Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bloody love - 13. kapitola

23.08.2010 (09:15) • Anicka14vampire • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1433×

13. kapitola

Pohled Edwarda

Po večeři jsme měli volno až do večerky. Alice s Jasperem podle jejich myšlenek měli v plánu si užívat na naší chatce, takže jsme se rozhodl, že se půjdu jen tak projít do lesa.

V lese byl příjemný vzduch, daleko lepší než v lesích u Forks. Ve vzduchu ani nebyly cítit tolik pachy lidí. Ještě jsem nemusel na lov, pár dní to ještě vydržím, ale pak budu muset na lov. Moje oči pomalu začínaly černat, takže jsem už nemusel nosit čočky.

V lese jsem se asi hodinu jen tak procházel, pak se pomalu vracel zpátky do tábora. Bylo tam poměrně rušno a ve vzduchu byla cítit krev. Šel jsem za tím pachem a viděl tam hlouček lidí okolo mrtvého těla. Byl to náš spolubydlící Mike. Ležel na zemi a měl na krku dva kousance. Hned jsme poznal, že jsou od upíra. Přiblížil jsme se k tělu a poznal pach Alice a Jaspera. Přehnala se přese mě vlna vzteku. Byl jsem na ně naštvaný, že jsme řekli, že budeme zabíjet nenápadně a nikoho ze školy. Okamžitě jsem se za nimi vydal.

Šel jsem do naší chatky a rozrazil dveře. Leželi v obětí v Jasperově posteli a líbali se. Bylo mi trochu trapně, že jsem tam vtrhl právě v tuto chvíli. Odtrhli se od sebe a podívali se na mě.

„Můžete mi říct, proč jste zabili Mika? Máme být nenápadní a nezabíjet nikoho ze školy,“ spustil jsem hned na ně.

„My ho nezabili schválně, ale on sem přišel a viděl naše černé oči a rychlé pohyby. Přece jsme ho nemohli nechat, aby odtud jen tak odešel a někomu o tom řekl,“ bránil se Jasper. Teď mi bylo jasné, proč to udělali, ale stejně jsem byl naštvaný. Mohli ho aspoň někam schovat a ne ho tam nechat jen tak ležet.

„No dobře, ale stejnou chybu si už nesmíme dovolit. A nezapomeňte si pak vzít čočky, máte oba červené oči,“ dodal jsem ještě, když jsem si těch očí všiml. A odešel jsem zase ven, kde jsem se jen tak potuloval po táboře, dokud nebyl čas večerky.

Pohled Belly

„Jde o Mika,“ vyděšeně odpověděla Jess.

„Co je s ním?“ chtěla jsem vědět. Výraz v její tváři mi říkal, že to nebude nic dobrého.

„Je mrtvý,“ odpověděla mi mezi vzlyky Jessica.

V tu chvíli jsem přestala dýchat. Mrtvý? Jak mohl být mrtvý? Co se s ním stalo? Jak zemřel? Na to všechno jsme se chtěla zeptat Jess, ale zrovna teď byla mimo a brečela. Když zemřel Mike, znamenalo to, že tady není bezpečno a mohl to být kdokoli jiný z nás.

„Jak se to stalo?“ zeptala jsem se jí konečně, když se uklidnila, a já byla schopná mluvit a souvisle přemýšlet.

„Šla jsem s ním ven, to víte. No a tam jsme se procházeli a já se ho zeptala z čeho je tak mimo a on mi řekl, že není zrovna ve svojí kůži, když musí bydlet s Cullenovými. Nechtěl s nimi bydlet, tak šel za učitelem a on mu řekl, že už to měnit nebude a že se s tím nedá nic dělat. Pak jsme se venku procházeli a já si vzpomněla na Edwarda a s Mikem se rozešla a on potom prostě někam odešel, že chce být sám.

Byla jsem špatná z toho, jak jsem se s ním rozešla a šla si sednout k jezeru a přemýšlela o tom všem. Nakonec jsem si řekla, že ho půjdu najít a našla jsem jeho mrtvé tělo kousek o lesa. Bylo to vážně hrozné,“ převyprávěla nám Jess celý příběh a zase se rozbrečela.

„Neboj se, ono se to nějak vyřeší a zjistí se, kdo to udělal. Neboj se,“ utěšovala ji Angela. Já jsem z toho byla ještě pořád trochu mimo. Angela Jessicu pořád utěšovala a já jsem se pomalu srovnávala s tím, že jsem poprvé v životě zažila vraždu a jsem na místě, kde se ta vražda stala.

Za chvíli oznámili, že se večerka zkracuje o půl hodiny a jdeme spát hned. Takže jsem si šla vyčistit zuby a převlékla se do pyžama. Po mně šly do koupelny holky a za chvíli jsme zhasínaly.

Usnula jsem celkem rychle, protože jsem byla dost vyčerpaná ze všech těch událostí, co se tady děly. V noci se mi něco zdálo, ale ráno jsem si to už nepamatovala.

Po budíčku jsem se oblékla, vyčistila si zuby a šly jsme na snídani. K snídani byl rohlík s máslem a čaj. Čekala jsem, jestli učitelé řeknou něco o tom, co se stalo Mikovi, ale pořád se nic nedělo. Až když snídaně skončila, si učitel vyžádal naši pozornost.

„Asi už všichni víte, co se včera stalo vašemu spolužákovi. Mike Newton zemřel. Podle policie, kterou jsme následně zavolali, byl někým zavražděn, případ se už vyšetřuje. Dnes jdeme na výlet, aby policie mohla na případu pracovat. Pobyt se rušit nebude, bude jen zkrácen o týden,“ ukončil svůj proslov učitel a my jsme mohli odejít z jídelny a připravit se na výlet.

Šly jsme do chatky, kde jsem si na sebe vzala nějaké teplejší oblečení, protože jsme měli jít do hor a tam nejspíš bude zima, protože podle dnešní předpovědi má být celý den zataženo.

Když jsme byly všechny tři připravené, vyšly jsme s batohy na zádech ven před chatku. Všichni byli smutní a zaražení, smích byl slyšet jen vyjímečně. Nejspíš to bylo z Mikovi smrti. Chvíli jsme tam stály, když k nám přišla nějaká holka. Myslím, že se jmenovala Meredith.

„Je mi tak líto, že je mrtvý. Vím, že jste spolu chodili, chápu, že je ti teď smutno. Jenom jsem ti chtěla říct, že s tebou soucítím,“ vychrlila ta holka na Jess, usmála se na ni takovým smutným a soucitným úsměvem a zase šla někam pryč. Nechápavě jsem nad tím zakroutila hlavou a Jess jen vykuleně koukala na to místo, kde ta holka před chvílí stála.

„Pojď, Jess, jdeme k učiteli. Určitě nás za chvíli bude zase všechny svolávat,“ řekla jsem jí, vzala ji kolem ramen a vedla za učitelem. Vážně jsem nechápala chování té holky, co přišla. Já bych tohle nikdy neudělala.

„Pojďte všichni sem,“ volal nás učitel. „Přepočítám vás, a pak půjdeme na výlet do hor. Doufám, že všichni máte s sebou teplé oblečení, nahoře bude pěkná zima. Pokud ho nemáte, ještě rychle si pro něj skočte. Jinak bych vám chtěl představit Jacoba. Bude to náš průvodce po horách,“ oznámil nám a ukázal na Jacoba. Teprve až teď jsem si ho všimla a musím uznat, že je pěkný ten Jacob. Měl černé vlasy ostříhané nakrátko a úžasné svaly. Několik holek zavzdychalo, když ho uviděly. Trochu zlostně koukal na Cullenovi a oni na něj, to jsem nějak nechápala.

„Ahoj, já jsem Jacob. Všichni mi, prosím, tykejte. Provedu vás po horách. Nikdo se nebude vzdalovat od skupiny, protože hory jsou velice zrádné a lehce se tu můžete ztratit. Ukážu vám tady nádherná místa a něco málo vám řeknu,“ dopověděl a na všechny se usmál. Byl vážně moc hezký, opálený, nejspíš indián.

Když Jacob domluvil, učitel nás ještě poslal do kuchyně pro svačinu, a pak jsme zase vyšli ven před jídelnu, kde jsme se měli sejít. Venku stál Jacob, okolo něj byly různé holky a něco mu říkaly, ale on je neposlouchal. Vůbec se na ně nedíval. Díval se někoho jiného... na mě.

Shrnutí

13. kapitolu jsem napsala poměrně rychle,

ale další se dočkáte až po týdnu, protože jedu

na chatu a tam nebudu mít počítač. Něco

možná napíšu na papíry. Až se 28. 8. vrátím

mohla by nějaká ta kapitolka přibýt. ;)

Autor: Anicka14vampire (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bloody love - 13. kapitola: