Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Musíš si vybrat, Jane! - 3. kapitola

Plakát


Musíš si vybrat, Jane! - 3. kapitolaNo a máme tu další kapitolu...

3. kapitola – Návštěva

 

(pohled Belly)

 

Ozvalo se klepání na dveře. Jukla jsem na hodiny a bylo šest hodin ráno přesně. Takže tohle musí být ta moje návštěva…

Vyšla jsem směrem ke dveřím a otevřela je. Kdyby všechno, tak tohle jsem nečekala. Do mého pokoje se nahrnuli snad všichni upíři z Volterry, které jsem zatím měla tu čest poznat. Samozřejmě všichni, až na velkou trojku, ti si musí ponechat svoji důstojnost. Celkově se tedy do mého pokoje nahrnuli: Jane, Alec, Demetri, Felix, Heidi, Renata (osobní štít Ara) a dokonce i Gianna.

Jen co se mi nahrnuli do pokoje, Jane si vzala slovo.

„Tak, dovol mi, uvítat tě tady za všechny! Všichni doufáme, že se ti mezi námi bude líbit a že mezi nás co nejdříve zapadneš!“ uvítala mě Jane za všechny a já neměla slov. Vždy jsem si obyvatele Volterry představovala jako upjaté snoby, co se bojí projevit city a touží jen po moci. Jak moc jsem se pletla.

„Áh… děkuji. To jsem nečekala… a taky v to pevně doufám!“ vysoukala jsem ze sebe a být člověk, tak jsem rudá po kořínky vlasů.

Oficiálně jsem je pak všechny pozvala dovnitř. Posedali jsme si na pohovku a do křesel (tedy kromě Gianny, která mi popřála, ať se mi tu líbí a pak někam zmizela) a začali si povídat. Zjistila jsem, že jsou tady všichni moc fajn. Demetri byl takový vtipálek, Felix byl Demetriho pravá ruka ohledně vtípků, Renata byla vždy vážná, ale milá, Alec… no, to je takový všeználek a poskok své sestřičky, ale zdál se mi fajn. A Jane? Ta mi tak trochu připomínala Alici, ale v koncentrovanější formě. Jak jsem zjistila, byla také maniak do nákupů a pořádání různých párty, ale přesto jsem si s ní rozuměla asi nejvíc.

V půlce oslavy se Demetri s Felixem někam vypařili, do deseti minut však byli zpátky. Demetri nesl tři flašky od šampaňského, ale bylo mi jasné, že šampaňské v nich opravdu není. Také nesl skleničky. Felix přišel o minutu déle, než Demetri a nesl plnou náruč CD. Namířil si to k hifi věži a jedno CD tam vrazil se slovy, že co by to bylo za večírek, bez muziky a tancování!

Bohužel už se Renata rozloučila, že musí za Arem a ať si prý užijeme zbytek párty a byla v čudu.

Takže jsme tu zůstali pěkně po dvojicích. Ale já z tančení měla docela vítr, nikdy mi nešlo a ještě na takových podpatcích!

„Smím prosit?“ ozvalo se za mnou. Otočila jsem se na dotyčného a poznala Demetriho. Páni! Já a tančit s Demetrim? Kdybych nebyla upír, řekla bych, že se mi to zdá. Usmála jsem se na něj.

„Jistě.“

Vyšli jsem k provizornímu parketu - uprostřed místnosti - a začali tančit na celkem rychlou písničku. Zjistila jsem, že mi tančení v tomhle novém těle takové problémy nedělá. Koukla jsem se na Demetriho. Muselo se nechat, že tančit opravdu uměl. Pak jsem se ale porozhlédla po ostatních. Felix tančil vedle nás s Heidi a taky jim to opravdu šlo. Kousek dál ze nimi, tančili Alec a Jane. Myslela jsem si, že kluci umí tančit, ale když jsem pohlédla na Aleca, museli by se jít Demetri a Felix klouzat.

Pak se Felix vedle nás Heidi omluvil a přišel za námi.

„No tak, Deme! To se přeci nedělá držet si náš nejnovější přírůstek jen pro sebe!“ naoko se zlobil Felix. Přestali jsme s Demetrim tančit a to už mě vyzval k tanci Felix, Demetri vyzval Jane a Alec Heidi. Tančili jsem opět dokud písnička neskončila, pak mě přišel požádat o tanec Alec a ostatní se také proměnili ve dvojicích.

Teď když stál Alec vedle mě, zjistila jsem, že je stejně vysoký jako já a to je co říct na to, v kolika letech ho přeměnili.

Začala hrát další písnička, tentokrát to ale byl ploužák. Ale nevadilo mi to a Alec byl opravdu výborný tanečník, dokonce ještě lepší než Edward.

„Tak co, nemáš už nás dost?“ zeptal se a zdálo se mi, že má co dělat, aby se nesmál.

„Ani ne, spíš nemůžu uvěřit, že se to opravdu děje. Vždycky jsem si vás představovala jinak.“

„Asi chápu… jako snoby, co se nedovedou bavit, viď?“

„Jo… právě proto mě překvapilo, že jste úplně jiní.“

„No, víš… ona věčnost je hodně dlouhá, takže moje sestřička využije každou příležitost na uspořádání večírku, nebo něčeho takového.“

„Takže to Jane má tohle na svědomí?“ zeptala jsem se ho.

„Jo… a my ostatní jsme do toho šli vřele taky. Už dlouho žádná oslava totiž nebyla, víš?“

„Aha, takže stejně by brzo nějaká oslava byla a já jsem se vám akorát zrovna hodila, jako záminka, že?“

„No… asi tak,“ řekl a zakřenil se na mě.

Ploužák právě skočil a Jane zatleskala, aby upoutala naši pozornost.

„Myslím, že je právě tak akorát čas, pronést slavnostní přípitek!“ zvolala slavnostně Jane.

Všichni jsme se odporoučeli ke stolku a Felix otevřel všechny láhve a potom nám i nalil karmínově rudou krev. Pak si vzal slovo Alec.

„Tak ať se ti tady mezi námi líbí a moc tě neotravujeme, věčnost je totiž dlouhá!“ pronesl slavnostně a my všichni jsme si ťukli a napili se. Ještě chvíli jsme pak jen tak seděli, nebo tančili, když se asi okolo jedné hodiny začali všichni rozcházet, nakonec u mě zůstali jenom Jane a Alec.

„Tak co, líbila se ti párty?“ zeptala se mě Jane po tom, co ode mě všichni odešli.

„Nikdy jsem na párty moc nebyla… ale tahle se mi opravdu líbila!“ řekla jsem popravdě.

„Díky!“ zavýskla a běžela mě obejmout.

„No a co teď?“ zeptala jsem se jí, protože jsem neměla páru, jestli mám zrovna dnes nějaké povinnosti, nevěděla jsem totiž, jaký je den v týdnu.

„No… zhledem k tomu, že je víkend a my máme volno a ty nemáš co na sebe, tak vyrážíme na nákupy!" Přikývla jsem a kupodivu, docela nadšeně. Na to Jane opět nadšeně zavýskla. Pak se otočila na svého bratra.

„Alecu, jdeš s námi!“ řekla a už byla z místnosti. Alec se ani netvářil znuděně, jak by se asi tvářil normální chlap, když by musel jít s ženskýma na nákupy. Nevydržela jsem to a zeptala se.

„Tobě to nevadí, že budeš muset na nákupy?“ Blýsknul po mě oslnivým úsměvem.

„Nijak zvlášť, tady bych se asi unudil a navíc už jsem si zvyknul.“

Aha, to vše vysvětlovalo.

Za minutu přilítla Jane už v normálních šatech, ve kterých můžete jít ven, ale jakmile spatřila Aleca, naštvala se.

„Alecu! Jak to, že ještě nejsi převlečený!“ rozčilovala se.

„Promiň, sestři, do minuty jsem tu.“ A byl v čudu.

Vyšly jsme mezitím s Jane na chodbu a čekaly. Napočítala jsem 42 vteřin, když se Alec přiřítil z pokoje. Měl na sobě normální Jeeny a bílé tričko, přesto mu to ale neuvěřitelně slušelo!

A tak jsem vyrazily na nákupní maratón. Jane penězi rozhodně nešetřila. Vše, co jsme na sebe mi dvě navlékly, nám musel Alec schválit a naopak. Když jsme ale vešli do obchodu se spodním prádlem, razantně jsem schvalování odmítla. Kdybych tam byla jen s Jane, nevadilo by mi to, ale s Alecem!

A tak to pokračovala asi ještě tři hodiny, než Jane uznala, že už máme dost nakoupených věcí. Ale i tak jsem si to užila. Bylo to zvláštní.S Alicí, by mě to opravdu nebavilo. Litovala jsem však Aleca, nosil totiž všechny tašky, sice je jako upír nemohl vůbec cítit, ale i tak.

Takže dohromady asi po 5 hodinách nakupování, jsme se vrátili do hradu a rozešli se do našich pokojů, všechno si vybalit.

Koukla jsem se na hodiny, bylo asi kolem sedmé večer. Šla jsem tedy do koupelny a dala si horkou sprchu, potom si oblékla něco pohodlného a jen tak se natáhla na postel a relaxovala. Přemýšlela jsem o dnešku a vydedukovala, že jsem si ho opravdu užila a měla jsem takový pocit, že tady se hned tak nudit nebudu…

 « ; shrnutí ; »    



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Musíš si vybrat, Jane! - 3. kapitola:

 1
1. Arnessie
30.10.2012 [17:40]

No páni! To je krásný!! Prostě takovou to představu mám pod mým nejoblíbenějším klanem - Volturiovi! Nemám slov co to čtu schoduje se to s mými představami opravdu krásný příběh!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!