Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Žiju dvojí život 20. kapitola


Žiju dvojí život 20. kapitolaČauky, jsem tu s dalším dílem. Docela jsem to vyjasnila a zase se dějí věci, které vás překvapí. Možná, že jste čekali něco jiného, ale mně se to líbí takto. Takže, prosila bych komentíky. XOXO Adioma

 

Alice

 

 

Zrovna jsem byla s Jasperem na lovu u Forks, když jsem ucítila lidskou krev. Nebyla jsem jediná, bohužel ji ucítil i Jasper.

„Alice, promiň,“ řekl mi před tím než se naší rychlostí rozběhl k ohnisku krve. Po chvilce jsem ho dohnala, ale on už měl rty na krku člověka. Až po vteřině jsem poznala, že tou osobou je Bella.

„Jaspere! Dost!“ okřikla jsem ho a pokusila jsem se ho odhodit. Nešlo to a ještě na mě začal vrčet. Z lesa se najednou vyříil Emmett a Jaspera odtáhl. V rychlosti jsem se ocitla u Belly, která se na zemi svíjela v bolestech.

„Není to, to co si myslím, že ne?“ zeptala jsem se Carlislea, který se tu najednou objevil.

„Je mi líto, ale přeměna začala,“ oznámil mi a já se na něj vyděšeně podívala.

„To nemůže být pravda,“ zašeptala jsem, ale on jen kývl.

„Edwarda tohle zabije. Kdy se má vrátit z lovu?“ zeptala jsem se ho.

„Za dva dny. Bella by v tu dobu již mohla být jedna z nás a jemu nezbyde nic jiného než to respektovat,“ řekl mi Carlisle a já jen přikývla. On měl pravdu. Následující dny jsme nemohli jít do školy, protože má svítit slunce po celý rýden.

„Mám ji vzít domů?“ zeptala jsem se ho a on jen kroutil hlavou.

„Postarám se o to. Ty se soustřed´ jestli neuvidíš, co se bude dít dál. Docela nám hraje do karet to, že řidič druhého auta odjel,“ řekl mi a já s kývnutím zamířila do lesa, kde byl Jasper s Emmettem.

„Tak co?“ ptal se mě hned Emmett, jakmile mě zpozoroval.

„Přeměna začala,“ řekla jsme mu a zároveň i Jasperovi, který se tu objevil.

„Alice, já se moc omlouvám. Nechtěl jsem to udělat, ale ta její vůně mě prostě vábila. Mohla by jsi mi to odpustit?“ zeptal se mě s nadějí v hlase.

„Tady nezáleží na mě. Musí ti odpustit Bella a Edward,“ řekla jsem mu a on jen kývl.

„To s tím Edwardem nebude dobré,“ řekl nám Emmett a já jen kývla.

„Chceš s něčím pomoct?“ zeptal se mě Emmett.

„Musíme vytvořit důvěryhodný oheň, který by všechno spálil a aby nikdo nic nepoznal. To by znamenalo, že by Bella uhořela v autě,“ oznámila jsem jim a oni přikývli.

„Jdeme na to, ne?“ zeptal se mě Jasper a společně jsme se vydali zpět. Bella ani Carlisle zde již nebyli a my se pustili do práce.

Carlisle

 

Vzal jsem Bellu opatrně do náručí,věděl jsem, že i tak trpí bolestmi a rozeběhl jsem se s ní domů. Na schodech na mě již čekala Esme s Rose.

„Co se stalo?“ zeptala se mě okamžitě moje žena.

„Jasper se neovládl,“ oznámil jsem jim a šel dovnitř. Obě mě zmateně následovali.

„Není to Bella?“ zeptala se mě šokovaně Rose.

„Je,“ řekl jsem jen a sledoval směsici pocitů na její tváři.

„Edward ho zabije,“ oznámila mi se strachem v očích.

„Máš pravdu,“ souhlasil jsem s ní.

„Já nic nechápu. Tohle je ta dívka, kterou Edward miluje?“ zeptala se mě zmateně Esme a já jen kývl.

„Mohly by jste ji převléct?“ zeptal jsem se jich a ony jen kývly a opatrně Bellu odnesly.

„Jsme zpět,“ ozval se Alicin hlas ode dveří.

„Důvěryhodné?“ zazněla moje otázka.

„Ano, udělali jsme to, jak nejlépe jsme uměli,“ řekl mi s úsměvem Emmett.

„Až bude Edward volat, máme mu to tajit?“ ozval se Jasperův zlomený hlas a já se na něj podíval.

„Zatím to bude nejlepší. Alice, jak bude reagovat?“ zeptal jsem se naší vědmy.

„Nevím. Ohledně Belly jsem budoucnost moc neviděla, ale myslím si že nebude nadšený,“ oznámila nám a já se na ni překvapeně podíval.

„Že by schopnost?“ zeptal jsem se s nadějí. Další talent do rodiny? To by mohlo být dost zajímavé.

„Myslím si, že ano,“ řekla mi a šla za děvčaty nahoru, aby jim pomohla s Bellou. Jasper a Emmett si mezitím sedli na gauč.
„Jaspere, nic si z toho nedělej. Mohlo se to stát každému z nás. Nevyčítej si to,“ řekl jsem mu a snažil se ho povzbudit, ale moc se mi to nedařilo.
„Carlisle, problém je ten, že jsem uklouzl já a proměnil jsem ji v jednoho z nás. A nikdo neví, jestli ji Edward přijme jako upírku,“ řekl mi a já musel uznat, že měl pravdu.

„Musíme se potom domluvit o budoucnosti,“ řekl nám o chvilku později Emmett.

„To je pravda,“ souhlasil jsem a zamířil si to k sobě do pokoje, kde jsem začal číst mou rozečtenou knihu. Po chvilce se ozvalo zaklepání.

„Vstupte,“ požádal jsem a v pokoji se najednou obejvila Esme.

„Můžu?“ zeptala se mě a já jen přikývl. Esme přešla k židli a sedla si na ni.

„Tak co Bella?“ zeptal jsem se jí a na její tváři se objevila bolest.

„Uložily jsme ji do Edwardova pokoje,“ oznámila mi a dívala se mi do očí.

„Co si o ní myslíš?“ zeptal jsem se jí a ona se usmála.

„Moc se mi líbí a jsem ráda, že bude mezi námi. A pokud je taková, ajk si myslím, tak bude pro Edwarda dobrou partií,“ řekla mi a usmála se.

„Máš pravdu, vypadá sympaticky,“ souhlasil jsem a ona se zvedla.

„Kam jdeš?“ zeptal jsem se zmateně.

„K ní, musí vědět, že tam někdo je,“ řekla mi a odešla. Musel jsem s ní souhlasit. Je nejlepí, když je tam někdo s vámi, protože víte, že na to nejste sami.

 

 

Esme

 

V pokoji u Belly byla i Rose.

„Jak jí je?“ zeptala jsem se, i když jsem již znala odpověd´.

„Moc dobře ne, ale nedává to moc najevo,“ řekla mi a já se na ni překvapeně podívala.

„Nekřičí?“ zeptala jsem se jí zmateně a ona jen kroutila hlavou.

„Ani jednou, snaží se mlčet,“ řekla mi a já jen kývla. Tak tohle je docela zajímavé, protože člověk si od bolesti chce ulevit křikem, proč ne ona?

„Rose, jestli chceš, jdi za Emmettem,“ nabídla jsem jí, ale ona jen kroutila hlavou.

„Já chci být tady,“ řekla mi a usmála se na mě. Že by ledová královna roztála? Takhle to probíhalo i následující dva dny. Bellina přeměna byla za polovinou a dneska se měl vrátit Edward. Měla jsem pravdu, najednou jsem zaslechla křupání štěrku na cestě a auto, které se blížilo k domu.

 

„Rose, nesmíme na to myslet, ano?“ zeptala jsem se jí a ona kývla. Společně jsme vyšly z pokoje a odešly jsme do obýváku, kde byla celá rodina.

„Ujmeš se toho?“ zeptala jsem se manžela, který stál vedle mě.

„Jo,“ řekl mi jen a dveře se otevřely.

 

Edward

Jakmile jsem otevřel dveře, překvapila mě sešlost za nimi.

„Ahoj, co se děje, že tu všichni jste?“ zeptal jsem se jich mírně zaskočeně.

„Edwarde, musíme si promluvit,“ začal hned Carlisle a já se na něj překvapeně podíval.

„Nepočkalo by to? Chtěl bych se jít převléct,“ řekl jsem mu a on jen kroutil hlavou.

„Stala se nehoda,“ ozval se Emmett a já se na něj vyděšeně podíval.

„A já se neovládl,“ přidal se Jasper.

„Cože? Takže tu máme novorozenou?“ zeptal jsem se jich vyděšeně.

„Asi tak,“ souhlasila Ryose.

„No tak já se půjdu vysprchovat,“ oznámil jsem jim a chystal jsem se odejít.

„Nezeptáš se na jméno?“ zeptala se moje malá sestřička.

„Dobře, kdo to je?“ zeptal jsem se jí.

„Isabella Swan,“ řekl mi opatrně Carlisle a já se vyděšeně a zároveň i nštvaně otočil.

„Cože?“ zeptal jsem se jich zaskočeně.

„To Bella bude upírkou,“ zopakovala mi Alice.

„Kde je?“ reagoval jsem okamžitě.

„U tebe v pokoji,“ řekla mi okamžitě Esme a já se do něj okamžitě vydal. Před dveřmi jsem se, ale zastavil.

„Edwarde, běž,“ pobídla mě Alice, která se najednou objevila za mnou. Pomalu jsem otevřel dveře a obrázek za nimi mne zabolel. Bella ležela na posteli a trpěla. Okamžitě jsem byl u ní a pohladil jsem ji po tváři.

„Promiň, že jsem tu nebyl a nezabránil jsem tomu. Moc se omlouvám,“ zašeptal jsem k ní a sedl jsem si na postel.

„Edwarde? Prosím, nevyčítej to Jasperovi,“ žádala mne Alice a já jen kývl.

„Jak se to stalo?“ zeptal jsem se zlomeně a ona se na ěm podívala s bolestí v očích.

„Byli jsme na lovu a najednou k nám vítr zavál vůni čerstvé lidské krvě. Jasper se na to místo okamžitě rozeběhl a já ho již nestihla dohnat. Když jsem se dostala na dané místo, už pil a podařilo se až Emmettovi ho odtáhnout, bohužel se již nedalo nic dělat,“ řekla mi a podívala se na mě.

„Já ti nic vyčítat nebudu,“ oznámil jsem jí a ona si oddychla.

„Děkuji,“ řekla mi a usmála se.

„Co je?“ ptal jsme se hned.

„Nic, ale sluší vám to spolu. Bella bude krásná upírka. Nezklam mě,“ řekla mi a odešla z pokoje. Po zbytek dne jsem Belle vyprávěl o mojí minulosti, ale v noci mě přerušilo klepání na dveře. Dle myšlenek jsem poznal Jaspera.

„Pojd´ dál,“ vyzval jsem ho a on vstoupil dovnitř.

„Edwarde, já se ti jdu omluvit. To, co jsem udělal je neomluvitelné a divím se, proč jsi na mě ještě nezaúočil,“ řekl mi a já se na něj překvapeně podíval.

„Tohle se mohlo stát každému. Ty jsi byl na špatném místě ve špatnou dobu. Myslím, že Bella si tě docela užije. Být tebou, bál bych se jí,“ řekl jsem mu a on se na mě překvapeně podíval.

„Myslíš, že mi ublíží?“ zeptal se mě vyděšeně.

„Já nevím, ale být tebou, raději bych s tím počítal,“ řekl jsme mu s úsměvem a on mě napodobil. Po chvilce se vrátím k Alice, která jeho přítomnost vyžadovala, čekal jsem, že si sem pro něj přijde a odtáhne ho k sobě do ložnice. Naštěstí s enic takového nestalo.

„Edwarde! Neprovokuj!“ ozvalo se z Alicina pokoje.

„Taky tě mám rád!“ křikl jsem zpět a zaposlochal se do divoce bijícího srdce mojí lásky. Po chvilce se rozeběhlo tak, že jsem čekal, že jí vyskočí z hrudi, ale po chvilce bylo ticho. To znamená jediné, přeměna je u konce.

 

Společenstvo

 

„Máme problém!“ přiběhla ke mně jedna ze sekretářek.

„Co máme za problém?“ zeptal jsem se jí zmateně. Neustále se nám tu hromadily problémy a my je již nestíhaly dávat do pořádku.

„Isabella Swanová je mrtvá,“ řekla mi a podala mi složku, kterou držela v ruce.

„To je vtip?“ zeptal jsem se jí, ale ona jen kroutila hlavou.

„Všechno je ve složce,“ řekla mi a opustila kancelář. Pardon, vy nevíte, kdo jsem, že? Já jsem Jonathan Minart, vedu tohle společenství. A co to vlastně je za společenství? Naším úkolem je chránit všechny lidi před splodinami světa. To jsou třeba upíři a další. Isabella patřila mezi nás a my jsme jí řídili život. Díky jejím rodičům se nám to dařilo. Naším úkolem je svět zbavovat takovýchto stvoření. Isabella byla pokračovatelka, ale v její smrti mi něco nehraje. Oheň? To mi připomíná upíry.

„Michelle? Pošli lidi do Forks! At´ vyšetří tu smrt,“ křikl jsem na tu sekretářku a ona se s kývnutím sebrala a zmizela do prostor, kde jsou naši lidé, kteří tohle řeší.

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Žiju dvojí život 20. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!