Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Whitlock brothers - 32. kapitola (epilog)

rbb


Whitlock brothers - 32. kapitola (epilog)Poslední díl této povídky je z pohledu Edwarda a Alice. Ed se loučí s Izzie a následně se stěhuje do Velké Británie.

O šest týdnů později

 

Pohled Edwarda

Kufr stál po mém pravém boku a já si uvědomil, že jsem si mohl vzít víc věcí, jenže na co? V Británii bude dost obchodů s hadry. Naposledy jsem objal svou nejlepší přítelkyni a líbl ji do vlasů.

„Měj se tu, Izzie, snad Marka nebudeš podvádět tak brzo, jak si myslím, počkej, až ti ten pupek sleze,“ dobíral jsem si ji. Zasmála se a dloubla mě do žeber.

„Nejsem ty, Eddie, jsem monogamní,“ pronesla škodolibým hlasem a pořádně mě objala. „Budeš mi scházet a nezapomeň, prvního se vdávám!“ upozornila mě a odtáhla se.

„Neboj, co bych to byl za svědka, kdybych nebyl na tvé svatbě? A taky tam bude dost nadržených holek, nemohu se dočkat!“ zvolal jsem nadšeně. Pobaveně zakroutila hlavou a mrkla na odlety, mám ještě pár desítek minut.

„Víš, ty opravdu nedokážeš být monogamní, že?“ rýpla si ještě do mě.

„Ale jistě, dokážu být monogamní, jsem naprosto věrný sexu, nikdy si nestěžoval. Můj nejtrvalejší, nejpevnější a nejlepší vztah,“ oznámil jsem jí. „Takže, už mizím, jak to tak očkem sleduju, bude tam hodně pěkných letušek. Ani ne za měsíc se opět uvidíme, tak neplač pro mě, Argentino! Aloha, zdar, adie, a tak dále,“ loučil jsem s ní, dal jsem jí pusu na čelo a utřel jí slzy, které jí tekly po tvářích.

„Bude se mi stýskat, ty jeden narcistický šampónku s egem větším, než je Mount Everest,“ fňukla a ještě jednou mě zmáčkla.

„Mně se bude taky stýskat, Izz, ale budeš vždy v mém srdci, ano?“ utěšoval jsem ji.

„Ty v mém taky, brzo se uvidíme.“

„Ano, tak zatím.“ Odtrhl jsem se od ní a nechal se odbavit.

 

 

V letadle jsem musel uznat, že tohle loučení nebylo zlé. Horší bude to po svatbě. Měl jsem šest týdnů na to, abych si uvědomil, promyslel své jednání tady a musím dát Jasperovi za pravdu. Izzie pro mě byla a ještě pár týdnů bude mou spřízněnou duší, kamarádkou, kterou jsem měl po boku. Jenže to nestačí k tomu, abych ji proměnil v upíra, má svůj život, čeká dítě, bude se vdávat. Rodina, škola, manželství, práce, to jsou hlavní body, co ji v životě čekají a já tam nebudu, abych jí pomohl a stál při ní. Což mě mrzí, kdyby ta ženská byla upírkou, to bychom zažili kaleb, vymetali bychom večírky, koncerty, možná i politické srazy, na kterých bychom dělali vandalismus. Jenže ona je člověk a já jsem upír. Pro mě je Izz jen určitý bod ve věčnosti. Bod, který bude navždy se mnou, ať se hnu kamkoliv.

Při vidině, že mě čeká dlouhá cesta, jsem se pohodlně uvelebil v sedadle a dělal, že jsem si schrupnul.

 

 

Pohled Alice

 

„Jazzi! Přestaň!“ odháněla jsem pobaveně na svého manžela, který mi už snad posté rozepínal podprsenku.

„No ták, jen jeden prstíček strčím a hned zmizím,“ škemral a v jeho očích jsem viděla ty ďábelské jiskřičky, co tolik miluju. Odstrčila jsem ho od sebe a utekla do šatny.

„Ne!“ houkla jsem ještě na něj. Ucítila jsem lehký vánek a pak jeho ruce na mém těle. Jeho rty mi putovaly po krku a já se vzrušením rozechvěla.

„Myslíš, že mě zastaví nějaké dveře, abych ti dokázal, jak moc po tobě toužím, ženo?“ šeptal mi do ucha a já cítila, jak mi jde mráz po zádech, nebála jsem se ho, jen mě to neskutečně rajcovalo. Otočila jsem se na něj čelem a dělala, že přemýšlím.

„Nemyslím, vím,“ odvětila jsem mu a vyplázla na něj jazyk. Hodil si mě přes rameno a plácal mě přes zadek.

„Děsná ženská toto! Každá žena by chtěla být v mém loži, ale naší Alice se to nelíbí! Ona raději šaty, boty…!”

„A svatby! S dovolením, pane Whitlocku nejstarší, pusť svou Alice dolů, ať se obleče, potřebuji poradit ohledně pozvánek!“ Do naší ložnice vpadla Rose a v rukou měla snad čtyři obrovské katalogy.

„Hned přijdu!“ houkla jsem na ni. Zabouchla za sebou dveře a my s Jazzem opět osaměli. Pustil mě na zem a já ho za to plácla přes zadek. Líbl mě ještě jednou na krk a mířil pryč.

„Kam jdeš?“ zeptala jsem se ho.

„No, jdu dolů za Emmettem a Cassie, za chvíli by měl přijet Edward a ty by ses mohla obléct, pobuřuješ celou domácnost.“

„Ty jeden Whitlocku! Táhni!“ křikla jsem na něj a hodila po něm lodičky od Prady. Elegantně se jim vyhnul, poslal mi vzdušný polibek a zmizel.

Ve spodním prádle jsem si stoupla ke skříni a vybírala nějaké oblečení. Nakonec jsem zvolila bílou sukni, triko béžové barvy, baleríny, a to vše doplnila masivním náhrdelníkem. Na co se cpát do teplého oblečení, když budu doma, nebudu se válet ve sněhu před domem a dělat andělíčky.

Ještě jsem si upravila účes, který mi Jazz rozcuchal, a vydala se za Rose. Sešla jsem po schodech dolů a viděla ji, jak při zapnuté televizi zkoumá různé druhy pozvánek. Jelikož byl obývák tak trochu propojen s kuchyní, měla jsem nádherný výhled na Emmetta v zástěře, jak kuchtí večeři pro Cassie. Usadila jsem se vedle Rose a měla tím pádem dobrý přehled o tom, co právě dělá můj manžel. Skládal puzzle s Cassie, pravděpodobně to byly ty z loňska, které nikdo nechtěl skládat, protože to nikoho z nás nebavilo.

„Mně se líbí tyhle, co ty na to?“ Ukázala jsem na jeden typ pozvánek, který mi hodně připomínal ty pozvánky na mou svatbu, páni, to už je let, blesklo mi hlavou. Rose si přiblížila časopis až k nosu a zkoumala je, to rozesmálo jak mě, tak Emmetta, který nás pozoroval.

„Láskou, hleď raději do toho hrnce, jinak to spálíš,“ radila mu Rose. „Asi jo, ne, ano, máš pravdu, Alice, tyhle jsou pěkné,“ uznala můj názor a vítězné se usmála.

„Nechci rýpat, skoro-švagrová, ale tohle jsi říkala už včera o těch s tím modrým pruhem,“ podotkl Jasper.

„Počkej, Jazzi, nezapomínej na ty levandulové s mašličkou,“ připomněl mu Emmett.

„Jo, málem bych zapomněl,“ přiznal Jazz a oba se tomu zasmáli. Rose práskla katalogem o stůl, až jsem si myslela, že půjdu navštívit Ikeu, ale naštěstí stůl zůstal stolem.

„Vy dva tomu nerozumíte, takže mlčte,“ zastala jsem se Rose a vzala jsem jiný katalog, rychle jsem ho prolistovala, pak jsem vzala další a další.

„Rose, opravdu se mi líbí ty, co jsem ti ukazovala dneska jako první,“ řekla jsem po chvíli, Rose se na mě úlevně usmála.

„To jsem ráda, nečekala jsem, že pozvánky budou tak těžký na vybrání, ještě, že šaty už mám,“ pronesla vesele a hodila zbytek katalogů na stůl.

„Vím, jak ti je, jedna svatba a hotovo, i když baví mě spíš radit a pomáhat, než to plánovat sama pro sebe,“ přiznala jsem se a obě jsme se tomu zasmály. Vzápětí Rose zvážněla a zašeptala mi: „Nikdy bych si nemyslela, že budu tolik šťastná. Mám vše, co jsem si kdy přála. Svou polovičku, muže, kterého zbožňuju, mám malou holčičku, pro kterou jsem matkou, získala jsem rodinu, opravdovou rodinu, ach, Alice, jsem přešťastná, nikdy bych to nečekala,“ svěřila se mi a já ji objala kolem ramen.

„Vím, jak se cítíš, jsme na tom podobně. A nejvíc mě děsí fakt, že jsem o to málem přišla. Byla jsem si vším tak jistá, zapomněla jsem, jak těžké a zdlouhavé je najít pravé štěstí a lásku. Musela jsem to ztratit, abych si opětovně uvědomila cenu tohoto všeho, co máme, a věř mi, podruhé chybu neudělám,“ šeptala jsem stejně jako ona. Obě jsme se na sebe podívaly a věděly jsme, že nikdy nedovolíme, aby se naší rodině něco stalo.

Bouchly dveře a v nich se objevil Edward.

„Strejdo!“ vyjekla radostně Cassie a utíkala za ním.

 

Pohled Edwarda

 

První mi padl do zorného úhlu Emmett v zástěře, pak na mě skočila Cassie.

„Ahoj, Cass,“ pozdravil jsem ji a líbl ji do vlasů.

„Pojď, ukážu ti náš nový dům, ještě jsi tu nebyl,“ mluvila nadšeně, seskočila dolů a táhla mě za ruku, kufr jsem nechal kufrem a následoval ji, téhle ženské není radno odmlouvat, je tvrdohlavá jako zbytek rodiny.

„Takže, jak vidíš, kuchyně, taťka tu vaří a sekne mu to, co?“ zaculila se a ve tváři se jí objevily dolíčky, které má po Emmettovi.

„Dále tu máme obyvák, kde je mamča s tetou Alice, vidíš, tam je jídelní stůl, kde skládáme se strejdou Jazzem puzzle, a jdeme dál, ještě je tu v přízemí pracovna a jedna koupelna,“ žvatlala vesele a táhla mě dozadu.

 

„Večeře, mladá dámo!“ ozval se přísným hlasem Emmett. Cassie sebou cukla a zastavila se.

„Hned, tati!“ houkla k němu. „Pracovnu a koupelnu vynecháme, ale musím ti ukázat pokoje.“ Prudce se otočila a utíkala nahoru do patra, všichni se rozesmáli, kromě Emmetta.

 

„Tady je ložnice tety Al a strejdy Jazze, pěkná, co?“ Otevřela dveře, nakoukla a já s ní, pak zabouchla a táhla mě naproti. „Toto je tvůj pokoj, strejdo,“ oznámila mi a natlačila mě do pokoje. Rozhlédl jsem se dokola a musel jsem uznat, že se to Al s Rose povedlo, jo, líbí se mi.

„Jdeme dál, teď ti ukážu pokoj mamky a taťky,“ mluvila na mě Cassie, opět mě čapla za ruku a táhla přes chodbu, pak otevřela dveře od jejich ložnice, nakoukl jsem a poslední, co mě čekalo, byl její pokojík.

„Líbí se ti můj pokojíček?“ zeptala se mě, když jsme tam vešli.

„Ano, je moc pěkný,“ uznal jsem.

„Ještě stihneme tu druhou koupelnu, pojď,“ zašeptala spiklenecky Cassie.

„Cassandro! Nenuť mě to opakovat potřetí!“ zahřměl Emmettův hlas. Cassie sebou opět cukla a utíkala dolů.

 

Následoval jsem to naše třeštidlo dolů. Alice byla s Jazzem u jídelního stolu a cukrovali. Rose nesla příbory a prostírání, které položila na stůl. Emmett nesl Cassie večeři a přitom si neodpustil plácnout Rose přes zadek. Stoupl jsem si za Cassie a rozpřáhl ruce.

„Rodino!“ zvolal jsem pobaveně. Všichni mě postupně objali a švagrové dokonce i líbaly na tvář, jako by mě neviděly týdny a ne dny. Jakmile byl uvítací ceremoniál za námi, usadili jsme se všichni ke stolu. Cassie si sedla na Emmettův klín a spokojeně jedla večeři.

„Jaký byl let?“ vyzvídal Jazz a odložil puzzle stranou.

„V pohodě, utekl rychle,“ odpověděl jsem mu.

„Žádná rychlovka na záchodcích?“ dotíral na mě Emmett.

„Ne, dneska ne,“ přiznal jsem se. „Nechávám si něco na anglickou společnost,“ dodal jsem a mí bratři se rozesmáli, narozdíl od dámské společnosti, která se odporem zaksichtila, no co, upřímnost nadevše, ne?

„Co Izz?“ optala se mě pro změnu Rose.

„Jo, je v pohodě, těší se na svatbu a co ty? Už máš pozvánky vybrané, včera mi něco zmiňoval Emmett do telefonu.“

Všichni si zasmáli, kromě Rose, ta našpulila rty a propálila Emmetta vražedným pohledem. Asi jsem ťal do živého.

„Lásko, měl jsem o tebe starost a Edward se ptal, nic proti tobě, čumáčku,“ usmiřoval si ji Emm, což mě opět rozesmálo, cítil jsem, jak mě kope nohou pod stolem, tak jsem na něj vyplázl jazyk a hodil ksicht, nasránka roku.

 

„Budu tu moct chodit do školky? Tento rok mi bude už pět a později bych mohla nastoupit do školy,“ ozvala se Cassie, když dojedla půlku večeře. Všichni jsme se na sebe podívali, je pravda, že ještě nevíme, co budeme dělat za povolání. Emmett jí utřel zašpiněná ústa do ubrousku a vzhlédl k Rose.

„Já myslím, že by mohla, chtěla bych pracovat ve školce,“ promluvila Alice.

„Když bude s tebou teta Al, nemáme nejmenší problémy, že, Rose?“ Emmett se opět podíval na Rose a ta jen pokývala hlavou.

„A co budeš dělat ty?“ zeptala se mě Alice.

„A nemohl by strejda Eddie učit na základní škole?“ vyhrkla ze sebe Cassie.

„Lolitky?“ zježil jsem se. „Nejsem pedofil, Cassie, tohle je pod mou věkovou hranici, tebe zbožňuju a ty zbožňuješ mě, že jo?“

„Ano, strejdo.“

„Tak to po mně nechtěj. Nicméně zkusím střední školu. Pevný rozvrh, domácí úkoly, testy, závěrečná zkouška, jo, bude to fajn,“ uznal jsem nakonec.

„Mohl bych opět učit, třeba na té střední škole, co si vybere Edward. Mimo historii bych mohl učit například matematiku nebo jazyky, ještě uvidím, co ty na to, brácha?“ vmísil se do debaty Jazz.

„Klidně, pod podmínkou, že doučování z biologie necháš na mně.“ Pobaveně jsem se zakřenil a on se mnou.

„A co vy dva?“ otočila se na Emma s Rose Alice.

„Přemýšlel jsem nad tím a napadlo mě pracovat jako dentista. Studoval jsem to přece,“ oznámil nám Emmett. Ano, studoval zubařinu a já se mu za to vysmál, a to několikrát, ale kdyby to nestudoval, nepotkal by ženu a neměl by svou dceru Cass.

„Mohla bych ti dělat sestřičku, jednu dobu jsem pracovala jako zdravotní sestra,“ nahodila Rose.

„Výborně, budeme spolu celé dny, lásko,“ zaplesal Emmett a líbl ji na rty. Modlím se, aby už měli po svatbě a vypadli na pár týdnů z domu, kdo se má na to neustále dívat.

„Skvělé! Všichni budeme někam chodit!“ zvolal nadšeně Cassie. „Strejdo, zítra se mnou zdobíš stromeček, jinak se Santa naštve a nic mi nedonese!“ uhodila na mě Cassie a zatvářila se, jak diktátor.

„Rozkaz, madam, ale s vaším dovolením si jdu vybalit.“ Pokynula mi rukou, abych se mohl vzdálit, vzal jsem kufr a šel do svého nového pokoje.

 

Vybalil jsem si notebook, položil ho na stůl, zapnul ho a pustil playlist. Jako první hrála má oblíbená písnička od skupiny E-Rotic.

„Ooo, Fred, come to bed,“ vzdychala zpěvačka.

Špatně holka, tady ve Velké Británii budou ženské ode dneška volat jediné: „Ed, come to bed.“


 

 

 

To, co se bude dít v Velké Británii, je už příběhem jiným. Moc vám všem děkuji, že jste tuto povídku četli, zůstali při ní, protože trvala rok, opravdu si toho cením. Bude mi po ní velice smutno, je to jedno z mých dětí, ale jde se dál, každý příběh má svůj začátek, ale i konec, děkuji.

 

Děkuji hlavně: Elisme7 - Ségruš, ty jsi sice WB objevila až teď a to jsem tě ještě odrazovala, ale nedala sis říct, ale děkuji. Deedee - Já už fakt nevím, jak ti vyjádřit vděčnost za to, že čteš mé povídky a vždycky si najdeš čas je okomentovat. KatariEsmeCullen - Tvé komentáře plné nadšení a smajlíků vždy zvednou náladu. Elisn - Tobě taky moc děkuji a věř mi, že mi po ní bude taky smutno. Dále bych chtěla poděkovat: Loveis4ever, LenicQa1996, Milisent, EleanorBrandst, Ewik,

SummerLili, kiki, NikiCullen, teriiik, Caroline, MARKY616, Petik, Squirl45,

NoemiVolturiCullen (moje chirurgická ocel :-* :D), Misaela, Mili1, Faillë; Draco,

Shade, LILI, Kačka, NESSIE, Dakota, MIROSeLAVA, Jeanine, Martina, ditka,

MatusQaDLS, EdwardEsmeCullen, TerezC, eElis, mary, nany97, love, Rose,

JasminaCullen, Rajce1 (tvoje extrémní komentáře byly opravdu motivující, ženo :-* :-D), zuzulinek, 123Alice123, Jane006, týnuš, Esme97, Jazzie, Jullik, Sabulina,

Marfii, anysek, alice, elie_darrem, marketasaky, jaja, Jasminelis, belacullen,

Iva, el, Lenka, AchylesII, mona, Veruše, NessieCarlie, AMO, elibartoskova,

vilinka, vikiska, Lizzie, Caira, Afrodita7, Sad-Love-No-please, blázen twilight,

Romandzela, terka121, kollart, Niki, konishqa, Natysss, melosomierra, Elsie,

Danca11, .kikuska, LittleSpark, DreaCullen, Victoria1, nessa, RoDiLiCh, bellarose, MM,

monacullen, Sara, Rosie, repajunior, Bera, Nosska, Natali, milenk13, Lidka H,

Alex, julie, lelus, AnysP, andysek1002, VeruskaSkl, izzie22, nicolecullenhale,

Hanča, Mia, Olga, Ariana, Funny1, Terry, aghsf, NikyCullen, A.C, Hannah. 
Tak snad to bylo všechno. :D Trvalo mi to sice skoro hodinu všechny vás sem hodit, ale to je nic v porovnání, co jste všichni pro mě udělali. I ten jeden smajlík znamená, že jsem vás k tomu dokopala, abyste to tam vložili, a já si toho opravdu cením a abych ještě nezapomněla, hlasování o Nej povídku, vždy se tam WB objevila, sice se nikdy neumístila v první desítce, na to nejsem tak dobrá, ale vždy se tam ten hlas objevil nebo hlasy a já jsem opravdu vděčná, děkuji. 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Whitlock brothers - 32. kapitola (epilog):

 1 2 3   Další »
29.03.2013 [13:51]

petruss11 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25. .
25.05.2012 [23:57]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

24. milenk13
26.11.2011 [17:18]

skvela povidka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

23. kik
25.11.2011 [12:29]

krásný škoda že už je konec nechce se ti napsat pokračování ??? třeba o tom jak už je Cassie velká ??

21.11.2011 [6:53]

AddyCullenjééé to bylo super :) Emoticon Emoticon Emoticon

21. Kačka
20.11.2011 [23:33]

super!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon je mi líto, že povídka končí Emoticon moc se mi líbila, přirostla mi k srdci a je těžký se s ní rozloučit.
A taky mě mooooc potěšilo poděkování na konci Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
těším se na další tvojí povídku Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20. Elisn
20.11.2011 [19:53]

ElisnSkončit se má v nejlepšim že. Ale myslim, že ty by si to zvládala dál. Krásně si se snáma rozloučila, tak já už jen budu čekat na tvoje další super výtvory. Emoticon Nejspíš si teď projedu celou tuhle povídky pěkně od začátku. Emoticon Byla vážně skvělá. Emoticon Emoticon

19.
Smazat | Upravit | 20.11.2011 [14:48]

Je mi líto, že komentuju až epilog, což je děsně ubohý, ale veř nebo ne jsem tvůj věrný čtenář. Tvůj Edward je stejně nej Emoticon Emoticon Budu se těšit na další praštěnou povídku od Tebe.
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18. andysek1002
20.11.2011 [12:11]

je ja byla v podekovani moc dekuji a neni za co dekovat tvoje povidka se cetla sama byla super skoda ze uz konci budu se tesit na dalsi skvele povidky Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17. katariesmecullen
20.11.2011 [11:29]

Ach kop.. Bude se mi moc stejskat.. Ale jako konec to bylo úplně skvělý... Omlouvám se možná se někde objeví překlepy jelikoŽ mám v hájí notebook a sem na netu v mobilu... Takže ehm jak em řekla bylo to skvělý konec koncu jako celá povidka.. Všichni budou hapy a spokojení takže supeeer.... Jinak.byla ohromná rodost tohle číst .... Si skvělá autorka...
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!