Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevyřčená přání - 39. kapitola

Sada Cullenovic Šperků


Nevyřčená přání - 39. kapitolaV téhle kapitole se dozvíte pohlaví miminka a dopřejeme Belle trochu vzrušení. Ale opravdu jen trochu. :)

S leknutím jsem sebou trhla a probudila se. Kolem mě zašplouchala voda – usnula jsem ve vaně. Voda byla už vlažná, ale to nebyl důvod, proč jsem se probudila. Probudil mě studený dotyk na tváři. Nad novým zjištěním jsem se rychle podívala do strany a hned se uklidnila. Mělo mě napadnout, že to byl Edward a neměla jsem se nechat vyvést z míry.

Usmála jsem se na něj a pohladila ho po tváři. Dívala jsem se mu do očí a pozorovala, jak tmavnou. Cítila jsem horkost ve tváři, když jsem si uvědomila, proč se tak děje. Byla jsem úplně nahá. Pěna, která by mě mohla zakrýt, dávno vyprchala.

„Měla bych jít ven,“ řekla jsem rozpačitě. Nevím, proč jsem se tak cítila, vždyť už mě viděl nahou a nepochybuji, že si to pamatuje do nejmenších detailů. Já si jeho nahé tělo vybavuji přesně. Někdy až moc.

Můj obličej nabral o několik odstínů červenější barvu. Děkovala jsem za svůj dar. Za to, že mi nemůže číst myšlenky.

Chytla jsem se za okraje vany a chtěla se zvednout, když malé koplo. Rychle jsem přesunula své dlaně na bříško a čekala na další údery.

„Kope?“ zeptal se Edward ochraptěle.

„Ano,“ přitakala jsem zasněně. Bez dalších slov přidal své ruce k těm mým a číhal se mnou na další zavrtění. Už jsem pohyby maličkého zažila tolikrát, ale stále mi to připadalo jako něco neuvěřitelného. Nemůžu uvěřit, že by ve mně mohlo něco růst. Nový život. Nedokázala jsem si představit, že za pár měsíců budou matkou a ani jsem si to pořádně neuvědomovala, ale zároveň jsem se těšila.

Miminko pod Edwardovými dlaněmi koplo. Zdá se mi to, nebo ho ten prcek má radši? ozval se ve mně osten závisti. Vždy reaguje na jeho dotyky, jako by vědělo, že je to jeho otec.

Edward hladil bříško. Jezdil dlaní sem a tam, díval se mi do očí a na tváři se mu usadil spokojený úsměv.

Sjel dlaní níž na stehno a pomalu sjížděl až ke kolenu. Zatínala jsem zuby pevně k sobě a zadržovala dech. Byla jsem tak překvapená. Jeho chováním a sama sebou. Tolik jsem chtěla, aby se mě dotýkal, laskal, líbal, pohyboval se ve mně…

Instinktivně jsem zvedla nohu a pokrčila ji v koleni, když sjel dlaní na vnitřní stranu stehna. Zatnula jsem ruce do pěstí a zavřela oči, abych je hned zase otevřela. Všechno mi připadalo jako ve zpomaleném filmu. Přerývavě jsem dýchala, v klíně a na spáncích mi divoce tepalo, jeho ruka se líně sunula níž. Měla jsem chuť jeho dlaň popohnat.

„Edwarde…“ zavzdychala jsem úpěnlivě. Ať zkrátí to trápení a ukojí moji touhu.

Jeho ruka ztuhla kousek od mého horoucího klína. Vyděšeně jsem na něj pohlédla. Snad teď nechce přestat, to přece nemůže! Jeho oči byly celé černé, zorničky doširoka rozevřené. Chtěl to stejně jako já. Viděla jsem to na něm. Cítila jsem sexuální napětí mezi námi, bylo těžké ignorovat ho.

„To jsem neměl,“ zašeptal a pak po něm nezbyla ani stopa. Upřeně jsem se dívala před sebe a zhluboka dýchala. Cítila jsem se ošizená. Proč by to neměl dělat? Lituje, že se mě dotýkal? Nebo se bojí? Není čeho!

Opláchla jsem se studenou vodou, abych se trochu vzpamatovala, zabalila se do županu a na mokré vlasy jsem si uvázala ručník.

Celé roztěkaná jsem se odebrala do ložnice. Jak jsem mohla racionálně myslet, když ve mně vzbudil takový chtíč, který jsem v životě nezažila? Byla jsem odhodlaná ho svést a uspokojit se, nás oba.

K mé smůle ale v ložnici nebyl. Očekávala jsem, že na mě bude čekat jako vždycky, ale nikde nebyl.

„Edwarde?“ zakřičela jsem, ale nedočkala jsem se žádné odezvy. Zklamaně jsem si povzdechla, shodila jsem ze sebe župan a ručník. Prsty jsem si prohrábla vlasy a zalezla nahá do postele. Třeba se na mě štěstí usměje později.

Zachumlala jsem se do deky a čekala. Nevím, jak dlouho, ale přestávalo mě to bavit. Snažila jsem se usnout, ale taky to nešlo. Kam se poděla moje únava? Musela jsem stále myslet na jeho studené prsty, které putovaly po mém rozpáleném těle. Jaký příjemný pocit ve mně vyvolávaly a jaké blaho mi teprve mohly způsobit.

Zaúpěla jsem a přetočila se na bok. Kde je? Kam se poděla ta jeho přehnaná starostlivost? To mě tady nechá samotnou?

Už jsem chtěla jít volat Alici nebo Rosalii, když jsem uslyšela klapnout vchodové dveře. Položila jsem si zpátky hlavu na polštář a vyčkávala.

Zanedlouho se otevřely dveře do ložnice, proklouzl skoro neslyšně dovnitř a lehl si za mě. Pohladil mě po vlasech a objal kolem pasu. Chvíli jsem vyčkávala. Kde je nějaké vysvětlení, kde byl?

„Měla jsem strach,“ řekla jsem trochu vyčítavě. Dívala jsem se před sebe a čekala na odpověď.

„Byl jsem na lovu,“ odpověděl. Jeho dech mě zalechtal na šíji. Zapomněla jsem na to, že jsem na něj byla naštvaná.

Otočila jsem se k němu čelem. Deka, kterou jsem měla přikryté tělo, se svezla níž a odhalila mi ňadro. Kdybych to naplánovala, nepovedlo by se mi to líp. Edwardův pohled se z mého obličeje přesunul níž – na můj nezakrytý dekolt. Viditelně polkl.

„Bello. Zlobíš mě,“ upozornil mě s úsměvem a přetáhl deku na své místo. Proč to dělá?

„Edwarde,“ zaúpěla jsem nešťastně. To nic necítí? Asi ne natolik, aby si mě vzal. Zato já se cítím jak nadržený puberťák za nás oba.

Pohladila jsem ho po tváři a dravě se přisála na jeho rty. Když se chtěl odtáhnout, skousla jsem hravě jeho dolní ret a přinutila se ho vrátit. Hladil mě po paži a polibky mi za chvíli ochotně oplácel. Na nic jsem nečekala a zajela mu rukama pod tričko. Hladila jsem ho po hrudi a břiše. Přetáhla jsem mu tričko přes hlavu a zpětně si ho za týl přitáhla k sobě. Rychle jsem se snažila rozepnout přezku od pásku, ale zastavil mě.

„Bello, ne,“ řekl rázně a lehl si na znak vedle mě.

„Proč ne?“ zeptala jsem se zadýchaně.

„Prostě ne,“ odpověděl nekompromisně. Podepřela jsem se na loktu a pozorovala ho. To snad nemyslí vážně.

„To… to jako se mnou nechceš spát?“ zeptala jsem se zaskočeně.

„Ne že bych nechtěl. Ale nebudu.“ Dívala jsem se do jeho tváře a snažila se zadržet slzy. Chytl mě za zápěstí, abych mu nemohla utéct, jak jsem měla v plánu.

„To kvůli miminku, nechci mu ublížit,“ vysvětlil mi něžně a usmál se na mě. Přikývla jsem na souhlas, že to chápu. Vytrhla jsem se z jeho sevření a rozběhla se do koupelny. Vlastně jsem ho nechápala, ale i chápala. Panebože, je to chlap, nemělo by mi dát práci svést ho. Spíš já bych ho od sebe měla odhánět, aby mi už konečně dal pokoj.

Posadila jsem na vanu, která mě studila do nahých hýždí a stehen. Setřela jsem si hřbetem ruky slzy. Nevyznala jsem se v sobě. Měla bych být ráda, že myslí na bezpečí maličkého. Copak nemůže být na chvíli sobec?

Složila jsem hlavu do dlaní. Chovám se jak blbec. Ale cloumají se mnou hormony a já si prostě nemůžu pomoct. Chci ho. Tak moc, až to skoro bolí.

Zvedla jsem se a vydala se zpátky. Otevřela jsem dveře a kajícně upírala pohled na Edwarda, který seděl na kraji postele a očekával mě.

„Omlouvám se, Bello. Neměl jsem to dělat – vytvořit ti planý naděje. Mám prostě strach. Mohl bych maličké ublížit, dokonce i tobě bych mohl ublížit.“ Zvedl se a přešel ke mně. Omotal kolem mě župan, který po cestě zvedl, a přitáhl si mě do náruče.

„To já se omlouvám, Edwarde. Možná bych tady měla být dnes sama, abych vychladla,“ vysvětlila jsem a on jen přikývl.

Zalezla jsem si zpátky do postele a zachumlala se do peřin.

„Dobrou noc, Bells,“ popřál mi Edward ode dveří a já osaměla. Chvíli jsem se převalovala sem a tam a pak se konečně dostavil vytoužený spánek.

 

Vzbudila jsem se do krásně prosluněného dne. Dobře naladěná jsem se zvedla z postele a hodila jsem na sebe krátké kraťásky a volnou halenku. Provedla jsem ranní hygienu a vydala se do obýváku, kde nejspíš bude Edward. Zajímalo by mě, co vlastně celou noc dělal.

„Dobré ránko,“ zaštěbetala jsem vesele. Edward stál u sporáku a celou místností voněla slanina.

„Dobré ráno,“ odpověděl mi na oplátku a položil na stůl talíř s jídlem. S úsměvem jsem se posadila a dala se do jídla.

„Vynikající,“ zahuhlala jsem s plnou pusou. Skoro jsem měla boule za ušima, jaká to byla dobrota. Jako odpověď mi věnoval úsměv a posadil se naproti mně jako vždy.

„Celá záříš,“ prohodil se zkoumavým pohledem.

„Cítím se skvěle,“ přitakala jsem po pravdě. Možná za to mohlo počasí nebo nevím co.

„Půjdeme ke Carlisleovi na kontrolu?“ zeptala jsem se.

„Ano. Proč? Děje se něco?“ zeptal se starostlivě. Stáhl obočí k sobě a prohlížel si mě. Určitě by začal vyšilovat, kdyby neviděl mou dobrou náladu.

„Ne. Chci vědět pohlaví miminka,“ vysvětlila jsem důvod, proč jsem se ptala. Před usnutím jsem o tom uvažovala. Nechci už čekat. Chci vědět, jestli ve mně roste chlapeček nebo holčička. Taky by to rozseklo dohady mezi mnou a Edwardem. A Alici s Rose by to ulehčilo práci, když budou nakupovat.

„Opravdu?“ zeptal se překvapeně Edward. Přikývla jsem na souhlas.

„Taky jsem přemýšlela… Kdyby to Carlisle dovolil, co kdybychom využili ty letenky, které jsme dostali? Až se to malé narodí, nebude čas, a byla by škoda, kdyby propadly. Taky bych si ráda odpočinula. Mám ráda teplo a tady mi chybí,“ přesvědčovala jsem ho. Viditelně nad tím přemýšlel, což jsem viděla jako dobré znamení – nezamítl to hned.

„Uvidíme, co řekne Carlisle, ano?“

„Dobře,“ souhlasila jsem.

Dojedla jsem snídani a natáhla jsem na sebe svetr na knoflíčky, který byl delší než moje kraťásky. Kdyby to bylo na mně, tak bych si ho nevzala, ale Edward dokonce trval na tom, abych se převlékla do dlouhých kalhot, abych náhodou nenastydla. Tohle byl přijatelný kompromis.

Nasedla jsem na místo spolujezdce a jako poslušná holka si zapnula pás. Cestou jsem přemýšlela o budoucnosti a pocítila jsem první známky strachu, které jsem do této doby úspěšně potlačovala. Bála jsem se toho neznáma, které na mě čekalo. Nemohla jsem ignorovat fakt, že moje matka při porodu zemřela. Nebudu lhát – bojím se, že bych mohla umřít. Je blbost si nalhávat, že to tak není.

„Nad čím přemýšlíš?“ zeptal se mě mile Edward. Zamrkala jsem a pohlédla na dlaň, kterou mi nabízel, aby mi pomohl z vozu. Stáli jsme před domem, který vypadal nezvykle tichý.

„Jsou na lovu?“ zeptala jsem se zvědavě, protože mě jiný důvod nenapadl. Přikývl na souhlas a k mému překvapení mě vzal do náruče.

„Co to děláš?“ zeptala jsem se udiveně, ale nehodlala jsem se nějak bránit a nutit ho, aby mě postavil na zem. Líbila se blízkost mezi námi. „Zvládla bych to sama.“

„Není to takhle pohodlnější?“ zeptal se s roztomilým úsměvem, za který bych mu nafackovala. Jak takhle můžu zůstat v jeho blízkosti chladná?

„Je,“ přiznala jsem a opřela si hlavu o jeho rameno a nechala se donést do domu, až do Carlisleovy pracovny.

Položil mě na lehátko a sám si sedl vedle mě a chytl mě za ruku.

„Chceme vědět pohlaví miminka,“ oznámila jsem Carlisleovi. Překvapeně se na mě podíval a pak s úsměvem přikývl.

Dlouhou chvíli jenom jezdil hlavicí po mém bříšku a upřeně se díval na monitor. Mírně mě to znepokojovalo, protože mi to připadalo jako věčnost a taky mi to nahánělo strach. Tohle nesymbolizuje nic dobrého.

„Všechno v pořádku?“ zeptala jsem se neklidně.

„Ano… Budete mít děvče,“ oznámil nám. Podívala jsem se po Edwardovi, který zářil jako měsíček. Řekla bych, že zářil více, než když vstoupí na slunce. Široce se usmíval, v očích mu pohrávaly jiskřičky nadšení a upíral pohled na mě. Sklonil se ke mně a dlouze mě políbil.

„Děkuju ti,“ zašeptal mi do ucha a ještě jednou mě krátce políbil. Dívala jsem se mu do očí a měla radost z jeho reakce. Trochu mi bylo líto, že mu nedám syna, jak jsem chtěla, ale to jeho nefalšované nadšení ten pocit odsunulo hluboko dozadu mé mysli.

Carlisle si odkašlal, abychom přesunuli pozornost opět na něj. „Jen mám pocit, že je zpomalený vývoj, což se mi při každé kontrole více a více potvrzuje.“

„Co to znamená?“ zeptala jsem se, protože jsem zcela nechápala význam jeho slov.

„Obávám se, že tvoje gravidita bude delší než u lidských žen,“ upozornil mě. Jednu moji část to znepokojilo. To jako budu nosit toho drobečka v sobě třeba deset měsíců, rok? Nebo ještě dýl? Na druhou stranu moje sobecká část byla uspokojena. Znamená to, že miminko bude ve mně déle a tím se zvýšila délka mého života?

„Jak dlouho?“

„To nemůžu říct. Záleží, jak se s tím sžije tvoje tělo. Ona je zčásti upír a tobě v žilách koluje krev. Nevíme, jestli má v sobě jed a jestli tě nemůže přeměnit. Pomohlo by mi, kdybych mohl odebrat plodovou vodu, ale -“

„Ne!“ zarazila jsem ho ostře. Ani za nic na světě bych do sebe nenechala bodat tu velkou jehlu. Je to moc riskantní. Mohl by maličké ublížit. A taky by to určitě bolelo!

„Myslel jsem si to,“ řekl Carlisle.

„Pokud ti to pomůže, můžu ti říct, že na mě upíří jed nepůsobí,“ ujistila jsem ho přesvědčeně, protože jsem to měla odzkoušené. Začervenala jsem se, když jsem si vzpomněla, při jaké příležitosti to bylo. „A taky k tomu, že nevíš, jak by mohl porod a všechno ostatní probíhat. Vím, kde by nám na naše otázky mohli odpovědět.“

„Ať tě to ani nenapadne. Do Volterry tě nepustím,“ zavrčel nekompromisně Edward.

 


 

Tak jsme se dozvěděli, že Bella čeká dceru. Omlouvám se, ale nevešla se mi sem návštěva Joshe, ale dočkáte se jí příště a taky přidám pohled Edwarda, co on na to. :)

Taky se v následujících dílech těšte na příval romantiky, kterou chystám. :)

Chci vám ještě poděkovat za komentáře, vždycky mě navnadí, a za to, že tuhle povídku čtete. Chci vás upozornit - a toho se taky velmi obávám -, že budou díly přibývat pomaleji, protože jsem nastoupila na gympl a nevím, jak to tam budu zvládat. V pátek jsem tam jakoby byla poprvé a měla jsem pocit, že tam nepatřím! :D No, snad se to brzy urovná a já v to věřím. :)

<< // >>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nevyřčená přání - 39. kapitola:

 1 2   Další »
13. TonQa
13.10.2011 [20:00]

TonQa Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. Regi
13.09.2011 [22:17]

RegiPřiznám se, že stále a netrpělivě vyhlížím další dílek!!! A on nikde. Je mi z toho smutno... Emoticon
Ta koupelnová scéna byla nádherná. Jako bych ji prožívala s nimi. Vím, zní to divně, ale není to tak myšleno. Emoticon Prostě to bylo nádherné. Takové to Achh...
Pak se ti dva neschodli, bez hádky by to ani nešlo. Ta prostě musí být, jinak bych začala myslet, že nejsou normální. Emoticon

Takže ještě jednou. PROSÍM O DALŠÍ NÁDHERNÝ DÍLEK!!! Emoticon

11. míša
06.09.2011 [19:35]

prekrasne!!!!!!!!

10. Aneta
05.09.2011 [16:37]

nádhera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.09.2011 [15:15]

KristinaCullensuper

05.09.2011 [13:29]

Ariana Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.09.2011 [2:19]

matysekmj Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. viki
04.09.2011 [23:42]

Pěkné !

5. lelus
04.09.2011 [21:58]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Daynera
04.09.2011 [21:19]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!