Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Aro a manželské povinnosti aneb Modrá pilule

ag1 ag1


Aro a manželské povinnosti aneb Modrá pilulePozor varování! Tuto povídku lze užívat jen na předpis vašeho psychiatra! Je pouze pro čtenáře, kteří se nebojí ironie, nadsázky a velmi, velmi praštěného smyslu pro humor jisté potrhlé a zvrácené Popoles.

„No tak kdepak jsi ty slaďoučká ňaminko...“ozvalo se z lednice.

V hradní „spíži“ byla tma, světlo se rozlévalo do prostoru jen z otevřené ledničky, ze které čouhalo torzo hubeného těla, oblečeného do černého kaftanu.

Aro, mocný a důstojný vládce všech upírů, byl zcela nedůstojně až po pás zapasovaný do své chladící kamarádky a přehraboval se v uskladněných krevních konzervách a pytlících s transfuzemi.

„A mám tě!“ zavýsknul a vítězoslavně třímal v ruce pytlík s AB rh negativní.

„Tak pojď k tatínkovi, tatínek tě spapá“ šišlal na tu laskominku, jak senilní babka na mimino.

Zalovil ve svém plášti a z bezedné kapsy ukryté ve vnitřním lemu vytáhl kovové brčko.

Narazil ten soudek s rudým mokem a z vůně která se uvolnila začal slintat jako bernardýn očekávající svůj soudek s rumem.

Nedočkavě potáhl a blaženě si povzdechl, když se mu po jazyku rozlila ta jedinečná chuť.

„Ňam,“ zamumlal „ perfektní ročník, asi 17 let, Španěl, hmm... archivní kousek,“ mrmlal si pod fousy a pomalu usrkával. Jeho hubená tvář měla výraz naprosté blaženosti.

Když si uvědomil, že tenhle skvost si tu asi schoval Marcus, pověstný svým mlsným jazykem, škodolibě se zašklebil. Při představě jeho výrazu až zjistí, že mu někdo vyzunkl zásoby, se uchechtl a vyrazil do své komnaty. Chtěl si tuto delikatesku vychutnat v soukromí a tichu své ložnice.

Jako stín se prohnal chodbami, až stanul před krásně vyřezávanými dveřmi jeho soukromého apartmá. Otevřel, hbitě se prosmýkl dovnitř a zkontroloval, zda ho někdo nezahlédl.

Uvolněně vykročil směrem k obrovské posteli se spuštěnými nebesy, když tu mu zaskočilo, až se rozkuckal.

Z postele se pod nebesy vynořila kostnatá, chlupatá noha a hlasem který připomínal nehty skřípějící po okapové rouře kdosi pronesl: „miláčku, hádej co je dnes za den?“

Aro se zoufale snažil nahodit mimikry a splynout se zdí, bohužel k jeho smůle nebyl chameleon, takže když se z podnebes vynořila i hlava jeho drahé polovičky, stále stál uprostřed místnosti a ve tváři měl vepsáno všechno to utrpení, které přináší manželství trvající dva tisíce let.

Když pochopil, že předstírání, že je skříň mu nepomůže, pokusil se nasadit úsměv. Jeho škleb nyní připomínal pacienta, kterému zubař právě omylem vytrhl zdravý zub.

Schoval za zády svůj zákusek a pohlédl na svou ženu.

Sulpicia byla stejně jako on těsně před poločasem rozpadu – to víte když je někomu dva tisíce dvacet pět let, už je to na něm trochu znát - , takže z její bývalé krásy opravdu mnoho nezůstalo.

Ona se se ke všemu zuby nehty držela svého původního image, což znamenalo, žádné holení, žádné stříhání a mytí jen na Dušičky.

Aro si s rostoucí panikou začal uvědomovat, co její přítomnost v jeho posteli asi znamená.

„Ehm drahá, ehhhm“ odkašlal si „čemu vděčím, za tak vzácnou návštěvu?“

„Je středa!“ vypískla Sulpicia a pokusila se napodobit pohled a úsměv flirtující šestnáctky. Vyšel z toho pouze škleb hyeny těsně před tím, než se zakousne do své kořisti.

Aro ztěžka polkl a pokusil se hrát nechápavého.

„Je od tebe hezké že jsi se zastavila. A když jsme se tak hezky pozdravili, nebudu tě dále zdržovat, jistě máš lepší způsob jak trávit čas, než si povídat se svým nevrlým manželem,“ hustil do ní vemlouvavě.

Při své řeči jí vzal za špičatý loket a nenápadně jí zvedl z postele a strkal ke dveřím.

„Aro!“ ozvala se varovně a on rezignovaně vzdychl, protože pochopil, že se jeho zastírací manévr nezdařil.

„Moc dobře víš, co je za středu. Je první středa v měsíci a to padesát let po tvém posledním plnění manželských povinností,“ prskala skřípavým hlasem a cenila mu zuby do obličeje.

„Dohoda je dohoda, ale jestli jí chceš zrušit?“ zeptala se a z jejího hlasu ukapávala ironie.

„Ne miláčku, jistě že nechci,“ vyhrkl rychle.

Z tohodle se už nevyvlékne, proletělo mu hlavou.

V hlavě se mu mihla vzpomínka na jejich malou dohodu.

Sulpícia mu bude trpět zálety, a nebude mu moc chodit na oči, ale jednou za padesát let musí splnit své manželské povinnosti a poté se k ní aspoň pár dní chovat jako k milované manželce a to přede všemi, aby si udržela vážnost a postavení v jejich společnosti.

Za to mu dávala celých padesát let volnost a klid.

Byl to dobrý obchod, ale teď nastala chvíle placení.

Sulpicia se ladně - asi jako oživlé štafle - vyhoupla na postel a Aro v duchu zasténal.

„Dej mi minutku, miláčku, hned jsem u tebe,“ procedil mezi zuby a zmizel v koupelně.

Smutně se podíval na nedopitý zákusek a odložil si ho do malé příruční ledničky, aby si po akci aspoň spravil chuť.

Svlékl se a vzal si župan.

Podíval se na svého smutně visícího přítele a začal mu mluvit do duše.

„Podívej kamaráde, tohle je těžký úkol, ale mi to zvládneme. Chce to jen trochu soustředění. Takže hlavu vzhůru, vojáku jdeme na zteč.“

Oslovený se líně trochu pozvedl, ale právě v ten okamžik do dveří nakoukla hlava připomínající nečesanou koudel.

Sulpicia se zahleděla na manželův téměř zdvižený prapor a ve snaze pomoci tomu bojovníkovi povstat z mrtvých svůdně našpulila pusu a shodila z ramen župánek.

Arovu zraku se naskytla podívaná na hrábě potažené kůží obalené v průsvitném krajkovém prádélku. A to byl pohled jen pro velmi silné a odolné jedince.

Jakmile tento výkvět krásy zahlédl i jeho přítel svým pomalu se zvedajícím okem, efekt byl okamžitý – bojovník padl a kdyby mohl, odloupl by se z Ara úplně.

„Co to děláš ženská, úplně si ho vyděsila, teď abych mu dal umělé dýchání," vyděsil se Aro a přikryl svému padlému příteli oko, aby dál nemusel hledět na Sulpicii stojící před ním v celé své kráse.

Sulpicie se naštvala a vyštěkla na něj: „buď budeš do tří minut u mě a připraven k akci, nebo se připrav na dalších padesát let pravého láskyplného manželského života. Budu s tebou každý den, každou minutu, každou vteřinu a budu ti tak oddanou manželkou, až ti z toho slezou nehty na nohou,“ a s touto krutou výhružkou zamířila k posteli, odpočítávajíc mu čas jako časovaná bomba.

Aro si zoufal.

Jen představa, že by měl svou drahou polovičku za zadkem každý den příštích padesát let stačila na to, aby mu hrůza a panika klepaly dotěrně na rameno.

Pokoušel se promazat své mozkové závity a přijít na to, jak se zase hrdě postavit čelem k plnění manželských povinností, když tu ho přímo mezi oči udeřil spásný nápad.

Před časem tu měl takový chutný oběd, byl to postarší Němec a když likvidovali jeho šaty, našli u něj jakési modré pilulky. Náhodou se dozvěděl k čemu je lidští muži používají a schoval si je pro strýčka příhodu.

No a nyní nadešel čas je vyzkoušet. Zoufalá situace vyžaduje zoufalé řešení, řekl si a jal se hrabat v šuplíku pod umyvadlem.

Se spásným zajásáním vylovil malou modrou pilulku, rozdrtil jí v dlani, nasypal do sklenice a zalil zbytkem toho vynikajícího moku, AB rh negativní.

Chvilku se rozmýšlel, ale tiché odpočítávání zaznívající z ložnice ho popohnalo k vypití připraveného povzbuzovadla.

Mělo to prapodivnou chuť, ale nebylo to špatné, pomyslel si Aro těsně před tím, než se jeho přítel s trhnutím probudil a pak jako by dostal elektrický šok, vystřelil hlavou směrem vzhůru a zahleděl se svému pánovi do oka.

V Arovi se začínaly zvedat podivné pocity. Tak nějak automaticky zamířil k posteli.

Sulpicia přestala odpočítávat a vykulila na něj oči, jako kdyby se před ní zjevil sám Drákula.

Takhle natěšený na ní nebyl, ani když se před stovkami let setli krví kontaminovanou bolehlavem.

A že to tenkrát ale byl mejdan!

Natěšeně ho stáhla k sobě na postel, ale po několika vteřinách si uvědomila, že je nějak podivně ztuhlý.

Chudák Aro právě prožíval svou první alergickou reakci za dva tisíce let. Byl celý zduřelý a na jeho těle povstávalo téměř vše co si jen lze představit.

Oči měl vypoulené, obličej nateklý, ruce a nohy napnuté a křečovitě vytrčené vpřed, místo bradavek měl kopí za které by se nemusel stydět ani středověký rytíř.

Sulpicia nevěřícně sledovala jak se mu na těle začínají stavět do pozoru všechny chlupy, za kterými hned v zápětí následovaly vlasy.

Po pár vteřinách již neměla v posteli manžela, ale velmi naježeného dikobraza.

Chvilku ho zamyšleně pozorovala, ale pak se zákeřně usmála a povalila chudáka Ara na záda.

Ten jen nemohoucně zasténal a bezmocně sledoval svou drahou polovičku, jak si u něj vybírá své manželské povinnosti na několik set let dopředu....

 

A z toho milé děti plyne poučení: nežerte prášky bez předpisu, bacha na neznámé pilule, nikdy nevíte, jestli vám za zády nečíhá nějaká ta Sulpicia ...

No jo, já vim že to není nic světoborného... takže -

Jste šokovaní? Znechucení? Otrávení? No tak neváhejte a pěkně mi od plic vynadejte, od toho je tu komentář...



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Aro a manželské povinnosti aneb Modrá pilule:

 1
23.05.2011 [20:37]

squartedTo je skvělé málem jsem umřela smíchy Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!