Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Odhalení, které vedlo k prozrazení - Bonus

11.12.2010 (18:00) • ThereSSa • FanFiction jednodílné • komentováno 1× • zobrazeno 1752×

V autech, která se řítila pryč od městečka Forks, sedělo několik osob. Všechny osoby byly na pohled smutné a zcela pohlcené do svých myšlenek.

V prvním autě jeli Emmett a Rosalie, kteří si nezaujatě povídali o všem, co je v tomto městečku potkalo. O tom, jak se jejich bratr zamiloval. O tom, jak pak jeho milou všichni opustili. O tom, jak pak ta milá zachránila jejich bratra. Také o tom, jak se ta bratrova milá stala jeho ženou a jednou z nich.

Samostatně však každý z nich myslel na něco jiného. Emmett vzpomínal na všechny boje, kterých se zde účastnil. Jak probíhal lov na ty, kteří chtěli ublížit bratrově milé. Vzpomínal i na největší boj svého života. Na boj s novorozenými po boku mohutných vlkodlaků. Na boj, který vyhráli.

Jeho žena Rosalie si připomínala, jak poprvé vzala do náruče dítě, které porodila její „švagrová“. Jak byla ochotná se za to dítě i bít. Jak sledovala jeho růst. A také na to, jak sledovala, jak moc to dítě miluje svá matka. Připomněla si, že to dítě je to, co mít ona nikdy nebude. A proto tu vždy bude jen pro tohle dítě.

V druhém autě jeli Alice a Jasper, kteří též diskutovali o tom, co jim tohle město přineslo. Mluvili o tom, jak se Jasper lépe naučil odolat lidské krvi. Jak dal všem účinné rady v boji, který by bez jeho pomoci nevyhráli. Také mluvili o všech vizích, které Alice na tomhle místě měla. O vizích, které předvídaly všechny jen jedno – nebezpečí. Ale všechno to nebezpečí nakonec odvrátili. Mluvili i o tom, jak se kvůli záchraně tohoto města a všech obyvatelů vydali hledat nový druh upíra. Jak díky tomuto městu zažili dobrodružství a vášeň!

V posledním autě jelo pět osob. Mladé dítě, kterému se vybavila scéna z rána, kde si s mladým urostlým chlapcem, jménem Jacob, slíbili, že je to nerozdělí. Že budou pořád spolu. Vybavila si, že toho rána poprvé ucítila jakési city k onomu chlapci. Že cítila, jak se z přátelství stává něco více. Věděla, že tohle místo pro ni bude navždy důležité. Je to místo, kde se narodila a kde se zamilovala.

Také v tom autě byla žena. Žena, která držela za ruce svého manžela, který to potřeboval. Žena spřádala své vzpomínky dohromady. Ty vzpomínky, ve kterých se její rodina rozrůstala a sbližovala. Ty vzpomínky, ve kterých nebyly hádky, ale láska. Uvědomila si, že je tohle město sblížilo o hodně víc než kterákoliv jiná a že právě zde se stali opravdovou rodinou.

V autě seděl i mladý otec, který auto řídil a zároveň prožíval znovu chvíle v tomhle městě. Chvíle plné radosti, lásky, ale i smutku a bolesti. Prožíval city, které cítil, když poprvé spatřil svou budoucí ženu. Znovu cítil vůni, která ho kdysi vábila. Cítil vůni její krve a vše, co ho na ní tolik přitahovalo. Prožíval v mysli znovu jejich první setkání a polibek. Tohle město mu přineslo to, co hledal celý svůj život. Pravou lásku a spolu s ní i dceru.

Vedle mladého otce seděla jeho žena, která se v duchu znovu loučila s otcem. Ráno se s ním byla rozloučit, ale znovu se k tomu v myšlenkách vracela. Zjistila, že nebýt tohohle města a nebýt toho, že tu zde její otec žije, nikdy by ji nepotkalo takové štěstí, které teď prožívala. Nepotkala by lásku svého života, nezměnila by svůj život o 180 stupňů a neporodila by svou dceru. Byla tomuto městu vděčná a hodlala na něj vzpomínat v dobrém.

Pak tu byl vůdce celého tohohle klanu. Vůdce celé rodiny. Ten litoval, že neřekl svému příteli celou pravdu. Že se nepodělil o tajemství, které jej sužovalo. Ale díky stisku své ženy věděl, že udělal správnou věc. Že to ten přítel jistě pochopí. Že pochopí jeho! Na tomto místě se cítil skvěle. Byly zde krušné chvíle, ale i ty jedinečné a neopakovatelné. Tohle město mu dalo pocit, že někam patří. Že je potřebný pro lidi. Že může žít jako normální člověk.

A tak opouštěli městečko Forks, které jim tolik dalo. Ve kterém toho tolik pocítili. Které bylo a navždy zůstane jejich pravým domovem. A tohohle domova se nehodlali jen tak vzdát. Stěhovali se do blízkého městečka jménem Everett. Bylo nedaleko Seattlu a tudíž i nedaleko Forks. To jim umožnilo navštěvovat ty, které tam nechali. Smečku, Charlieho a ostatní.

Koupili si dům na samotce někde v lesích Everettu. Esmé již vše zařídila a nechala tam převést nábytek a dokoupila nový. Ovšem svůj starý dům si ponechali. Věděli, že se tam jednou vrátí.

Muž, který je donutil k tak brzkému a rychlému odjezdu, pomalu kráčel domů. V myšlenkách si přehrával to, co provedl. Doslova donutil svého přítele, aby se odstěhoval. Nebylo to vůbec hezké! Teď toho litoval a uvědomoval si své chyby. Svou vlezlost! A také to, že nerespektoval soukromí a tajemství rodiny Cullenů. Také věděl, že udělal chybu, když své domněnky a poznatky sdělil své ženě, i přesto že věděl, že si to nenechá pro sebe. Litoval. Upřímně litoval svých činů! A chtěl, aby to ten přítel věděl.

Vytočil Carlisleovo číslo a nahrál mu vzkaz. Ve vzkazu byla pravá nefalšovaná omluva a také slib, že už se nikdy nezmíní o tom, jak Carlisle vypadá a nebude se vyptávat. Také jej ve vzkazu prosil, aby zůstali přátelé.

Když přišel onen muž domů, domluvil své ženě, aby se naučila držet jazyk za zuby a aby se o soukromí ostatních nebavila s jinými ženami z města.

Když si Carlisle poslechl vzkaz byl velmi rád a celá rodina ho podporovala v tom, aby přátelství s Hectorem nezahodil.

A tak Carlisle a Hector zůstali přátelé. Posílali si přáníčka a dárky k Vánocům a k jiným příležitostem. Volali si a sdělovali novinky. Ale jejich přátelství bylo na dálku. Carlisle Hectorovi nikdy neřekl, kde nyní žije. A ti dva se již nikdy neviděli, ale i přesto všechno zůstali nejlepšími přáteli.

Autor: ThereSSa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Odhalení, které vedlo k prozrazení - Bonus: