Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bella s rozumem v koncích 3. Edward

MissVolturi


Tak a je tu třetí kapitolka jak jsem slíbila. Tentokrát je z pohledu Edwarda. Zjistí, že Bella je vyjímečná jako osoba i jako upír s darem nebo dary? Přečtěte si to sami. Prosím komentáře a to i kritické nebo komické. :0D

3. Bella s rozumem v koncích – Edward

 

Edward vypráví:

 

Co si to zas sestra vymyslela.

„Jdu přivítat tvou nevěstu.“to mi řekla když jsem je vezl s Jasprem do nákupního domu.

Já jí pohlídám. Jen nechce být jediná žena v rodině. Sdělil mi Jasper myšlenkami. Jo on jí pohlídá, ale oni jsou čtyři. Co tady vlastně dělám.

Vystoupil jsem ze svého auta a zamířil do obchodu, kde Alice předvídala, že se setkají.. Slyšel jsem tři myšlenky o Alici a Jasprovi. Jedny byli kladné a radostné, že potkali někoho dalšího, vegetariána. Oni jsou vegetariáni? Tak to pak Alici chápu. Další myšlenky jsou legrační, chce si dát s Jasprem páku. A třetí je pyšná.

Vzal jsem za kliku a narazila do mě upírka. Snažil jsem zjistit v jejích myšlenkách co se jí stalo, ale nic jsem nenašel. Vrazila do mě a bylo jí to jedno. Zavrčel jsem, ale ona nic.

Ale byla krásná. Měla rozzuřený výraz. Okoukl jsem její celou postavu. Byla okouzlující. Nasál jsem její vůni. Ovládl jsem se a přečetl si Alicinu mysl. Edwarde, já věděla že přijdeš. Měl jsi o nás strach, že? Přikývl jsem a blížil jsem se k nim.

„Toto je můj bratr Edward.“řekla Alice a ukázala na mě.

Ty tři upíři nasáli vzduch. Jedna z nich se ujala slova. Byla  jejich vůdcem.

„Ahoj já jsem Esme. To je Rose a Emmett a ta která do tebe vrazila je Bella. Nemá dnes dobrou náladu. Moc se za ní omlouvám. Jindy se chová úplně jinak.“

Jindy ji nikdo neskákal do řeči a nikdo se nedostal přes její štít. Ach Bello. Z toho mi došlo, že je jejich matka a ne přísný vůdce. A Bella byla její nejmilejší dcera, která se dnes nechovala jako jindy.

„Jaspre…“začal ten Emmett.

„Jaspre, chce si s tebou dát páku.“zasmál jsem se jejich výrazů.

Akorát Alice se nedivila, smála se semnou.

„Ano Esme, já čtu myšlenky.“zasmál jsem se znovu.

Vracela se Bella. Na obličeji měla mírný úsměv a už se se vším srovnala.

„Měli bychom jít někam jinam. Tady jsme už moc…“začala Bella a má sestřička jí skočila do řeči: „Podezřelí.“

Bella přikývla.

„Ano, Alice Cullenová.“řekla Bella a mě tím vyrazila dech.

Celá její rodina se po ní podívala a jejich myšlenky se mi motali v hlavě. Je to možné? Že by byli Cullenové? Bello ty teda dneska perlíš jak by to mohli být Cullenové i když ty máš pravdu. Musí to být oni. Carlisle, Edward Alice a Jasper.

„Čekala jsem to, že na to přijdeš, ach ty vidiny.“zasmála se má sestřička.

Bella se pousmála a vydala se ke dveřím. Následovali jsme ji.

Bella vybrala kavárnu, kde byl jen jeden stůl obsazen a to hned na začátku. Bella šla až dozadu za roh. Doufal jsem, že si budu moci sednout vedle ní. Esme se posadila mezi Bellu a Rose. Rose mi nebyla vůbec sympatická. Ano byla krásná, ale byla taky podle prvního pohledu pyšná. Za to Bella překrásná a ostražitá. Měla strach o svou rodinu, cítil jsem tu energii ze štítu okolo těch čtyřech.

Přišla číšnice: „Co si dáte?“

Bella se trochu zachvěla. Všiml jsem si jejích černých očí a kruhů pod očima. Nebyla na lovu snad dva týdny, což já bych měl problém se ovládnout.

„Šestkrát kafe prosím.“řekla medovým hlasem Esme, ale můj tip nebyla.

Přesně můj tip byla Bella v tom Alice měla vizi. Bella zaútočila na servírku jako smyslů zbavená.

„Chyťte Bellu!“rozkázala potichu Alice.

Okamžitě jsem ji chytil za ruku a soustředil se na ní. Pevně jsem ji stiskl. Nebránila se, ještě byla při smyslech. Bellu chytla i její matka Esme, ale té se vyklouzla a už jsem cítil energii jejího štítu okolo mě. Esme se vyděsila, ale Alice se usmívala.

Když číšnice přinesla kafe, ucítil jsem krev. Zaposlouchal jsem se na její myšlenky. Blbej kuchař, taky nemůže dávat pozor. Ach jo. Au, teče mi krev a ten nejkrásnější kluk, kterého jsem potkala je zadaný a já doufala, že jsou sourozenci. Musel jsem se pousmát, ale pousmát. Bohužel ne na dlouho. Bella a Jasper sebou trhli. Bella se soustředila a uzavřela Jaspra do dalšího štítu. Slyšel jsem její myšlenky, ale zatím se soustředila jen na jeho štít a na ten náš. Líbilo se mi v něm.

Podíval jsem se po Belle s obdivem v oku. Bylo to neuvěřitelné, slyšet její myšlenky i když zrovna žádné. On teď slyší mé myšlenky. Proč jsem nevyrobila další štít. Edwarde. Přikývl jsem na důkaz, že ji slyším. Jdeme. Poslala směrem ke mně. Znovu jsem přikývl a ona začala vytahovat peněženku. Chtěl jsem šáhnout po své, ale nechal jsem ji v autě.

„Vždyť jste ani neochutnali.“řekla mi za zády servírka.

Esme jí dala dýžko. Servírka nám okamžitě otevřela dveře.

Moje sestřička v myšlenkách začala nadávat na Bellu. Otočil jsem se po ní. Koukala na Jaspra, ale nemohla se ho chytit. Usmál jsem se v duchu.

„Bello, Jaspra už nemusíš mít pod štítem.“zavrčela po ní Alice a Bella se kousla do rtu.

Nahodila omluvný výraz a začala se soustředit. Přitom se pustila mé ruky a já ztrácel její myšlenky. Ztratil jsem kontakt s ní. Zamračil jsem se. Bella zamířila rovnou do garáže.

Esme nás vybídla, ať jedeme za nimi, ale Bella se rozpálila že své auto nepůjčí Emmettovi. Ale já ho minule opravdu nenaboural naschvál. Edwarde co posloucháš. Otočil se na mě, když viděl jak na něj koukám s úšklebkem. Já ho nenaboural schválně, tak se tak neškleb. Pohrozil mi Emmett. Alice zavázala Belle oči. Ta vypustila jeden štít na důkaz klidu. Ne, ona se snažila ochránit rodinu. Její štít dopadl na všechny členy její rodiny. Ale i na mojí rodinu, je vidět že nedůvěřuje ostatním upírům. Cítil jsem okolo sebe slabý štít. Štít, který mi nebránil číst ostatním myšlenky, ale ani nasednout do auta. Byli to informační štíty kde kdo je?

Řídil jsem její auto. Byl jsem rád. Sice o tom zatím neví, ale já si to užívám. Má opravdu dobrý vkus na auta.

„Esme ty řídíš?“zeptala se Bella nevěřícně.

„Ne drahoušku.“odpověděla Esme sladkým hlasem.

Bella okamžitě strhla šátek z očí a já se podíval do zrcátka. Usmál jsem se na ní a mrkl.

„Neboj, řídí úplně stejně jako ty.“rozchechtal se Emmett.

Nejradši bych řekl děkuji za poklonu, ale byl jsem ticho.

Cítil jsem okolo sebe pevnější vytrénovaný štít. Máš štěstí žes nenaboural na mě neplatí tvůj dar. Musel jsem se rozesmát. Ona se semnou chtěla prát?... zamračila se na mě. Jen co jsem vystoupil si ode mě vzala klíčky a já si vzpomněl na její myšlenku. Zasmál jsem se znovu. Bella si mě přejela zkoumavým pohledem. Nadechla se a vypustila okouzlený úšklebek, pak se otočila a byla pryč.

Seděli jsme v obýváku a Rose byla pořád ticho. Četl jsem si její myšlenky. Emmette, zlatíčko moje. Co mám říct, kéž bys uměl číst… podívala se po mně. Edwarde přestaň mě poslouchat! Já nejsem žádná tvoje knížka ke čtení. Okamžitě toho nech! Poprvé mi někdo nadával myslí. Pokrčil jsem rameny, ale to už tu byla Bella. Měla na sobě kalhoty, tílko a sportovní boty Nike.

„Já jdu.“řekla opatrně a vydala se k zadním skleněným dveřím.

„Počkej půjdu s tebou.“vyklouzla mi myšlenka z pusy.

Už jsem to nemohl vzít zpátky a tak jsem nasadil svůj pokřivený úsměv.

„To jsi neměl říkat. S Bellou nikdo na lovy nechodí.“poznamenal Emmett a myšlenkou mi dodal: Je schopná ti zaštítit tvou kořist a pak si jí vysát ona sama. Říkám pravdu. Rozhlédl jsem se okolo. Rose se dívala pobaveně. Užij si to s ní. Je zákeřnější než zvířata. Na lovech vyvádí jak malá, proto chodí sama, už se ani neptá jak jsi viděl a teď vypadni z mí mysli. Rose potichu zavrčela. Odvrátil jsem od ní tvář a podíval se po Alici.

„Jen běž bráško,  už jsi aspoň týden nebyl.“pobídne mě Alice, ale v hlavě pořád opakuje: Musím si jet nakoupit. Musím si jet nakoupit. Něco přede mnou tají.

„Tak jdeš?“zeptala se netrpělivě Bella.

„Varuju tě naposledy.“řekl Emmett a Bella po něm vystřelila svůj štít a ten odmrštil Emmetta na zem ze židle.

Teď si mě nepřej Bello. Vyhrožoval Emmett v hlavě.

„Kdybys neměla štít, tak tě porazím.“začal Emmett.

„Neboj, někdy budeš mít příležitost, už jsem dost daleko, že někdy zapomenu přivolat štít zpět.“zasmála se mu Bella.

V mžiku jsem byl u Belly.

„Jdeme?“zeptal jsem se.

Bella vyrazila do lesa. Až teď jsem si všiml že má kopačky. Bella zpomalila a běžela vedle mě. Stále jsem hleděl na její nohy.

„Lépe se v nich běhá a já nemám už moc síly.“prozradila mi.

Musela odstranit štít, protože jsem slyšel její myšlenky. Možná budeš litovat že ses semnou vydal na lov, ale já se nechám unést skoro vždycky. Hraji si s kořistí. Nejprve ne, protože jsem žíznivá, ale pak ty další spíš utrápím, tak ne že na mě zavoláš ochránce přírody. Zasmála se v mysli. Nikdy jsem ještě někoho neslyšel se smát v mysli a napovrch se nesmát. Bella je výjimečná.

„Co je?“zeptala se.

„Nic neříkej a nech mě být.“zavrčela a přidala do běhu.

Nasála vzduch. Ucítila medvěda. Já ho také cítil. Vydali jsme se k němu. Já si sedl na strom a sledoval Bellu v akci. Přivolala si zpět štít, takže jsem jí neslyšel myšlenky, ale bylo to dobře, aspoň jí ten medvěd neublíží. Konečně ho skolila a sála jeho krev. Seskočil jsem dolů za tou vůní. Mé instinkty mě začali ovládat. Bella se po mě podívala. Edwarde prober se. Edwarde. Slyšel jsem v povzdálí její myšlenky, ale teď jsem měl zatemněno. Narazil jsem do jejího štítu.

„Promiň.“promluvil jsem konečně.

Konečně jsem se probral, jak chtěla.

„Edwarde, přidej se. Je dost velký a v okolí jich je více.“promluvila ke mně tak sladce, že jsem neodolal a klekl si naproti ní.

Začali jsme pít medvědí krev a koukali si přitom do očí. Už jsem viděl jak Bellu líbám, ale tu myšlenku jsem okamžitě zahnal. Medvědovi došla krev.

„Sejdeme se tady za deset minut.“promluvila Bella a v mžiku byla pryč.

Odběhl jsem na druhou stranu a nasával vzduch. Zachytil jsem srnku. Běžel jsem si pro ní.

Pásla se na jedné malé loučce. Zvedla hlavu a nasála vzduch. Zachytila mou vůni a okamžitě se dala do pohybu. Skočil jsem po ní, ale něco mě odrazilo a já letěl na druhou stranu. Dal jsem ruce za sebe a chytl se stromu. Nasál jsem vůni a namířil si to směr Bella.

Utíkala přede mnou, ale štít mi do cesty nedala. Věděla, že by to bylo nefér. To jsem ocenil. Cenil jsem jí celou. Konečně jsem jí viděl před sebou. Přidal jsem trochu rychlosti a chytil jí. Ocitli jsme se znovu na té loučce, kde mi vyplašila tu srnku. Vyhodil jsem jí do vzduchu. Co si o sobě myslíš, že mě tady můžeš učit létat? Mám pro tebe zprávu. Upíři nelétají, oni skáčou. Zasmál jsem se jí. Byla vtipná. Chvíli jsem jí honil po té loučce, což se jí líbilo. Smála se jako malé dítě, ale byl tu problém ona malé dítě nebyla.

Chvíli jsme se kočkovali a házeli se do stromů, které začali opadávat nebo se lámat. Smáli jsme se při tom. Takový lov jsem nikdy nezažil a byl jsem šťastný.

„Taky se mi líbí.“řekla, když jsem jí chytil.

Usmívala se na mě. Koukali jsme se z očí do očí. Měla je příjemně zlaté.

„Kde máš štíty?“zeptal jsem se.

„Blokují pár zvířat i pumu.“řekla a sladce se usmála. Usmál jsem se svým křivým úsměvem a cítil jak oba tajeme blahem. Nevydrželi jsme to a vrhli se po sobě.

 

Takový polibek jsem snad nikdy nezažil. Povalila mě a vášnivě mě líbala a já jí samozřejmě také, možná ještě zbrkleji. Převalovali jsme se tam jako kdybychom se znali roky a ne jen jeden den a to ne celý. Došlo mi, že právě dělám chybu. Přestala a podívala se mi do očí.

„Víš já nemám jen jeden dar.“začala pomalu a já se zamračil.

O čem to teď mluví?

„Chci, abys mě poznal a nevyčítal si to. Já nejsem jen štít jak si to moje rodina myslí já mám i více darů.“

 

Předchozí kapitolka:Bella s rozumem v koncích 2.Nákupy nebo debatyvní kruh

Další kapitolka:Bella s rozumem v koncích 4. Lov



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bella s rozumem v koncích 3. Edward:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!