Přidávám další kapitolu. Mně osobně připadá trochu nudná, ale jde tam především o pochopení Amora a Edwarda. Snad se bude líbit.
19.06.2011 (12:00) • NissiBell • FanFiction na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 2674×
4. kapitola
Pohled nikoho:
Volvo téměř neslyšně pádilo po dlouhé dálnici. Nikdo v autě nepromluvil, všichni byli stále ponořeni ve svých myšlenkách.
Bella přemýšlela o Volturiových. Jak je možné, že mají tolik informací? A kdo mohl bohy takhle zradit?
Edward dumal o Belle. Ta neznámá kráska nečekaně přišla do jeho života. Kdo byla vlastně Bella? Byla krásnější než jakákoli upírka, kterou kdy potkal, její pleť sice byla bledá, ale rozhodně ne jako upíří. A její oči. Ty krásné čokoládové oči, které zdobily její překrásnou tvář. Nechtěl Bellu už nikdy opustit. Pocit, kterým byl naplněný, si užíval. Vždy když mohl být alespoň v Bellině blízkosti, skákal radostí.
Amor přemítal nad tím, jaké prádlo by Belle nejvíce slušelo. Živě si dokázal představit, jak ho Bella svádí jen v prádle a následovně pod ním slastně vzdychá. Byl přesvědčený, že si jej nakonec vybere. Z žádného člověka obavy neměl. Bella by se nikdy s nikým nepomilovala bez lásky, to věděl až příliš dobře. Možná si to nalhává, nebo tomu doopravdy věří, ale neudělá to. Tím si byl absolutně jistý.
Trápil ho však ten upír, co je doprovázel, to jak se na Bellu dívá, se mu nelíbilo. S takovou něhou a oddaností. Byl bohem lásky, a tak ji i dokázal vycítit, cítil, kteří lidé, upíři či jakékoli další bytosti k sobě patří. A u těch dvou to bylo neuvěřitelně silné, nikdy nic takového nezažil, ale Bella byla přece jeho! Ani božské povinnosti ho nedonutí se Belly vzdát. Na Olympu své pocity skrýval, nechtěl, aby vyšly na povrch, ale teď, když Bellu vidí, jak se snaží najít si někoho místo něj, bylo přímo k zbláznění. Nechtěl si to přiznat, ale Bellu miloval a pociťoval to až příliš dobře. Ale má u Belly šanci? Nejprve se bude muset zbavit toho upíra, a to velmi rychle! Byl si jistý, že pokud nebude v dosahu ten upír, tak by dokázal Bellu svést a následovně jí být nejlepším otcem, jakého si kdy její děti mohly přát. Opustil by všechny své milenky, jen aby mohl být s ní. Žít na Olympu a vždy, když by měl hotovou práci se vrátit k domu, kde by na něj čekala jeho milovaná Bella. Políbil by ji na rty a pak objal své děti. Nádherná představa…
„Kolik je hodin?" zeptala se Bella a tím přetrhla tok Amorových myšlenek.
„Pět ráno," řekl pohotově Edward. Bella se vyděšeně zadívala směrem na východ. Zorničky se jí rozšířily a v tu chvíli na její pokožku dopadly první paprsky slunce. Bella okamžitě ztratila vědomí a bezvládně se zhroutila do sedačky.
„Bello!" vykřikl vyděšeně Edward a zastavil u kraje polní silnice. Okamžitě upírskou rychlostí oběhl auto a Bellino bezvládné tělo vytáhl z auta.
„Bello, vzbuď se. Prosím, otevři oči! Neodcházej! Prosím, nenechávej mě tady!" vzlykal Edward a třímal Bellu v náruči.
Amor si povzdechl.
„Není mrtvá," řekl a přistoupil k Edwardovi.
„Vždyť nemá puls!" namítl Edward a Amor pobaveně pozvedl jedno obočí.
„A ty ho snad máš?"
„No… ne, ale proč omdlela?!"
Amor ignoroval jeho otázku.
„Odejdi, nechci tě tady. Nechci tě už nikdy vidět. Jsem mocnější, než se zdám a Bella tě teď nemá jak ochránit. Odejdi dobrovolně nebo to skončí špatně," řekl Amor tvrdým hlasem. Edward se napřímil.
„Neodejdu. Nevím sice, co jsi zač a dost pochybuji, že jsi poloupír, protože jich už pár znám, ale řeknu ti jediné. Kamkoli půjde Bella, půjdu i já, je mi jedno, kolik překážek budu muset skolit, ale vím, že se jí nechci vzdát a tebe se neleknu."
„Jsi příliš naivní. I kdyby si tě Bella vybrala, tak ti nemůže patřit navěky."
„Bella nestárne. Tak proč by to tak nemělo být?"
„Dejme tomu, že tady může Bella zůstat pouze necelý rok."
„Jak to myslíš tady?"
„Myslím tím na Zemi."
„Ještě mi řekni, že jste mimozemšťani a fakt už se začnu smát."
„Ne, opravdu mimozemšťani nejsme, ale jsme mnohem mocnější a starší rasa, než jsi ty, nebo kdokoli jiný."
„Tak to řekni, co jste?"
„Bella nechce, abych ti to říkal a já bych neudělal nic proti její vůli, ale zpátky k tobě. Odejdi, nechci tě tady."
„Nikdy!" vykřikl Edward a skočil na Amora, který pohotově uhnul. Edward Amorovi podrazil nohy, přitlačil jej na zem a divoce na něj zavrčel. Amor jej odhodil a Edward jej praštil pěstí do obličeje, což mu Amor okamžitě vrátil. Oba na sebe divoce vrčeli.
Když v tom přestali vrčet a vyděšeně se zadívali směrem k Belle. Do nosů je udeřil pach krve. Krve, která jednoznačně patřila Belle.
Bella sebou cukala jako při záchvatu a od úst jí tekl pramínek krve.
„Bello!" vykřikli oba zároveň a přiřítili se k Belle.
„Co se to děje!" křičel Edward a bezmocně zíral na cukající se Bellino tělo.
„Nevím! Tohle se ještě nikdy nestalo!" vyšiloval Amor.
„Musíme ji vzbudit!" poznamenal Edward.
„To nepůjde. Ne, dokud svítí slunce."
„Cože?!"
„To je nadlouho. Dones něco, do čeho ji budeme moct zabalit, nechci, aby se jí něco stalo."
Edward se zamračil a pak si svlékl košili, kterou podal Amorovi.
„Nic jiného nemám," řekl Edward. Amor zamračeně Edwardovi vytrhl košili z rukou a pak ji opatrně Belle navlékl.
„Sundej si tričko," poručil Edward a Amorovi začali cukat koutky.
„Ty na to jdeš nějak rychle," smál se Amor.
„Jen nechci, aby jí byla zima, idiote!"
„Výmluvy," smál se dál Amor, ale sundal si ho a pak ho opět s Edwardovou pomocí Belle navlékli.
„Huh, myslel jsem, že je složité ženy svlékat, ale ještě složitější je, je oblékat," smál se Amor. Edwardovi také už cukaly koutky.
„Kdyby ses mě nesnažil zabít a oddělit od Belly, řekl bych, že jsi vlastně fajn," řekl Edward a na Amora se usmál. Amor se zašklebil.
„Kdybys nebyl smrdutej upír, nechtěl mi vzít Bellu a pořád mě neprovokoval, tak bych tě měl taky možná i rád, ale nemám," smál se Amor.
„Jaké jé tvé skutečné jméno?" zeptal se Edward.
„Na tomto místě je mé skutečné jméno Erik, ale pokud bys mě poznal na jiném místě, tak by mi říkali jinak."
„Neřekneš mi to, že?"
„Neřeknu, dokud ona nesvolí," šeptl Amor a poukázal směrem k Belle.
„Asi ji opravdu miluješ, že?"
„Udělal bych pro ni cokoli, ale uvědomil jsem si to příliš pozdě. Kéž bych se jí začal dvořit o desetiletí dřív, mohli jsme teď být oba šťastní a nic z toho co se teď děje, by se stát nemuselo."
„Jak dlouho ji znáš?"
„Od jejího narození, bylo to ta nejkouzelnější holčička na světě. Ale rostla a sílila a z dívky se stala žena, avšak já byl až příliš hrdý a pyšný, než abych dokázal plně vnímat její krásu. Byl jsem zaslepen těly žen, které kolem mě vířily, ale mé oči a i duše vždy patřily jen Belle."
„Odkud pocházíte?"
Amor se tomu zasmál.
„Tomu bys nevěřil. Ale z daleka, z místa, kam se jen tak na dovolenou nedá jet, kde žije nejvyšší mocnost."
„Ty k té mocnosti také patříš?"
„Teoreticky, ale postavením nejsem příliš vysoko."
„A Bella?"
„Isabella, je hodně vysoko. Je dcerou vládce a jedné velmi mocné ženy. Bez její matky bys teď vůbec nežil, dejme tomu, že tě vzala pod svá křídla. A Bella samozřejmě zdědila moc po svých rodičích. I díky Belle jsi stále naživu."
„Jak to Bella myslí, když říká, že musí najít potencionálního otce?"
„U nás je takové pravidlo, že do svých pětistých narozenin, musíme zplodit potomka, aby genetická linie nebyla přerušena, je to velice důležité. Jenomže Bella všechny nápadníky - včetně mě - odmítala. A teď ji zbývá už pouze rok. Utekla z domova sem a tady se snaží nalézt otce jejího dítěte a mě poslali, abych ji přivedl zpět, naštěstí se však její matka za nás přimluvila, ale nemyslím si, že to příliš zabralo."
„Děkuji ti, že jsi mi toho tolik řekl, mám o čem přemýšlet," poděkoval Edward. Amor přikývl a zadíval se na slunce.
„Proč Bella omdlela, když vyšlo slunce?"
„Patří to k jejímu prokletí. Je to daň za její moc."
Bella už se přestala klepat, jen drobounký pramínek krve stále zůstával.
„Měli bychom vyrazit na cestu," řekl Edward.
„I když jsme si tak skvěle pokecali, tak pořád stojím za názorem, že nechci, abys s námi jel," namítl Amor.
„Potřebuješ mě. Možná, že nejsem tak silný, ale vyznám se tu. Znám místa, kde bychom se mohli ukrýt. Přece nechceš, aby se jí něco stalo, ne?"
„Jistě, že nechci. No dobře, ale to neznamená, že se tě nebudu snažit odstranit! Fakt tě nemám rád."
„Tak to jsme dva."
S tím Amor zvedl Bellu a položil ji na zadní sedadla a Amor i Edward si posedali na přední. Jeli celý zbytek dne. Tlustá kouřová skla se velice hodila, protože Edward nezářil. Díky tomu mohli snadno a rychle cestovat.
Amor se zadíval na slunce.
„Zastav u kraje," poručil Amor Edwardovi.
„Proč?" zeptal se Edward, ale zastavil.
„Bella se každou chvíli probudí a kvůli tomu třesu a krvi se v ní muselo něco špatného stát. Víš, když je v transu, její tělo nereaguje a její duše je volná, ale tím pádem ji mohl kdokoli zachytit," řekl Amor a obešel - stejně jako Edward - auto.
Bella sebou najednou cukla a vyděšeně otevřela oči.
Začala se celá klepat.
„Bello, pšššt. Uklidni se, co se stalo?" tišil ji Amor a objal ji kolem ramen.
„Jsou rozzuření. Nemohou nás nalézt, ale zkrátili mi čas. Mám jen pár týdnů na početí dítěte. Mluvila jsem s nimi. Ale pokud do pár týdnů nepočnu dítě… umřu. Každý den se bude můj zdravotní stav horšit, aby se pojistili, že je nějak neobelžu. Nikdy jsem je neviděla tak naštvané. Mám strach," šeptla Bella a vystrašeně se podívala na Amora, který ji nevěřícně pozoroval. Jediná dívka, kterou kdy miloval a umírá… To nesmí dopustit!
„Umíráš?!" sípal nevěřícně Edward. Bella se na něj se slzami v očích zadívala. Ten rozcuchaný upír byl pro její srdce až příliš důležitý. Chtěla jen jeho, myslela, že když bude mít rok na to jej poznat, že by mohli nějak obelhat bohy, aby s Edwardem mohla zůstat, ale tím, že jí bohové zkrátili čas, na románek s upírem prostě není čas!
„Ne, Bello! Je mi jedno, komu se budu muset postavit! Ale nesmíš umřít!" šílel Edward.
„V tomhle souhlasím s Edwardem," prohlásil Amor.
„Děkuji vám, ale tohle nejsou věci, se kterými byste mohli něco udělat. Tohle je moje věc, mám vás ráda oba a nedovolím, aby se vám něco stalo kvůli mé hlouposti."
Bella si setřela pramínek krve.
„Musíme vyrazit, dříve, než nás najdou."
„A co Volturiovi?"
„Nevím, ale to budu řešit, až někde najdeme ukryt."
„Nechci, abys k nim šla," šeptl Edward.
„To není na tobě, Edwarde. Mám za ně stejně jako za tebe odpovědnost. Je to jen problém, který budu muset vyřešit sama."
„Já vím, ale i tak mě děsí ta představa.
„Neboj se o mě, vydržím mnohem víc, než se může zdát."
„Řeknu ti to, ale později, teď už opravdu musíme jet," řekla jsem rozhodně a všichni jsme nalezli do auta a vyjeli.
----------------------------------------------------------------------------------------
Jestli máte nějaké nápady, jak chcete, aby se povídka vyvíjela, tak mi je sem napište. Nápady mi kriticky začínají docházet, ale nechci to skončit tak brzy. Pokud by byl zájem můžu se s někým pokusit to předělat na spoluautorskou. :)
Autor: NissiBell (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Božská Bella - 4. kapitola:
Hm... nemám žiadny nápad... Ty máš originálne myšlienky takže tam sa ti do toho až tak veľmi "kecať" nedá
Teším sa na pokračovanie!
Chce to rozhodně E+B a mohla by být Rennesmé (nebo nejaké jiné jméno). 
Je to krásné skvělé a dokonlé. Já chci, aby Bella byla s Amorem. Dítě by mohlo být Edy, ale víc by se mi líbilo, kdyby nakonec zůstala a žila s Amorem. Nevím proč, ale je mi tak nějak sympatický. Mám ho ráda. 
kráásne
Ahoj, ok, možná by se mohli Edward a Bella dát do kupy ještě před tím, než je Volttuři doženou. Až je chytí, tak Aro řekne Edwardovi, co Bella je... On se můžu zhrozit nebo ji ještě více milovat, to už je na tobě... Ona je zvládne a Aro bude donucen ji říct, kdo je ten špeh... Bella se zhrozí... třeba.
Edward, kdyby tu "novinku" nevzal dobře a myslel si já nem třeba, že ho zmanipulovala, tak od ní utekl... ona musí na olymp vyřešit to s tím špehem...
Amor se vrátí s ní.
Když uvidí, jak je nešťsaná, když není s Edwrdem, vrátí se na zem, Vysvětlit vše Edovi. Je to jen na tobě...
Moc se mi tvá povídka líbí a ať bude pokaročovat jakkoli, budu stále její fanynkou!
velmi krasny dielik.....nooooooo...ja moc na taketo veci predtavivost nemam...a rozhonde by som nechcela byt spoluautorkou...lebo je to zodpovednost a podobne kravinky....ale podla mna je toto uzasna poviedka a zasluzi si pokracovanie...takze podla mna by mohli ...ja nwm co...ale urcite by mala sa dat bella s edwardom dokopy....a s nim mat to babätko....ale inac nic neviem....prepac ale ako som uz hovorila ja na taketo veci moc predstavivost nemam...ale rozhodne neprestavaj pisat tuto poviedku.....je mi jedno jake woloviny tam napises...len neco napis....
E+B
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 15. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!