Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Po konci světa - 2. kapitola


Po konci světa - 2. kapitolaDalší kapitola. Jak dopadne setkání s Cullenovými? A kdo chybí?

Po konci světa – 2. kapitola

Jsem sice nesmrtelná, ale nejsem nezranitelná. A mí nepřátelé to dobře vědí. A že jich nemám málo. Na moji hlavu byla vypsána odměna. Jak pro lidi, tak pro upíry.

Pohybuji se na tmavě modré motorce, která má stejnou barvu jako mé oči. Byla to jedna z posledních motorek, co se vyrobila. Nezastavila se totiž jen výroba potravin, ale všeho. Elektřina ještě stále funguje, ale je jen otázka času, kdy i ona zkolabuje.

Upíři si přisvojili města a někteří z nich se snaží žít jako lidé. Tedy spíš místo nich. Města jsou zpustošena a vylidněna. Všude okolo jsou lesy a skály, větší než kdykoliv jindy.

Se svým manželem Connorem jsem se seznámila před dvaceti lety, ale už tehdy jsem věděla, že on je ten pravý. Asi se divíte, proč mám tu jizvu? On je… byl totiž upír. Kvůli mně se stal sice vegetariánem, ale ty pudy nezapře. Před naším seznámením lovil jiné upíry. A ze mě je trocha toho upíra cítit. Spletl si mě s upírem a napadl mě. A způsobil mi dlouhou jizvu na tváři, za kterou se mi později neustále omlouval. Když viděl mou tvář, nechal mě. Byla to láska na první pohled. Connor má… vlastně měl zlatavě hnědé oči, černé vlasy a mírné strniště. Byl vysoký a hubený. Ideální chlap. Vlastně upír.

Právě jsem minula hlavní město Západní Virginie, Charleston. Zachytila jsem zde závan pachů od Cullenů. Jen letmý, což znamenalo, že se tu nezdrželi. Stopa mířila na sever. Abych to vysvětlila, v téhle době cítíte jen zápachy z upírů a lidí (při troše štěstí i vlkodlaků). Veškeré jiné pachy byly potlačeny. Každý upír má ojedinělý pach. Někteří voní (pro lidi), jiné strašně zapáchají (pro vlkodlaky) anebo mají takový suchý odér (pro upíry a mě).

Nejspíš hledají nové útočiště. Ale na jak dlouho? Na Floridě se zdrželi dva týdny. Upíři je chtějí získat na svou stranu. Nedivím se, že se schovávají. Ale nechat lidi na pospas upírům? Co to je sakra za morálku?

Zastavila jsem, neboť jsem stanula před rozcestím. Jedna značka ukazovala napravo, směr Clarksburg a druhá nalevo, směr Parkersburg. I pachy se tu rozdělovaly. Většina mířila na Clarksburg a na Parkersburg mířily jiné pachy. Hádala jsem, že to bude Renesmee a skupina vlkodlaků. Podle všeho jich bylo jen pět. Zvláštní, vždycky jich prý bylo mnohem více. U Cullenů, směr Clarksburg, jsem zachytila také jen pět pachů. Ale nikde předtím se nerozdělily. Zvláštní.

Zatočila jsem a mířila na Clarksburg. Okolo mě byly samé lesy. Takhle vypadala Virginie už předtím, ale když jste se zahleděli do hloubky lesa, uviděli jste rozdíl. Lesy tu byly temnější, hustší a větší.

Jejich pachy mířily do lesa nedaleko města Salem. Jela jsem opatrně lesem za těmi pachy. Podle stop pneumatik se pohybovali dodávkou. Skrz stromy jsem viděla obrys malé horské chatky. Na to, jaké domy jsem jinde viděla, vypadala celkem dobře. Motorku jsem schovala v křoví a šla přímo k domu. Věděla jsem, že vědí, že jdu.

Přede dveřmi jsem se zastavila a vyčkávala. Viděla jsem jen, jak se otevřely dveře a něčí ruka mě vtáhla dovnitř. Byl to Emmett. Namakaný blondýn, který mě držel pod krkem přitisknutou na zdi. Za ním jsem viděla stát Carlislea, Esme, Bellu a Edwarda.

Všechny jsem je poznala podle fotografií, které jsem viděla ve škole. Věděla jsem, že jich je celkem osm. Upírů. Čtyři páry. A že je s nimi Bellina a Edwardova dcera poloupírka Renesmee a vlkodlaci. Někde psali, že vlkodlaků je 12. Jiní psali, že tři. Ale pravé záznamy ukazovaly celkem patnáct upírů rozdělených do dvou smeček.

„Kdo jsi?“ zeptal se mě Emmett a stále mě držel pod krkem.

Kývla jsem směrem k malé televizi uprostřed místnosti, kde byl zrovna můj obrázek. Carlisle to zesílil. Promlouval podsaditý, ale krásný starší muž s prošedivělými vlasy. Byl to upír. Mluvčí Volturiových. Jmenoval se Zack Montgomery.

„Přátelé, máme tu zcela ojedinělou situaci. Naší nepřítelkyni se stále daří utíkat a zabíjet nás. Proto zvyšujeme odměnu za ni. Upírům za ni dáme, kolik lidí si jen řeknou a lidem za ni dáme svobodu. Pozorně si prohlédněte její obrázek,“ ukazoval Zack všem mou fotku. Nejspíš byla z nějaké kamery. Vlasy mi vlály na všechny strany a moje jizva doslova svítila.

„No, není to zrovna moje nejlepší fotka,“ řekla jsem všem s úsměvem, „pustíš mě už?“

„Stále nevíme tvé jméno a ani to, proč tu jsi,“ oznámil mi Carlisle a tím jen pobídl Emmetta, ať mě nepouští.

„Jmenuje se Dylan McCormicková. Není to upír, i když něco z ní v sobě upírá má. Je to lovkyně, teda zabiják upírů,“ řekl na vysvětlenou Edward. Samozřejmě si přečetl mé myšlenky.

„Je poloupírka?“ zeptala se Bella a měřila si mě od hlavy až k patě.

„Ne, nejsem,“ zasípala jsem, neboť mi docházel vzduch. Carlisle na Emmetta kývl a ten mě pustil. Poodešla jsem na stranu a nabírala dech.

„Nezáleží na tom, co jsem, ale na tom kdo jsem. Bojuji za záchranu lidí. Ale jsem na to sama. Potřebuji posilu. A Tanya mi jednou řekla…“ začala jsem.

„Znala jsi Tanyu?“ zeptala se Esmé.

„Byly jsme nejlepší přítelkyně, dokud ji Aro nezabil. Jednou mi řekla, že kdyby se jí a její rodině něco stalo, že mám jít za vámi,“ řekla jsem na vysvětlenou.

Všichni se otočili směrem k Edwardovi a ten řekl: „Mluví pravdu.“

„Proč bychom ti měli pomáhat?“ otázal se Carlisle.

„Mám pro vás hned několik důvodů: Zaprvé dochází vám potravu. Zadruhé dříve jste byli lidé, takže musíte vědět, jak se oni teď cítí. Zatřetí určitě nechcete takovýhle svět. A začtvrté kvůli pomstě,“ řekla jsem nabroušeně.

„Pomstě?“ zeptal se Emmett se zdviženým obočím.

„Aspoň jeden z vás by to mohl dělat kvůli pomstě,“ stále na mě nechápavě civěli, „Co? Moment! Vy to nevíte? A sakra! A já vám to mám říkat. Paráda!“

„Co nám máš říct?“ zeptala se Esmé.

„To o Charliem,“ podívala jsem se na Bellu, „o tvém otci.“

„Co je s mým otcem? Teda bylo? Už je dávno mrtvý!“ křičela na mě Bella.

„A viděla jsi ho umírat?“ zeptala jsem se a Bella kroutila hlavou se zděšeným výrazem, „nedlouho potom, co se ukázali na světě, z něj udělali Volturiovi upíra. Jako pomstu vám za to, že jste jim způsobili tolik problémů. Před třemi lety zemřel. Zabil ho Aro,“ řekla jsem a po tváři mi stekla slza, „byli jsme přátelé. Snažili jsme se vás vypátrat. Ale všude tady bylo tolik pachů, že to nešlo. Strašně moc tě chtěl vidět, Bello.“

„Dost. Dost!“ křičela, „je to pravda?“ ptala se a zírala do země.

„Ano, je,“ oznámil Edward všem.

„Kde jsou ostatní? Vím, že Renesmee se s pěti vlkodlaky oddělila. Ale kde jsou ostatní vlkodlaci? A kde je Rosalie, Alice a Jasper?“ ptala jsem se a tikala pohledem po místnosti.

Všichni mlčeli a v jejich očích byl vidět zármutek a utrpení.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Po konci světa - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!