Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Mutantka - 1. kapitola


Mutantka - 1. kapitolaEdward měl kdysi sestru. Myslel si, že umřela, ale ona se stala nesmrtelnou. Stala se mutantkou! Žila ve Volteře, ale Aro a Caius se jí už chtěli zbavit. Aro zavolal starému příteli a ten se jí ujal. Jaké bude Edwardovo a Charlottino setkání? A co její dar? Ona umí číst myšlenky a přetvářet je, ale má i víc darů, o kterých ani neví. A co se teprve stane, když se vrátí do Volterry?!

 

Charlotta

 

Stála jsem u okna a dívala se, jak kapky deště stékají po okenních tabulkách. Stála jsem tam v červených šatech a v ruce držela vyšívaný kapesníček se jménem Edward Anthony Masen. V oknech jsem viděla odraz otce a pomalu jsem se otočila.

 

„Nepřežil to,“ oznámil mi a sklopil oči, aby se nemusel dívat na mé utrpení.

 

Před týdnem mi umřela matka. V městě řádila španělská chřipka a zabila mi už půlku rodiny. Tety, bratrance, strýce, babičku, dědečky, matku a teď i bratra, sedmnáctiletého chlapce s bronzovými vlasy. Měla jsem ho moc ráda a on mě. Vždy jsem k němu vzhlížela a teď... Ztratila jsem bratra, matku a ztrácím otce. Mě i jeho už chřipka taky dostihla a pomalu nás ničí.

 

Oblékla jsem si bílý svetřík a vyšla z domu. Za chvíli naposled spatřím svého bratra a potom ho uvidím jen ležet v rakvi.

 

Nemocnice už nepřipomínala budovu, kde se lékaři snaží pomoct lidem s kašlem, horečkou a nachlazením. Teď už místní nemocnice připomínala márnici. Všude chodily sestřičky a převážely zesnulé do opravdových márnic.

 

„Upřímnou soustrast,“ řekl doktor Cullen, potřásl si s otcem rukou a mě objal. Byl tak studený.

 

Vešli jsme do Edwardova pokoje a já jsem poklekla k jeho lůžku. Byl zpocený, bledý a ledový jako led. Zhrozila jsem se nad představou, že takhle taky budu vypadat, ale už nemám pro co žít. Bez rodiny to nejde.

 

Pohladila jsem Edwarda po bronzových vlasech trčících do všech stran. Vždycky je tak nosil a mně se to líbilo. Začala jsem plakat. Slzy se mi lepily na řasy a z řas odkapávaly na jeho tvář. Rukou jsem je setřela a vtiskla jsem mu na tvář poslední pusu.

 

Týden uplynul jako nic a měl být pohřeb. Já všech sedm dní strávila u okna a brečela jsem. Otec zaťukal na můj pokoj a opatrně vešel.

 

„Charlotto, Edwardovo tělo zmizelo,“ ohlásil mi a já vzhlédla.

„Cože?“ vzlykla jsem. On jen přikývl.

 

Nechápala jsem to. Jak může být někdo tak neuctivý a ukradne mrtvé tělo, protože sám by nikam nedošel.

 

„Takže mu uděláme aspoň pomník?“

„Už je to zařízené, jak jsi chtěla. Zlatým písmem má napsané jméno a pod tím, jaký byl, a úplně vlevo je jeho nejlepší fotografie.“ Přikývla jsem.

 

Od doby, co umřela matka, jsem mluvila, co nejmíň to šlo. Maminka byla úžasná žena a já doufala, že budu jako ona. Vdám se z lásky, budu mít děti, budu žena v domácnosti a budu mít budoucnost.

 

Pomalu jsme došli na hřbitov. Nebylo kam spěchat. Postavili jsme se k pomníku a čekali, až farář začne svoji řeč. Ne že bychom byli věřící, ale chtěli jsme to takhle. Stáli jsme tu jen my tři. Farář říkal něco o tom, jaký Edward byl, a něco o jeho památce. Nic jsem nevnímala a jenom plakala.

 

Farář domluvil a odešel. Klekla jsem si k pomníku a bylo mi jedno, že budu mít špinavé šaty, protože pršelo. Přejela jsem prstem jeho fotografii zasklenou v náhrobním kameni. Položila jsem před pomník rudou růži a to samé zopakovala u matčina hrobu. Za pár dní tam budu ležet taky.

 

„Pojď, půjdeme domů. Neboj, to bude dobré,“ chlácholil mě otec.

„Už nic nebude dobré,“ vysmekla jsem se z jeho objetí a utíkala co nejdál.

 

Utíkala jsem, až jsem se dostala do lesa, kde jsem ještě zrychlila. Přes obličej mě šlehaly větvičky a nohy podtrhávaly ostružiny. Hodněkrát jsem spadla a rozbila si koleno, ale vždy jsem sebrala sílu a utíkala dál. Koleno mě začalo bolet a já se zastavila.

 

Najednou jsem spatřila divný stín a ohlédla jsem se, jenže tam nikdo nebyl. Pak se větvičky divně pohnuly a já se zase otočila kolem své osy. Najednou mě držel nějaký černovlasý hromotluk a utíkal nepřirozeně velkou rychlostí. Pohlédla jsem mu do obličeje a setkala jsem se s rudě zabarvenými duhovkami. Ten muž se na mě křenil a pořád utíkal hlouběji do lesa. Nekřičela jsem, protože by to bylo zbytečné.

 

Najednou se mnou praštil o strom a mně začala téct krev i na hlavě. Oči mu zčernaly a kousl mě do krku. Byla to neuvěřitelná bolest a já jen doufala, že skončí. Potom už naproti němu běžel velký šedý vlk. Na všech čtyřech byl vyšší nežli já. Najednou se začali prát a já si byla jistá, že vlk vyhraje, ale mýlila jsem se. Souboj byl vyrovnaný.

 

Zničehonic muž zmizel a vlk se ke mně s kňučením blížil. Tak a teď mě zabije. Ale on ne, on si ke mně stoupl a... Zavyl? On opravdu vyl a mně se udělala husí kůže, jak jsem se bála. Pak se na mě podíval... A kousl mě. Opravdu mě kousl, ale do boku a taky to bolelo. Jenže kousanec na krku byl horší a já zase začala vnímat bolest, protože vlk zmizel a já se neměla na co soustředit.

 

Myslela jsem, že jsem umírala, ale ve skutečnosti se se mnou dělo něco mnohem horšího a já začínala pod náporem bolesti upadat do bezvědomí.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Mutantka - 1. kapitola:

 1
7. katka
27.01.2013 [17:05]

kedy bude dalsia?

6. Jana
27.12.2012 [17:04]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26.12.2012 [14:54]

Sal333začína to super... ďalšiu!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Ceola
26.12.2012 [10:55]

Zajímavé...šupky další :) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Lucy
26.12.2012 [10:52]

Zajímavé, jsem zvědavá ak to bude pokračovat Emoticon

2. telka99
26.12.2012 [1:15]

super teším sa na dalsi diel Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Jasmínka
25.12.2012 [22:11]

Moc pěkný....moc se těším na další dílek :-)

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!