Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Musíš si vybrat, Jane! - 7. kapitola

Sraz Ostrava!!! 04

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Musíš si vybrat, Jane! - 7. kapitolaDalší kapča, nic moc se v ní neděje, ale rozepsala jsem tu facku, jak si některé z vás přály.

14.08.2010 (20:15) • Jane006 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2985×

7.kapitola – Rtěnka

 

(pohled Jane)

 

Stále jsem si balila kufry, když mi zase někdo vpadnul do pokoje. Byla jsem zády ke dveřím, takže jsem dotyčného neviděla. Ale musel to být zase Alec. Že by se něco dělo?

„Prý ti moc děkuje,“ řekl, ale jeho hlas se mi zdál nějaký přiškrcený. Radši jsem se na něj otočila a když jsem ho uviděla, začala jsem se nahlas smát. To ho trochu probralo.

„Čemu se směješ?“ ptal se.

„No… soudě podle té rtěnky, co máš na tváři, bych řekla, že tobě nevyjádřila díky klasickým způsobem!“ řekla jsem a dál se smála. Úplný vrchol byl, když si sáhnul na tvář a tu rtěnku si ještě rozmazal.

„Sakra,“ zanadával si, nejde to dolů!“

Když jsem ho tak sledovala, jak se s tím pere, nevydržela jsem to. Čapla jsem ho za límec a dotáhla do koupelny, aniž bych věnovala pozornost jeho protestům.

„Sakra! Vůbec to nejde dolů! Ta Bella má nějakou trvanlivou rtěnku…“

„Hm… taky jsem si všiml!“ pronesl bráška dost sarkasticky, když jsem si na to vzala drátěnku. Konečně se mi to povedlo dostat dolů.

„Díky!“ pronesl opět sarkasticky bráška a zmizel za dveřmi, asi do svého pokoje. Balit.

Já už měla zbaleno, tak jsem líně uvažovala o tom, že pokud bude Bells stále používat tuhle rtěnku a můj bráška by se s ní líbal, musela bych si pořídit minimálně Jar a nějaký ty drátěnky navíc…

 

                                                     (pohled Belly)

 

Chvilku potom, co jsem si zabalila, někdo zaklepal. Pozvala jsem dotyčného dál. Byla to Jane a opět se culila jak měsíček na hnoji. Já se v těch jejich náladách prostě nevyznám…

„Ahoj, tak pokud nechceš zůstat tady, se zvedej, nebo nám to uletí,“ zubila se.

Horlivě jsem zakroutila hlavou, popadla dva kufry a namířila si to ven ze dveří. Ještě než jsme vyšly, otočila jsem se na ni.

„Jane… díky. Nevíš, co to pro mě znamená.“

„Právě že vím.“

„Jak se ti ale proboha povedlo přesvědčit Ara?“ ptala jsem se.

„Mám svoje metody,“ zašklebila se.

Tomu jsem se musela zasmát. Ano. Pokud Jane něco chtěla, většinou toho taky dosáhla. Ať to bylo cokoliv. To bych taky chtěla umět…

Před dveřmi na nás čekal Alec. Jeho a Janiny kufry už prý byly v autě, vzal si teda moje a šel napřed. I přes moje protesty mi je prostě musel vzít.

Jane se pořád culila.

„Čemu se směješ?“ ptala jsem se.

„Ale, nic… “

„Hm…“

Dostat něco z Jane byl ale nadlidský výkon.

Konečně jsem došly k autu. Alec už seděl na místě řidiče. Já s Jane jsme si zabraly zadní sedadla a začaly probírat, kdy půjdeme nakoupit a podobné holčičí záležitosti. Do toho se nám Alec nemotal. Když ale přišla řeč na naši novou stravu, zapojil se i on. Vybrali jsme si schválně jedno malé městečko. Sice budeme trochu nápadní, ale co.

V okolí by mělo bát dost býložravců, ale i masožravců. Do té doby, než se nám obarví oči do zlatova, budeme holt muset nosit čočky. Tvrdnout ještě pár měsíců ve Volteře, už bych ale nevydržela.

Cesta na letiště trvala hodinu. Na letišti jsme nastoupili do letadla. Ne do našeho soukromého. To už by bylo moc nápadné. Přesto jsme si ale zamluvili sedačky v první třídě.

Jane si okamžitě zabrala jednu dvousedačku. Ne, že by si na ni sedla, ale položila si tam tašky, které odmítla dát z ruky. Já s Alecem jsme si tedy sedli naproti ní.

„No… tak jakou tam máme identitu?“ ptala jsem se pro jistotu velmi potichu.

Všichni nastupujeme do prváku. Ty jsi ale adoptovaná. Já s Alecem jsme dvojčata. Náš otec žije v Itálii a je to hodně úspěšný manažer. Poslal nás do Ameriky, jelikož slyšel, že tu jsou lepší školy. Matka umřela.“ Vysvětlila mi Jane.

„Fajn… stejně se nás lidi ptát na minulost nebudou, když nás uvidí. Spíš nás budou otravovat.“ Jane se opět zazubila.

„Neboj… tebe nebudou. Před světem budeš chodit s Alecem.“ Zamračila jsem se.

„A co ty, Jane?“ Skepticky na mě pohlédla.

„Já už si nějak poradím. Navíc se nehodlám šest hodin denně plazit po svém bráškovi.“

„Jak chceš.“ Koukla jsem se na Aleca. Ten se tvářil neutrálně. Asi už se s tím smířil. Jane se prostě nedá odporovat. Ale mě to trochu děsilo. Už pár let jsem s žádným klukem neměla bližší fyzický kontakt. Pokud tedy nepočítám to s Arem…

 

Bylo to asi druhý rok, co jsem žila ve Volteře. Pozval mě k sobě do pracovny. Poslušně jsem tam za ním tedy došla a zeptala se, co potřebuje.

„Vlastně nic, Isabell, jen jsem ti chtěl říct, že jsem uznal za vhodné, abys konečně ukončila výcvik.“

To se mi nezdálo. Tvářil se nějak moc divně. Úlisně.

„Má to nějaký háček?“

„Záleží na tom, co si pod tím pojmem představuješ,“ řekl a začal se ke mně přibližovat. Já jsem zařadila zpátečku.

„Jak to myslíte?“

„No… vaše generace tomu říká výměnný obchod. Něco za něco.“

Narazila jsem do zdi a on přišel až ke mně. Očima přejel po mé postavě od hlavy až k patě. Měla jsem ten dojem, že stojím pod rentgenem. Najednou se jeho ruka ocitla na mém pase a on nebezpečně sklonil hlavu.

„Ne!“ vykřikla jsem a dřív, než moje myšlenky dostihly mé činy, jsem mu vrazila facku. Mojí reakcí byl očividně zaražený. Asi si mu tady žádná netroufla odporovat.

Vymanila jsem se z jeho rukou a mezi dveřmi k němu křikla, že radši dodělám ten výcvik…

 

Ze vzpomínaní mě probudil až Alec, který mnou jemně zatřásl. Už jsme přistáli. Zvedla jsem se a vyrazila vstříc novému životu. Životu mimo Volterru…

 

« ; shrnutí ; »

Informace:

Tak... Odtěď bych u každé kapitoly ráda viděla aspoň 10 kometů. Jinak mám pocit, že si to píšu pro sebe. Omlouvám se, ale je to moje podmínka.

P.S. - Tahle kapitola je speciálně pro: Misaela a NikiCullen, které se přály rozepsat tu facku. Doufám, že se vzpomínka líbila. :).

Jane006.

Autor: Jane006 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Musíš si vybrat, Jane! - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře