Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ještě jedna do tuctu - 3. kapitola

ag1 ag3

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Ještě jedna do tuctu - 3. kapitolaDalší díl. Caytlin jede za Bellou a zároveň odkrývá něco, co celou dobu tajila před Cullenovými. A čeká ji velká změna.

06.07.2010 (18:15) • ThereSSa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2802×

Ještě jedna do tuctu – 3. kapitola

A do háje! Sakra! Snad neudělala nějakou hloupost! Edwarde, ty jsi tak nemožný. Musím za Charliem! Strach a vztek se draly na povrch.

Vyběhla jsem ze dveří do garáže. Sundala jsem povlak z mé milované červenočerné motorky a vyjela jsem s ní před dům. Nasedla jsem, nastartovala a řítila jsem se ke Swanům.

Co když se ztratila? Co když se jí něco stalo? Ne že bych byla s Bellou velká kamarádka jako Alice, ale rozhodně jsem s ní netančila na tenkém ledě jako Rose. Ta holka se mi zamlouvá. Máme stejný názor na módu. Což znamená – žádný názor. Zkrátka mám ji ráda.

Vzpomněla jsem si, jak nám ji Edward přišel představit. Přišla jsem pozdě. Kvůli poškole. Vypadala moc mile. Vybavily se mi i jiné vzpomínky s ní. Všechny byly fajn.

Teď jsem si uvědomila, že je jediná, kdo mi tu zbyl. Nesmím dovolit, aby se jí něco stalo. Nesmím to za žádnou cenu dovolit!

Měla jsem na dohled jejich dům. Naskytl se mi pohled, který jsem nečekala. Myslela jsem, že Bella bude už ležet v posteli s depresí nebo tak něco. Ale tady to vypadalo, jako by masový vrah dostal další svou oběť. Bellu!

Všude byla policejní auta a známí Charlieho a Belly. Zaparkovala jsem na kraji silnice, slezla z motorky a šla k Charliemu, který byl skloněný nad autem a díval se do mapy.

„Charlie?“ zaťukala jsem mu na rameno. „Kde je?“

Charlie se otočil a hodil na mě pohled plný nenávisti.

„Ty se ptáš? Jak se opovažuješ? A co tu vůbec děláš? Neodjeli jste? A kde je on? Kde je moje Bella? Kde?“ křičel na mě.

„Nekřič na ni, Charlie Swane!“ ozval se za mnou hlas. „Ona za to nemůže. Ona ne!“

Otočila jsem se a viděla Harryho Clearwatera a vedle něj Billyho Blacka, jak se dívají na Charlieho a na mě. Ulevilo se mi.

 

Těsně po tom, co jsem se s Cullenovými nastěhovala sem do Forks, mi vyprávěli legendy o studených a o Quileutech. A o tom, že s jejich potomky uzavřeli smlouvu. Zaujalo mě to tak moc, že jsem o tom chtěla vědět víc. Přímo od Quileutů.

Šla jsem k hranici. K hranici, která byla nejblíže domu, ve kterém bydlel jeden z těch, co s nimi Cullenovi uzavřeli smlouvu. Harry Clearwater. Bylo to na takové malé louce. No na louce, spíš takový plácek bez stromů uprostřed lesa. Čekala jsem mnoho hodin a doufala, že tam přijde někdo z jejich rodiny.

Po osmi nekonečně dlouhých hodinách jsem zaslechla smích. Smích, který patřil Harrymu a Billymu. Všimli si mě téměř okamžitě.

„Ahoj. Já jsem jedna od Cullenů. Jsem mezi nimi nová. A zajímám se o tu smlouvu a taky… taky o Quileuty.“ Představila jsem se a vychrlila ze sebe to, co jsem měla na mysli. Jako vždy.

Podívali se na sebe a pak zase na mě. Promluvil Billy.

„Vážíme si tvojí upřímnosti, ale vůbec nechápeme, o co ti jde. Ale jedno nás velice zajímá.“

Na sucho jsem polkla.

„A to je co?“ zeptala jsem se se zájmem.

„Jsi opravdu upír?“ zeptal se mě Harry.

Cože? Jak to myslí? Jasně, že jsem upír. Proč se na to ptají?

„Ano, jsem upír. Proč… proč jste se ptali na tohle? Proč bych neměla být upír?“ zeptala jsem se, stále stojící za hranicí.

„No víš, i když nejsme vlci, tak my, jejich potomci, upíra stejně poznáme. Cítíme je. Je to jako rodinná vada nebo tak něco. A z tebe upíra necítíme. Nevíš proč? Protože my ne,“ oznámil mi Harry.

Nesmrdím. To jsem ráda. Co to melu? Jsem jiná. Proč já? V tom jsem si vzpomněla, co říkali Cullenovi.

„No, vlastně něco vím.“ Tázavě se na mě podívali a já pokračovala. „Po přeměně každý upír změní barvu očí a svým způsobem zkrásní. Ale já ne! Jsem pořád stejná. Dokonce jsem ani nezbledla jako ostatní. A všichni upíři mění svůj hlas. Jakoby se jejich hlasivky dostaly úplně na jinou úroveň. Ty moje ovšem ne!“ Mluvila jsem a oni mě se zájmem poslouchali.

„Kdy ses proměnila a jak?“ otázal se Billy.

„Před 48 lety v mých šestnácti a no… to můj otec. On mě proměnil.“ Řekla jsem to pomalu a věděla jsem, že tím otvírám starou ránu.

Všimli si toho.

„Omlouváme se,“ řekli oba najednou a otočili se k sobě a něco šeptali. Nevím, co to bylo, protože jsem poslouchala zvuk větru, který kolem mě tančil a šeptal mi melodii, která skvěle ladila k téhle situaci. K situaci, kterou jsem vůbec nechápala. Rozhodla jsem se, že za každou cenu musím přijít na to, proč jsem tak neobvyklý upír.

Domluvili a podívali se na mě. Promluvil Harry.

„Máme pro tebe návrh. Chceš se o nás něco dozvědět, že?“ Přikývla jsem. „A my se chceme dozvědět něco o tobě. Zajímá nás to stejně jako tebe. Není náhoda, že jsi narazila zrovna na nás dva. Už několik let je naším koníčkem upíří historie. Tak co? Platí?“

„Platí!“ vykřikla jsem až s moc velkým nadšením.

„Od teď pro tebe neplatí žádná hranice. Ale pamatuj, nikdo jiný o tomhle nesmí vědět. Aspoň ne nikdo z tvé rodiny.“ Upozornil mě Billy.

„Rozumím. Co takhle si popovídat o Quileutech. Já vám toho řekla už dost, ne?“ zeptala jsem se s úsměvem.

Přikývli. A já s novým cílem překročila neviditelnou hranici, která oddělovala dva jiné druhy. Provázená větrem jsem se vydala řešit záhadu mé osoby.

Scházíme se už dva roky. Jsme přátelé. Cullenovi o tom nevědí. Před Edwardem jsem si ochránila tyto myšlenky starým kouzlem, které bylo v naší rodině už po staletí. Na nic zásadního jsme nepřišli. Jen na to, že jsem druhá upírka v historii, které se tohle stalo.

 

Cítila jsem neskutečnou podporu z jejich strany. Jak se mohou přátelit dva odlišné druhy? Navíc zrovna ty, které vždy stály proti sobě?

„Díky,“ hlesla jsem skoro neslyšně.

„Oh, tamhle je! Je v pořádku?“ slyšela jsem hlasy lidí.

Otočila jsem se a viděla nějakého muže, jak nese Bellu v náruči.

Díky bohu! Žije! Ale kdo je ten muž, co ji nese?

Cítila jsem kolem sebe nějaký zápach. Ale byl slabý. Nemyslela jsem na to a rozeběhla jsem se za Charliem do domu. Položil rozklepanou Bellu na pohovku a otočil se na mě.

„Teď není vhodná doba. Běž pryč. Prosím,“ řekl teď už klidně. Už jsem se otáčela, když mě chytl za paži.

„A Caytlin, promiň. Díky, že ses tu ukázala. Už můžeš odjet za ostatními,“ oznámil mi.

„To je v pořádku. A Charlie, já neodjíždím. Zůstávám tady. Ostatní už odjeli. Nevím kam a ani to nechci vědět. Zastavím se zítra, abych se ujistila, že je Bella v pořádku. Sbohem.“

Pustil mi ruku a šel za Bellou.

„Caytlin,“ slyšela jsem Harryho hlas, „nosíš čočky?“

Teď už jsem stála naproti němu. A viděla jeho výraz. Výraz, v kterém se odrážel zájem.

„Co… cože? O čem to mluvíš?“

„Běž domů a podívej se sama. Pak mi zavolej.“ Objal mě a šel rozpustit dav.

Nasedla jsem na motorku a uháněla domů. Cestou jsem přemítala o Belle a o tom, co říkal Harry. Zaparkovala jsem před domem a vletěla do domu a postavila se před zrcadlo.

„Pane Bože! Co to sakra je?“ vykřikla jsem zděšeně.

Viděla jsem totiž svoje oči. Teď nebyly zlatavě hnědé, jako ještě před hodinou. Teď měly smaragdově zelenou barvu. Barvu, kterou měly ještě, když jsem byla člověkem.

Autor: ThereSSa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ještě jedna do tuctu - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře