Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neznámý anděl - 5. kapitola

Breaking Dawn

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Neznámý anděl - 5. kapitolaTak Edward nám odletěl. Co bude Izzy dělat u Cullenů? A dozví se konečně jejich tajemství? Dílek je sice kratší, ale snad se bude líbit.

26.05.2010 (10:00) • AlizieCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2486×

5. kapitola:

 

 

„Izzy!“ křičel mi někdo za zády. Otočila jsem hlavu a spatřila Alici. Vypadala stejně utrápeně jako Edward a pod očima měla tmavé kruhy.

„No tak, Izzy, pojď dovnitř. Budeš o víkendu u nás. Slíbila jsem Edwardovi, že se o tebe postarám.“ Vzala mě kolem ramen a silou otočila. Vešly jsme do domu, kde už čekala Esme a lítostivě se na mě dívala. Nechápala jsem, proč jsou všichni takoví. Určitě ví, kam Edward odjel a jen mi to nechtějí říct. Ale já to z nich dostanu!

Posadila jsem se do křesla.

„Tak ven s tím. Kam jel?“ spustila jsem na ně. To už do místnosti přišel i Emmett s Carlislem. Všichni nahodili na tváře neutrální masky a nikdo neodpovídal. Bylo mi jasné, že to dostanu jedině z Alice.

„Alice, no tak, řekni mi to. Mám o něj strach a o vás taky. Všichni se tváříte jako na pohřbu. Řekni mi, prosím, kde je.“ Poslední větu už jsem říkala skoro neslyšně a rozvzlykala jsem se. Proč jen mi nikdo nechce říct pravdu? A proč mi Edward tají kdo je on a jeho rodina? Vzteky jsem začala lítat po pokoji a horečně přemýšlela. Všichni na mě koukali a nikdo se neodvážil promluvit. Rozhodla jsem se, že začnu něco hledat sama a utíkala jsem k Edwardovi do pokoje. Tam jsem zapnula počítač a najela na internet. Říká se, že tam člověk najde všechno. Nejdřív jsem nevěděla co nebo kde začít hledat, ale pak mě napadlo začít Carlislem. Je to přece hlava rodiny a taky doktor, takže někde o něm zmínka být přece musí. Zadala jsem do vyhledávače jeho jméno a čekala. Vyskočilo mi najednou strašně moc stránek a já je prolítávala očima. Najednou mě něco trklo. Dr. Carlisle Cullen, doc. Psychická onemocnění, vyd. 1920. Jak by mohl Carlisle napsat knihu v roce 1920? To je přece naprostá blbost! Klikla jsem na odkaz a objevila se přede mnou ta kniha. Rychle jsem pročetla stránku a nic nenasvědčovalo tomu, že by šlo o našeho Carlisla. Určitě to bude jenom shoda jmen. Vyhledala jsem si odkaz na svaz lékařů a zadala znova Carlisla. Vyběhlo mi alespoň 20 lékařů stejného jména. U každého by stejný věk jako má Calrisle teď a zaujalo mě taky to, že všichni tito lékaři se na svém místě zdrželi vždycky tak 4 roky a pak podali výpověď. Tak to bylo taky hodně divné. Nechápala jsem, jak by takové zvláštní jméno mohlo mít tolik lidí a dokonce lékařů.

Najednou se mi začaly vybavovat staré legendy, které mi vyprávěl táta, když jsem byla menší. Jedna se mi vždycky strašně líbila. Byla o jistém muži, kterému lidé z rezervace říkali „studený“. Ten prý patřil mezi nějaký prastarý rod, se kterým tady Quileté z rezervace válčili. Prý vraždil jejich lidi, ale vždycky to zapíral. Nakonec však Quilety ukecal a uzavřel s nimi dohodu. Oni mu dali pokoj, ale zakázali mu vstup na jejich území. Po čase Quileté našli onoho vraha a byl to další „studený“, kterého potrestali smrtí.

Ani nevím proč jsem si na to vzpomněla zrovna teď. Napadlo mě se na to dál podívat. Vyhledala jsem na netu quiletské legendy a horečně četla. Našla jsem „studeného“ u legend o upírech a začala číst. Podle téhle legendy byli „studení“ upíři, kteří se živili krví, samozřejmě lidskou. Ale ten „studený“, který byl v této legendě, se živil jenom zvířecí krví. Dál se tam psalo, že jsou všichni upíři studení, bledí, mají rudé nebo zlaté oči (podle toho, jakou pijí krev), jsou neskutečně rychlí, silní a nesmrtelní. Zabít se dají jenom roztrháním a spálením.

Jak jsem tak četla, docházelo mi co se okolo mě děje. Je fakt, že celá Edwardova rodina byla bledá, všichni měli stejnou barvu očí a na dotek byli studení. O té rychlosti a síle jsem si už moc jistá nebyla, ale možné to taky bylo. A jestli jsou nesmrtelní, tak by to vysvětlovalo tu spoustu Carlislů ve svazu lékařů.

Najednou se ozvalo zaklepání na dveře.

„Můžu dál?“ ptal se hlas Alice za dveřmi. Honem jsem zavřela všechna okna na netu.

„Jasně, pojď,“ pozvala jsem ji. Otevřela a vplula do pokoje. Přisedla si ke mně. Čekala jsem, co z ní vypadne, ale ona pořád nervózně koukala po pokoji.

„Tak už to vybal Alice!“ vyhrkla jsem nedočkavě. Vykulila na mě trošku oči.

„Víš, já vím, že jsi naštvaná. Ale my ti opravdu nic říct nemůžeme. Slíbili jsme to Edwardovi. On ti chce říct všechno sám. Nesmíš se na nás kvůli tomu zlobit. Máme tě strašně rádi a jen tě nechceme vystrašit, víš.“ sypala to ze sebe. Jen jsem poslouchala. Nechtějí mě vystrašit? To jako, že bych se jich mohla bát? Tak to by ta moje teorie mohla být opravdu správná.

„Alice, já to chápu. Počkám se vším na Edwarda, ju? Ale teď bych chtěla být sama. Potřebuju přemýšlet. “

„Dobře.“ kývla na mě. U dveří se ještě otočila: „Akorát ti ještě donesu večeři. Esme pro tebe vařila.“ a už byla pryč.

Vypnula jsem počítač a šla jsem se osprchovat. Ve sprše jsem byla dlouho a docela jsem si při tom i pročistila hlavu. V pokoji už na mě čekala večeře a já ji s chutí zblajzla. Lehla jsem si a koukala do stropu. Pořád jsem přemýšlela, jestli je to všechno vlastně možné. Mohli by být Cullenovi upíři? Vždyť upíři jsou jenom vymyšlené postavy z filmů, hororů a pohádek pro děti. Je přece blbost, aby existovali a nikdo o nich nevěděl. Vraždění lidí a zvířat by si přece brzo někdo všimnul ne?

Z všech těch myšlenek jsem byla zmatená. Už jsem ani nevěděla, jestli jsem se nezbláznila. Nakonec mě přemohla únava a já usnula neklidným spánkem.

 

Uprostřed noci jsem se probudila. Koukla jsem na budík a byly skoro 3 ráno. Vstala jsem a potichu jsem cupitala do kuchyně. Snad tam najdu něco malého k jídlu. Večeře od Esme byla sice výborná, ale pořád jsem měla hlad. Vstoupila jsem do kuchyně a zůstala stát ve dveřích jako zkamenělá. Všichni Cullenovi seděli kolem kuchyňského stolu a koukali na mě černýma očima. Počkat! Černýma?!

Autor: AlizieCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neznámý anděl - 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře