Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Láska jedné bety - 1. část

elizabeth


Láska jedné bety - 1. částPřichází červen a s ním i naděje. Snad každý dopadl svým způsobem šťastně, jen Leah je stále... nespokojená. Nemyslíte, že i ona by si zasloužila šťastný „konec“?

Soutěžní povídka v soutěži Zamilovaný červen.

Byl první červnový den a já se procházela po La Push. Slunce zbarvené do oranžova pomalu ale jistě zapadalo za potemnělé moře. Jedenáctiletí kluci hráli kopanou, míč jim málem odnesla voda, ale pokaždé se našel někdo rychlý, kdo po něm stačil skočit. Takže byli všichni smáčení od hlavy až k patě, ale vůbec to nevadilo. Pro jednou tady bylo velice teplo a celý den svítilo slunce, i když ještě nebylo léto.

Při pomyšlení na slunce a teplo jsem si vzpomněla na Jacoba a ty jeho pijavice... Pardon, na upíry. Od Nessiina narození se toho hodně změnilo. Cullenovi spolu s Jacobem odjeli někam do Jižní Ameriky, aby se o poloupírech dozvěděli více. Jelikož byl teď Jake daleko, potřeboval za sebe náhradu na vůdce své smečky. Rozhodovalo se mezi mnou a Ebrym. Já byla beta po Jacobovi, on třetí alfa... Ať už to mělo podle pravidel být jakkoliv, náhradním vůdcem jsem se stala já. Zasloužila jsem si to především tím, že jsem se dala na Jacobovu stranu, když šlo o tu záležitost s Bellou a Nessie... Přestože je do teď nemám příliš v lásce.

Šla jsem dál a dál... U skály, jíž jsme říkali „Zamilovaná“, jsem spatřila Sama s Emily a píchlo mě u srdce. Už jsem se nezlobila, ale pořád to bolelo. Zvlášť teď, když před nimi seděl jejich roční synek a hrál si s kamínky. Vedle nich dále seděli Jared a Paul s Kim a Rachel. Raději jsem uhnula pohledem a mířila pryč, než si mě povšimnou.

„Leah!“

Pozdě, pomyslela jsem si, když na mě Sam zavolal. Zastavila jsem se a čekala, než se zvedne od své ženy a dojde ke mně.

Odejdi.Nechápavě se na mě podíval.

Samozřejmě, je to chlap... A chlapi nepoznají, když s nimi člověk prostě nechce mluvit. Zakroutil hlavou a položil mi dlaň na rameno.

„Potřeboval bych od tebe něco...“ začal.

„Co?“ zeptala jsem se a pozvedla dokonale tvarované obočí.

„Přistěhuje se k nám jeden kluk – vysokoškolák. Chci, abys ho provedla po vesnici,“ upřesnil svůj požadavek.

Proč bych to měla dělat?“ nasadila jsem nepříjemný tón. „Nejsem tvůj otrok.“

„Leah, já tě prosím... Mohl bych to udělat sám, ale zítra mám se smečkou hlídku dál odtud,“ žadonil a vysvětloval.

„Ale já se taky musím postarat o svou smečku!“ Setřásla jsem jeho obrovskou dlaň ze svého ramene a založila si ruce v bok. Ta smečka vlastně ani nebyla má, byla Jacobova, ale nikomu nevadilo, když jsem se takto vyjadřovala... Přece jen na nějakou dobu má skutečně byla.

„Leah, prosím,“ nevzdával se, a jelikož jsem se s ním nechtěla dál hádat, souhlasně jsem kývla. Nerada jsem se vzdávala, ale bylo mi jasné, že tohle mi jednou oplatí. A i tak bych zřejmě nic nedělala. Nic jsem neměla v plánu... I když se všechno může změnit, může se stát cokoliv.

„Ale doufám, že chápeš, že ti prokazuju laskavost, poněvadž to může udělat kdokoliv jiný.“ Přikývl.

„Ale proč se chce stěhovat zrovna sem? Existují mnohem zajímavější místa,“ napadlo mě.

„Je to synovec starého Toma a sama moc dobře víš, jak na tom Tom teď je.“ Pokrčil rameny.

Jistěže jsem to věděla. Starý Tom byl opravdu starý a jeho momentální stav nebyl dobrý, stále se to s ním zhoršovalo. Fyzicky. Byl to místní rybář v důchodu, to on kdysi učil malého Billyho Blacka a Charlieho Swana rybařit.

„Aha... Takže ani není nositelem genu, viď?“ povzdechla jsem si.

Kéž by byl, to bych si s ním alespoň mohla popovídat o něčem zajímavém, pomyslela jsem si.

Sam zakroutil hlavou ze strany na stranu.

„Tak jo... Kdy a kde se s ním mám sejít?“

„Zítra ve tři u Toma, může být?“ odpověděl otázkou a já už jen něco souhlasně broukla, rozeběhla se do lesa a v dostatečné vzdálenosti jsem se proměnila a utíkala a utíkala jako s větrem o závod.

 

Probudila jsem se ve své posteli někdy okolo osmé hodiny ráno. Vstala jsem, ustlala, provedla ranní hygienu, oblékla se, poté jsem navštívila Sethům pokoj. Můj mladší bratříček ležel rozvalený na posteli, která už mu byla krátká, jednu ruku měl přes okraj, druhou objímal polštář, na který mu z úst ukápla slina. Ačkoliv to bylo nechutné, celý ten obrázek působil velice roztomile, což bych samozřejmě před nikým nepřiznala... Zatahala jsem ho za palec u nohy a stáhla z něj peřinu.

„Vstávej, čeká na tebe snídaně!“ řekla jsem hlasitě, zatímco už na mě rozzlobeně mžoural.

„Leah, ty dokážeš být ale pěkně otravná,“ oznámil mi důležitě, jako kdybych to snad nevěděla.

„Ale no tak, bratříčku, jsem si vědoma toho, že mě máš rád, ale takhle mi lichotit...“ zahihňala jsem se hraně a provokativně ho cvrnkla do nosu. Ačkoliv se mu to nelíbilo, zasmál se a užíval si toho, že zase projednou nejsem „studená jako psí čumák“.

Po snídani, která byla vskutku vydatná, jsem si vzala kolo s úmyslem dojet až do Forks, kde bych koupila na informacích nějaký letáček, dala ho tomu nováčkovi, provedla ho po rezervaci a se zbytkem by si už zajisté poradil sám...

Chtěla jsem to vzít trochu oklikou, proto jsem se rozhodla jet přes pláž. Moc dobře se tam nejezdilo, kolo se bořilo do písku, ale když má někdo jako bonus vlčí sílu, dá se to normálně zvládnout. Rozhlédla jsem se. Jelikož byl víkend, mladí kluci i starší hoši – především ranní ptáčata – už hráli kopanou, volejbal, ale i americký fotbal. Moře šumělo a v dálce jsem zaslechla několik ptáků. I když to tu takhle bylo zvykem, nikdy se mi to nemohlo omrzet.

Jakmile jsem přestala dávat pozor, najela jsem na kámen a už letěla přes řidítka. K mé smůle jsem na někoho spadla a srazila ho s sebou k zemi.

„Au!“ zaskuhrali jsme oba, přestože to bolelo jen jeho.

„Promiň, promiň, byl tam kámen...“ zadrmolila jsem rychle a už se sbírala ze země.

„Uf... Och... To je v pohodě, měl jsem si dávat pozor!“ odpověděl dotyčný a já zkoprněla. Tenhle hlas mi totiž nebyl povědomý a to jsem znala snad celou rezervaci.

Podívala jsem se výš a spatřila jsem úplně cizí, neznámou, leč překrásnou tvář. Byl to nějaký hoch, možná muž... Tak či tak měl měděnou, o trochu tmavší pleť nežli já, ostře řezané rysy, avšak kulatou bradu a karamelově hnědé oči. Modročerné vlasy delší, ale stylově sestříhané. I se svým přibližným metrem osmdesát byl stejně vysoký jako já.

„Já... Jsem Jack,“ představil se a podal mi svou velkou ruku.

Ignorovala jsem ji.

„Jack... Kdo?“

„Ten od starého Toma,“ upřesnil. „A ty jsi...?“

„Já, ehm... Teče ti krev!“ upozornila jsem ho a mávla rukou směrem k jeho odřenému koleni, červená jsem byla možná až na zadku.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska jedné bety - 1. část:

 1
14.06.2014 [22:47]

JohnnaZajímavé. Emoticon Emoticon Emoticon

14.06.2014 [22:06]

mokasinahezké určo si přečtu další část

3. PCullen
13.06.2014 [18:54]

Bylo to opravdu povedené. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Moc se těším na pokračování.

2. Pinka25
11.06.2014 [23:13]

Pěkný, jen tak dál. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11.06.2014 [16:54]

EmpressLeah vždy patrila medzi moje najobľúbenejšie postavy zo ságy a ja som nesmierne potešená, že sa niekto rozhodol písať o nej. Emoticon Emoticon
Prvá časť sa čítala sama a ja sa už teraz neviem dočkať tej druhej. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!