Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Útěk do Volterry - 15. kapitola

Ed

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Útěk do Volterry - 15. kapitolaVelkoryse odpouštíme, co se nestalo nám. První lov, první výčitky...

24.01.2011 (16:30) • Bunny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2052×

Demetri mě zavedl někam do hustého lesa. Nad námi se tyčily zasněžené hřebeny hor. Opravdu jsme za tak krátkou chvíli doběhli až k Alpám? To přeci není možné...

Lehce se otřel svými hladkými rty o můj krk.

„Připravená?“ pošeptal mi do ucha. Musela jsem se vážně soustředit, abych dokázala odpovědět. Tak moc mnou cloumal strach.

„Ano,“ hlesla jsem. Stiskl mou ruku, aby mě uklidnil.

„Dobře. Takže se nadechni - co cítíš?“ zeptal se s úsměvem. Viděla jsem na něm, že je naprosto klidný - narozdíl ode mě. Vtáhla jsem vzduch do nosu. Nejenže jsem cítila pachy na kilometry daleko, dokonce jsem i dokázala rozlišovat jeho jednotlivé složky.

„Mech, pryskyřici jehličnanů, vodu...“ Nakrčila jsem nos. „Fuj,“ dodala jsem znechuceně. I tak můj hlas zněl jako zpěv, zvonil a třpytil se jako zvoneček.

„Nevoní to zrovna po fialkách, to uznávám,“ uchechtl se Demetri. „Jsou to medvědi. Na severovýchodě, slyšíš?“ Opravdu jsem slyšela šplouchání vody, chlemtající jazyky a hlasitý tlukot těžkých srdcí. Krátce jsem přikývla.

„Kolik?“ zeptala jsem se nenuceně.

„Tři. Soustřeď se na pach. Řiď se svými instinkty,“ pošeptal mi do ucha. Poslechla jsem ho a rozběhla se lesem. Suché pálení v krku se pořád zhoršovalo. Ústa jsem měla vyprahlá jako červnové Údolí smrti. Nejspíš jsem se blížila k medvědům, ale rozhodla jsem se raději zkontrolovat směr čichem. Nadechla jsem se a pak ji ucítila. Vůni tak lákavou, že jsem ji musela sledovat. Nemohla jsem jinak. Vnímala jsem jen svou žízeň a to, jak ji ukojit. Byla teď tak bolestivá, že zmátla mé ostatní myšlenky a začala připomínat oheň při přeměně.

Najednou jsem si uvědomila, že mě někdo sleduje. Vábení neodolatelného pachu soupeřilo s nutkáním se otočit a bránit se. Nohy mi zpomalily, jak potřeba chránit si záda bojovala s touhou uhasit žízeň. Z ohrnutých úst se vydralo zavrčení. Vycenila jsem zuby na znamení varování. Můj pronásledovatel toho však nedbal, běžel za mnou dál. Slyšela jsem, jak mě už dobíhá. Dělilo nás jen pár metrů. Mé nohy se téměř zastavily. Švihla jsem rukou zaťatou v pěst a uděřila jí pronásledovatele do hrudi. Náraz mé ruky ho odmrštil někam do lesa. Cesta byla volná. Běžela jsem dál za sladkým opojným pachem, abych našla jeho zdroj a ukojila svou pálivou žízeň. Větve stromů mě hladily po mé tvrdé kůži jako peříčka.

Pálení v krku už bylo nesnesitelné. Byla jsem blízko. Příliš blízko. Srazila jsem tu nevinnou lidskou bytost na zem. Živé srdce divoce tlouklo strachy. Muž na mě vyděšeně zíral vykulenýma očima. Instinktivně jsem zanořila své ostré zuby do horkého hrdla oběti a vychutnávala si chuť lidské krve. Tak sladkou. Tak opojnou. Nešlo tomu odolat. Ta krev zalévala celé mé tělo energií a zároveň hasila oheň v krku. Žízní poháněná zaslepenost ustoupila. Odtrhla jsem ústa od hrdla lidského muže - v jeho těle nezbyla už ani kapka krve -, ale žízeň jsem cítila pořád. Postavila jsem se a podívala se na bezvládné tělo. Byl to nejspíš nějaký turista, soudě podle batohu s potravinami a trekových bot. Byl poměrně mladý, nemohlo mu být víc než pětatřicet. Zaplavily mě výčitky svědomí. Zmařila jsem tak mladý život. Pozorně jsem si prohlédla obličej oběti. Při pohledu na ty drobné vrásky smíchu u očí a úst mi došlo, že jsem provedla ještě něco horšího. Vzala jsem rodině otce, syna, manžela... Bylo mi ze sebe špatně.

Zaslechla jsem tiché kroky, které se blížily ke mně.

„Bello?“ Neodpověděla jsem. Dál jsem nehnutě stála nad mrtvolou a sledovala ty pořád strachy vytřeštěné oči.

„Nedívej se na něj. Pak už se výčitek nezbavíš,“ varoval mě Demetri tiše. Odtrhla jsem pohled od mrtvoly a zadívala se na něj.

„Já si to zasloužím. Zabila jsem ho,“ zašeptala jsem. Přišel ke mně a objal mě. Položila jsem hlavu na jeho hruď.

„Nemůžeš za to. Byl prostě ve špatnou dobu na špatném místě. Chodíme sem lovit často, celé století jsme tu na žádného člověka nenarazili,“ uklidňoval mě. „Ani mě nenapadlo to tu zkontrolovat, už jsem počítal s tím, že tu nikdo nebude,“ dodal a vtiskl mi polibek do vlasů. Povzdechla jsem si. Mělo mě napadnout, že bude brát vinu na sebe. Nechtěla jsem se ovšem hádat, a tak jsem byla zticha.

„Víš, že jsi první upír za několik stovek let, co mě dokázal zpacifikovat?“ zasmál se. Vzpomněla jsem si na mou ruku, kterak udeřila do Demetriho hrudi.

„Promiň,“ zakňourala jsem. Dotkl se mé lícní kosti.

„Abych pravdu řekl, docela mi to zkazilo náladu. Zkus mi ji vylepšit tím, že se přestaneš trápit pro toho chudáka,“ vydechl a políbil mě na čelo. Zahnala jsem myšlenky na toho mrtvého a váhavě se usmála.

< Předchozí - Následující >

Autor: Bunny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Útěk do Volterry - 15. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře