle nebo na naši první a zatím jedinou společnou noc. Bylo to nepředstavitelné. Nikdy jsem se neodvážil pomyslet, že by se mi mohla odevzdat. Dát mi to nejcennější, co kdy měla – sebe.

„Díky, Ailene!“ uslyšel jsem babiččin a tetin hlas a společně se svými polovičkami vyběhli z domu. Ano, už se vrátili do tohoto domu. Esmé si zprávu, že si ošklivé káčátko Ailen našel dívku, nemohla nechat pro sebe. Na jednu stranu jsem byl rád – nikdo mi nevyčítal jejich odchod, ale na tu druhou? Samé narážky, posměch nebo výhružky stylu Jestli toho nenecháš, týden se s tou svojí neuvidíš.

Se smíchem jsem se otočil, abych zkontroloval, jak jsem na tom s časem, a byl jsem na tom překvapivě špatně. Rychle jsem vyskočil z postele a utíkal do skříně a něco na sebe hodil. Koupelna, zrcadlo, ještě jednou zkontrolovat, jestli mám všechno… Bude to znít zvláštně, ale připadal jsem si jako holka – teda aspoň takhle vyvádí ženská polovina našeho domu, když se nestíhá.

Ze schodů jsem doslova letěl, a jakmile jsem prolétl vchodovými dveřmi, vyskočil jsem a proměnil se. Opět jsem si užíval pocit volnosti. Pocit, když se tlapky setkaly se zemí a zanechávaly za sebou stopu v podobě mých otisků. Když mé chloupky připomínající jehličky vlály ve vzduchu a občas se otřely o nějakou větev. Když jsem musel oči přivírat pod náporem větru… Miloval jsem své druhé já a byl jsem šťastný, že mi byl tento dar přidělen.

Jakmile jsem spatřil paprsky světla, které pronikaly skrz stromy, zpomalil jsem. Blížil jsem se ke konci lesa, kde se častěji pohybují nějací lidé. Nechtěl jsem riskovat, že by zítra celé město ovládla zpráva o psovi s nadpozemskou rychlostí. Byl by to první krok k našemu prozrazení…

Proskočil jsem křoví, které dělilo les a malou louku u Elliina domu. Už z dálky jsem viděl její andělskou krásu. Nemohl jsem se dočkat chvilky, kdy se mě dotkne její ruka nebo mě pohladí její slova a očarují její rty.

Haf! vyšlo z mé tlamy. Tím jsem upoutal její pozornost a její úsměv se ještě více rozšířil.

Naposledy jsem vyskočil a packami se zapřel. Jelikož byla tráva posetá drobnými kapkami vody, sklouzl jsem se ještě pár metrů a dojel přímo k jejím nohám.

„Ráda tě vidím,“ zasmála se. Sklonila se ke mně, natáhla ke mně dlaně, kterými objala mou hlavu a přitiskla rty na mé čelo. Naštvaně jsem si odfrkl – copak takto se vítá? To já… Já to dovedu lépe!

Využil jsem moment překvapení a povalil Ellu na zem. Opatrně, abych jí neublížil, jsem dolehl na její tělo a bříšky tlapek jsem ji pohladil po tváři. Pomalu jsem přibližoval tlamu k jejímu obličeji a aby se neřeklo, lehce jsem olízl její pravou tvář.

„Ailene…“ zašeptala do ticha a její ruce obmotala kolem mého drobného těla. Užíval jsem si tuto chvilku, jako by měla být ta poslední.

„Ello!“ Z jejího domu se ozval ženský přísný hlas. „Neválej se po zemi s tím čoklem! Kdo to pak má prát?!“

„No jo!“ zavolala zpět, ale ne moc vesele.

„Slyšel jsi? Neválej se se mnou po zemi – já to pak prát nebudu,“ culila se jako sluníčko.

Další mé odfrknutí a brilantní skok z jejího těla. Posadil jsem a sledoval, jak se pomalu zvedá a sklepává ze sebe špínu, která se na ni stihla chytnout. Musel jsem se při pohledu na ni, jak se snaží být důkladná, usmát.

„Jsem ráda, že se dobře bavíš,“ zamračila se, ale netušila, že takto je mnohem krásnější.

„Víš co? Raději pojď.“ Její tvář opět zdobil můj oblíbený úsměv a já se s radostí rozeběhl. Držel jsem krok po jejím boku. Užíval jsem si radostné tóny jejího smíchu, svou přezdívku vycházející z úst anděla. Byl jsem doopravdy šťastný a děkoval Bohu, že mi to dopřál. I kdyby se to vše mělo zkazit, nevadilo by mi to. Své vzpomínky na tuto chvíli nikdy nezapomenu.

„Poběžíme do parku?“ zeptala se a já na souhlas štěkl. „Fajn… Tak kdo tam bude první!“

Zrychlila své tempo. Netušil jsem, že dokáže takto běžet…  S touto myšlenkou jsem se za ní rozeběhl a běžel jsem o krok před ní.

„Hej!“ zakřičela a opět přidala. Náhle změnila směr. Jedna její noha dopadla na silnici a hned za ní druhá. Během chvilky byla na druhé straně, daleko ode mě. Rychle jsem vyskočil na silnici, abych byl co nejrychleji u ní.

 

„Ne!“ zpražil mě její vyděšený hlas. Nestačil jsem nic – zastavit nebo přidat na rychlosti, podívat se, proč zakřičela, nebo proč se jí objevily slzy v očích. Do mého těla něco mohutného narazilo. Odrazilo mě to tak, že jsem odletěl několik metrů od místa činu a ovládla mě nesnesitelná bolest.

Vše kolem mě se náhle zpomalilo, nic jsem neslyšel tak jako dřív. Jako kdyby mi někdo zacpal uši… Přes slzy, které se dostaly z mých očí a utvořily si cestičku po mé drobné tváři, jsem viděl vše rozmazaně.

 

„Ailene!“ Hlas plný bolesti a zoufalství nešel přehlédnout. „Prosím! Tohle nemůžeš!“

Ať to byl kdokoli, bylo mi ho líto. Bylo slyšet, že nechce, aby se to stalo. Chtěl jsem odpovědět, ale čím dál víc mě přemáhala únava. Vždyť se nic nestane, když jen na chvilku zavřu oči…

 

10. kapitola *** 12. kapitola + epilog

Shrnutí

 


Vyhrál ten, kdo chtěl epilog zvlášť. Vyjde ještě tento týden, ale teď... Jak se vám to líbilo?



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Chlupáček - 11. kapitola :

 1
18.02.2012 [20:45]

DarkFirefliesNo ty bláho...
Takový sladký začátek kapitoly, který mi na tváři vykouzlil úsměv, ale ten mi na samém konci zase rychle zmrzl. Už ej mi úplně jasné, jak jsi to u minulých kapitol myslela s tím epilogem, takže bych si asi měla připravit balíček kapesníků.
Teď vážně nemám sílu se rozepsat, musím zjistit, jak tohle dopadne. Emoticon

9. Paes
17.02.2012 [18:11]

PaesTohle mu přece nemůžeš udělat Emoticon Emoticon Emoticon vážně, to není spravedlivé Emoticon
Tahle povídka je nádherná a na epilog budu nadšeně čekat, ale nechat ho umřít? vážně se mi to nelíbí Emoticon Emoticon tvoje psaní je úžasné, i když je to smutná povídka, přesto je krásná Emoticon nezbývá mi než ti poděkovat, že si ji pro nás napsala Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16.02.2012 [13:02]

Puccinka10Včera jsem Chlupáčka přečetla celého a myslím si, že je to jedna z nejoriginálnější povídek tady. Emoticon V povídkách o Jacobovi a Nessie bylo jejich dítě vždy krásné, milované. Tady je to úplně jinak. Emoticon Jacob se chová jako vůl. Je to jeho syn, tak proč se k němu chová tak hnusně? Kůli tomu, že nevypadá normálně? Kůli tomu, že se mění na psa?
U Ness jsem ze začátku byla ráda, že aspoň ta se ho zastává a je rozumná, že ho má ráda takového, jaký je. Ale i to se pak změnilo a odvrhla ho vlastní matka. Proč ho nemá ráda celá rodina? Vždyť je to hloupost. Ať vypadá jak vypadá, je to přece člen jejich rodiny, ať už chtějí, nebo ne! Jacoba medzi sebe taky přijali, i když jsou upíři a vlkodlaky zrovna v lásce nemají!
Spolužáci se mu jen posmívají kůli jeho vzhledu... Chudák Chlupáček. Je tak hodný a má tak dobré srdce, ale nikdo to nevidí. Tedy až na Ellu.
Emoticon A to je asi jeho jediné štěstí, které mu ale taky ztrpčuješ různými překážkami, jako byl Steven a pak... pak jeho smrt a různé další věci. Chlupáček dostává jednu ránu za druhou a je mi ho strašně líto. Emoticon Nemá to chudák lehké, spíš naopak a to jen proto, že vypadá tak jak vypadá! Emoticon Zajímá mně, jak to dopadne. Chtěla bych, aby byl šťastný, ale to asi neplánuješ, že? Emoticon Pokud umře, co pak jeho rodina? Uvědomí se potom? A Ella? Co bude s Ellou? Doufám, že tyhle otázky v další části zodpovězeny nebudou. Nemyslím si, že se Jacob umoudří. Možná Nessie...
No každopádně tahle povídka je perfektní a já se moc teším na ten epilog. Buď bude tragický a nebo tě možná uprosíme na happy-end. Emoticon Píšeš krásně a poutavě. Moc se mi to líbí, tohle je úžasná povídka. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7.
Smazat | Upravit | 16.02.2012 [11:52]

Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne!!!! Prosím ne! Emoticon Ať nezavře oči! Nebo je zase rychle otevře! Bože, Kikinko, dopřej mu happy - end! Emoticon Vždyť on si ho zaslouží! Celej život špatnej... To není nic příjemného. A navíc - teď si bude Ella myslet, že může za jeho smrt. Ale co to povídám. Emoticon On neumře! Ne! Nesmí a nemůže! Nebude se konat pohřeb a až příště půjdu na hřbitov, tak neuvidím náhrobek se slovy "Zde je pohřben Ailan Black. Odpočívej v pokoji, vždy milován." ani nic podobného! Prosím! Šťastný konec! Padám před tebou na kolena a žádám tě o slitování nad Chlupáčkem!
Jinak...
Si mě nepřej...
Si nepřej svou smrt...
Emoticon

16.02.2012 [8:12]

Funny1 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. annaliesen
15.02.2012 [21:09]

ne ze neumře Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
paráda Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Ceola
15.02.2012 [20:42]

Nádherná povídka...ale proč to muselo zkončit až tak špatně ?? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15.02.2012 [19:42]

zuzinecckaa Emoticon Emoticon Víš, jak se cítím, když... Když to končí? Emoticon Emoticon Ano, víš to moc dobře... Ale přesto... Emoticon JSI TO PROVEDLA!!
Emoticon No co dodat ke kapitole... Byla super, mohla být suprovější (Emoticon), ale i mnohem horší... Emoticon Neciii, aby se stalo, co se stát má... Emoticon Emoticon Ale protože je to asi jasné... Emoticon No co dodat... Emoticon Emoticon
Prostě... Líbila se mi tato kapitolka a už se těším na tu poslední... Emoticon Emoticon A tam jen doufám a věřím, že už konečně poslechneš něčí rady! Emoticon
No... Tak co teď? Doufám, že epilog bude ještě hustý... Emoticon A ani nevíš (víš to moc dobře Emoticon Emoticon), jak se na něj už NESKUTEČNĚ těším!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. AddyCullen
15.02.2012 [17:53]

Promiň, že to řeknu tak hnusně... Ale jestli Ailen zemře, půjdeš rychle za ním!!! Emoticon Byla to nádhera!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. THe
15.02.2012 [17:29]

THeNééééé!!! Emoticon Co to je, tohle, takhle by se nemělo končit! Emoticon
Škoda, že už povídka bude končit, moc ráda jsem ji četla. Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!