Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jantarová propast - 1. část/1. kapitola


Jantarová propast se vrací. Tentokrát v trochu odlišném podání (z pohledu ell - ell schizofreničky), ale snad se bude líbit. A snad si to někdo, i po tak dlouhé době, bude ochoten přečíst. x)

..........…. 1. kapitola: KONCERT ........................................

 

„Jste v pořádku, slečno?“ ozval se nějaký mužský hlas. Hudba pulsující místností a strhávající lidi k davové psychóze jej snadno překryla, ale nakonec mi došlo, co jeho slova znamenala a že se asi ptal mě. Pozvedla jsem k němu pohled, jež byl do teď přikovaný k podlaze překřižované stíny postav a různobarevnými světly chaoticky měnícími směr.

„Ano, je mi dobře,“ přikývla jsem. Nechtělo se mi své aktuální rozpoložení rozebírat s člověkem, co se stejně ptal jen ze zdvořilosti. Tipla jsem si, která tvář z houfu neznámých osob by mohla patřit tomu muži, jelikož se hned zase otočil pryč; sedl mi akorát na ochranku. Ta vypadala ještě relativně normálně – od hlavy k patě v černé, obočí proděravělé lesklým kroužkem a nevýrazná cedulka se jménem připnutá na hrudi.

Já tam přímo zářila se svou modrou mikinou, džíny stejné barvy a neupravovanými hnědými vlasy splývajícími do půlky zad. To i třicátnice vedle mě do této společnosti vzhledem zapadala lépe, protože byla celá oblečená černě a blonďaté vlasy protkala modročervenými melíry. Na ulici by se za ní normální lidé dívali jako za bláznem, tady se jako za blázny otáčelo za normálními lidmi.

Přejela jsem zběžným pohledem pódium a povzdechla si nad skupinou, co tam zrovna likvidovala hudební nástroje a zneužívala je k produkování čehosi. K hudbě i starému dobrému metalu to mělo doopravdy hodně daleko. Nejradši bych si zacpala uši a pohoršeně vyběhla z klubu ven, avšak po opuštění areálu se vstupenka stávala neplatnou a proto jsem se zařekla, že Lacrimas Profundere, gothic doom metalovou kapelu z Německa, přečkám. Už jen kvůli Deathstars.

Lacrimas Profundere

V hlavě se mi ozval můj oblíbený hlas: Jsi si jistá, že jsou tak špatní? Mně se zdají ještě docela fajn. Takový… slušný průměr. Okamžitě jsem rozpoznala Chiaru.

Nejsem si jistá, to přiznávám. Dokonce se mi předtím líbilo, co jsem od nich slyšela na internetě, třeba A Pearl nebo And God's Ocean... stejným způsobem (myšlenkou) jsem své temné schizofrenii odpověděla. Jí se koncert zamlouval a kdyby mi doma prošlo její klasické oblečení, nikdo by se na mě tady nedíval jak na podivína. A kdybych si to i užívala jako ona a nezmírala v koutě s bolestmi hlavy, toho chlápka by ani nenapadlo, že mi není dobře. Možná bych se dokonce prodrala masou namačkaných opilých těl tak metr od Korta Fuhrmanna…

Ano, to by ses prodrala. Ale nevadí, dokud nehrají Deathstars, nepotřebujeme být tak blízko, že? usmála se. Nemohla jsem nesouhlasit. Vydaly jsme se na tento koncert, který se konal v rámci turné Into Darkness, právě kvůli Deathstars, i když před nimi byly ještě tři jiné skupiny – Dope Stars Inc., Lacrimas Profundere a Diary Of Dreams.

Jelikož jsem se přepnula na své vnitřní rozmluvy, chvilku trvalo, než jsem si všimla, že k mým uším přestal doléhat rámus z pódia, že dav dojásal a že právě dochází ke střídání kapel. To vypadalo tak, že tam pobíhalo pár lidí, co asi měnili hudební nástroje. A zrovna z reprobeden pustili nějakou hudbu, aby vyplnila pauzu, u čehož by už babičky nemohly mluvit ani o mixéru, ani o cirkulárce. Samozřejmě natož o hudbě a melodii.

Mám žízeň, napadlo mě. Do té chvíle jsem to okázale ignorovala, ale nyní jsem si až příliš uvědomovala dehydratovaný krk lačnící po nějaké tekutině. Stačila by prachobyčejná voda, ale tu jsem netušila, kde sehnat, ke všemu pitelnou...

Vzhledem k tomu, že většina lidí se dál bavila a vyčkávala na třetí kapelu, doufala jsem, že u baru o patro níž nebude zas taková fronta. Odlepila jsem se od zdi a rozhlédla se. Metr ode mě, po obou stranách, se nacházely dveře – jedny od pánských záchodů a druhé od dámských. Jak jsem si již předtím všimla, dámské si kde-kdo pletl s umývárnou (chodili si tam opláchnout ruce i příslušníci opačného pohlaví, než pro které byly určeny), což bylo asi způsobeno tím, že neměly dveře a tak ani cedulku s označením.

Po mé pravici, ještě tak metr a půl za oními dámskými záchody, byl další východ bez dveří; z tohoto vycházelo tlumené světlo. Prodrala jsem se k němu mezi rozesmátými ocvočkovanými hloučky a jak jsem si pamatovala ze svého příchodu, vešla jsem na nazelenalé schody – vedly nahoru, do patra, odkud se dal koncert také sledovat, a dolů, kam jsem mířila já.

Sešla jsem na mezipatro a zaposlouchala se. To místo mělo zvláštní atmosféru. Doléhal tam hluk od pódia, od puštěné hudby z obrovských reprobeden, ale utlumeně přes tlusté zdi. Jen díky nim by náhodní pocestní, jež by šli kolem klubu, neslyšeli zhola nic.

Došla jsem až do přízemí a tam se na chvíli zastavila, abych se mohla lépe zorientovat. Místnost, v níž jsem se právě nacházela, byla osvětlená lehce tajemně, do červena, působila částečně děsivě a skoro démonicky, obzvlášť díky osobám, co v ní pobývaly. Opět od hlavy k patě v černé či černobílé, vlasy všech možných barev od rozšířené rudé a modré přes fialovou a zelenou až po žlutou a oranžovou, kombinace dle vlastního gusta či dle finančních možností, tetování v mezích fantazie a počet ostnů co nejvyšší.

Nezapadala jsem.

Což ostatně nikde, třeba ve škole to bylo ještě horší než obyčejné nezapadání. Už jsem si zvykla být jiná a neznat pocit „sem patřím“. Avšak tady mi to bylo trochu líto. Ten koncert na mě byl asi moc. Měla jsem dojem, že jsem si ukousla příliš velké sousto, protože ostatní si užívali i to, co já musela nějak přečkat. A nevypadalo to, že si na to někdy zvyknu. Dokonce se ve mně probudilo cosi jako opadnutí nadšení z představy, že uslyším Deathstars živě, protože když mě neoslovilo to, co hrálo doteď, proč by měli oni?

Ještě jsem se po přízemí rozhlédla. Umístili tam obrovskou reprobednu, co zajišťovala zvuk z koncertu přenášený i sem, dolů, ale nyní byla vypnutá, protože nebylo co přenášet. O to víc vynikaly hlasité a nekontrolované hovory přítomných, z nichž většina už asi měla upito.

Upito. Pít. Vodu. Bar. Kde je? ... Očima lačnícíma po čemkoliv tekutém jsem vyhledala větší nudlovité shromáždění ocvočkovanců, přes které jsem sice neviděla, zda je za nimi bar nebo ne, ale rozhodla jsem se to risknout. Domotala jsem se až k nim a spatřila nádherný lesklý pult – a na něm vystavené překrásné, lákavé lahve s pitím. O kus dál na zdi visel žlutý lístek, jež vyprávěl o tom, co vše je tam možno zakoupit. A jak jsem si všimla, 99% bylo alkoholických. Nečekaně.

Osud mi přeci jen přál: po dlouhém bádání jsem zjistila, že mají Pepsi. Nevadilo mi, že za půl litru lepkavé tekutiny jen parodující Coca colu utratím 4 €, s podobnou cenou se dalo počítat.

2. ČÁST >



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jantarová propast - 1. část/1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!