Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Život není spravedlivý - 20. kapitola

dsdbxfsfnmv

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Život není spravedlivý - 20. kapitolaDalší díl povídky Život není spravedlivý je tu. :) Snad se vám bude líbit. Děj: Je po boji... Isabella je s rodinou. Pak k ní do pokoje přijde Damien. Co chce?

09.02.2012 (15:15) • Rosette • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1726×

*Isabella*

 

Ležela jsem na posteli a v hlavě se mi přehrávala moje ukolébavka. Byla od Edwarda, ale to mi bylo srdečně jedno. Byla přece má.

Najednou se ozval dole zvuk rozražených dveří. Než jsem se nadála, byla celá má rodina nasáčkovaná v mém pokoji. Unaveně jsem se na ně podívala.

„Promiň, Bell, ale John vycítil nebezpečí, tak jsme sem rychle běželi. Moc se omlouváme," řekla Katrin. Přikývla jsem a vstala z postele. „Pojďte." Sešli jsme do obýváku a posadili se.

„Byla tady," špitla jsem do ticha.

„Kdo?"

„Victoria. Ta, které Edward zabil jejího druha, když mě lovil. Já jsem ji ale zabila. Věděla totiž o Chrisovi a Keisy."

„Jo tak to byl ten oheň!" vykřikl najednou Jason s Kevinem. Usmála jsem se.

„Udělala jsi správnou věc, Bell," řekla Clea, a unaveně se opřela o Joshe.

„Já vím. Jen je to takové divné. Myslím zabíjení."

V tu chvíli se zeshora ozval křik a pláč. Ve vteřině jsem vyběhla k prckům a vzala je do náruče. O chvilku později už u nás stál John s Julií.

„Půjdeme ke mně do pracovny. Chtěl bych se na ně mrknout," pověděl mi s úsměvem. Předala jsem Keisy Julii a pomalou chůzí jsme šli za ním. Změřil je, zvážil a pár dalších věcí. Já jsem stála v rohu místnosti a nechala ho pracovat. Po chvíli mi je opět podal a já je k sobě pevně přitiskla. S očekáváním jsem se na něj podívala. Usmíval se. Uf.

„Jsou v pořádku. Rostou tedy opravdu rychle a myslím, že mají hlad." Přikývla jsem a chtěla je jít nakojit. John mě ale zarazil.

„Nemyslím mléko, Bello, chtějí krev. Jsou z poloviny upíři, takže je v nich i část Edwarda. Naštěstí mám krev v ledničce. Pokud ti to teda nevadí." Otočil se na mě, ale já se zmohla jen na vyděšené přikývnutí. Dalo se to čekat, ale stejně jsem doufala, že to přijde až později. Přikývla jsem.

Vyndal z ledničky pytlíky s krví a nalil je do flaštiček. Přešli jsme zpět do mého pokoje a já se posadila na postel a opět je položila. Vzala jsem si Keisy do ruky a vzala si od Johna flaštičku. Kes nejspíš ucítila krev, a tak se její pohled zaměřil na flašku s krví. Dala jsem ji jí k pusince. Přitáhla si ji ručičkami a zběsile sála.

„Pomalu malá. Nikdo ti to nebere," šeptla jsem jí do ouška. Uklidnila se a zpomalila. Odtrhla jsem od ní zrak a podívala se z okna. Pršelo a foukal vítr. Když jsem se podívala na Keisy, zjistila jsem, že usnula s lahvičkou v puse. Vytáhla jsem jí ji z pusinky a strčila jí dudlíka. Pak jsem ji uložila do její postýlky.

Chris si s rychlostí říct nedal, takže jsem se nedivila, že všechno za pár minut vypil. Jenže pak začal hmatat ručičkama kolem sebe. Udiveně jsem se na něj podívala, ale další krev jsem mu už dávat nechtěla. Rozepla jsem si podprsenku a nechala ho přisát se k prsu. Sál a nejspíš se po chvilce unavil.

Položila jsem ho spícího do další postýlky a posadila se do křesla, které stálo mezi postýlkami, přičemž jsem sledovala les venku. Tolik mi to tu připomínalo lesy ve Forks. Zavřela jsem oči a vzpomínala na vůni lesa, která pro mě byla slučitelná s jednou jedinou osobou. Edwardem.

„Vzpomínáš?" ozval se za mnou hlas. Překvapeně jsem se otočila. Stál tam Damien. Váhavě jsem přikývla a vstala.

„Klidně seď. Jen jsem tě chtěl vidět. Víš, od prvního okamžiku, kdy jsem tě viděl, jsem věděl, že tě mám rád. Jsi jako anděl, který sešel na zem. I když tě moc dlouho neznám, chci, abys o mně věděla vše, co si budeš přát," řekl a váhavě se na mě podíval. Překvapeně jsem se na něj podívala a pokynula mu rukou, aby se posadil na postel. Sedla jsem si vedle něj a sjela ho pohledem. Nevypadal vůbec špatně.

„Jaká je tvá minulost?" zeptala jsem se. Tvář se mu bolestně zkřivila a já se chtěla omluvit, ale přerušil mě.

„Narodil jsem se roku 1944 dvěma průměrným lidem. Měl jsem osm sourozenců. Já se narodil jako pátý. První byl bratr Edgar, pak Samuel, Annie, Harold, já a po mně ještě Karin s Malcolmem a nakonec James. I přes časté rozpory jsme se měli rádi. Edgar byl už dávno v různých válkách. Prý to byl jeho sen. Samuel se chtěl stát pilotem a Annie taky. Jenže matka jí to rozmluvila. Provdala se za zámožného cizince, kterého potkala na nějaké tancovačce. Po svatební noci ji ale našli mrtvou. Všichni jsme z toho byli skleslí a rodiče si to dávali za vinu. Další rána přišla v podobě Edgarova zajetí nepřátelskou stranou, což znamenalo smrt a následné úmrtí Harolda, který se utopil. Pak jsem byl já přeměněn. Další rána pro rodiče, kteří pomalu ztráceli chuť žít. Samozřejmě jsem se jim stranil, ale dokázal jsem odolat krvi natolik, že jsem je mohl zpovzdálí hlídat. Dvojčata s Jamesem byli po odvelení Samuela to nejlepší, co rodiče měli. Samuel se nakonec přestal ozývat. Při oslavě šestnáctých narozenin dvojčat jsem je sledoval oknem. Otec dostal infarkt a přímo při oslavě zemřel. Matka se z toho nikdy nevzpamatovala, zavřeli ji do blázince. Sourozenci byli posláni do výchovy k tetě. Ta byla hodná a dobře se o ně starala. V té době jsem usoudil, že mě už nepotřebují. Odešel jsem a potloukal se světem. Minulý rok jsem se po nich poohlédl. James zemřel na tuberkulózu v osmnácti. Karin a Malcolm už jsou prarodiči a žijí si docela šťastně. Samuel nenávratně zmizel. Ze všech mých sourozenců zbyli jenom dva," zakončil zdrceně a smutně sklonil hlavu.

Nevěděla jsem, co říct. Pohladila jsem ho po vlasech. Tohle bych zažít nechtěla. Přišel o celou svou rodinu. Smutně se na mě podíval. Až teď mi docházelo, jak moc je krásný. Topila jsem se v jantarových očích jako dříve u Edwarda. Teď jsem tu byla jen já a on. V jeho očích se odrážela láska.

Sklonil se, až jsme se skoro dotýkali nosy. Pak se zarazil a vyčkával, jestli necouvnu. Pak váhavě přitiskl rty na moje. Chytla jsem ho kolem krku a přitiskla si ho k sobě. Objal mě kolem pasu a přendal si mě na klín. Vnikl mi jazykem do úst. Zasténala jsem rozkoší a zapojila se do poznávání úst toho druhého.

I když jsme se už přestali líbat, objímala jsem ho kolem krku. Vzájemně jsme si koukali do očí a nic kolem nebylo. Jen my dva.

Zalapala jsem po dechu, když mě vzal do náručí a položil na postel. Na nic jsem nečekala a stáhla ho k sobě. Lehl si a já si položila hlavu na jeho hruď.

„Spi," zašeptal do ticha.

Nenechala jsem se dlouho pobízet a opravdu usnula. Dnes jsem se však šťastně usmívala. Mám přeci vše, co si můžu přát, nebo ne?

Autor: Rosette (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Život není spravedlivý - 20. kapitola:

 1
2. hela1007
09.02.2012 [20:01]

moc zajímavá povídka, bude další pokráčko prosím???? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. leluš
09.02.2012 [18:38]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře