Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stranger 9. kapitola

twilight26


Stranger 9. kapitolaTak po dlouhé době přidávám další díl a omlouvám se za zpoždění. Tato kapitola je z pohledu Carlisleho, snad se Vám bude líbit. Myslím, že je zbytečné psát, abyste zanechali komentík.

9. kapitola – pohled Carlisleho

Někteří lidé vstoupí do našeho života a zase odejdou. Někteří zůstanou jen chvíli a navždy změní náš život.

Nejenom že změní váš život, ale také za sebou zanechají stopy v mém případě stopy bolesti, která nejde jen tak smáznou mávnutím ruky. Ta bolest, která trvá věčnost a pak možná zeslábne.

Znám to dobře ze své vlastní zkušenosti, kterou bych nejraději nezažil, nejradši bych se jí vyhnul obloukem a jakýmkoliv způsobem se jí vyhnout vyřešit vše jinak, protože jsem udělal chybu, které budu na vždy litovat. Nechal jsem ji totiž jen tak odejít. A ona?

Ona odešla a navždy změnila můj život a moje rodina o tom nemá ani páru. Nevěděli, jak mi chybí a já jí to nikdy neřekl.  Kdo by se taky chlubil svými chybami? Nikdo a napravit to už nejde.

Nejde vrátit čas, i kdybych za to dal vše, cokoliv bych udělal jen proto, aby se mi vrátila moje první dcery. Dcera, s kterou jsem se pohádal jako vždy na téma o její proměně a jako vždy jsem nechtěl ustoupit a ona poprvé utekla a už se nevrátila. Nikdy.

Ani nevím, jestli měla šťastný život, co se s ní stalo a jestli na mě zapomněla, prostě, můžu jenom litovat a být naštvaný sám na sebe, že svůj život neprožila v mé rodině, kde možná mohla nejít věčnost, kterou jsem jí tolik odpíral.

Ach, kdybych mohl vrátit čas, udělal bych to a vůbec bych neváhal. Dokonce bych se jí ani nebál přeměnit, dokonce bych to bral všemi deseti, jen abych jí měl po svém boku, protože na ní mi záleže lo nejvíce a stále záleží, ale teď mám aspoň svoji rodinu, která mě drží nad vodou.

***

Uběhlo už několik let, co jsem ji neviděl, co ode mě utekla se slovy, že mě nenávidí a už se neukázal a ani nejspíš neukáže, protože ona byla člověk křehký, smrtelný člověk.

Ale teď, teď je všechno jinak, mám velkou rodinu a miluju ji možná stejně tolik jako ji. Jen díky nim se už tolik netrápím, kvůli jejímu odchodu. Byla pro mě jako vlastní dcera, a dal bych cokoliv za to, aby tady právě teď byla semnou. Kéž bych tenkrát ji zastavil, aby neutekla a by mě neopustila a hlavně, abych jí mohl uchránit před stářím a smrtí. Už bych ji nenechal zestárnout a zemřít. Už ne. Možná to zní sobecky, ale chybí mi, chybí mi k úplnému štěstí.

***

Byl jsem zase v práci a přemýšlel, jak by všechno dopadlo, kdybych ji přeměnil. Jak by teďka patřila do mé velkolepé rodiny, která nemá ani potuchu, že mohli mít další sestru. Nikdy jsem jim totiž o ní nevyprávěl, nechtěl jsem je zbytečně zatěžovat a tak jsem si uchoval jediné tajemství, které jsem měl.

Sice to občas stojí úsilí nemyslet na Bellu a nevypadal nešťastně a ztrápeně. Ale podařila se mi to a já vždy vzpomínal v nemocnici, kde jsem měl prostor, klid a občas i čas.

Přemýšlel jsem nad ní často a vyčítal si to, byla to moc hodná dcera, kde jí byl asi konec.  A měla šťastný život, snad asi jo. Jí bych to přál, byla tolik obětavá a milá, všem z rodiny by se líbila.

A ten den, kdy jsem zase byl zabloumaný do svých myšlenek, jsem přijel domů o něco později, jelikož jsem ani ten čas nevnímal.

„Ahoj“ pozdravil jsem svoji rodinku a ti mi to všichni vrátili s úsměvem a dál si povídala v obýváku o jejich nové spolužačce. Zajímalo mě to, protože oni ještě nikdy o spolužácích nemluvili, a tak jsem se chtěl, posadil k nim, ale do nosu mě udeřila cizí upíří vůně.

„Kdo tady byl?“vyzvídal jsem, protože u nás se jen tak upíří návštěva neobjevila, a když jo tak jsem o tom věděl.

„Ta naše nová spolužačka je to upírka a prý tě zná, vyptávala se na tebe.“ Odpověděl mi Edward a tu poslední větu vyslovil spíše tázavě. To by mě zajímalo, kdo to je.

Znovu jsem tedy nabrala vzduch, abych zjistil, jestli nepoznám vůni, která mě hnedka udeřila do nosu. Ta vůně, od někudy jsem ji znal, ale odkud, nemohl jsem si vzpomenout, ale byl jsem si jistý, že tu sladkou vůni jsem už někde cítil.

„Tak ji pozvěte, ať si staví na návštěvu, rád ji uvidí, i když si nemohu vzpomenout kdo to je a odkud ji znám“ ale byl jsem zvědavý kdo to sakra je, nemohu si totiž nikoho vybavit, přemýšlel jsem a vydal se do kanceláře, přemýšlet čí by ta vůně mohla být. Musela být rozhodně vegetariánka, když chodí do školy a zároveň těch vegetariánu moc není. Jsou tady Denalští a ty bych poznal a víc vegetariánů vlastně neznám.

A pak ta sladká vůně, jediný kdo měl tak sladkou vůní byla ONA. Její vůně byla tak omamná, ale ne tolik intenzivní, že by to byla její dcera? Nebo někdo z příbuzenstva? Nevím. Možná.

Ale jedno mi došla, těšil jsem se na shledání, ať je to kdokoliv něco mi totiž říkalo, že to bude někdo od ní. A já se tak nemohl dočkat dalšího dne …..

***

Bylo zase ráno a já jsem musel jít do nemocnice, měl jsem ranní šichtu, která mi utíkala hrozně pomalu, ale přece jsem se jenom dočkal a už jsem svoje autíčko parkoval v garáži.

„Ahoj“ pozdravil jsem Esme, když jsem vešel do domu a dal ji pusu na přivítanou. Ona ovšem náš letmý polibek prodloužila a mně to nevadilo ba na opak. A nevím kam by jsme se až dostali, kdyby nás nevyrušili přijíždějící auto.

Návštěva, vzpomněl jsem si a nedobrovolně se odtáhl od Esme, s kterou jsem úplně zapomněl na okolní svět.

O chvíli později už naši děti vcházeli za námi do obýváku a za nimi osoba, kterou bych tu nejméně čekal ….



----------------

Shrnutí Další kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stranger 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!