Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Přirozená evoluce (...aneb každá mutace potřebuje protilátku) - Prolog

Carlisle

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Přirozená evoluce (...aneb každá mutace potřebuje protilátku) - PrologKde bych začala... "Přirozená evoluce" je má nová kapitolovka (počet kapitol předem skutečně netuším). Hlavní role připadla Belle, ale nevyhneme se ani Charliemu, Renée a dalším, jako například vlkodlakům a dokonce i upírům (pro obě rasy platí - jak hodným, tak zlým). ... Také se omlouvám čtenářům C-C a JP, ale tyto dva příběhy budou nadále přibývat pomaleji, protože jsou náročnější na psaní i vymýšlení - toto je tak trochu oddechovka. ... Snad se bude líbit... první kapitolu dodám brzy. ;)

31.03.2010 (21:54) • Ranya • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1676×

Bella:

Seděla jsem v čekárně a neklidně poklepávala nohou.

Bude v pořádku... musí být v pořádku! Tím, že se budu předem zbytečně stresovat, jí nepomůžu. Prostě bude v pořádku. Mé pocity mi ale tvrdily opak. Jakási předtucha se mě držela od chvíle, co jsme dorazili do nemocnice, a rozhodně nepoukazovala ke šťastnému konci. Charlie vypadal ještě vynervovanější než já – a to jsme se to oba snažili skrývat. Nu, očividně se nám to nedařilo příliš dobře; dobrou náladu (nebo alespoň nezaujatost) by nám nepřisoudil ani slepec.

Nakonec jsem to nevydržela a rozbrečela se. Hlasité vzlyky přiměly Charlieho zvednout hlavu, aby se na mě podíval. Sám měl lesklé oči, i když se za slzy jako chlap styděl. Netušil, co říct, tak jen zamumlal: „Klid, Bells... bude to dobré.“ Nezněl přesvědčivě, na konci se mu zlomil hlas.

Bude to dobré... ano, Renée bude v pořádku, pomyslela jsem si. Měla jsem nepříjemný dojem, že si právě lžu. Přesto jsem křečovitě přikývla, snažíc se o tom přesvědčit a zároveň reagujíc na jeho utěšující slova, a pevně jsem semknula víčka. Tentokrát jsem si to pomyslela mnohem rozhodněji a jasněji, jako by to byla informace, fakt, ne obyčejné doufání: BUDE V POŘÁDKU.

Zhluboka jsem se nadechla a ještě jednou pokývla hlavou. Bude v pořádku... Renée se uzdraví, vyléčí a pojedeme zpátky do Phoenixu. Slabě jsem se usmála. Ano. Všechno bude zase jako dřív. Možná to potrvá, léčba se může protáhnout, ale potom se všechno vrátí do normálu.

V tu chvíli se otevřely dveře. Mé i Charlieho oči se upřely na sestřičku.

„Pan Swan?“ obrátila se na jmenovaného. I když jsem teď myslela na jiné věci, symbolicky jsem si odkašlala.

„A slečna Swanová,“ dodala rychle sestřička, přičemž radši sklopila oči. Připomenutí své existence jsem si nemohla odpustit ani přes příšerný strach o Renée, co na mě znovu dolehl a svíral pevněji než kdyby mě někdo přikoval k židli okovy.

„Já... je mi to vážně líto, ale vaše bývalá žena,“ povšimla jsem si, že opět mluví jen na Charlieho, „Renée Dwyer právě... snažili jsme se ji zachránit, ale její zranění byla příliš rozsáhlá a ztratila hodně krve...“ Umlkla. Stále se na nás nedívala a nechávala tiše doznít svá slova.

A já si pomalu uvědomovala, co měla namysli.

Jistá moje část to popírala, vyvracela a hystericky se smála jakékoliv zmíňce...

Renée NEMOHLA zemřít!

Když jsem si tuto myšlenku troufla pomyslet, dokončit, co bylo jasné, přestože jsem s tím bytostně nesouhlasila, šok mě dokonale ochromil.

„Renée je...“ Nechtěla jsem to vyslovit. Pocítila jsem sucho v krku a místnost se mi rozmazala díky slabé cloně slané vody. Ale... musela jsem to říct. Můj hlas zněl spíš jako šepot. „...mrtvá?“

„Ano... je mi to líto,“ soustrastně zareagovala sestřička. Zalapala jsem po dechu a vstala. Kolena se mi třásla, ovšem to mi nebránilo jít pryč. Pryč z nemocnice, pryč z místa, jež poznamenaly ledové doteky smrti. Také proto jsem netušila, jak to vstřebal Charlie. Přesněji řečeno... bylo mi ukradené, jak to vstřebal Charlie.

Zemřela mi máma. Maminka. Nejdůležitější osoba v celém mém proklatém životě. Usměvavá, přátelská Renée. S duší dítěte a zářivýma milujícíma očima. Moje maminka.

Až o mnoho hodin později (které jsem asi proseděla na lavičce v přilehlém parku) jsem pocítila něco jiného než spalující bolest a prázdnotu: vztek.

Dovolila jsem si nad její smrtí uvažovat.

Kdybychom nejely na tu pitomou návštěvu, Renée by žila. Kdyby setkání proběhlo třeba ve Phoenixu, ten medvěd by se k Renée nikdy nedostal. Kdybych tak moc nechtěla vidět Charlieho a zavzpomínat na dětství, na svůj pokojík a deštivé Forks-

Můžu za to já.

Tohle zjištění mě definitivně dorazilo. Svět okolo ztratil význam. Přestala jsem vnímat. Jako by snad záleželo na dešti, co mě rozklepal a díky němuž jsem byla během pár minut promoklá na kost. Jako by záleželo na tom, jak se přes to přenese Charlie... on za to mohl částečně taky.

Jako by na čemkoliv záleželo …

 

Nikdo:

Bellin smutek se zdál nakažlivý. Měsíc se skrýval za nepropustnou vrstvou mraků, hvězdy jen místy prosvítaly a jejich bledá záře nepůsobila vesele. Noční ptáci mlčeli a vítr teskně rozšuměl koruny stromů.

Charlie na tom nebyl o mnoho lépe. Na rozdíl od Belly se však probral do reality a začal se o svou dceru strachovat; naštěstí ji našel brzy, stále seděla na lavičce a podle prázdných očí se přepnula do stavu Žádné emoce. Hrozila jí akorát rýma, možná kašel a nějaké bolesti hlavy.

Odvezl ji pryč, k sobě domů, a zásobil horkým čajem. Když se uložila ve svém bývalém pokoji ke spánku, sám nevydržel a, i přes své zvyky, načnul zásoby alkoholu schované ve skříni. Očividně ho nezastavilo ani známé přísloví „Nesnaž se utopit smutek v rumu - umí plavat“.

 

1. KAPITOLA >

Autor: Ranya (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Přirozená evoluce (...aneb každá mutace potřebuje protilátku) - Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře