Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sto a jeden den - 3. kapitola

Já <3 twilight


Sto a jeden den - 3. kapitola „No jasně, jen ze mě udělej stejný prase, jako je on. Neposlouchej ho, Ally, já jsem čistej jako kvítek lilie,“ prozradil mi a mrknul. Snažila jsem se nedat na sobě znát, jak moc mě to gesto dostalo. Pod pojmem dokonalého muže bych si představila nějakou hereckou hvězdu, která o sebe každý den dbá, ale když jsem hleděla na tohoto chlapce, musela jsem to přehodnotit. Temný pohled způsoboval třas mého těla, který jasně dokazoval, jak moc mě ten vlkodlak dostal. Ostatní byli také hezcí, ale on byl prostě jiný. Vyčníval mezi nimi jak postavou, tak pohledem, kterým mě rentgenoval přes půlku místnosti, a nevadilo mu, když jsem ho při tom načapala. „Jemu nic nevěř, už má na kontě hodně obšťastněných paniček,“ začal se chechtat jeden z dalších členů jeho smečky, ale já mu nevěnovala moc pozornosti.

Než jsem se stačila nadechnout, bylo kolem mě pět vlků a já je jen fascinovaně pozorovala. Slyšela jsem o nich, ale nikdy jsem neměla tu čest je vidět. Stejně jako upíří rodinku, která se seskupila u vchodových dveří a se zájmem mě pozorovala. Poznávala jsem je, ale i přes to jsem trochu tápala a nebyla si jistá, zda je to, co jsem si myslela, pravda. Mamka došla ke svým přátelům, které dlouho neviděla, a táta ji následoval.

„Vítejte,“ přivítal je blonďatý upír a podal si ruku s mým otcem, matku objal. Všichni se smáli, objímali se a vzpomínali, jen já jsem stála u auta a pozorovala je. Neměla jsem tušení, co bych měla dělat. Jít k nim a vetřít se? To nebyl můj styl. Z mého přemýšlení mě probralo až dloubnutí do zad. Otočila jsem se, a když spatřila velkého vlka, který se nade mnou skláněl, vypískla jsem a o velký kus od něj odskočila. Má reakce utišila vše kolem mě a já se nechtěně stala středem pozornosti. Mamka ke mně došla a popohnala mě ke skupince upírů, kteří mě pozorovali a usmívali se.

„Tohle je Aleah Irina Denaliová, naše dcera,“ představila mě pyšně a políbila tátu na tvář. Ten mě pohladil po rameni a já se na něj usmála.

„Jsi celá po otci, ale zdědila si kouzlo po matce,“ shrnul můj zevnějšek upír s bronzovými vlasy, kterého jsem tipovala na Edwarda. Když jemně kývnul hlavou, došlo mi, že mám pravdu. Usmála jsem se na všechny a snažila se zahnat ten zvláštní pocit, který se mi rozléval po těle. Byla to snad nervozita? Ten třas těla a prázdno v hlavě jsem neznala.

„Nemusíš být nervózní, také na mě koukali jako na svatý obrázek,“ utěšovala mě Renesmé, která jediná věděla, jak se cítím. Vděčně jsem se na ni usmála a zhluboka se nadechla. Marně jsem v hlavě hledala nějakou hlášku, kterou bych je ohromila. Nic kromě zběsilého útěku mě nenapadalo. Edward se jemně pousmál a mrknul na mě.

„Moc mě těší, tolik jsem toho o vás slyšela. Hlavně o tobě, když jsem byla malá, přirovnávali mě k tobě. Taky si vyskočila z matčina břicha se sekyrkou v ruce?“ zeptala jsem se tvora mě tak podobného a oddychla si, když jsem větu zformulovala správně.

„Já jsem se prokousala ven a prý vrčela jako šelma,“ vyvedla mě z omylu a já se zasmála. Každý rodič měl jinou historku. Chtěla jsem říct něco dalšího, ale ucítila jsem další dloubnutí do zad. Trhla jsem sebou a raději se neotáčela. Věděla jsem, co bych viděla.

„Noahu, nech toho, děsíš ji,“ napomenula ho hnědovlasá upírka, kterou jsem si pamatovala z obrázků. Bella.

„Ale ale, tady se nám někdo bojí,“ utahoval si ze mě táta. Dloubla jsem ho do žeber a vyplázla jazyk.

„Nebudeme stát mezi dveřmi, pojďte dál, máme si toho tolik co říct,“ popohnala je žena s tváří tvaru srdce a my se dali do pohybu. Dům byl dokonalý, světlý a otevřený, jedním slovem nádherný. Posadila jsem se na pohovku a doplnila si jména ke tvářím. Trochu jsem tápala, když po hodině přijeli další upíři, ale když večer dorazili další, byla jsem úplně ztracená. Moc mi tomu nepomohl ani fakt, že se dostavili i vlci, kteří se podle toho, co mi řekla mamka, přišli podívat na mě. Byla jsem z toho nesvá, a když si ke mně přisedli a začali se na mě upřeně dívat, znovu jsem znervózněla.

„Takže ty jsi další poloupíříce?“ vyptával se jeden a druhý se začal smát. Ušklíbla jsem se a protočila očima.

„A ty si jeden z těch smradlavých psů?“ oplatila jsem mu, a až potom, co jsem to vypustila z pusy, jsem si uvědomila, že by se mohl urazit. Podívala jsem se na něj, ale místo toho, aby se mračil, začal se smát.

„Jsi kousavá, to se mi líbí,“ mrknul na mě a lusknul na ostatní.

„Já jsem Ephraim, tohle je Max, Seth, Sam a Noah,“ představil svoji smečku a já si je prohlédla. Byli hezcí, opálení a měli svalnatá těla. Zalíbili se mi, ale když jsem se podívala na posledního jmenovaného, srdce se mi skoro zastavilo. Byl dokonalý. Tmavá tvář, černé oči a ďolíčky, které se mu dělaly, když se usmíval. Vlasy měl krátké, ale bylo vidět, že se kroutí do jemných kudrlin.

„Jsi hodně podobná tátovi. Jsem Noah,“ podal mi ruku a přidal k tomu úsměv, ze kterého by šla každá do kolen. Přijala jsem jeho dlaň a ucítila, jak je teplá. Bylo to příjemné. Usmála jsem se na něj a kývla hlavou.

„Aleah, pro přátelé Ally,“ představila jsem se a pustila jeho dlaň. Posadil se na nejvzdálenější křeslo ode mě a já se pokusila zahnat zklamané ušklíbnutí. Pohlédla jsem na kluka vedle mě a povytáhla obočí.

„Takže vy jste ta slavná Quiletská smečka?“ zajímala jsem se a více se usadila na pohovce.

„Ne tak docela. Jsme jejich potomci. Já jsem syn Quila, Max a Seth jsou děti Sama a Emily, Sam je synem Leah a Noah je následovníkem svého otce svůdníka,“ zasmál se a já se k němu přidala. Sice jsem neměla tušení, koho tím myslel, ale to, jakým způsobem to podal, mě pobavilo.

„No jasně, jen ze mě udělej stejný prase, jako je on. Neposlouchej ho, Ally, já jsem čistej jako kvítek lilie,“ prozradil mi a mrknul. Snažila jsem se nedat na sobě znát, jak moc mě to gesto dostalo. Pod pojmem dokonalého muže bych si představila nějakou hereckou hvězdu, která o sebe každý den dbá, ale když jsem hleděla na tohoto chlapce, musela jsem to přehodnotit. Temný pohled způsoboval třas mého těla, který jasně dokazoval, jak moc mě ten vlkodlak dostal. Ostatní byli také hezcí, ale on byl prostě jiný. Vyčníval mezi nimi jak postavou, tak pohledem, kterým mě rentgenoval přes půlku místnosti, a nevadilo mu, když jsem ho při tom načapala.

„Jemu nic nevěř, už má na kontě hodně obšťastněných paniček,“ začal se chechtat jeden z dalších členů jeho smečky, ale já mu nevěnovala moc pozornosti.

„Pokud vím, tak to byla a pořád je jen jedna,“ přidal se druhý a já se na něj otočila. V hlavě jsem si znovu přehrála tu větu a u srdce mě lehce píchlo. Nechápala jsem své pocity. Neznala jsem ho, ale to, že někoho má, mě nějak rozesmutnilo.

Po zbytek večera jsem jen seděla, seznamovala se s ostatními a povídala si s vlky. Byli vtipní, a když se nehádali tak i celkem milí, ale nějak jsem se v jejich přítomnosti cítila nesvá. Možná to bylo proto, že byli do půl těl svlečení, možná proto, že mě Noah stále sledoval. Nepromluvil se mnou, ale stále mě pozoroval a já znervózněla. V životě jsem se setkala s mnoha muži, ale tenhle byl tolik jiný. Tajemný a krásný.

„Ally, pojď sem,“ zavolala si mě k sobě máma a já s radostí opustila obývací pokoj, který byl pro mě najednou jakýmsi vězením. Pobývala jsem v něm, protože to byla jediná místnosti, kterou jsem měla možnost poznat. Doběhla jsem k ní a objala ji kolem pasu.

„Tady Renesmé by se o tobě ráda něco dozvěděla,“ vysvětlila mi a já se otočila na jmenovanou. Stála v kuchyni, hleděla na mě a kolem ramen ji objímal snědý svalnatý muž. Jeden ze smečky.

„Co by tě zajímalo?“ zeptala jsem se jí a pomalu došla k dvojici, ze které sálalo tolik lásky a spokojenosti, až mě to málem porazilo. Záviděla jsem jí. To, jak ji objímal, jak jí nosem prohrabával vlasy a do ucha jí šeptal něžná slůvka, bylo jako z nějakého romantického filmu, na které jsem se tam nerada dívala. Vždy jsem se rozbulela a pokládala si otázku, proč já nemůžu být tak šťastná. Vysvětlení většinou sedělo kousek ode mě a posmívalo se mi za stupidní slzy.

„Lásko, půjdeme se na chvilku projít,“ otočila se na svého milého a políbila ho na tvář. Odvrátila jsem zrak od těch dvou a všimla si Maxe, jak se opírá o futra a se zájmem na mě hledí. Usmála jsem se a raději se otočila k Renesmé. Ta mě chytila za ruku, vyšla se mnou ze dveří a došla ke keřům, které tvořily jakými plot kolem domu.

„Je to tak vzrušující znovu se setkat s někým, jako jsem já,“ vydechla spokojeně a já se usmála. Pak se začala vyptávat. Na to, jak jsem prožívala dětství, jak se ke mně rodiče chovali a co bych si ze všeho nejvíc přála. Když jsem jí po pravdě odpověděla svobodu, zasmála se.

„Nesměj se, já to myslím vážně. Nikam nesmím, máma se bojí, že se velký kápa vrátí a přijdou o mě. Nedávno mě táta pustil na jednu oslavu a bylo z toho rodinné drama,“ svěřila jsem se jí s jedním z mnoha zážitků a bavila se tím, když začala vyprávět ona. Když někam šla, šel s ní Jacob nebo někdo jiný z rodiny, když rodiče nemohli. Pokud chtěla jít někam sama, museli všichni vědět kam, na jak dlouho a s kým. Smála se tomu, ale ona dostala mnohem víc než já. Ji pustili, ale já zůstávala doma. Někdy jsem nad sebou přemýšlela jako nad princeznou uvězněnou ve věži, ale dávno jsem z této pohádky vyrostla. Když jsme se po hodině vracely zpátky k domu, chtěla jsem jít za rodiči, ale u schodiště se náhle objevil Noah a mé srdce vynechalo úder.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sto a jeden den - 3. kapitola :

 1 2   Další »
25.11.2017 [21:52]

ChantalleBookerA kde je zbytek staré smečky? :-(

28.12.2012 [21:58]

dcvstwilightOu, holka ty mě dostáváš! Tuhle povídku zbožňuju, ty tak nádherně píšeš!
Hm, jsem trochu zmatená z toho Noaha... nevím, co si o něm myslet... že by opravdu děvkař? Hm, to snad ne... Emoticon Emoticon
Už se nemůžu dočkat další! :)

11. Marvi
27.12.2012 [18:23]

MarviKrásný příběh, minulý díl jsem nekomentovala tak to napravuji aspoň teď. Moc se mi to líbí a jsem zvědavá jak se bude příběh vyvíjet Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. UV
27.12.2012 [7:15]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. telka99
26.12.2012 [23:17]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. lele
26.12.2012 [20:24]

super kapitolka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Niki
26.12.2012 [20:22]

:DD Juva :DD Rychle další ! :D

6. Ceola
26.12.2012 [19:49]

Jééé....rychle další! Takhle nás napínat! :D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26.12.2012 [19:42]

Agule99Tý jova! Paráda! Skvělá kapča! Už jen to jméno Noah je upe... roztomilý! Jsem zvědavá jak to bude mezi nima pokračovat... Moc se těším na další! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. BabčaS
26.12.2012 [19:40]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!