Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tajemná neznámá 17. kapitola

FelixRelaxx


Tak jestli si na mě ještě pamatujete, přináším vám pokračování Tajemné neznáme. Ukáže se nám tam naše milovaná Tanya a také zjistíme, jestli Bella dokáže Edwarda donutit posunout jejich vztah. Těšíte se? Tak si to užijte. Vaše Emesálie. PS: Nevím, kdy bude další díl, ale já se vážně snažím. :)

 

Po půl hodině líbání a něžného osahávání si mě Edward přitiskl zády k sobě a přikryl až po bradu teplou duchnou. „Dobrou noc, miláčku,“ zašeptal mi do ucha, načež ho políbil.

 

„Dobrou,“ zašeptala jsem.

 

Těsně předtím, než se má mysl odtoulala do říše krásných snů, se mi hlavou prohnala poslední myšlenka.

 

 Jsem doma!

 

 


 

První, co jsem zaznamenala, když jsem se další den probudila, byla vůně smažených vajíček. Druhá věc byla, že tu není Edward.

„Edwarde?“ zakřičela jsem, aniž bych zvedla hlavu z polštáře nebo jen otevřela oči.

Sekundu na to klaply dveře a pokojem se prohnal průvan. „Tady jsem,“ ozvalo se mi sladce u ucha.

Pootevřela jsem oči, abych se na něj mohla podívat. Stál nade mnou a usmíval se jak sluníčko na hnoji.

„Přinesl jsem ti snídani,“ usmál se ještě víc.

Můj pohled se okamžitě stočil na jeho ruce, ve kterých držel tác plný jídla.

„Mňam,“ mlaskala jsem si, zatímco jsem se po jídle sápala. Edward mi ho s pobaveným pohledem podal a sedl si vedle mě.

„Máš hlad?“ zeptal se

„Jak blázen,“ zahuhlala jsem „Včera jsem byla tak nervózní, že jsem do sebe nemohla nic dostat.“

„Tak proto,“ poznamenal.

Mrkla jsem na něj, ale pak už se vrátila zpět ke svému jídlu.

Zrovna jsem si říkala, co bychom mohli celý den dělat, když dole bouchly dveře. Překvapeně jsem se otočila na Edwarda, protože díky průvanu jsem necítila ničí pach. „Kdo to je?“ zeptala jsem se potichu.

„Tanya,“ zavrčel stejně potichu a pomalu se zvedl. „Jez, já se za chvíli vrátím.“

Překvapeně jsem se díval za jeho zády. No to si ze mě dělá srandu, ne? Snad si nemyslí, že ho s tou blonckou nechám o samotě. To tak.

Potichu jsem vstala a zatímco jsem si oblíkala kraťasy a tílko, zaposlouchala jsem se do jejich rozhovoru:

„Co tady chceš?“ ptal se Edward hlasem ne moc milým.

„Přece tebe, lásko,“ odpověděla mu Tanya s hlasem sladký jak med. Myslím, že jí ten med do krku narvu.

„Tanyo,“ začal Edward.

„Ale, Edí, oba přece víme, že s tou lidskou holkou je to jen na pár desetiletí. Pak umře,“ skočila mu do řeči Tanya.

V tu chvíli jsem se vyřítila z pokoje rychlostí kulového blesku, a než stačil Edward něco říct, stála jsem před Tanyou. „Co si o sobě myslíš?“ zavrčela jsem.

Ona jen pobaveně zvedla obočí. „Co je tobě do toho?“

„Tak to poslouchej, děvče, jestli okamžitě nevypadneš, nebudu já ta, kdo umře jako první!“ vyhrožovala jsem jí.

„Myslíš si snad, že máš šanci mě zabít?“ smála se. Husa jedna.

„Chceš to snad vidět?“ otázala jsem se sarkasticky. Nikdy mi nikdo nelezl tak krkem jako ona.

„Bell, lásko, nech ji být,“ řekl Edward. Vzal mě za ruku a přitáhl k sobě. „Je úplně jedno, co řekla, oba víme, že to není pravda. Tak se nerozčiluj prosím,“ dodal mi šeptem do ucha.

Zvedla jsem k němu hlavu. Jeho oči mě prosily, abych to nechala být. Fajn! 

S povzdechem jsem kývla. „Dobře.“

Edward se na mě usmál a pak se otočil na ni. „Jak vidíš, jsem s Bellou a mám v plánu s ní ještě dlouho být, takže myslím, že bys měla zase odejít, Tanyo.“

Pobaveně si odfrkla. „Vážně, Edwarde? Víš, že umře, že jo?“ zeptala se ho sarkasticky.

„Nic nevíš, Tanyo. Vypadni,“ řekla jsem já.

Tanya se na mě naštvaně podívala. „S tebou nikdo nemluví, člověčino!“

V tu chvíli jsem se začala třást. Mé nervy to už nedávaly a moje přeměna byla na dosah. Edward si toho naštěstí všiml a přitáhl si mě do objetí. „Klid, lásko,“ zašeptal. Pak se otočil na Tanyu a na plnou pusu jí řekl: „Vypadni, a tentokrát to myslím vážně.“

Tanya se na něj chvíli překvapeně dívala, než si pohrdavě odfrkla: „Ty stejně zavoláš!“ A pak se po ní slehla zem.

Minutu jsem stáli bez pohnutí, než jsem Edwarda popadla za ruku a vytáhla ven.

„Kam jdeme?“ zeptal se, když jsem ho táhla směrem k lesu.

„Dlouho jsem se neměnila a začíná to mít následky,“ řekla jsem s povzdechem.

„Jaké?“ chtěl vědět.

„Jestli se neproměním v brzké době, začne se moje přeměna ovládat sama. Jednoduše se budu prostě měnit z ničeho nic,“ vysvětlila jsem mu.

On na mě vykulil oči. „Z ničeho nic?“

„Jo, tak to přesně chodí,“ uchechtla jsem se.

Edward už nepromluvil, tak jsem ho jen táhla do lesa. Nešli jsme ani deset minut, když jsem se zastavila u vody. Edward se postavil vedle mě a zvědavě se na mě díval.

Pobaveně jsem k němu zvedla oči. „Čekáš na něco, lásko?“ zeptala jsem se ho sladce.

On se na  mě zašklebil, ale pak se pro mě natáhl a přitáhl si mě k sobě. „Miluju tě, víš to?“ zeptal se.

„Jo, a já miluju tebe, Edwarde,“ usmála jsem se na něj a natáhla se, abych ho mohla políbit.

Usmál se do našeho polibku, než se odtáhl a mrknul na mě. „Tak šup,“ řekl mi.

„Nevyšiluj,“ řekla jsem mu.

„Neboj, to se nestane,“ uklidňoval mě.

„Jen aby,“ mrkla jsem na něj, pak se otočila zády k němu a sundala si kalhoty a tričko. Slyšela jsem jeho zalapání po dechu, ale stále se na mě díval. Prostopašník, pomyslela jsem si pobaveně. Pak jsem se ale zhluboka nadechla. Tak jdeme na to. Nádech, výdech, tadá. Najednou jsem zase po měsíci stála na čtyřech.

Celá nadšená jsem se otočila na Edwarda, který na mě s úsměvem shlížel. „To jsi byla tenkrát ty u našich dveří,“ řekl pobaveně.

V hlavě mi vyplula vzpomínka na den, kdy jsme se seznámili. Na souhlas jsem pokývala hlavou.

Edward se jen pobaveně usmíval. „Vypadáš nádherně,“ zašeptal.

Díky za ty dary, že ve zvířecí podobě se nemůžu červenat. Ale nějak jsem mu poděkovat musela, takže jsem mu předníma tlapami vyskočila na ramena a oblízla mu obličej. Edward se hrozně smál, a protože v naší nové podobě přibíráme i dost váhy, skáceli jsme se na zem.

To už jsem se smála i já.

****

„Bylo to úžasný,“ řekla jsem, když jsme večer leželi na gauči a dívali se na Alenku v říši divů.

„Jo, to bylo,“ usmál se Edward a políbil mě do vlasů.

Chvíli bylo ticho, ale hlavou mi začalo běhat, že dnešek je náš poslední samostatný den. Zítra odpoledne se vrátí Alice a celá tlupa a náš klid bude v háji.

Otočila jsem se tak, abych viděla Edwardovi do tváře. V praxi to vypadalo tak, že jsem vlastně horní částí těla ležela na něm.

On se na mě usmál. „Copak?“

„Já, no,“ začala jsem. Sakra, jak se takové věci říkají nahlas?

„Co se děje, lásko?“ ptal se znovu, ale teď jeho hlas zněl trochu vyděšeně.

„Ne, nic, já jenom, no,“ zakoktala jsem se znovu. Pak jsem ale dostala skvělý nápad. „Ukážu ti to,“ navrhla jsem.

Počkala jsem, než celý zmatený kývne hlavou, a pak ho políbila. Myslím opravdu políbila. Tak, jako jsme se líbali jen málokdy a vždycky jen ve stoje.

Edward byl trochu překvapený, ale spolupracoval. Líbal mě se stejnou vášní jako já jeho. Vydržela jsem to deset minut, pak jsem se pomalu natáhla k jeho košili. První knoflíček a jeho ruce byly na mých bocích, druhý knoflíček a jeho ruce byly mém břiše, třetí knoflíček a jeho ruce byly na mých…

… Pryč.

Sakra!!!

„Bello,“ ozval se Edward, který stál o deset kroků dál.

Překvapeně jsem se na něj podívala. „Co?“ zeptala jsem se.

„Tohle nejde,“ řekl.

Smutně jsem si povzdechla a přikývla. „Promiň, jdu do koupelny,“ řekla jsem mu a chtěl jít, když mě chytl za ruku.

„Ne, zlato, poslouchej,“ řekl mi. V jeho očích byla obrovská naléhavost. „Nejde o to, že bys mě nepřitahovala nebo bych tě nemiloval. Jde o mě. V době, kdy jsem vyrostl, by tohle dívku zahanbilo a z muže to udělalo, bůh ví, co,“ zasekl se. „Prostě chci, aby to mezi námi bylo správně.“

„Ale my v té době už dávno nežijeme, Edwarde,“ řekla jsem malinko zoufale. „Lidé mají nemanželské děti, spí jeden s druhým a nikdo je za to neodsuzuje!“

„Bello,“ snažil se Edward.

„Ne!“ vykřikla jsem a proběhla kolem něj ke schodům a rovnou do jeho koupelny, kde jsem se zamkla a rozbrečela.

Nevím, proč, možná frustrací, možná vztekem a možná pohoršením. Proboha, nehorázně jsem se ztrapnila. Na jednu stranu jsem Edwarda chápala, i já přece v té době vyrostla, ale na druhou… Já toho chlapa milovala a rozhodně jsem s tím nechtěla čekat do svatby, která by vlastně ani přijít nemusela. Proboha máme pro sebe celou věčnost.

„Bells,“ zaklepal Edward na dveře.

Popotáhla jsem a utřela si rukou nos, ale neodpověděla.

„Lásko, omlouvám se, ale já prostě nemůžu,“ šeptal.

„Zatraceně, ale já tě chápu,“ zaškytala jsem.

„Tak proč se na mě zlobíš?“ nechápal.

„Já se na tebe nezlobím, zlobím se na sebe,“ brečela jsem.

„Proč?“ nechápal.

„Protože jsem blbá,“ řekla jsem mu.

„Lásko, otevři ty dveře a promluvíme si prosím,“ prosil mě Edward.

Pomalu jsem se došoupala ke dveřím a odemkla. Sotva jsem stihla odskočit, jak se prudce otevřely.

„Nejsi blbá, Bell,“ řekl Edward, který se ke mně okamžitě přihnal a objal mě. „Není to ani tvoje vina, prostě jsi se jen chovala jako každá dívka v dnešní době,“ těšil mě.

„Jenže já jsem o sto let starší než ty dívky,“ zamručela jsem do jeho trika, které bylo mokré od jeho slz.

„Na tom nezáleží. Ty ses jen přizpůsobila době, ale to já, Lásko, neumím. Omlouvám se,“ zašeptal sklíčeně.

„Ne, nech toho! To není nic špatného, že jsi zůstal takový, jaký jsi byl, dobře?“ zeptala jsem se ho.

„Jo, ale také není nic špatného na tom, že ty se přizpůsobuješ, chápeš?“ zeptal se tentokrát on.

„Jo, prostě budeme muset udělat kompromis,“ uculila jsem se na něj. Slzy byly zapomenuty.

„Jo, to přesně uděláme,“ smál se i on. „Teď si dej sprchu, počkám na tebe v posteli,“ mrknul na mě.

Pobaveně jsem se rozesmála a počkala, než odejde. Určitě pochopíte, že moje sprcha byla opravdu rychlá.

Za necelých patnáct minut jsem už ležela u Edwarda.

„Půjdeš spát?“ zeptal se

„Nechce se mi,“ řekla jsem.

„Tak co budeme dělat?“ chtěl vědět.

„Budeš mi číst?“ zeptala jsem se.

„Jo, to budu,“ usmál se. Políbil mě do vlasů, pak vstal a došel do knihovny pro knihu.  „Co Velký Gatsby?“ mrknul na mě.

„Ten nikdy nic nezkazí,“ usmála jsem. Počkala jsem si, než se Edward vrátí do postele, a pak jsem si mu položila hlavu na jeho hruď.

„Když jsem byl ještě mladší a méně odolný, dal mi jednou otec jistou radu a od té doby si ji obracím v hlavě. "Když dostaneš chuť někoho kritizovat," řekl mi, "vždy si vzpomeň, že neměl každý na světě takové výhody jako ty…".“

 


 

Užilili jste si to? Zanechte komentáře prosím. :)

Uvidíme se u dalšího dílu.

Vaše Emesalie


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tajemná neznámá 17. kapitola:

 1
3. Veronika :)
15.07.2016 [11:46]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Skvelá rychlo ďaľšiu Emoticon Emoticon Emoticon

2. Terka
13.07.2016 [23:04]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. BabčaS.
13.07.2016 [19:44]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!