Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ještě jedna do tuctu - 15. kapitola


Ještě jedna do tuctu - 15. kapitolaDalší kapitola. Jaký rozhovor povede Caytlin s Alice? A co Alice viděla? Co se stane na pohřbu? To vše v této kapitole.

Ještě jedna do tuctu – 15. kapitola

 

„Promiň,“ koktal Embry, „já… to jsem nechtěl.“

„Nemůžeš za to,“ řekla jsem, vstala a zadívala se rozbitým oknem ven.

Embry si ke mně stoupl a pevně mě objal. Copak tohle někdy vyjde? Budeme moct být někdy spolu?

Zbytek noci jsme jen tak leželi a povídali si. To naše povídání bylo úžasný. Dokáže mě vždy rozesmát. I rozplakat.

Brzy ráno šel domů a já rychle došla k autu. Jaké překvapení pro mě bylo, když jsem u něj viděla stát Alice.

„Ahoj,“ povídá mi.

„Dobré ráno. Co ty tady?“ řekla jsem a otvírala dveře od auta, ona je však prudce zavřela.

„Alice!“ křikla jsem, jelikož její prudký čin zaktivoval automaticky ohnivou kouli na mé dlani.

„Asi bychom si měli promluvit. Bella nám řekla, že se kamarádíš s vlkodlaky. A ještě jsou z tebe cítit! Kde jsi byla celou noc? Co se to děje?“ vychrlila otázky Alice. Otázky, na které jsem jí nemohla odpovědět.

„Alice,“ začala jsem a hledala slova, „nemůžu ti to říct. Aspoň ne do té doby, dokud to nebudu vědět sama. A s vlky se přátelím. To ano.“

„Ale proč? Nemůžeš přece…,“ začala, ale já ji překřičela.

„To kvůli Harrymu! On je mrtvý, Alice! A možná za to můžu i já!“ křičela jsem nepříčetně. Až teď jsem si uvědomila, že stojíme přesně na hranici.

„Dostal infarkt! Za to ty nemůžeš. Proč jsi byla za hranicí?“ zeptala se.

„Mám s nimi dohodu. A to, co dělám, dělám pro vaše bezpečí. Nemůžu nebo nedokážu ti odpovědět ani na jednu z tvých otázek. Prostě to nech být. A teď mě pusť. Jedu Harrymu na pohřeb.“ Jakmile jsem domluvila, odstoupila od auta.

„Caytlin?“ oslovila mě, když jsem si nasedla do auta, „měla jsem vidinu. O tobě.“

„Jakou vidinu?“ zeptala jsem se, abych to už měla z krku.

„Viděla jsem, jak si se vdávala,“ oznámila mi a já cítila, jak mi ztuhl každý centimetr těla.

„Vdávala?“ zeptala jsem se i přes sucho v krku.

„Ano. Tvář toho, koho sis brala, jsem neviděla. Ale nemám z toho dobrý pocit,“ oznámila mi.

„A nenapadlo tě, že si z tebe třeba vystřelím, nebo tak něco. Já nevím, Alice. Ale vdát se, teď vážně nemám v plánu. A uhni mi, prosím. Už musím jet. Nerada bych přijela na poslední rozloučení s Harrym pozdě,“ s těmito slovy konečně odstoupila.

A já nastartovala auto a zacouvala. Po tom, co jsem vyjela z příjezdové cesty, jsem si to namířila přímo na hřbitov.

Zaparkovala jsem a vystoupila z auta. Byla jsem naprosto nevhodně oblečená. Rychle jsem skočila do obchodu s látkami naproti. Koupila jsem si tam dlouhý šátek a přehodila ho přes mikinu. Děs! Ale už jsem neměla čas chodit se převlíkat. Vyšla jsem z obchodu a zamířila rovnou k malé skupince lidí, ve které byli Sue a Seth.

Jakmile mě Seth uviděl, usmál se a rozeběhl se mi naproti. Dlouze mě objal a usmál se nad mým oblečením. Nevypadal moc dobře. Bylo vidět, že mu není nejlépe.

„Jak ti je, Sethe?“ optala jsem se zdvořile.

„No, pořád mám horečku. Ale musel jsem přijít. Je to poslední rozloučení s tátou,“ řekl a po tváři se mu kutálela slza o velikosti hrachu.

„Nikde tu nevidím Leah. Kde je?“ zeptala jsem se a dále prohledávala očima okolí.

„Ona… odmítla sem přijít. Odmítla přijít na pohřeb vlastního otce. Vyčítá mu, že nás tady nechal. Že…,“ po tváři se mu kutálela slza za slzou. Tentokrát jsem přišla já k němu a objala jej.

Všichni se začali shromažďovat okolo rakve. Mezi těmito lidmi jsem poznala nějaké známé tváře, které jsem potkala ve městě nebo v rezervaci. Byli tam i vlkodlaci. Billy mi kývl na pozdrav. Šla jsem spolu se Sethem k nim.

Farář začal s pohřební řečí: „Loučíme se zde s Harrym Clearwartem. Za celý svůj život jsem Harryho krátce poznal. Ale i přesto vím, jaký skvělý muž to byl. Ovšem neznal jsem ho tolik jako vy tady. A to mě teď velmi mrzí. Harry byl skvělý manžel, otec a přítel. Proto mu teď dáme poslední sbohem. Sbohem Harry,“ domluvil farář.

Celou dobu jsem napjatě poslouchala a vzpomínala na chvilky strávené s Harrym. Bylo jich mnoho, ale teď lituji, že jich nebylo ještě víc. Vyčítala jsem si, že jsem mu nepověděla, o tom, o čem jsem měla. Byl to přítel. Bez něj bude na světě zase o jednoho hodného člověka méně.

Díky zbystřeným smyslům jsem slyšela nepatrné vzlyky někde vzadu za sebou. Otočila jsem se a viděla Leah, jak se krčí za stromem a pláče. Tak nakonec přišla!

Všichni pomalu chodili k rakvi a podávali na ni kvítí. Sakra, květina! Najednou jsem ucítila, jak mi někdo dává do ruky nějakou věc. Otočila jsem se a spatřila Embryho. Měl na sobě černé sako s černými kalhotami. Podívala jsem se na to, co jsem svírala v dlani. Byla to bílá lilie.

„Zase jsi mi pomohl,“ zašeptala jsem mu rychle do ucha.

Pak jsem přistoupila k rakvi. Zadívala jsem se do ní. Ležel tam. Harry. Oblečený do světle modrého smokingu a v obličeji spokojený výraz.

„Mrzí mě to. Chtěla jsem ti toho ještě tolik říct. Mám tě ráda. A vždycky budu,“ řekla jsem s upřeným pohledem do té spokojené tváře, „jako svého otce,“ přivoněla jsem si k lilii a spustila ji dovnitř rakve.

Se slzami v očích jsem odešla k Sue. Chtěla jsem ji popřát upřímnou soustrast, ale ona mě nepustila ke slovu a objala mě. Bylo to jako objetí matky. Objetí matky, které jsem zažila tak dávno. Opětovala jsem ho.

„Sue? Nerad tě ruším v tento den, ale musíme si promluvit. Je to velmi důležité,“ promluvil za námi Sam. Přestala jsem objímat Sue, bleskurychle jsem si otřela slzy a podívala se na Sama.

„Cože? Teď? Zbláznil si se?“ zeptala jsem se ho rozčileně.

„Řekl jsem ti, abys to nechala na nás!“ vykřikl na mě Sam.

„Same. Uklidni se!“ bránil mě Embry. Ale Sam se na něj podíval pohledem jako, že on je tady vůdce a Embry byl zticha.

„Same, Caytlin má pravdu. Měl bys to nechat na potom,“ ozval se za mnou Billy.

Jak jsem si všimla hřbitov se již vylidnil. Farář a lidé, co tu byli, odešli. Zbyli jsme tu jen my. Sue, Seth, schovaná Leah, Billy, smečka (s novým členem – Quilem) a já.

„Billy, bez urážky, ale do toho se nepleť. Ona do toho nemá co mluvit. Není jedna z nás. A někteří z vás by si to měli uvědomit.“ Samozřejmě tím myslel Embryho. Všimla jsem si, jak Sam těžce oddychuje. Nejspíše chybí už jen kapka, aby se proměnil.

Už jsem chtěla něco namítnout, ale moje slova umlčel křik Setha. Zkroutil se v křečích k zemi. A já si uvědomila, že jeho proměna právě začala.

V ten stejný okamžik vykřikla i Leah a spadla k zemi. Všichni jsme na to zírali s pusou dokořán. Nezmohli jsme se na jediné slovo.

„Co to sakra je?“ zeptal se Sam.

 

___________________________________________________________________________________________________

Chci všem poděkovat za komentáře a také adminům za opravy. A mé kamarádce bellice. Bez nich by nic z toho nebylo možné. Ještě jednou díky.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ještě jedna do tuctu - 15. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!