Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neznámý anděl - 3. kapitola

Sněhurka-a-myslivec6

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Neznámý anděl - 3. kapitolaDalší díleček Neznámého anděla. Dozvíme se kdo je neznámý? Snad se Vám kapitola bude líbit a zanecháte mi komentáře.

12.05.2010 (09:30) • AlizieCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2361×

3. kapitola:

 

 

 

Neznámý:

  

Sledoval jsem ji, jak stojí u okna a bere do rukou můj lísteček a se zaujetím ho čte. Její tvář  co vteřinu měnila výraz, až skončila u nádherného úsměvu, který mi bral dech. Ne že bych dýchat potřeboval, ale jiná slova mě v tu chvíli nenapadala. Její tvář byla tak andělsky jemná a čistá, nemohl jsem uvěřit tomu, že takové nádherné stvoření může vůbec existovat. Byl jsem zamilovaný až po uši a nevěděl, jak si s tím poradit. Byla pořád stejně překrásná jako v den, kdy jsem ji uviděl ve svých vizích. Málokdy jsem svou schopnost používal, protože mě spíše děsilo to, co všechno můžu vidět, a že vlastně nemám žádné překvapení do budoucna.

Tentokrát jsem ale chtěl alespoň na kratičký okamžik spatřit svou budoucnost. Zahleděl jsem se do dálky a spatřil nádhernou dívku jak mi běží vstříc a z úst jí vychází překrásná slova lásky. V tu chvíli jsem nevěděl čí jsem a okamžitě chtěl tu dívku poznat. Rozloučil jsem se s rodinou a ani neztrácel čas s vysvětlováním svého odjezdu. Musel jsem se v noci nabourat do databáze všech nemocnic a podle fotografie hledal svoji neznámou dívku. Díky mé rychlosti to nebyl problém a během půl hodiny jsem znal jméno i současnou adresu. Isabela Swanová, Highway 78, Forks. O tomhle městě jsem už jednou slyšel a také jsem věděl, kde ho hledat. Strávil jsem celou noc během a ani na okamžik jsem nepolevil. Kupředu mě hnal obrázek mé budoucí lásky a jejího kouzelného, láskyplného úsměvu.

 

Po několika hodinách běhu jsem stanul před malým domkem, před kterým stála dvě auta a jedno z nich bylo policejní. Schoval jsem se v houští a pozorně sledoval všechna okna, na která jsem ze své pozice viděl. V jednom se zrovna rozsvítilo a já se začal soustředit jenom na něj. K oknu se přiblížila postava. Hned jsem v ní poznal Isabellu a nedokázal z ní spustit oči. Měla pomačkaný a hodně rozespalý obličej, byla tak roztomilá. Otevřela okno, chvíli se z něj nepřítomně dívala a pak odešla. Dál už jsem ji neviděl, ale díky své tajné návštěvě školy jsem věděl, že brzy bude muset jet do školy, a tak jsem se ponořil hlouběji do houští a vyčkával. Asi po půl hodině vyšel z domu muž v policejní uniformě a za ním Isabela. Bylo sice ponuré a šedé ráno, ale kolem ní to vypadalo jako kdyby zářila slunečním světlem. I její otec se na ní zářivě usmíval a mě bylo jasné, že je světlem jeho života a doufal jsem, že mé vize se splní a jednou bude i mým světlem.

 

Isabella nasedla do auta a rychle vyjela  směrem ke škole. Neodolal jsem a lesem běžel za ní. Celou cestu jsem se bál, že se jí něco stane, protože zvuky té rachotiny ve které jela, mi připadaly zlověstné. Nakonec jsem měl pravdu, protože auto najednou hlasitě škytlo a přestalo se pohybovat. Slyšel jsem jak Isabela nadávala, vyskočila z auta a rychlým krokem se vydala ke škole. Sledoval jsem ji dál, ale musel jsem daleko opatrněji a tišeji, aby mě nezpozorovala. Došli jsme skoro až ke škole, když ona najedno zakopla o vlastní nohy a padala k zemi. Svou přirozenou rychlostí jsem byl okamžitě u ní, chytil ji, postavil a zase utekl pryč. Celé to trvalo zlomek vteřiny, díky čemuž mě ona nemohla lidským okem zahlédnout. Koukal jsem jak se tváří zaraženě a nechápavě a pořád se rozhlížela a hledala odpověď na svoje nevyřčené otázky. Musel jsem se s držet silou celé své vůle abych se k ní znovu nerozběhl a nepolíbil ta sladká ústa, která se teď křivila nuceným úsměvem, když k ní přišla nějaká jiná holka. Už jsem to nemohl vydržet a vydal se rychle zpátky k jejímu domu. Lehl jsem si na její postel a vdechoval tu omamnou vůni růží, která se linula celím jejím pokojem. Byla cítit všude, na polštáři, na okně, na stole a na oblečení. Prozkoumával jsem celou místnost a doufal, že objevím něco, co by mohla postrádat, a já bych tak měl něco co by mi připomínalo mou Isabellu.

Mou? Ne! Vždyť ona o mě ještě ani neví! Co když se její rozhodnutí nějak změní a ona se do mě nezamiluje? Ne, to si nesmím připouštět! Rozhodl jsem se, že ať už budou okolnosti jakékoliv, budu o ni bojovat.

 

S těmito myšlenkami jsem jí napsal lísteček a horečně přemýšlel kam ho umístit. Najednou mě vyrušilo bouchnutí dveří a zděsil jsem se. Ona už je tady! Rychle jsem zastrčil lísteček pod hromadu oblečení na posteli a vystřelil jsem oknem ven a nezastavil se, dokud jsem nebyl v lese. Já neuklidil! Tak to je průšvih, nesrovnal jsem jí pokoj zpátky! Určitě se tím strašně vyděsí. Bože tohle jsem neměl dělat. Chudinka moje malá, co když se mě nakonec bude bát? Seděl jsem v lese a doufal...

 

 

 

Izzy:

 

 

 

Ráno jsem se probudila s úsměvem na rtech a s ještě slepenými víčky jsem utíkala k oknu. Můj lísteček a přívěšek byl samozřejmě pryč, ale to co tam leželo mě překvapilo. Bylo to nádherné tepané srdíčko na dlouhém řetízku. Pozorně jsem si ho prohlížela a najednou mi začaly téct slzy. Nikdy jsem nic tak krásného nedostala a opravdu mě to vzalo za srdce. Jé a je tu i další lísteček.

 

 

 

                        Překrásná Izzy,

 

            ani nevíš jakou radost mi udělal tvůj přívěšek

 

            na památku. Je překrásný a slibuji, že už ho nikdy

 

                  nesundám.

 

           Vím, že chceš vědět kdo jsem, ale zatím ti mohu říct

 

           pouze to, že jsem Edward, zamilovaný Edward. Až

 

         přijde vhodná doba tak ti všechno vysvětlím, ale teď to

 

          není možné.

 

 

 

                                              Věčně tvůj     

 

                                                                       Edward

 

 

 

            PS: také si zasloužíš něco na památku.

 

 

 

 

 

Edward! Konečně vím alespoň jeho jméno. Jé krásné a takové vznešené. K takovému jménu určitě patří nádherná tvář a svalnaté tělo. Ale proč mi o sobě nemůže říct něco víc? Vždyť jestli má tajemství, tak já nic nevyzradím. Co by jen mohl mít za tajemství?

 

Neskutečně dlouho mi to vrtalo hlavou až jsem skoro zapomněla jít do školy.

 

 

 

Ve škole na mě však čekalo veliké překvapení. Když jsem přijela na parkoviště, upoutalo mojí pozornost nové auto, které tam nikdy předtím nestálo. Vypadalo to jako nějaká hodně drahá značka, ale mě u něj zajímalo něco jiného. Jeho majitel stál opřený o auto a já při pohledu do jeho očí ztuhla. Byly tak krásně medové. Začala jsem se v nich topit a mé srdce plesalo radostí. Vylezla jsem z auta a hypnotizována těma očima jsem se blížila k němu. Když jsem byla skoro u něj, jeho rty se roztáhly do nádherného úsměvu a v tu chvíli jsme oba věděli... 

 

 

Autor: AlizieCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neznámý anděl - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře