Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vražedný milenec - 4. kapitola

kik


Vražedný milenec - 4. kapitolaZajímavý rozhovor s rodinou. Prudká výměna názorů. Jméno naší hrdinky. A rozuzlení, proč toho tolik ví. Hezkou náladu přeje Ali.

Neznámá:

Domů jsem dorazila akorát na večeři. Potkala jsem Edwarda Cullena. Pořád jsem z toho byla trochu v šoku, proto jsem ani moc nejedla, jen se v tom piplala. Byla to jedna z mála večeří, kdy jsme byli všichni pohromadě. Holt mám vytížené rodiče. Až ke konci jsem si vzpomněla, že jsem nebyla ve škole, a tak jsem využila příležitosti, kdy mamka nikam nespěchá, a řekla si o napsání omluvenky.

„A kde jsi teda byla, když ne ve škole?“ podivila se. Nic naplat, jdu s pravdou ven, přestože si poslechnu proslov, jehož cílem je vtlouct mi do hlavy, že mám chodit klidně i na poslední hodinu.

„No, já jsem zas…“

„Zašla na gynekologii,“ přerušil mě Alex, protože si je vědom svého potrestání, pokud by pravda vyšla najevo.

„Cos tam dělala?“ optá se mě ustrašeně mamka. Stejnou otázku jsem položila i bráchovi. Evidentně byl s rozumem v koncích.

„Co já vím? Mně si jen řekla, že tam jdeš,“ vybruslil z toho. Mamčina pozornost byla opět upoutána na mě.

„Byla jsem tam pro prášky,“ řekla jsem první věc, která mě napadla.

„Ty máš kluka, s kterým… však víš?“ Tomu dementovi začaly cukat koutky.

„Ne,“ ohradila jsem se ostře, „jen chci být připravená.“

„To je dobře,“ ozval se taťka poprvé za celý večer. Dávno už věděli, že nejsme malé děti. Pochopili to před rokem, když sestřenka, asi tak stejně stará jako my, přišla s tím, že je v tom. Táta mě pak nějakou dobu hlídal. Než jsme dovečeřeli, tak se nic už neprobíralo. Jen co jsme odložili příbory, zazvonili rodičům mobily. S bráchou jsme jako hodné děti sklidili ze stolu a narovnali nádobí do myčky. Přitom mě Alex pochválil za excelentní herecký výkon. Mezitím rodiče dotelefonovali a s mizernou omluvou zmizeli. Prý si chtěli užít klidný večer, ale vyskytly se problémy v práci. Dlouho jsme tam neokouněli a šli si po svých. Já do pokoje a Lexa užít si dnešní noc. Samozřejmě mě poučil, ať neběhám po venku jako bílá paní, prý by mě mohli zavřít do cvokárny. Prostě debil.

V mém pokoji mě čekalo překvapení.  Nemohla jsem se rozhodnout, jestli milé, nebo ne. Stál tam Edward a zíral z okna. Jakmile jsem vešla, otočil se a věnoval mi křečovitý škleb, což měl být asi úsměv. Věděla jsem, co tu chce, proto jsem pokračovala dál až k posteli, kde jsem se natáhla.

„Jak dlouho?“ zeptala jsem se ho naštvaně.

„Řekni tomu klukovi, že nemá doktorát z gynekologie.“

„Víš, co mám chuť říct? Že tady nemá co pohledávat. A víš komu? Tobě,“ odseknu mu. Toto prohlášení ho nijak nerozhodilo. Poodešel od okna ke mně a zadíval se mi do očí.

„Máš hrozný charakter. Jsi rozkazovačná a uštěpačná. Pamatuj si jedno. Na mě to nezkoušej, protože ti to nevyjde.“ Jeho prohlášení mě rozlítilo.

„Ty taky nemáš ryzí povahu. Jsi vrah. Vraždíš. Nech mě hádat? Jsi tu sám. Tvá adoptivní rodina se tě zřekla. Ranil jsi všechny. Esmé, Carlislea, Alice, prostě všechny. A Bellu. Buď jen rád, že se toho nedožili tví praví rodiče.“ Viděla jsem rudě, ale jakmile jsem dořekla poslední slovo, chtěla jsem si nafackovat. Jeho bolest v očích byla to nejhorší, co jsem kdy zažila. Pak ji vystřídal surový, bezmocný vztek. Najednou klečel nade mnou a držel mě pod krkem.

„To už nikdy neříkej. Na to jsi moc malý pán. Jsi jen potrava. Moje potrava. Rozumíš?“ Povolil ruku, abych odpověděla.

„Budu si říkat, co chci a co uznám za vhodné. Vypadám jako pán? Já jsem žena, jestli sis toho nevšiml, a jestli se budu cítit jako malá, vezmu si podpatky.“ Moje drzost byla pro něj poslední kapkou a jeho zuby mi prokously kůži na krku. Nejdřív jsem cítila mírnou bolest a pak jen otupělost. Následně zuby nahradil jazyk, který mě zašimral a vyslal vlnu slasti do celého mého těla, když zacelil ránu. Celé to trvalo sotva půl minuty, ale dost mě to vyčerpalo. Kdyby někdo teď přišel, nic by nepoznal, jen kdyby se podíval pozorněji na peřiny, kde ukáplo pár kapek.

„Proč nejsem jako ty? Vždyť jsi mě kousl. Dvakrát,“ zašeptala jsem. Chvíli bylo ticho.

„Dokážu zabránit tomu, aby se jed dostal do těla oběti. Ale moc často to nedělám,“ vysvětlil upřímně. Měla jsem nutkání mu ji oplatit.

„Zora.“ Nechápavě se po mně podíval. „Tak se jmenuji.“

„Aha, Zoro. Já jsem Edward, ale to už víš.“ Nabrala jsem dostatek sil, abych mu řekla to hlavní.

„Můj psací stůl, poslední přihrádka, úplně naspodu,“ navigovala jsem ho, než jsem prohrála boj s těžkými víčky.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Tak tady další kapitolka. Děkuji za komentáře. Další kapitolka bude reakce Edwarda. 

 

 

 

 


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vražedný milenec - 4. kapitola:

 1
2. bubula
12.07.2012 [17:40]

opravdu krásný už aby byl další na světě Emoticon Emoticon Emoticon

12.07.2012 [10:18]

SiReeNAhoj, článek jsem ti opravila, ale měla jsi v něm spoustu chyb. Příště se jim zkus vyvarovat.
- Čárky,
- Shoda podmětu s přísudkem (!),
- Hold/holt (hold = pocta, skládat někomu hold; holt = zkrátka, prostě, holt je tomu tak),
- Malá/velká písmena,
- Jsi/si,
- Mě/mně,
- Přímá řeč,
- Zdvojené mezery,
- Vynechaná písmena a slova,
- Jsem/sem,
- Dělení slov,
- Slovesné třídy.

Neměň základní velikost písma a také nezapomínej vkládat odkaz na předchozí kapitolu, je to povinné.

Pokud si sama s gramatikou nevíš rady, kontaktuj některého z našich korektorů. Jejich seznam najdeš v Pomoci autorům.

Díky. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!