Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ještě jedna do tuctu - 18. kapitola

e

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Ještě jedna do tuctu - 18. kapitolaJak dopadne svatba?
Řekne Caytlin "ano"?
A co se bude dít po svatbě?

23.08.2010 (17:15) • ThereSSa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2503×

Ještě jedna do tuctu – 18. kapitola

Přepadla mě radost. Konečně někam patřím. Mám opravdovou rodinu, ale tajnou.

„Nikdo nečeká, že bude tchýně tak milá,“ řekla jsem jí nechápavým pohledem.

„Už dávno jsem věděla, že bude v životě mého syna žena, která ho bude milovat stejně jako já. I on ji. Možná více než si myslíš,“ mrkla na mě.

Sundala jsem si čočky. A podívala se na tu krásu mýma pravýma očima.

„Nevím, jestli si ho zasloužím,“ svěřila jsem se jí.

„Ale zasloužíš. Spíše se bojím, jestli si on zaslouží tebe,“ odporovala mi s úsměvem. „Když dovolíš, tak tě nalíčím a udělám nějaký účes.“

„Samozřejmě,“ vděčně jsem se na ni usmála.

Nalíčila mě jen lehkým odstínem a vlasy mi svázala do úhledného drdolu, do kterého přidala malé kulaté stříbrné sponečky. Pak jsem si opatrně oblékla šaty. Byly překrásné. Dlouhé s kraječkou na konci. Byly zavěšeny na tenkých ramínkách a zapínání měly na straně.

Když jsem tak sledovala Embryho matku, vybavila se mi vzpomínka na mou matku. Ona tu teď měla také stát a dohadovat se s Embryho matkou na detailech. Zavřela jsem ztěžka oči.

„Je vše v pořádku, zlato?“ zeptala se mě.

„Já… jen… nevím, jestli na to mám. Vstoupit Embrymu takhle do života,“ svěřila jsem se jí s obavami.

„Už dávno jsi mu do něj vstoupila,“ řekla mi laskavě.

„Děkuji Vám,“ vydechla jsem.

„Ti. Děkuji Ti. Tykej mi,“ vysvětlila mi a podávala mi ruku, „jsem Diana.“ Stiskla jsem ji.

„Myslím, že už je načase. Pokud sis to nerozmyslela,“ zkoumavě mě pozorovala.

Zakroutila jsem hlavou a odvážila se podívat se na sebe do zrcadla. Docela mi to slušelo.

„Ještě pár drobností. Budeš chtít Embryho příjmení? Už teď máš dvě. Tak jak to uděláš?“ zeptala se zvědavě.

„Teď už budu jen Caytlin Callová,“ oznámila jsem. Poprvé a konečně v mém dlouhém životě jsem dokázala zapomenout na minulost. Hodit ji za hlavu. Jednou provždy.

Přikývla. „A vadilo by ti, kdybych tě dovedla k oltáři?“ zeptala se.

Otočila jsem se na ni. Slzy se mi vrhaly do tváře, ale já je zadržela. „Byla bych moc ráda.“ Na to mě objala a já ji též.

Dala mi do rukou kytici, já si navlékla střevíce a ona mi nasadila krátký závoj, který byl jen zezadu a skvěle ladil s šaty. Nadechla jsem se a pomalu jsem vykročila vstříc novému životu. Nejdříve následuje krátká chodba a pak už jen cesta k oltáři.

„Mimochodem ty šaty vybral Embry. Já vybrala jen maličkosti k tomu,“ oznámila mi a vychválila tím svého syna.

„To je skvělé. Moc Vám… Ti děkuji,“ opravila jsem se okamžitě.

„Embry měl pravdu. Bílá ti moc sluší. Ale tobě nejspíše sluší všechno,“ řekla mi s úsměvem. A já si uvědomila, že každá matka, vlastně každá žena, chce mít jednou vnoučata. A ty jí já dát nemůžu.

Ocitly jsme se přede dveřmi. Ona je pomalu otevřela a usmála se na mě. Zařadila se vedle mě a pomalu jsme spolu bok po boku kráčely k oltáři, kde už stál Embry s úsměvem na rtech. Kousek za ním stál oddávající (nejspíše kněz) a s úsměvem nás pozoroval. Seth stál na opačné straně. Na místě svědka nevěsty. Věnovala jsem mu krátký úsměv a pak už jsem měla oči jen pro Embryho. Vystoupala jsem po dvou malých schodech a stoupla si vedle Embryho, který ze mě nespustil oči.

Oddávající si odkašlal a my na něj dost neochotně přesunuli pohled. „Toto je výjimečný den, když se dva lidé rozhodnou žít spolu společný život. Sešli jsme se zde, abychom před očima Boha spojili tento mladý pár.“

Podíval se na Embryho a zeptal se: „Táži se Vás, Embry Calle, slibujete, že budete Caytlin Davisonovou – Cullenovou ctít a milovat? Ve zdraví i v nemoci? Dokud Vás smrt nerozdělí?“

„Ano. I po smrti,“ řekl Embry a mrkl na mě. Musela jsem se pousmát.

„Nyní se táži Vás, Caytlin Davisonová – Cullenová. Slibujete, že budete Embryho Calla ctít a milovat? Ve zdraví a nemoci? Dokud Vás smrt nerozdělí? I po ní?“ zeptal se mě oddávající.

Veškeré pochybnosti byly ty tam. „Ano. Navždy.“ Usmála jsem se na Embryho.

„Nyní si vyměňte prstýnky.“ Na to Seth Embrymu podal prstýnky a on mi vedle snubního prstýnku nasadil další. Pak jsem mu nasadila prstýnek já. Celou dobu jsme ze sebe nespustili oči. Svou ruku z té mé už nesundal. „Tímto Vás prohlašuji za muže a ženu. Můžete políbit nevěstu,“ dodal směrem k Embrymu. A ten mě něžně políbil. Jako poprvé. Nebo ještě lépe.

Od této chvíle jsem jenom jeho. Nic nás nerozdělí. Ani nikdo.

Na to jsme vyšli z kostela jako novomanželé. Pomalu se rozednívalo. Pomohl mi na motorku a vyjeli jsme k našemu tajnému místečku. Dostal se motorkou pár metrů od chatičky. Všimla jsem si mihotavého světla uvnitř.

Vzal mě do náruče a přenesl přes práh. Světnička byla letmo ozářená bílými svíčkami. Na posteli a kolem ní byly poházeny okvětní lístky rudých růží. A na stěnách visely fotografie nás dvou. Moc jich nebylo, ale přece jen byly naše.

„Embry, já tě miluji,“ už jsem neudržela slzy. On mě postavil na zem, políbil a přitom mě držel v pevném objetí.

„Jsi ta nejhezčí a nejlepší holka… žena, kterou znám,“ zašeptal mi do ucha, „moc tě miluji. A nikdy tě neopustím.“

Pomalu jsme se vysvlíkli a on mě něžně položil na postel.

Říká se, že se na svatební den i noc nezapomíná, teď už vím, proč. Byla jsem šťastná. Dospělá. Vdaná. Milovaná. Byla jsem žena. Měla jsem někoho, komu mohu říct všechno. Kdo mě pochopí. Kdo při mně bude stát. Kdo mě nikdy neopustí.

Byli jsme spolu celý den. Vyrušilo nás mé vyzvánění na mobilu.

„Nebudu to brát,“ řekla jsem, neboť jsem nechtěla narušit tuto krásnou chvíli.

„Musíš. Vzhledem k situaci, která se vyskytla v Seattlu,“ připomněl mi. Povzdechla jsem si. Zapomněla jsem na to všechno, když jsem byla s ním. Jako by jiný svět nebyl. Jako bychom byli jen my dva.

„Haló?“ zeptala jsem se nevrle do telefonu.

„Sakra, Caytlin! Kde vězíš? Za hodinu máme být na hranici na poradě s vlkodlaky. Hejbni kostrou. Ať tam jsi včas!“ křičela na mě Alice a na to zavěsila.

Už jsem to chtěla říct Embrymu. „Slyšel jsem.“

Pomalu jsme se oblékali. Já do šatů z párty, které jsme vzali s sebou a on do kalhot.

„Jen se stavím doma. Vezmu ti věci k nám. Jednou si je vezmeš k sobě,“ mrkl na mě, „sejdeme se na louce.“

„Embry?“ zavolala jsem na něj. Otočil se a tázavě zvedl obočí.

„Miluji tě,“ řekla jsem.

„Já tebe taky,“ věnoval mi polibek. Na to se přeměnil a zmizel v lese.

 

Autor: ThereSSa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ještě jedna do tuctu - 18. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře