Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Útěk do Volterry - 8. kapitola


Útěk do Volterry - 8. kapitolaMilovaná bytost má nad námi větší moc než my sami. Bella se zhroutí. Jaká bude Demetriho reakce? A jaký je důvod její cesty?

„Cože? Proč?“ vydechla jsem. Celou tu dobu mi lhal a já husa mu to věřila. Tohle bylo milionkrát horší, než když mě Edward opustil. Takovou bolest jsem ještě nezažila. Jako kdybych měla srdce probodnuté tupým kůlem a zároveň byla upalována na hranici. Mé už tak dost poškozené srdce tuhle bolest nemohlo vydržet. Toužila jsem po smrti víc, než touží drogový závislák po dávce. Dřív, než jsem si o ni stačila říct, se mi ale zatmělo před očima a já se začala propadávat do temnoty. Zachytily mě studené ruce a sevřely mě v náručí. Vdechovala jsem Demetriho nádhernou sladkou vůni a bolest pomalu ustávala.

„Bello! Co se ti stalo?“ ozval se Demetri úzkostlivě.

„Nic,“ zasípala jsem, „proč? Proč mě chceš odvést do hradu?“

„Já nechci, Bello, ale musím,“ vydechl zoufale, zatímco mě pokládal na postel. Váhavě jsem se mu podívala do tváře. Arogantní výraz, který mě tak vyděsil, vystřídal výraz jiný. Ustaraný a milující. Připomněl mi Charlieho, když mě přinesl Sam z lesa.

„Proč musíš?“ zeptala jsem se a pohladila ho po ruce. Zoufale jsem potřebovala zjistit, co měl jeho nepřátelský výstup znamenat.

„Přikázali mi to,“ odpověděl a nozdry se mu rozšířily. Zase ho začal ovládat vztek. Otřásla jsem se.

„Kdo? Kdo ti to přikázal?“ zeptala jsem se netrpělivě. Lezlo to z něj jako z chlupaté deky. Štvalo mě to.

„Caius, Marcus a Aro,“ odpověděl stručně.

„Mohl bys mi, prosím, všechno vysvětlit?“ zeptala jsem se frustrovaně. Povzdechl si.

„Do rodiny Volturiových patří jen Aro, Marcus a Caius. Zbytek je garda. Rodina o všem rozhoduje, hlasují mezi sebou. Garda musí poslouchat. Aro o tobě věděl téměř od chvíle, kdy jsem tě poznal, umí totiž číst myšlenky. Jednou jedinkrát se tě jen dotkne a slyší všechny myšlenky, které se ti kdy honily hlavou. Tak se o tobě dozvěděl. Caiovi ani Marcovi to ale neřekl. Ovšem Marcus vycítí citové vazby a poznal, že jsem se zamiloval. Poznal i to, že nejsi upír. Řekl to Caiovi, který nechal hlasovat o tom, jestli tě dovedu do hradu. Všichni tři hlasovali pro. Zkoušel jsem je přemluvit, to proto jsem se tak dlouho nevracel. Caius prohlásil, že pokud tě nepřivedu, nechá nás oba zavraždit. Kdyby šlo jen o mě... ale oni chtějí zabít i tebe a to nesmím dopustit,“ řekl zoufale.

„Kdy půjdeme?“ ozvala jsem se po chvilce ticha a snažila se, aby se mi hlas nezlomil. Neúspěšně. Demetri uchopil mou hlavu do dlaní a vtiskl mi polibek.

„Až budeš připravená. Bello, udělám cokoliv, aby se ti nic nestalo. Bude s námi i Felix. Kdyby se něco... zvrtlo, bude větší šance, že to pro nás dobře dopadne,“ zašeptal a vášnivě mě políbil. Odtáhla jsem se příliš brzy, ale nemohla jsem dopustit, abych zapomněla otázku.

„Felix?“ ozvala jsem se skepticky.

„Felix je na naší straně. Bude tě chránit. Jsou ale věci, před kterými tě on ani já neochráním,“ zašeptal a znovu mě políbil. Odtáhla jsem se.

„Jako třeba?“

„Jako třeba Jane. Lépe řečeno její dar. Ona umí způsobit neskutečnou bolest jedinou myšlenkou,“ odpověděl. Přejel mi mráz po zádech.

„Proč by měla působit bolest mně?“ zeptala jsem se.

„S radostí ji působí každému, kdo nepatří k Volturiovým. Navíc, u tebe má jeden extra důvod,“ zavrčel. Znovu mě přepadl strach.

„Jaký?“

„Chodím s tebou. Ona žárlí, protože kdysi jsem chodil s ní.“ Nemohla jsem tomu uvěřit. Proč chodí se mnou a ne s tou nadanou (a jistě i přenádhernou) upírkou?

„Proč jste se rozešli?“

„Už jsem to nezvládal. Nezvládal jsem předstírat lásku, když se mi Janino chování ve skutečnosti hnusilo. Mě totiž vegetariánství změnilo, na rozdíl od ní.“

„Ty jsi předstíral, že ji miluješ?“

„Musíš pochopit, že jsem byl sobec. Když jsem byl s Jane, každý se na mě bál zle podívat. V té době se mi to líbilo. Navíc, Jane byla a stále ještě je Arovým miláčkem a to, že jsem s ní chodil, tudíž přinášelo jisté výhody i mně,“ odfrkl si. Při pohledu do jeho karamelových očí jsem si uvědomila jednu věc. On nesmí zemřít. A jestliže on nesmí zemřít, musím se já vydat do hradu. Nenašla jsem jediný důvod, proč to odkládat.

„Jsem připravená,“ zašeptala jsem.


< Předchozí - Nadcházející >



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Útěk do Volterry - 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!