Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tajemná neznámá 16. kapitola

50/50


Tak je tu šestnáctka. Konečné odhalení. Jakpak to asi náš milovaný Edward přijme? Zanechte prosím komentáře, vaše Emesalie.

Jeho hravý úsměv zmizel.

„Bells, víš, že to dělat nemusíš? Nezáleží na tom,“ šeptal.

„Ale ano, záleží, Edwarde,“ odporovala jsem. „Musíš to vědět, abys pochopil další důležité věci.“ Malou chvíli se na mě jen díval, než pomalu zakýval hlavou na souhlas.

„Dobře.“

Zhluboka jsem se nadechla: „Abys pochopil můj rod, musíme se dostat dál do historie. Všechno to začalo vlastně v Amazonii u jednoho starého kmene…“

 


 

16. KAPITOLA

„... Ten kmen se vlastně ani nijak nelišil od ostatních kmenů, které jsou v Amazonii dodnes. Jenže v tomhle kmeni prý žila dívka, která měla dar uzdravovat. Dokázala zachránit to, co mělo být zahubeno. Lidé jí říkali Šarlatánka. Mysleli si, že zachraňuje pomocí nějakých bylin, ale nikomu to nechce říct, aby si udržela svou popularitu. Když pak jednou kmen napadl upír a ona se proměnila v pumu, lidé ji vyhnali. Nevěřili jí a navymýšleli si blbosti o tom, jak se otrávila z bylin a že ji čeká jistá smrt. Podle legend odešla a stala se pumou, aby mohla přežít. Pak ale potkala muže, zamilovala se a prozradila mu svou podstatu. On ji přijal takovou, jaká byla, a tak si společně založili rodinu.“  Ukončila jsem z hlubokým výdechem svůj monolog a podívala se na Edwarda sedícího zamyšleně naproti mě.

„Byla měnič?“ zeptal se. Díval se na mě a v jeho očích bylo zamyšlení.

„I tak se to dá nazvat. Dáváme přednost označení anima animalis,“ řekla jsem s úsměvem.

Edward na mě pozvedl obočí. „Co to znamená?“

„Je to latinsky duše zvířete,“ řekla jsem.

„Takže i ty jsi anima animalis?“ zeptal se.

Opatrně jsem se na něj podívala, než jsem přikývla.

Edward klidně kývl hlavou.

Seděla jsem naproti němu a sledovala, jak se mu obličejem žene nespočet emocí. Nestíhala jsem je ani zachytit. Čím déle to trvalo, tím více jsem cítila ten balvan v žaludku.

„Proč po vás jdou Volturiovi?“ zeptal se.

Překvapeně jsem zvedla hlavu. Čekala jsem všechno, ale tohle zrovna ne. Tak fajn, no. „Ležíme jim v žaludku. Kdysi dávno se naše rodiny potkaly a ten incident dopadl špatně pro Cauiovu manželku. Připletla se do cesty mému praprapradědečkovi,“ pokrčila jsem rameny.

Zato Edward vypadal dost vykuleně. „Tvůj praprapradědeček zabil Cauiovu manželku?“

Malinko jsem se přikrčila. „Tak se to píše v naší kronice,“ kňukla jsem.

„Myslel jsem, že to byli vlkodlaci,“ řekl už zase zamyšleně.

Úlevně jsem si oddechla. „On se děda měnil ve vlka,“ pokrčila jsem rameny.

Edward kýval hlavou, ale nevypadal, že by mě vnímal.

„Edwarde?“ zašeptala jsem nejistě.

On okamžitě zvedl tvář a zadíval se do té mé. Nevím, co tam viděl, ale hned se vzpamatoval a svou přirozenou rychlostí si mě přemístil do svého klína. „Nezáleží na tom, co jsi,“ šeptal mi do ucha. „Věděl jsem od začátku, že nejsi obyčejná.“

Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a dívala jsem se před sebe. „Kvůli mně byste mohli být v ohrožení,“ zašeptala jsem. „Když se sem Volturiovi přiženou, budete hned po nás první na ráně.“

Edward zabořil tvář do mých vlasů a zhluboka se nadechl. „Nikdy vám neublíží,“ zašeptal. „A jestli se o to pokusí,“ odmlčel se. „Tak vás budeme bránit.“

Otočila jsem se na něj. „Nechci, aby vám ublížili. Nechci, aby ublížili komukoliv,“ dodala jsem.

„Já vím, lásko, já vím,“ řekl Edward. Pak se mi pevně podíval do očí, načež se sklonil a políbil mě.  Když se odtáhl, měl v očích už zase ty svoje dokonalé jiskřičky. „A teď, vyprávěj mi o tom, co znamená být anima animalis,“ usmál se a položil mě na postel. Pak si lehl naproti mě a sledoval mě svým dokonalím zlatým pohledem.

Usmála jsem se a přitulila jsem se k němu, čímž jsem ho donutila, aby si lehl a já si mohla položit hlavu na jeho hrudník. „Vlastně jsem na tom podobně jako vy nebo třeba měniči z La Push,“ krčila jsem rameny. „Jsme rychlí, mrštní, nesmrtelní a máme dary.“

„Když jsme se potkali ten první den, říkala jsi, že tvoje nesmrtelnosti je jen částečná,“ řekl zamyšleně.

Přikývla jsem. „Jo. Není to jako u měničů. I když se rozhodneme stárnout, můžeme se i nadále měnit,“ vysvětlila jsem mu. „Je to jako spínač v hlavě, na jehož jednom konci je nesmrtelnost a na druhém smrtelnost. Je jen na tobě, jaký budeš držet.“

„Takže si teď můžeš prostě říct, že chceš stárnout, tak budeš?“ ptal se trochu vykuleně.

Uchechtla jsem se. „Tak nějak. Jen moje tělo bude stárnout mnohem rychleji než to lidské, protože to není jeho přirozenost,“ krčila jsem rameny.

„Takže nikdy nemůžete zažít normální lidský život?“ ptal se Edward.

„Můžeme, ale museli bychom si ho vybrat ještě před první přeměnou,“ vysvětlila jsem mu.

 Nechápavě se zamračil.

„Je to prostě pocit. Víš, když přeměna přijde, cítíš to. Existuje bylina, které ji dokáže zastavit, ale když to uděláš je to nevratné. Neexistuje možnosti, že by ses někdy později přeměnil,“ řekla jsem mu.

„Ty jsi chtěla být nesmrtelná?“ zeptal se.

„Neměla jsem na výběr,“ zašeptala jsem tak potichu, že jsme doufala, že to neslyšel.

„Jak to myslíš?“ zmařil mé naděje svou otázkou.

Pomalu jsem si lehla tak, že jsme mu viděla do tváře. „Moje rodina byla v ohrožení. Bylo to chvíli potom, co Carlisle odešel, a já nevěděla, co dělat. Ačkoliv se o mně rodiče nijak nestarali, byli moji rodiče. Když jsem se přeměnila, pokusila jsem se je zachránit, ale už bylo pozdě. Bylo jich moc a naši jen dva. Byla jsem naštvaná, ale věděla jsem, že nemám šanci, tak jsme sebrala kroniku a utekla.“

Edwardovy oči byli vykulené. „Kam jsi utekla?“ zeptal se.

„Neměla jsem kam jít, tak jsem se pokusila najít Carleslaea,“ přiznala jsem. „Jenže se mi to nepovedlo, a tak jsme to vzdala a žila různě sama nebo v nějakých rodinách. Cestovala jsem z kontinentu na kontinent a vyhýbala se místům, kde by se mohli ukázat Volturiovi. Když jsem byla v Seattlu asi před padesáti lety potkala jsem rodiče Angely. Chvíli jsem s nimi zůstala, ale báli jsme se, že bychom mohli přilákat pozornost nějakých upírů, tak jsme odešla do Austrálie, ale s nimi zůstala v kontaktu. Vrátila jsem se k nim jen jednou a to když se narodila Ang. Pak jsem se zase ztratila,“ pokrčila jsem rameny.

„Proč ses nikdy nepokusila znovu najít Carlislaea?“ zeptal se.

„Ale já se ho pokusila najít,“ pousmála jsem se.

„Ale nenašla,“ konstatoval Edward.

„Našla,“ zasmála jsem se.

Teď už na mě Edward kulil oči. „Tak proč jsi s ním nezůstala?“ nechápal.

„Protože když jsem ho tenkrát uviděla, měl už svou rodinu,“ řekla jsem a cítila slané slzy v mých očí, když jsem si vzpomněla na ten pocit zrady, co jsme tehdy cítila. „Viděla jsem vás, když jste bydleli v Rochesteru. Byli jste šťastní a zrovna jste se něčemu hrozně smáli. Nechtěla jsem vám do toho zasahovat, a tak jsme se ztratila,“ pokrčila jsem rameny.

„Ale ty jsi nás přece neznala, když jsme se potkali tenkrát u školy,“ nechápal.

„Ne, to neznala. Nikdy jsem si vás pořádně neprohlédla,“ přiznala jsem.

Edward si mě přitáhl pevně k sobě. Objímal mě rukama kolem pasu a já se ho držela stejně pevně. Bylo mi tak krásně. Milovala jsem, jak mě objímá, miloval jsem jeho.

Hned po té myšlence jsem se na něj otočila a zadívala jsem se do jeho očí. Ty jeho zlaté duhovky mě v sobě utápěly. I po tom měsíci, co jsem se do nich dívala znovu a znovu, jsem měla pocit, že je to jen sen, ze kterého se musím každou chvíli probudit.

„Bells,“ zašeptal potichu Edward. Jeho hlas byl prosycený láskou a něhou.

„Edwarde,“ zašeptala jsem se stejnou láskou. On se ke mně s úsměvem naklonil a na ústa mi umístil ten nejkrásnější polibek.

„Miluju tě,“ zašeptal. Jeho rty byly jen pár milimetrů od těch mých a já měla pocit, že jestli se okamžitě nepohne, tak zkolabuji.

„Taky tě miluju,“ šeptla jsem. 

Jeho oči se rozsvítily jak vánoční stromeček a jeho rty se roztáhly do obrovského úsměvu. Na chvíli mě napadlo, jestli si je nemůže roztrhnout, ale jakmile se vrátily na moje, bylo mi to naprosto fuk.

Po půl hodině líbání a něžného osahávání si mě Edward přitiskl zády k sobě a přikryl až po bradu teplou duchnou. „Dobrou noc, miláčku,“ zašeptal mi do ucha, načež ho políbil.

„Dobrou,“ zašeptala jsem.

Těsně předtím, než se má mysl odtoulala do říše krásných snů, se mi hlavou prohnala poslední myšlenka.

 Jsem doma!


 

Tajemství prozrazeno, slova lásky vyřčena.

Vaše Emesalie


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tajemná neznámá 16. kapitola:

 1
5. Veronika :)
19.06.2016 [23:08]

Skvelá poviedka teším sa na pokračovanie Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Eiram
01.06.2016 [21:05]

Jsem absolutně spokojená a těším se na další díl. Emoticon Emoticon

01.06.2016 [20:57]

NatalieVolturiA Boom tajomstvo je vonku :O

2. Fatima
01.06.2016 [20:51]

pekné :)

1. BabčaS.
30.05.2016 [20:48]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!