Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sním či bdím? - 9. kapitola

Tina221


Sním či bdím? - 9. kapitolaJasper se ráno zase neobjevil. Co to s Alice udělá?

Alice

„Alice… Alice… probuď se.“ Polekaně jsem vystřelila do sedu a hlasitě vzlykala. Po tvářích mi tekly slzy. Kate mě hladila po vlasech a tiše utěšovala.

„To nic, Alice, zase se ti jenom něco zdálo.“

Věděla jsem, že to byl jen sen, jenže tentokrát to bylo strašně živé. Živější než jindy. Nenáviděla jsem ty sny. Sny, ve kterých se můj milovaný Jasper měnil na zrůdu.

Tu noc už jsem neusnula. Nemohla jsem a ani jsem nechtěla. Ráno jsem vylezla z postele brzo a snažila se upravit po skoro probdělé noci. Ke škole jsem přišla nezvykle brzo a čekala na Jaspera. Potřebovala jsem ho vidět, ujistit se, že je to pořád on.

Po deseti minutách jsem začínala být mírně nervózní, po dalších deseti jsem už byla pořádně vystresovaná. Sakra, kde je.

Do začátku přednášky nepřišel a já jsem tam nakonec taky nešla. Nemohla jsem, po tvářích se mi kutálely slzy a já se nemohla zbavit pocitu, že se něco hrozného stalo. Že se něco stalo mému Jasperovi.

Doma jsem si lehla do postele a zachumlala se do peřiny a plakala. Říkal, že se ráno uvidíme. Slíbil to. Tak kde byl. Proč mě tak trápí. Poprvé v životě jsem se zamilovala. Vždycky jsem si myslela, že láska je něco krásného a nepřekonatelného. Teď jsem přišla na to, že láska je sice krásná, ale plná trápení a strachu o druhého.

Milovala jsem Jaspera, strašně moc. Jenže jsem si vůbec nebyla jistá, jestli on to samé cítí ke mně. Možná odešel. Odešel ode mě bez jakéhokoliv vysvětlení. Tato myšlenka mi nahnala do očí další slzy.

Přemýšlela jsem strašně dlouho o všem možném, co se mu mohlo stát. Nakonec jsem usnula.

Zdálo se mi o něm, ale nebyla to ta stejná noční můra jako vždycky. Já v ní tentokrát nefigurovala. Byla jsem jenom divák. Jasper se skláněl nad ženským tělem. Vypadalo to, jako by ji líbal na krku, jenže pak zvedl hlavu. Byl to děsivý pohled. Z koutku úst mu odkapávala krev a žena ležela bezvládně s prázdnýma otevřenýma očima.

S výkřikem jsem se vzbudila. Podívala jsem se na budík. Byly dvě hodiny odpoledne. Spala jsem necelé tři hodiny. A to jsem doufala, že zaspím celý tento příšerný den, ráno vstanu, půjdu do školy a tam na mě bude čekat Jasper.

Chtěla jsem ještě pokračovat ve spánku, jenže mě z postele vyhnalo protivné kručení žaludku. Šla jsem se tedy najíst. Když jsem jedla, přišla domů Kate.

„Prosím tě, kde jsi dneska byla?“ zeptala se.

Okamžitě mě přešla chuť na jídlo. Ostrčila jsem od sebe jogurt a řekla: „Dneska nepřišel.“ Když jsem to zase vyslovila nahlas, do očí se mi nahrnuly slzy. Nemusela jsem Kate vysvětlovat, o kom mluvím, moc dobře to věděla.

Objala mě okolo ramen. „Zbytečně se kvůli němu trápíš, Alice, měla bys ho poslat do háje. Tohle nemáš zapotřebí.“

To jsem moc dobře věděla, jenže co pak se to dalo.

„Víš co, vím přesně, co ti zvedne náladu, zkrášli se, zlatíčko, jdeme nakupovat.“

Bylo to snad poprvé, kdy jsem neměla chuť jít na nákupy, jenže jsem nechtěla Kate zkazit ranost, a tak jsem souhlasila, zkulturnila jsem se a vyrazily jsme. Aspoň přijdu na jiné myšlenky.

Kate si nákupy jako vždy užívala a já jsem si po chvíli uvědomila, že se taky dobře bavím. Koupila jsem si spoustu pěkných věciček.

Po nákupech jsme sedly do malé kavárničky.

„Není támhle to Jeremy?“ Podívala jsem se směrem, který ukazovala.

„Ne,“ zaúpěla jsem a snažila se co nejvíce skrčit, aby si mě nevšiml.

Kate se pobaveně zasmála. „Ale no tak, stejně po tobě kouká. Jede po tobě už takovou dobu, proč mu nedáš šanci?“

Pokrčila jsem rameny.

„Aspoň zapomeneš na Jaspera,“ řekla.

„Jeremy,“ zavolala, „nechceš si přisednout k nám?“ Vykulila jsem oči. To si snad ze mě dělá srandu.

Jeremy složil noviny, které si četl a přisedl si k nám.

„Ahoj,“ řekl a věnoval mi úsměv. Já jsem mu ho rozpačitě vrátila. Začali jsme si povídat o nejrůznějších věcech. Teda spíš Kate s Jeremym si začali povídat. Já jsem spíš jenom poslouchala a odpovídala, když se mě Kate na něco zeptala.

„No,“ řekla asi po půl hodině, „já musím běžet, takže vás tu nechám. Tak zatím ahoj.“

Věnovala jsem jí naštvaný pohled a ona se jen pobaveně ušklíbla.

Jeremy zase začal o něčem povídat. Já jsem mluvila jenom tehdy, když to bylo nutné. Po čase už ani Jeremy nevěděl, co říct, a tak jsem se snažila vymyslet nějaké téma, abych zaplnila to trapné ticho.

„Co píšou?“ Ukázala jsem na noviny.

„Nic moc, jenom, že našli tři mrtvé lidi, dvě ženy a jednoho muže, prý je napadlo nějaké zvíře.“

To mě zaujalo. „Můžu se podívat?“ Posunul noviny ke mně.

Začetla jsem se do článku. Pod článkem byly tři fotky. Jedna mě zvlášť zaujala. Byla na ní žena s blond vlasy. Usmívala se a stejný smích jí hrál i v očích. Připadala mi povědomá. Snažila jsem se přijít na to, kde jsem ji viděla. A pak se mi před oči objevil děsivý obraz. Bezvládné tělo ženy s blond vlasy a prázdnýma mrtvýma očima. Zbrkle jsem se postavila a židlička, na které jsem seděla, se převrátila. Jeremy se na mě nechápavě díval.

„Promiň, musím jít,“ řekla jsem a rychle odešla.

To přece není možné. Co se to se mnou děje. Nemohlo se mi přece zdát o smrti té ženy. V tom snu ji zabil Jasper. Kousl ji do krku, přesně, jak stálo v tom článku. Všechny tři oběti byly na krku pokousané. Z očí se mi zase kutálely ty protivné slzy. Začalo se stmívat a já chtěla být co nejdříve doma. Necítila jsem se venku v bezpečí. Ve vzduchu jsem cítila hrozbu. Úplně iracionálně jsem zabočila do jedné uličky, protože jsem věděla, že tudy to budu mít kratší.

Jak jsem procházela uličkou, připadalo mi, že se ještě více setmělo. Přidala jsem do kroku. Pomalu jsem ani neviděla před sebe.

Vtom jsem za sebou uslyšela rychlé kroky. Šíleně jsem se lekla a začala se kolem sebe rozhlížet. Začala jsem propadat panice. Ta scéna mi byla strašně povědomá.

Další kroky někde vlevo. Teď vpravo. V očích jsem měla slzy strachu. To se přece neděje. Vtom se přede mnou objevil. Jasper, kterého jsem tolik milovala. Nebo už to nebyl on? V jeho tváři už nebylo nic milého a krásného. Byla tam jenom krutost. A jeho oči rudě svítily do tmy. Hystericky jsem vykřikla.

„Ahoj, Alice.“


Po hodně dlouhé době jsem přidala další kapitolu. Je mi strašně líto, že jsem ji nepřidala dříve, jenže mi opravdu chyběla chuť do psaní. Teď jsem ji zase dostala a jsem odhodlaná tuhle povídku dopsat do konce. Pokud o to tedy budete stát. Napište mi prosím do komentářů, jestli ještě má cenu v této povídce pokračovat.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sním či bdím? - 9. kapitola:

 1
7. Leník
22.11.2012 [20:30]

hurá, další díl. fakt pecka, hlavně ten konec, snad se Jasper udrží Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. Vee
04.11.2012 [19:36]

... Jasper ji praští, odnese domů do postele a až se probudí, bude tam stát s čočkama a bude se jí snažit namluvit, že to byl jen sen... Že ji potkal večer cestou domů a ona upadla a praštila se do hlavy :D
Dobře, nejspíš obě víme, že takhle to nebude, takže doufám, že další kapitola tady bude brzo. Jsem zvědavá, jak to vyřešíš... Třeba zasáhne Ed, nebeo někdo z nich?
{Na tuhle povídku jsem narazila dneska, a zaujala mě. Alice/Jasper je můj oblíbený pár.}

5. Lulu88
04.11.2012 [14:42]

Heeeeeeeeeeeeej fakt luxusní povídka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon je BOŽÍ rozhodně pokračuj Emoticon

4. Mia
04.11.2012 [12:12]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon rychle další rychle další jinak za sebe neručíííííím Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Sara
04.11.2012 [11:10]

Jupíííííííííí konečně další kapitola Emoticon Emoticon Emoticon PLS PLS PLS je to úžasný rychle přidej další ja to hrozně napínavý Emoticon

03.11.2012 [19:11]

CatherineCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.11.2012 [16:15]

kajka007Ahoj, dej si, prosím, příště větší pozor na:
*ji/jí
*v tom/ vtom
*krátké a dlouhé samohlásky
A taky máš občas tázací větu ukončenou tečkou. Neopravovala jsem ti to, ale pokud to není záměr, tak si na to příště dávej pozor.
Děkuju. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!