Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » When everything collapses - 1. díl

08.10.2010 (12:00) • Crystal • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2333×

1. díl – „Kryze (je to tvrdá krize tak s tvrdým)“

Pohled Belly:

Probudila jsem se do nádherného slunného dne… což bylo, přiznejme si to, divné. Ale den nemohl být nádhernější.
Na nočním stolku ležel vzkaz od Edwarda.

Ahojky Lásko moje,
jeli jsme na lov. Do šestnácti hodin budeme doma.
Miluji tě, Edward

Smutně jsem se usmála. Dobře, možná by mohl by o něco hezčí… Aspoň mám možnost zkouknout všechny nové DVD.
Oblékla jsem se do tepláků a volného trička, posnídala toasty s marmeládou a usadila se u domácího kina.
Musela jsem se ještě kouknout na zprávy, abych byla v obraze.

„Včera představili Norští vědci svůj nový vynález. Umělá krev. Tento vynález,
nebo možná objev, může radikálně změnit celý zdravotnický systém.
A nyní nejdůležitější zpráva celého dne. Naše redaktorka Ashley McCoolová je
právě v Itálii, v městě jménem Voltera.Jistý Aro Volturi tvrdí, že upíří existují a že o tom může podat důkaz.
Tak prosím, Ashley, máš slovo.“

Bože! Koukala jsem s otevřenou pusou. Na obrazovce se objevilo náměstí ve Volteře, kde stál velmi početný dav novinářů a na improvizovaném pódiu stál Aro a garda. Pódium bylo na půl ve stínu a na půl na slunci. Bylo mi jasné proč.
„Takže, pane Volturrri, vy tvrrrdíte, že upířřři existují?“ zeptala se jedna novinářka s brutálním francouzským přízvuke. Ale opravdu brutálním.
„Přesně tak. A mohu vám to dokázat.“

Aro vstal a došel až na kraj stínu. Vstala taky Jane se zbraní v ruce, Aro si sundal všechny svršky horní části těla a rozpřáhnul ruce.
Jane zamířila a vystřelila. Všichni novináři se tvářili zděšeně, ale kamery jely na plné obrátky a sledovaly každý Arův a Janein pohyb.

Jane zmáčkla spoušť. Ozvala se tupá rána a od Ara se odrazila zmačknutá kulka. Spadla neškodně pár metrů za pódium. Ihned začaly blikat blesky fotoaparátů, na což novináři vzrušeně zahučeli a žádali další důkaz.

Ukázal jim tedy své rudé oči, které si před tím pečlivě schovával ve stínu svých vlasů stejně jako zbytek gardy, a potom vystoupil na světlo.
Nakonec vzal do ruky mělého králíka. Ach bože, ať neudělá to, co chce udělat. Sklonil se k němu a... proboha!
Připleštila jsem si na tvář polštář a hlasitě do něj zakřičela.

Víc jsem toho neviděla, protože naštěstí vypadl proud. Tudíž jsem prozkoumala
množství časopisů a novin s dnešním datem.

DNES UPÍŘÍ, ČEHO SE DOČKÁME ZÍTRA?

SVĚT SE ZBLÁZNIL A ČISTÁ PRAVDA VYPLOUVÁ NA POVRCH

… APOKALYPSA? MOŽNÁ? URČITĚ!!

Pak jsem si musela jít ještě lehnout. Tenhle tok informací mě naprosto vyšťavil.

„Beruško, vstávej lásko,“ probudil mě Edward svým medovým hláskem.
„Kolik je hodin?“ zeptala jsem se hloupě.
„Půl páté.“

Najednou jsem si uvědomila, co se vlastně stalo. Vyskočila jsem z postele a seběhla do obýváku, kde se Cullenovi koukali na Pána Prstenu. Carlisle mluvil společně s herci. Krása!

„Ahoj... já... no... já bych... totiž... “ koktala jsem a protírala si oči.
„Ty seš nějaká ukecaná,“ rejpnul si Emmett, ale neusmál se. Divné. Možná má nějaký druh kruté upíři horečky.
„Prostě Aro... “ vykoktala jsem se.

„My víme,“ řekli Cullenovi svorně.
„Ale nemusíme se bát. Nikdo o nás neví a když se nebudeme chovat jinak než ostatní, zůstaneme v utajení. Protože toho, co mají lidé přímo před nosem, si nevšímají,“ konejšil nás, vlastně hlavně  mě, Carlisle.
„Carlisle má pravdu,“ přitakala Esme. „Takže Emmette, už žádné vtípky se školním rozhlasem.“
„Fajn, tudíž já si zajdu ještě na další lov, abych tenhle nápor zvládnul,“ řekl Emmett a odporoučel se.

Charlieho pohled:

„Vlci v lese kolem Forks?“ podivil jsem se, když jsem si vyslechl celou stížnost. „Buďte v klidu prověříme to... Ano já vím, jsou to šílené doby, umělá krev, upíři... díky za upozornění, nashle.“

Takže se jde znovu na lov vlků, ještě dnes.

Emmettův pohled:

Běžel jsem lesem za pachem medvěda. Ta vůněvůněvůně. V mé plné svobodě mi bránila akorát lyžařská kukla. Musel jsem ji mí na sobě, protože jsem prohrál s Jasperem sázku a moje prohra obnášela celé odpoledne a celou noc nosit tuhle potupnou kuklu.