Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Black angel 13. kapitola

BrDo


Black angel 13. kapitolaTak jo, tohle už asi neudělám, se normálně bojim o vlastní život =D Spiklenci. Bella se vydá do pekla a dostane ,dárek´. Další kapitolu nepřidám tak rychle začíná škola a Pájínka se musí učit. =D

13. Kapitola

 

Bella:

To je na dobrou noc, to by taky nikomu nemělo vadit,“ řekla jsem mu na srozuměnou.

Ne, to opravdu ne,“ usmál se a já pomalinku upadala do říše spánku.



Když jsem se probouzela, ucítila jsem lehké dotyky na zádech. Ačkoliv to bylo příjemné, dostalo mě to do reality. Otevřela jsem oči.

Ležela jsem mu na rameni a tváří se mu tiskla ke krku. Jednu mojí ruku jsem měla pode sebou a druhou přes něj, stejně tak i nohy.

Měla jsem velkou chuť ho políbit, ale věděla jsem co by se stalo, místo toho jsem z něj slezla a sedla si. Přitom jsem si žmoulala oči.

„Dobré ráno,“ usmál se na mě.

„Dobré,“ odpověděla jsem mu trošku ochraptěle. Pořádně jsem se protáhla takže jsem zvedla ruce nad sebe a křídla roztáhla, potom jsem si lehla zpátky na jeho ruku a jen se na něj dívala, on mi pohled opětoval.

„Nevím sice, jak často jíš, ale Esme ti připravuje snídani,“ usmál se na mě a políbil mě na čelo.

„Moc často ne, ale tu snídani si dám. Taky je asi čas na vaše otázky,“ pošeptala jsem mu.

„Máš pravdu. Carlisle o tobě přemýšlel celou noc a pořád o vás něco hledal.“

„To má smůlu. Nic nenajde. Táta si hodně hlídá, aby o nás nebyla nikde zmíňka,“ šeptala jsem dál.

Dívali jsme se stále jeden druhému do očí, ale on se začal přibližovat, zakývala jsem hlavou a on se zastavil.

„Bello, proč mě tak trápíš?“ pověděl mi smutně.

„Protože nechci umřít.“

„Jeden polibek, přece není ortel k smrti,“ odporoval mi.

„Začne to jedním... navíc co, když si přiznám jednu věc, které se zuby nehty bráním?“

„A jakou?“

„To je tajemství,“ usmála jsem se na něj, ale on se zamračil.

„Šlo by, aby i moje schopnost na tebe fungovala, tak jako u Alice?“

„Jde to, ale já nechci, chci mít soukromí, což mi připomíná...“ zavřela jsem oči a začala vracet fyzický štít zpátky, jak ještě včera byl. Bylo to mnohem jednodušší.

Někomu to ale vadilo. Dalo se to snadno poznat, když k vám hned potom vlítne rozzuřený upír a vykopne dveře.

„Bello, proč nevidím tvojí budoucnost?“ zeptala se mě, dala ruce v bok a s očí ji sršeli plameny.

„Nevím,“ řekla jsem nevinně, ale ten práskač vedle mě se začal usmívat, hodila jsem na něj vzteklý pohled a hned přestal.

„Nedělej, já vím, že za to můžeš ty,“ řekla mi stále ještě vzteklá.

„Alice přísahám, že já to nebyla. Proč bych to dělala? Vždyť mě je jedno jestli vidíš co budu, nebo nebudu dělat,“ prohlásila jsem uraženě a soukala se z postele. Někdo mě pořád držel, ale povedlo se mi vyškubnout z jeho ocelového sevření.

„Nevěřím ti,“ pronesla strašně tvrdohlavě. Tak já tě přesvědčím.

Šla jsem k ní blíž a dívala se jí do očí, přitom jsem ji do hlavy tloukla, že já za nic nemůžu. Oklepala se, zamrkala a usmála se na mě.

„Promiň Bello, když ono to je zvláštní, tak já půjdu,“ omluvila se mi a odešla. Otočila jsem se na Edwarda, kterému div nevypadli oči z důlků.

„Jak jsi to udělala? V jednu chvíli si stála za svém a najednou jsem v jejích myšlenkách slyšel jen, že v tom prsty mít nemůžeš,“ koukal se stála na mě.

„Jsem nejmocnější, má to i své výhody,“ pohodila jsem rameny.

„Takže, když budeš chtít, můžeš si s náma dělat co chceš?“

„Ano, ale zatím jsem to udělala jen Alice a to teprve dvakrát. Možná, že si pamatuješ, že se jednou vrátila z nákupů dřív. Za to můžu taky já,“ usmála jsem se na něj.

„Jseš číslo. Tohle raději zataj před Emmettem jinak by tě využíval,“ zakroutil hlavou.

„Měla bych se jít převlíct,“ prohodila jsem jen tak a rozhlížela se po mém oblečení. Zrak mi spočinul na úhledném komínku prádla na křesle. Ukázala jsem na něj.

„Co to je?“ zeptala jsem se ho.

„To sem dala Alice, ještě když jsi spala,“ zvedal se z postele a když mě minul rychle mi dal pusu na tvář, otočila jsem se na něj, ale on se jen usmíval a pelášil z pokoje. Na něho mojí moc asi taky použiju.

Převlékla jsem se do krátké sukýnky a trička bez ramínek. K tomu byli balerýny.

Kráčela jsem dolu ze schodů do kuchyně, odkud se linula nádherná vůně jídla. Všichni seděli u stolu a potichu si povídali, když jsem přišla a zasedla jsem, přestali.

„Klidně mě pomlouvejte dál, já se jen nadlabu a frčím k sobě, teda pokud nemáte nějaké otázky,“ povzbudila jsem je.

„Po pravdě Bello, chtěl bych se tě zeptat jak moc jsi podobná nám,“ začal Carlisle.

„No, spíše se hodně liším. Jsem snědší, mnohem trvanlivější,“ usmála jsem se „Zabít mě může jen táta, jsem mnohem silnější, rychlejší a měla bych být i krásnější. Piju zvířecí krev, abych byla trochu podobná upírům a mohu jíst lidské jídlo, to je kvůli vlkodlakům. Mohu létat,“ zakončila jsem tak nějak a doufala, že jsem nic nevynechala.

„Můžeš nám ukázat jak?“ pokračoval dál.

Seděla jsem sice na židli, ale měla jsem stále křídla, tak jsem s nimi začala třepat a později se i vznesla do vzduchu. Byla sranda koukat se na jejich tváře, ale to jídlo pode mnou bylo až příliš lákavé, takže jsem se snesla dolů.

Byli zticha a jen mě pozorovali. Bylo to vcelku nepříjemné, ale nechala jsem to být, čím dřív si na mě zvyknou tím dřív mě nechají. Dojedla jsem a šla umýt talíř.

Edward zůstal se mnou v kuchyni, ale ostatní mě šli nejspíš zase pomlouvat do obýváků.

Otočila jsem se na něj, ale on si se zájmem prohlížel mojí hlavu.

„Co je? To vrabčí hnízdo už jsem učesala,“ podivila jsem se mu.

„Víš, že máš na hlavě rohy?“ zeptal se nepřítomně. Já jsem jim to snad neřekla? Ale tahle jeho poznámka u mě vyvolala obrovský výbuch smíchu.

„Jo vím, už od vylíhnutí,“ řekla jsem mu mezi smíchem. Přestala jsem teprve, když kolem mě obmotal ruce a přitiskl si mě k sobě.

„A víš, že tě to dělá ještě krásnější?“ pošeptal mi do ucha.

Ztěžka jsem polkla a prosila o zázrak, že příjde takhle brzy jsem nečekala.

Domem se rozezvučil zvonek. Mají návštěvu. Okamžitě jsem se přeměnila v člověka a šla se podívat kdo k nim přišel.

Esme šla otevřít.

„Dobrý den, přejete si?“ zeptala se návštěvy, kterou jsem ještě nezahlédla.

„No jo, prý by tu teď měla být Bella,“ ozval se hlas Katy.

Okamžitě jsem za ní vystřelila jak jaderná hlavice a škrtila ji ve svém objetí.

„Katy, co tady děláš, proč nejseš v Itálii?“ vypálila jsem na ni.

„To je mi, ale pěkné uvítání. Táta mě zavolal, že jsi prohrála sázku a porušila nějaká pravidla,“ vysvětlila mi. Tak pravidla, pak, že mu tohle proklouzlo.

„Jo já vím, ale musela jsem, jinak by moje svěřenkyně zemřela. A co vládci jsou na tebe hodní?“ pozvala jsem ji dál.

„To víš Voltureovi jsou divní, ale mám svůj klid. Arovi sice vádí, že neví na co myslím, ale nějak to neřeší. Prý jsi zachránila člověka?“

„To už taky víš?“ zeptala jsem se jí mrzutě.

„No jo, vždyť znáš tátu, hele já jsem tu jen na skok. Mám tě pozvat k nám dolů. Ďábel ti řekne termín tvého nástupu do nebe,“ usmála se na mě zlomyslně.

„Hmm... tak já se jenom rozloučím a půjdu za tebou.“

„Jak myslíš,“ luskla prsty a byla pryč.

Já jsem vstala z gauče a podívala se po přítomných. Všichni hleděli na místo, kde předtím stála Katy a bradu měli až někde u kolen, usmála jsem se tomu, což je maličko vrátilo do reality.

„Nebojte, ještě se vám ukážu a pokud ne tak za mě pošlou jiného anděla, takže budete chráněni,“ mrkla jsem na ně. Chtěla jsem žertovat i když mi do smíchu nebylo.

„Ty se nevrátíš?“ zeptala se vykuleně Alice.

„Nevím, ale podle toho jak se chovala Katy tu budu brzo,“ alespoň doufám.

Se všemi jsem se objala a nakonec mi zůstal Edward. Nechtěl mě pustit.

„Nerada bych tě brala sebou, pořád tam něco hoří,“ šeptla jsem mu do ucha a snažila se usmát.

„Miluji tě,“ pověděl mi zpátky a pustil mě. Nepodívala jsem se už na něj, jen jsem k zemi řekla ahoj a luskla prsty.



Objevila jsem se před Ďáblovou pracovnou. Zaťukala jsem a vyčkávala až mě vyzve.

„Pojď dál Bello, už na tebe čekám,“ ozval se jeho hlas za dveřmi.

„Ahoj tati,“ špitla jsem, když jsem otevřela.

„Posaď se,“ ukázal na křeslo naproti jeho stolu.

„Určitě víš, proč jsem tě sem pozval,“ řekl mi.

„Jen tuším.“

„No tak především kvůli sázce. S bratrem jsem to zařídil a pokud se nestane nějaká neodkladná záležitost, nastoupíš u něho za měsíc.“

„Už se těšim,“ pronesla jsem sarkasticky a on se jen ušklíbl.

„Když už jsme u Boha. Doneslo se ke mě, že jsi pomohla bílému anděli. Nebudu tě za to trestat. Myslím, že můj bratr vymyslel způsob jak se ti odvděčí a potrestá zároveň,“ pronesl, ale cukali mu koutky, to by mě zajímalo o co se jedná.

„Jde o to, že ti přidělí novou schopnost, stejnou jako má Aro. Díky tvému štítu, by jsi se mohla proti tomu ubránit, ale chce to jen cvik. Časem to zvládat budeš,“ povzbudivě se na mě usmál. Pokud si vzpomínám tak Aro může vidět všechny myšlenky pouhým dotykem. No to se mám na co těšit.

„Teď ještě jedna maličkost,“ a je to tady, jsem v háji.

„Ano?“ zeptala jsem se ho.

„Pamatuješ, když jsme brali první zákon andělů?“ přikývla jsem „Uvedl jsem důvod proč se anděl nesmí zamilovat, vzpomeň si na něj a řiď se jím. To je vše a teď by ses měla vrátit. Katy už musela do Volttery, ale mám tě od ní pozdravovat,“ usmál se na mě a pokynul mi ke dveřím.

„Děkuji a mám tě ráda,“ řekla jsem mu a luskla prsty.

Objevila jsem se před jejich domem. Než jsem vstoupila snažila jsem si vzpomenout na důvod proč se nesmí anděl zamilovat.

...Ten dotyčný může být, ale nejslabší článek a zachránit by při tom potřebovali ostatní, mnohem důležitější, mnohem schopnější. Takže proto se nesmíte nikdy zamilovat. Ohrozilo by vás to na schopnosti se racionálně rozhodnout,“ pronesl k celé třídě...

vybavila se mi jeho slova. Je to jasný. Nesmím. Nejdůležitější je přece Carlisle, ale schopnější je Edward a Alice. Jenomže zakladatel je zakladatel.

Zatřepala jsem hlavu abych myslela na něco smyslu plnějšího a napadlo mě jak je trochu potrápit. Začala jsem se přeměňovat. Udělala jsem ze sebe vysokou, modro okou blondýnu a změnila si hlas. Byl o něco víš.

Vypadala jsem přímo ďábelsky. Usmála jsem se sama pro sebe a zcvakla zvonek. Otevřel mi Carlisle.

„Dobrý den, já mám nahradit Bellu, jsem... Ashley,“ snad si nevšiml toho krátkého zádrhelu. Nastavila jsem ruku na přivítanou, potřásl si s ní a ukázal dovnitř.

„Bella už nepříjde?“ zeptal se po chvilce, asi jsem to neměla dělat. Z jeho hlasu byl slyšet stesk.

„Dostala trest,“ řekla jsem a najednou jsem ucítila po celém těle mravenčení. Jo právě ho dostává. Musela jsem zachovat klidnou tvář, ale vevnitř to začalo už bolet. Naštěstí Carlisle byl mimo a jen zavolal na ostatní do celého domu, že mají návštěvu.

Konečně to přestalo, teď kolem toho obmotat psychycký štít. Ten mě poslouchal líp, takže jsem měla nový dar hned pod kontrolou a nemohlo by se stát, že by mi proklouzl.

Mezitím všichni přišli a jen se na mě podezíravě dívali.

„Tohle je Ashley, je tu místo Belly,“ představil mě Carlisle.

„Kde je?“ vyhrkli všichni skoro sborově.

„Musela zůstat v pekle, dostala trest,“ vysvětlila jsem jim a prosila toho nahoře aby mi už žádný dar nedával.

Tohle za to nestálo, ve všech tvářích se objevila bolest a v jedný byla nejvíce patrná. Tohle byl hodně blbý vtip. Přeměnit se teď hned, ale taky není to nejlepší.

Stahovala jsem raději fyzický štít a doufala, že alespoň Alice a on přestanou být smutní.

Alice se najednou zahleděla někam do neznáma a na její tváři se objevil úsměv, stejně tak i Edwardovi, který se chtěl ke mně vydat, ale zakroutila jsem hlavou a on se zastavil a tázavě se na mě podíval.

Všichni se na ně podívali jako na největší blázny. Oni se jen dál usmívali. Páni asi mě mají vážně rádi.

„Tak jo, myslím, že už to stačilo,“ koukla jsem se na Alice a ta jen přikývla. Začala jsem se tedy opět pomalu přeměňovat a koukala jsem se na jejich šokované tváře. Musela jsem usmát, když do mě Emmett šťouchl prstem.

„Kdo jsi?“ zeptal se.

„Bubák, kdo asi?“ zakroutila jsem havou nad jeho tupostí, ale uvnitř jsem se dusila smíchy a to šlo poznat i na Jasperovi, který cítil mé emoce a smál se jak idiot.

„Pardon, já se omlouvám, ale můžou za to ti tři,“ ukázal Jazz na mě, Eda a Al.

„Chtěla bych se vám omluvit, nečekala bych, že budete tak smutní, kdybych už nepřišla,“ sklopila jsem zrak.

Kolem mého těla se obmotali ruce a podle vůně jsem poznala o koho se jedná. Vykroutila jsem se mu a šla jsem si stoupnout k Rose. Podíval se na mě zmučeně, ale mlčel.

„Co se dělo v pekle?“ zeptal se mě Carlisle a ukázal na sedací soupravu.

„Jen mi řekl, že za měsíc se mám dostavit do nebe, Bůh mi za pomoc Angele dal odporný dar a zopakoval mi zákon, nic víc,“ pokrčila jsem rameny.

„Za pomoc Angele? Jako naší Angele?“ zeptala se maličko vykolejeně Rose.

„Pokud myslíte Angelu co chodí sem do školy, tak ano,“ odsouhlasila jsem ji.

„A proč bys jí neměla pomáhat?“ ptala se dál.

„Vždyť je to taky anděl, ale ze shora,“ odpověděla jsem jako by to nebylo jasný.

„A proč chodí do školy?“ tentokrát Jazz.

„To by mě taky zajímalo,“ zamyslela jsem se, andělé přeci nechodí do školy, natož ti ze shora.

„Můžeme si promluvit?“ zeptal se mě Edward.

„Klidně,“ zvedla jsem se a šla za ním nahoru.


12. kapitola <<< Shrnutí >>> 14. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Black angel 13. kapitola:

 1
1. Kačka
03.09.2011 [20:26]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!