Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neznámý anděl - 12. kapitola

Co tě nezabije, to tě posílí


Neznámý anděl - 12. kapitolaPřežije Izzy a Rosalie? Stihne je Edward s rodinou zachránit, nebo je roztrhají vlci? Přeji příjemné čtení. Vaše AlizieCullen.

12. kapitola:

Edward:

Tři měsíce! Neskutečně dlouhé tři měsíce bez Izzy. Rose sice občas zavolala, ale i tak jsem měl strach, že už se mi nikdy nevrátí. Alice s Jasperem se už vrátili a Rose Jasperovi po telefonu vysvětlila, že se na něj Izzy nezlobí.

Pozoroval jsem svou rodinu a došlo mi, jak moc ji mají všichni rádi. Byla naše slunce a teď, když tu nebyla, tak vše potemnělo. Carlisle byl skoro pořád v nemocnici a domů chodil skleslý. Esmé přišla o důležitou zakázku, protože nebyla schopna ji dokončit. Alice nechodila na nákupy. Emmett nevtipkoval a stále hypnotizoval dveře. V rukou přitom držel fotku Izzy a Rosaliinu sponu do vlasů. On vlastně trpěl nejvíc. Přišel o sestru a zároveň o svoji lásku. Jasper stále jen seděl vedle Alice a skoro s nikým nemluvil. A já? Stále jsem sledoval Izzynu budoucnost a těšil se z jejích malých úspěchů, když ji Rose učila lovit a bojovat. Také jsem občas navštěvoval Izzyna otce. Když začala u Izzy probíhat přeměna, rozhodli jsme se zinscenovat její smrt. Tátu to zlomilo, ale postupně se z toho dostával.

Dny plynuly a jednou ráno ke mě přišla vize, na kterou jsem čekal. Izzy se rozhodla vrátit!

„Izzy se vrací!“ zaječel jsem na celý dům a slyšel radostné jásání z obývacího pokoje.

„Edwarde, za jak dlouho?“ starala se Alice.

„4 hodiny.“

„To nemůžu stihnout!“ bědovala Alice. Chtěla vyjet na nákupy, aby mohla připravit velkolepou oslavu na uvítanou.

„Neboj, Alice. Všechno stihneme, věř mi,“ usmál jsem se na svou sestřičku. Ta se jen ušklíbla a rychle začala rozdávat úkoly na všechny strany. Do příprav se zapojil nadšeně i Jasper, ačkoli byl celou dobu téměř apatický.

Výzdoba byla díky Alice hotová v rekordním čase. Esmé rychle přeměnila můj pokoj. Chtěla ho předělat tak, aby byl i Izzyn a musím uznat, že se jí to povedlo. Koupila i novou postel s nebesy, která se mi neskutečně líbila. Usmál jsem se nad představou Izzyna nahého těla mezi měkkými polštáři. Úsměv mi však zmizel s příchodem nové vize.

„Nééé!“ vykřikl jsem.

 

Izzy:

Bylo to jako ve zlém snu. V tom zlém snu, který se mi zdával předtím, než jsem poznala Edwarda. Ve vteřině se mi promítnul a já si vzpomněla, jak v něm na konci veliký vlkodlak zabil černovlasou upírku. Rosalie!

Černý vlkodlak přede mnou udělal výpad a vrhl se proti mně. Bleskově jsem uhnula, ale i tak mě stačil strhnout svojí tlapou na zem. Vyskočila jsem a odhodila ho několik desítek metrů daleko. Konečně jsem získala čas. Otočila jsem se k pláži a viděla Rose, jak statečně uniká vlkodlačím útokům. Musím jí pomoct! Vrhla jsem se dolů z útesů přímo ke své kamarádce. Šedý vlkodlak jí zrovna drtil ruku. Mrštila jsem jím o skálu, popadla Rose a chystaly jsme se prchnout, ale mohutné zavrčení nás donutilo se zastavit. Za námi už nestáli dva, ale teď už šest vlkodlaků! To je náš konec! Jim se nemůžeme ubránit. Je jich moc. S Rose jsme se chytily za ruce a pomalu se loučily se životem. Vlci na nás vrčeli pořád víc a cenili své obrovské bílé tesáky. Byly jsme sice jako upírky nezničitelné, ale oni nám naháněli opravdový strach.

Přestaňte!“ ozval se za námi hlas Carlislea. Carlisle? Kde se tu vzal? Než jsem se stihla otočit jeho směrem, stál přede mnou Edward a chránil mě svým tělem. Totéž dělal Emmett s Rosalií a kolem nás stáli Jasper, Alice a Esmé. Carlisle, jako hlava rodiny, stál v čele a jeho výraz byl plný obav o život svých blízkých. Vlci vrčeli ještě hrozivěji a nebezpečně se přibližovali.

Jde o nedorozumnění. Prosím, dovolte mi to vysvětlit,“ promluvil klidně Carlisle.

Největší z vlků přestal vrčet a zkoumal pohledem celou naši rodinu. Pak kývl na ostatní a rozběhl se pryč do lesa. Ale kam utíká? Snad ne pro další vlky! Za chvíli stál před námi člověk. Měl tmavé vlasy, do hněda opaléné, vypracované tělo, šortky a obezřetný výraz ve tváři.

Tak mluv, Carlisle.“

Tyto dvě dívky jsou nové členky naší rodiny. Ještě nevědí nic o smlouvě, a proto překročily hranice. Rád bych vás požádal o prominutí. Sami jste viděli, že chtěly utéct a ne vás zabít. Jen se bránily, neútočily.“ Carlisle mluvil plynule a smířlivě, jeho tvář vyjadřovala pokoru.

No, je pravda, že támhle ta,“ ukázal na Rose, „bojovala dobře a mohla nás klidně zabít, ale ona jen odrážela naše útoky. Tak dobrá, pro tentokrát vám odpouštíme a naše smlouva stále platí. Ale pamatujte, příště už tak shovívaví nebudeme.“

Potom se ten člověk začal třást, odtrhávala se mu kůže z těla a už před námi stál zase velký černý vlkodlak. Bylo to neuvěřitelné. Jako člověk bych celou jeho transformaci určitě nepostřehla. Vlci sborově zavyli a rozutekli se do lesa. Šokovaně jsem za nimi koukala a nezmohla jsem se na slovo.

Izz! Izzy!“ třásl se mnou Edward.

Jsi v pořádku? No tak, lásko.“

J-j-jo, jsem,“ hlesla jsem. Koukala jsem se mu do očí a hledala v nich stopy po vzteku, zlobě či nenávisti, ale nic. Jeho pohled byl plný něhy a lásky, stejně jako když jsem byla člověk.

Ty se na mě nezlobíš?“ zeptala jsem se s obavami v hlase.

Ty můj blázínku. Já tě přece miluju a nikdy jsem se nezlobil. Chápu, proč jsi utekla a myslím, že to tak bylo správně. Ještě víc jsem si uvědomil, jak moc jsi pro mě důležitá.“

Edwarde, strašně moc tě miluju a nikdy jsem ani na vteřinu nepřestala. A taky je mi líto, že jsem ti tak křivdila. Víš, já...“ zasekla jsem se. Nějak jsem najednou nevěděla, jak mu říct pravdu. Edward to však ukončil za mě.

Já vím, všechno vím a nezlobím se. Měla jsi na to plné právo. Choval jsem se jako idiot, pokud šlo o tvou přeměnu.“

Usmála jsem se na něj a přitáhla si jeho obličej blíž ke svému. Usmál se na mě a pohladil po tváři.

Jsme spolu a to je hlavní,“ řekl a políbil mě.



 

 

Takže další dílek je za námi. Doufám, že se vám bude aspoň trošku líbit a nebudete se zlobit, když vám povím, že už budou asi jenom dvě kapitolky.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neznámý anděl - 12. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!