Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ztracený svět - 11. díl

19.12.2010 (13:15) • ThereSSa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1355×

11. Nová Rosalie

V celé místnosti bylo slyšet jen zběsilé bušení Emmettova srdce. Všichni čekali, co se bude dít dál. Co dalšího přijde. Jak moc se Rosalie změní.

V tom Emmett chytl Bellu pod krkem a přišpendlil ji ke zdi. Ta ho jediným lehkým pohybem odstrčila na druhý konec místnosti. „Tohle už nikdy nedělej!“ upozornila jej zlostně.

„Co jsi jí to udělala? Je mrtvá!“ křičel na Bellu Emmett přes celou místnost.

„Kdo je mrtvý?“ ozvala se Rosalie krásnějším hlasem než kdykoliv jindy a namáhavě se posadila.

Bella k ní okamžitě přispěchala a pevně ji chytla, aby se už nemohla hýbat. Rosalie sebou jen mírně škubla, ale pochopila, že bude lepší se nebránit.

„Ja… jak? Byla… mrtvá,“ koktal zmateně Carlisle.

„To vysvětlím později,“ odbila ho Bella. „Jak se cítíš, Rosalie?“

„Jinak,“ odpověděla zmatená Rosalie.

„Jak jinak?“ vyptával se zvědavě Edward. Emmett jen stál a zíral s otevřenými ústy na Rosalii.

„Jako… bych byla silnější,“ řekla a podívala se na Bellu. Ta jen přikývla. „A žíznivá,“ pokračovala Rosalie.

„Dám ti trochu vody,“ nabídl se Carlisle a hned šel pro vodu.

„Ne!“ zastavila ho Rosalie stále sedící vedle Belly. „Já nechci… vodu.“

„Rosalie, dám ti napít, ale musíš mi slíbit, že teď se mnou půjdeš ven a neuděláš nic, co ti neřeknu,“ řekla Bella. „Je to pro jejich ochranu,“ dodala a mávla rukama k ostatním.

„Dob… dobře,“ souhlasila Rosalie.

„Co se to děje?“ dostal ze sebe Emmett.

„Vysvětlím ti to hned, jak ji nakrmím, ano?“ Chtěla slyšet jejich souhlas Bella.

„Ano,“ odpověděl za něj Carlisle.

Pak Bella vzala Rosalii pevně za ruku a vedle ji k výtahu. „Já… je to tak silné… ta touha,“ sípala Rosalie.

„Já vím. Vydrž,“ řekla Bella a nasoukala se spolu s ní do malého výtahu. Na to sjeli dolů a běželi neuvěřitelnou rychlostí pryč od skrýše.

„Co se to děje?“ zvolal Edward hned po tom, co Bella s Rosalie odešly.

„Rosalie je jiná,“ konstatoval smutně Emmett.

„Byla mrtvá, to jsme všichni viděli. Podle všeho tohle vůbec není možné,“ přemýšlel Carlisle.

„A je možné, že ještě žijí dinosauři?“ připomněl mu Edward.

„Tohle místo… musí být… něco jako střed jiných světů nebo něco takového,“ uvažoval dále Carlisle.

„Teď mě vůbec nezajímá svět ani tohle místo, ale Rosalie!“ zařval Emmett.

„Emmette, uklidni se,“ řekl Edward a poplácal ho po zádech.

„Uklidni se? Uklidni! Kdo za to všechno může? Přeci já! Můžu za to, co se jí stalo! Je to jen má vina!“ obviňoval se Emmett.

„Co mi dáš napít?“ zajímala se Rosalie, kterou Bella vedla tiše doprostřed džungle.

„Dám ti napít ze zvířete,“ odpověděla Bella a vedla ji dál.

„Krev,“ zašeptala zděšeně Rosalie a vzpomněla si na zvířecí těla ve vesnici, na to, jak Emmett řekl, že vesničané nejsou lidé a na to, jak ji napadl ten tvor. Prudce se zastavila. Zarazila ji síla, kterou v sobě cítila, neboť Bellu přitáhla k sobě. „Co se to se mnou děje? A co teď jsem?“

„Řeknu ti to hned, jak se napiješ,“ řekla Bella a zase chtěla jít, ale Rosalie jí nepustila ruku.

„Chci to vědět hned!“ rozkázala Rosalie.

„Hele, Rosalie, podívej se, když se teď nenapiješ, hrozí, že ohrozíš své přátelé. Možná je i zabiješ, rozumíš?“ řekla Bella na rovinu a šla s neochotnou Rosalií dál do džungle.

Najednou se zastavili, Bella se skrčila do křoví a Rosalie ji napodobila. Bella si dala k ústům prst na znamení, aby byla Rosalie potichu, a pak ukázala před sebe.

Rosalie okamžitě viděla, na co Bella myslí. Uprostřed malé mýtinky v lese se zrovna raptor živil jiným raptorem.

„Cože?“ vyjekla tiše Rosalie.

„Máš žízeň? Máš! Dělej!“ poručila Bella.

„Co mám dělat?“ zeptala se Rosalie.

„Tady v džungli nejsou nejobávanějšími predátoři oni, ale my! Skoč na něj a vychutnej si svačinku,“ řekla Bella.

Rosalie zmateně pohlídla na tvora, ale když ucítila krev druhého raptora, napjala se a vyskočila ze svého úkrytu v křoví.

U půl hodiny později se rozjel výtah ve skrýši. Ve výtahu stály najedené Rosalie a Bella. Bella se najedla spolu s Rosalií, která spořádala další dva raptory.

„Konečně!“ zvolal Carlisle, když vyšly z výtahu.

„Tak můžeš začít vysvětlovat,“ připomněl Belle Edward.

„Jak je ti?“ zeptal se Emmett Rosalie a přistoupil k ní blíže.

Rosalie se zhluboka nadechla a vzpomněla si na Bellina slova, když se vracely. Musela Belle slíbit, že nikdy nepozře krev člověka, ale jen zvířete. „Lépe,“ odpověděla.

„Všichni se raději posaďte. Odhalím vám teď něco, co jsem byla nucena dlouho uchovávat,“ začala Bella a ostatní poslechli její rady. I Rosalie, která ještě přesně nevěděla, co právě je.

„Takže?“ popohnal Bellu Carlisle.

„Když jste se objevili, byla jsem zrovna na lovu. Na jiném než myslíte,“ dodala Bella. „Viděla jsem Edwarda, jak bojuje s rostlinou a popadla jsem svou šanci. Věděla jsem, že nejste odtud. Lidé tu nežijí.“

„Lidé? Co jsi pak ty?“ nechápal Edward.

„K tomu se dostanu. Zkrátka jsem popadla příležitost a ujala se vás. Svým pánům, za kterými jsem neustále mizela, jsem řekla, že mám nové… jak to říct… nové potenciální přírůstky,“ pokračovala Bella.

„Cože?“ přerušil ji zase Edward.

„Nepřerušuj! Dostanu se k tomu! Mí pánové mi řekli, ať se vás ujmu a časem vás proměním v… v to, co je teď Rosalie,“ řekla s pohledem na Rosalii. „Všechno bylo součástí jejich plánu. Poznat se s vámi, a pak vás proměnit. Řekli mi, abych vás vzala do té jeskyně a zničila vaši jedinou možnost po útěku, kterou využil můj minulý přírůstek Maplov Whit.“

„To o tobě mluvil, když blouznil? Zmínil se o dívce,“ vzpomněl si Carlisle.

„To jeho krev je v jeskyni?“ zeptal se Edward.

„Jsi stejná jako ti vesničané?“ chtěl vědět Emmett.

„Ano, ano, ano!“ potvrdila jim Bella. „Ale vesničané na mě připravili past. Mí pánové mi pak řekli, ať vás proměním a přivedu k nim bez vysvětlení a… pak mě zabijí,“ vysvětlila Bella.

„Proč?“ zajímal se Edward.

„Jak říkám byla to past! Chtěli mě mrtvou už dávno! A zboření jeskyně, které jsem udělala na jejich rozkaz, brali jako poslední kapku. Nahráli to na mě!“ rozčilovala se Bella.

„A já jsem teď jako ty?“ ozvala se Rosalie.

„Ano,“ přisvědčila Bella.

„A to znamená co?“ chtěl vědět Carlisle.

„Co jste zač?“ zeptal se Edward.

„Ať jsou cokoliv, nejsou lidé,“ připomněl Emmett.

„Jsme upíři,“ odhalila Bella skutečnost.

Autor: ThereSSa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ztracený svět - 11. díl: