Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nymfa Bella 3. kapitola


Nymfa Bella 3. kapitolaU Cullenových je normální den, který přeruší nečekaná návštěva, ze které Bella není dvakrát nadšená.

3. kapitola

 

Se všemi vycházím, dokonce i malinko s Rosalií. Ale ta je pořád taková opatrná, jako bych byla časovaná bomba. S Edwardem se milujeme každým dnem víc a víc. S ním jsem zapomněla na všechno, co bylo předtím. Pro mě existoval jen Edward. Zapomněla jsem na všechno, úplně. A to byla chyba.

Byla zrovna sobota a u Cullenových byl normální sobotní den. Všichni jsme byli v obýváku. Emmett seděl na pohovce a koukal na baseball, Rosalie seděla vedle něho a lakovala si nehty, Esmé a Carlisle seděli každý v jednom křesle a četli nějakou knihu, Jasper seděl v posledním křesle a na něm seděla Alice a nakonec já s Edwardem, který seděl na pohovce a já se o něj opírala s časopisem v ruce.

Četla jsem zrovna nějaký článek o klucích, když mě strašně rozbolela hlava. Prudce jsem se posadila, odhodila časopis a chytla se za hlavu. Věděla jsem, co to znamená. Tohle byl můj speciální radar. Radar na Amorovu blízkost. Jak mě našel?

Bolest přestala, takže je do pár minut zde. Rozhlédla jsem se kolem sebe a uvědomila si, že na mě všichni zírají s panikou v očích. Než jsem stačila něco říct, zaslechla jsem šum Amorových křídel. Ten zvuk bych poznala kdekoli a kdykoli.

Velmi dobře si pamatuju, jak jsem špicovala uši a čekala na něj, než přišel k jezeru, kde jsme se vždy scházeli. Byly to tak krásné vzpomínky, na které jsme spolu často vzpomínali. Ale teď je pro mě méně než dešťová kapka.

„Bello, co se stalo?“ zeptal se mě starostlivě Edward a díval se na mě s panikou. Podívala jsem se na něj ublíženě. Je možné, že by ho neslyšeli? Myslela jsem, že mají lepší sluch než já, a já ho slyším.

„Prosím, nenechávejte mě s ním samotnou,“ zašeptala jsem zničeně a položila si hlavu do dlaní. Nikdo nic nechápal, dokud se neozvalo zaklepání na dveře. Všichni se, jako na povel, otočili ke dveřím. Dodávala jsem si odvahu, kterou jsem měla dříve.

Esmé šla pomalu ke dveřím. Otevřela je a v nich se nacházel Amor v celé své kráse a zároveň nechutnosti a levnosti. I teď jsem žasla nad jeho krásou, ale Edwardovi se nevyrovná ani on.

Byl oblečený v černém tričku, černých džínech, černých botách a ze zad mu trčely jeho černá křídla. Kdysi dávno je měl prý bílé, než se stal děvkařem. Vlasy měl jako vždy perfektně upravené a jeho ledově modré oči, ach, co bych tehdy dala za jeden pohled do nich. Ale teď už ne.

„Dobrý den. Je tady Isabella?“ zeptal se Esmé zdvořile. Prosila jsem, aby mu řekla, že ne, ale marně. Přikývla a poodstoupila. Jeho pohled se střetl s mým. Na tváři se mu vytvořil úsměv, kdežto mně jen znechucený úšklebek.

„Isabello, jsem tak rád, že ti nic není. Měl jsem o tebe obrovský strach,“ řekl a jako by to myslel vážně. I když jsem se strašně strachovala o Cullenovy, cítila jsem ohromnou nenávist k tomuto bohovi.

„Co tady chceš?“ vyprskla jsem na něj a malinko k němu přistoupila. Usmál se a taky přistoupil blíž. On to bral jako hru. On bral všechno jako hru. Až ho přizabiju, bude to doopravdy.

„Přišel jsem si pro svou snoubenku,“ řekl a mně se zatajil dech a nejen ten, i srdce. Nejen mně, všem okolo mě, zvláště Edwardovi, který začínal vrčet. O krok jsem ustoupila a snažila se dát dohromady, co teď řekl.

„Cos to řekl?“ zeptala jsem se ho nevěřícně, ale neskrývala jsem znechucení. Sáhl někam do kapsy a vytáhl prstýnek. Normálně by se mi líbil, ale jen pomyslím, kdo mi ho dává, mám chuť ho roztavit.

„Já nejsem tvoje snoubenka, ani přítelkyně, ani kamarádka, ani nic. Jdi si za svýma děvkama,“ vyprskla jsem na něj. Usmál se a chytil mě za levou ruku, cukla jsem a odskočila od něj.

„Požádal jsem tvého otce o tvou ruku. Proti jeho vůli nemůžeš bojovat.“ Usmál se vítězně. Cože? Jak mohl?! Copak neví, že mi ublížil, že mě proklel? To je teda otec. Takového bych nepřála ani nepříteli.

„Já si tě nikdy nevezmu. Je mi fuk, že to otec schválil. Kde byl, když jsi mě proklel? Kde byl, když jsem se probudila? Nikdy se o mě moc nezajímal, tak ať mě nechá na pokoji i teď!“ prskla jsem na něj a otočila se k němu zády. Surově mě chytil pod ramenem a otočil k sobě. Zaslechla jsem několikanásobné vrčení, ale nevěnovala jsem tomu pozornost.

„Vezmeš si mě, ať se ti to líbí, nebo ne. Miluju tě a chci, abys byla jen moje,“ řekl a z jeho hlasu přímo čišelo vzrušení a touha. Hnusil se mi stále víc a víc. On myslí jen na jedno a láska to rozhodně není.

„Nikdy jsi mě nemiloval. Kdyby ti na mně aspoň trochu záleželo, tak bys mě nikdy nepodvedl. A něco ti řeknu. Co bylo, bylo. Nemiluju tě. Nikdy jsem tě nemilovala. Bylo to jen poblouznění. Velmi dobře víš, že se můžu jen jednou opravdově zamilovat. Ale nezamilovala jsem se do tebe.“ Vytrhla jsem se mu a zamilovaně se otočila na Edwarda, který stále vrčel na Amora, a přešla k němu.

„Tohle je má láska. Edward Cullen. Miluju ho. Jen po jeho boku chci žít. Odejdi, nebo ti budu muset ukázat dveře.“ Byla bych schopna ho doslova vykopnout ze dveří, nebo ho dovléct klidně k Hádovi, aby se o něj postaral.

„Nikam bez tebe nejdu. Já neprohrávám. Chceš se vzepřít svému otci?“ Tohle byla podpásovka a on to moc dobře věděl. Dia jsem vždy ctila a plnila jeho přání, ať už byla jakékoli. Ale to skončilo.

„Ano. Pro Edwarda a Cullenovi se postavím klidně proti celému světu. A teď už jdi!“ Otočila jsem se k němu zády. Ohnal se po mně a chtěl mě chytnout pod ramenem, ale já jsem rychle vytáhla svůj meč z pochvy a namířila ho na něj. Zastavil se, protože jsem mu čepelí mířila na krk.

„Odejdi. Znáš mě a znáš tenhle meč. Víš, že jsem se nikdy nebála použít násilí. Poslední varování. Odejdi,“ propalovala jsem ho pohledem. Měla jsem pocit, že mi z očí srší blesky. Malinko se zalekl, ale pak se dal do klidu, otočil se na podpatku a se vztyčenou hlavou odešel. Oddechla jsem si.

Zasunula jsem meč do pochvy a sesunula se na zem. Ale před kontaktem se zemí mě chytily dvě silné paže. Edwardovy paže. Objala jsem ho kolem krku a přitiskla se k němu.

„Kdo to byl a o čem jste se celou dobu bavili? Nic jsem nechápal,“ zeptal se mě Carlisle. Kdyby to řekl Emmett, věřila bych mu, ale překvapil mě. Stoupla jsem si a malinko od nich poodešla, kdyby se mě začali štítit.

„Asi jste si všimli jeho křídel. On není člověk. Jmenuje se Amor a je to Afroditin syn,“ začala jsem pro začátek. Zatajili dech.

„Ani já nejsem člověk. Jsem nymfa. Narodila jsem se jako každé normální dítě, ale narodila jsem se s deseticentimetrovými vlasy a už jsem velmi dobře viděla. Má matka se mě proto zřekla. Vychovával mě strýc, satyr, a teta a sestřenice, nymfy, v lese. Když jsem dospěla, byla jsem velmi krásná a po celém okolí se vedly zvěsti o mé kráse. Mnoho lidí, zvláště mužů, chodilo do lesa jen proto, aby mě viděli. Muži se okolo mě jen točili, ale já je stále odmítala. Pak přišel ten den. Nad jezerem, na kterém jsem denně tančila, se mihl stín. Otočila jsem se k nebi a uviděla černého anděla. Koukali jsme si navzájem do očí a nic jiného. Ale mě to po pár vteřinách omrzelo, tak jsem zase začala tančit. Ten anděl přistál na trávě vedle jezera a pozoroval mě. Pak začal mluvit, ale moc jsem ho nevnímala. Postřehla jsem jen, že se jmenuje Amor, že je bůh a že se mu líbím.“ Při těch vzpomínkách jsem se musela usmát.

„Ale i po tom jsem ho odmítla. Další den přišel znovu. Měl velikou výdrž, a to se mi líbilo. Všichni chlapi, kteří o mě usilovali, se vzdali nejvíce po třech odmítnutích. Když přišel už po třicáté, povolila jsem. Líbil se mi a já jemu a tak jsme byli spolu. Když jsme spolu byli už pár let, vzal mě k sobě domů, na Olymp. Tam mě všichni přivítali s otevřenou náručí. Jako poslední se se mnou přivítal Zeus. Koukal na mě se slzami v očích. Pak mě objal a řekl: "Moje dcera." A tak jsem se dozvěděla pravdu o svém původu. Jsem polobohyně vychovaná jako nymfa, a tak jsem se rozhodla nymfou i zůstat. Tak jsem zůstala na Olympu, ale většinu času jsem stejně trávila na Zemi. Když se blížily mé narozeniny, chtěla jsem Amora překvapit, tak jsem šla do jeho komnat. Když jsem otevřela dveře jeho ložnice, viděla jsem ho s nějakou mořskou nymfou. Vyrušila jsem je v tom nejlepším, ale to mi bylo jedno. Byla jsem z toho zničená. Rozplakala jsem se a utíkala z Olympu. V polovině cesty na Zem mě zastavil právě on. Seslal na mě kletbu. Proklel mě spánkem. Nevím, jak dlouho jsem spala, ale probudila jsem se v chrámu bohyně Afrodity. Vyšla jsem z chrámu a objevila se v lese. Něco mi nehrálo. Bylo všude ticho. Byla jsem zvyklá na šum lesa, ale nic. Pak jsem zaslechla medvěda, který mě zranil a dál to znáte,“ dopověděla jsem své vyprávění a čekala, až mě odsoudí.

„Proč jsi nám to neřekla dřív?“ zeptala se Alice. Nezněla, že by soudila, ale spíše zvědavě. Dívala jsem se do země, protože jsem se bála jejich odsuzujících a nechtěných pohledů, které určité mají.

„Nejdříve z osobních důvodů, jinak by mě Zeus našel a klidně i násilím odvedl na Olymp. Ale pak jsem vás poznala blíž a všechno se změnilo. Zeus dokáže kohokoli vystopovat z myšlenek ostatních. Takhle věděl jen, že máte v domě Isabellu. Dnes jich existuje tolik, a tak nic nezjistil. On by byl schopný vás všechny zabít za to, že mě vězníte, i když to tak není. Je umíněný a dělá rychlá rozhodnutí. Proto,“ vysvětlila jsem a stále čekala na odsouzení nebo na vyhazov, na cokoli.

„Ty jsi nás chránila,“ konstatovala Rosalie. Přikývla jsem na souhlas plna očekávání. Nemohla jsem si pomoct. Edward vstal z křesla, kde celou dobu seděl a přišel ke mně velmi blízko.

„Ani nevíš, jak jsem rád, že už konečně vím, kdo jsi. Věděl jsem, že nejsi obyčejná. A teď se mi to jen potvrdilo,“ řekl s úsměvem od ucha k uchu. Nevěřícně jsem se mu koukala do očí. Nevěřila jsem vlastním uším, které byli na zvuky až moc citlivé, ale tohle?

„Tobě nevadí, že jsem vás všechny tahala za nos a vystavila smrtelnému nebezpečí?“ zeptala jsem se ho. Zakroutil záporně hlavou.

„Bello, já tě miluju a je mi jedno, co jsi. Hlavní je, kdo jsi. Věřil jsem, že zrůda bez duše jako já, není určená pro lásku, ale ty jsi mě vyvedla z omylu. Donutila jsi mé srdce, které je skoro století mrtvé, zase bít. Bije jen pro tebe a tak to i navždy zůstane,“ zamilovaně mi koukal do očí.

Nevydržela jsem to a skočila mu kolem krku a přisála se mu na rty. Potřebovala jsem vědět, že je tady se mnou. Ale mé štěstí netrvalo dlouho.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nymfa Bella 3. kapitola:

 1
8. Kačka
27.05.2012 [11:57]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Jasmínka
04.05.2012 [23:49]

jůůů....moc krásný...a moc se těším na další dílek :-)

6. D.C.T
04.05.2012 [18:51]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. elis
04.05.2012 [18:25]

Božíííí, rychle další prosím Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.05.2012 [18:22]

Michangela Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Ceola
04.05.2012 [18:01]

Krása! Jsem zvědavá co se stane dál... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. martty555
04.05.2012 [17:59]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. leluš
04.05.2012 [17:38]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!