Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vášnivý vjem - Kapitola 1.

ASCHEL


Vášnivý vjem - Kapitola 1. Bella je úspěšnou reportérkou, která se snaží přijít na kloub náhlému zmizení finančních zisků a následně vraždám; oběti, které umírají bez kapky krve. Oba tyto problémy vedou k jediné osobě - Edwardovi Cullenovi. Jelikož chce ve své kariéře postupovat dál, vydává se na smrtelnou dráhu; chce navštívit podezřelého. Avšak počasí jí nedopřeje a Bellu zastihne sněhová bouře. Její život visí na vlásku a je otázkou, jestli dosáhne svého cíle, nebo její život skončí na zašněžené silnici...

Láska je ctnost a vášen zároveň. Milovat však nejde ze ctnosti, ale z vášně...

Roxana

Vášnivý vjem – Kapitola 1.

(Zatracená zima)

 


Z oblohy se nevznášely bílé vločky, ale na kapotu auta rovnou dopadaly miniaturní kuličky sněhu. Už ani stěrač nestíhal a Bella jen matně hleděla na silnici přes kalné sklo.

„Zatraceně,“ zaklela a praštila do volantu. Vztekle pozorovala zasněžený svět kolem. Sněhové vločky se hromadily s jemnou naléhavostí na předním skle auta a stěrače už nemohly zdolat jejich váhu. Bella pootevřela okénko a rukou se snažila odhrnout sníh ze skla. V průběhu toho zaskučela, ruce jí mrzly a skoro je necítila.

Všude viděla jen holou, bílou krajinu, táhnoucí se na míle daleko. Asi se na posledním rozcestí dala špatným směrem. Z místa vršku, kde teď stála, neviděla nikde ani známky života. A slabé světlo prosincového odpoledne se pomalu vytrácelo z oblohy.

Byla blázen, že se vydala do těchto opuštěných končit Forks. V nejkrutější zimě, jakou si vůbec pamatovala. Neměla se k téhle akci nechat přemluvit. Byla rozmazlená životem ve Pheonixu a docela zapomněla, jak zranitelný může být člověk v otevřené přírodě. Obzvlášť, když je na stopě muži, jako je Edward Cullen.

Edward… Jeho fotografie byla na novinových výstřižcích, které měla v kabelce. Sehnala si všechny dostupné informace o podezřelém. Pojistila se, dokonce navštívila i pár lekcí obranného kurzu. Věděla, že jí to k ničemu nebude, ale chtěla se na něj dostatečně připravit, být si jistá, že pro jejich setkání udělala vše. Měla se tváří v tvář sejít s profesionálem, ne s amatérem.

Znova zaklela, přeci ji trocha sněhu neodradí, aby od toho muže dostala, co potřebuje, zvlášť když už je tak blízko cíle. Tak slibně blízko – alespoň podle mapy…

Zavřela okénko a třela si ruce, aby si je zahřála. Byla si jistá, že jí co skoro upadnou uši, nebo zamrznou nosní dírky. V životě jí nebyla taková zima jako teď.

Kde asi je to malé městečko? Mělo by být už jenom pár mil odsud. Když pojede pořád dál, musí narazit na nějaký ukazatel. Upřímně; pochybovala, že v takovém zapadlém městě najde to, co potřebuje. Když si zjistila rozlohu Forks, byla šťastná, že je tak malé. I když její orientační smysl není dokonalý, v takové díře by se měla umět orientovat.

Bella nastartovala a znovu se rozjela po zasněžené silnici. Všude byly zamrzlé jazyky a kola se po nich jen smýkala. Pomyslela na teplý pokoj, který si zamluvila v Seattlu, a to se jí stalo osudným. Nesoustředila se na řízení, nedočkavě přidala plyn a auto dostalo smyk. Stačila si ještě uvědomit, že jede moc rychle na to, aby vyrovnala směr. Bezmocně sledovala, jak auto vletělo do sněhové závěje.

Před očima se jí udělaly mžitky a její prudký náraz zastavil tlustý kmen stromu. Bellino tělo sebou zacloumalo a její hrudník silně narazil do volantu. V tu chvíli se jí zastavil kyslík v plicích a v obličeji zbělela. Dobrou minutu nebyla schopná pochytit dech, lapala po dechu jako ryba na suchu.

V prvním okamžiku po nárazu vnímala jen naprosté ticho a její sípavý dech. Díky bezpečnostnímu pásu nevyletěla předním sklem, ale její hrudník utrpěl značnou zástavu kyslíku. Zatímco bez dechu seděla, uvědomovala si detaily, kterých si dříve nevšimla. K pomalému lupání chladnoucího motoru a pravidelnému tikání hodin na palubní desce se náhle přidal zvuk kroků ve sněhu.

Hlava ji bolela jako střep, nebyla schopna ji otočit na pravou stranu, aby spatřila dotyčného. Chtěla pohnout rukama, ale mozek jí do těla nevyslal žádné rozkazy, jako by její svaly ochably. Těžké kroky se přibližovaly a sníh pod jejich tíhou jen tiše praskal. Hlavou jí poletovaly myšlenky od vraha až po násilníka. Před očima se jí objevil titulek, který vyjde v novinách, až se redakce dozví, že je mrtvá.

Isabella Swanová se vydala po stopách vraha, ale cesta se jí stala osudnou…

Ach, můj Bože…

„Jste v pořádku?“ Hlas byl hluboký, nevzrušený a uklidňující. Bellu náhle zalila vlna úlevy. Slyšet něčí hlas, vědět, že v pusté krajině toho zatraceného města není sama, bylo uklidňující. Otevřela okénko a dívala se do jasně černých očí, které byly to jediné, co bylo vidět z obličeje stíněného kapucí.

„Ano,“ odpověděla nejistě. Cítila se trochu jako omámená a popravdě řečeno nevěděla, jestli by byla schopna říct ještě něco víc. Mimické svaly měla ztuhlé a nemohla jimi pořádně pohybovat.

„Fajn. Tak pojďte odtud, než tu zmrznete.“ Otevřel dvířka a naklonil se k ní, aby jí odepnul bezpečnostní pás, neboť si byl vědom, že Bella toho pohybu není schopna. Bella instinktivně ztuhla. Samotnou ji nepříjemně překvapila vlastní reakce na dotek neznámého muže a zaskočilo ji to. Vždy se uměla bezvadně ovládat.

Pás povolil, neznámý muž poodstoupil a stále se na ni díval. „Máte něco teplého na sebe?“ zeptal se zdvořile Belly. Nejistě přikývla a vztáhla ruku ke spánku, aby se mohla rozpomenout.

„V zadu zavazadle,“ zašeptala tiše, až měla pochyby, zda to slyšel. Zřejmě ano, neboť se k ní naklonil blíže, aby jí viděl do obličeje.

„Dejte mi klíče.“ Sice byla Bella v transu, ale jeho dech, který se odrážel od jejího obličeje, ji rázem probral. Sama se podivila, jak poslušně vytáhla klíčky ze zapalování a podala mu je, držíc v prstech ten pravý. Vzal je s pousmáním a zmizel za autem. V tu chvíli ji došlo, že mu do rukou vložila svoje klíčky od auta!

Ostražitě ho pozorovala ve zpětném zrcátku. Mohlo to být kdokoli; zloděj, vrah, nebo ještě horší – Cullen. Horní ret se Belle chvěl, když otevřel kufr a víko jí zakrylo výhled. Kdyby jí nebyla taková zima, byla si jistá, že jí vlasy stojí metr vysoko nad hlavou, jaký měla strach. Nebyl to žádný prosťáček, to bylo poznat. Přibouchl víko a těžkým kroky se vracel zpět k ní.

„Jste si jistá, že jste tu správně?“ Jeho hlas obsahoval víc než jen náznak pobavení a Belle se zúžily oči. Nesnášela, když se jí někdo vysmíval.

„Co tím myslíte?“ zeptala se zostra. Drkotala zuby o sebe, ale snažila se působit jako dáma od rány.

„Podle obsahu vašeho kufru bych řekl, že jedete na Kanárské ostrovy a ne do Forks. Nemáte tam vůbec nic teplého na sebe. Pokud ovšem nejste výjimečně horkokrevná.“ Oči měl posměšné, vyzývavé. Bella tvrdě sevřela rty.

„Do toho, co mám s sebou, vám vůbec nic není!“ zasyčela tichým hláskem. Hrdlo se jí stahovalo, měla pocit, jako by se jí tam tvořil kus ledu.

„Je mi do toho hodně, když mi tu zmrznete,“ odpověděl medovým hlasem, který ji hladil na duši. „Máme před sebou ještě dlouhou cestu,“ poznamenal směrem k ní…

 


 

A pár otázek na konec...

Má cenu pokračovat?

Věděli byste, kdo je neznámý?

Vítám všechny Vaše názory...

RoxanaKapitola 2.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vášnivý vjem - Kapitola 1. :

 1
19.06.2011 [20:34]

kiki88 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!