Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já kůň II. - 1. kapitola, Nemožný bratr!

kjhgag

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Já kůň II. - 1. kapitola, Nemožný bratr!Tak a je tu druhá série příběhu Já kůň. Jazzův vítězný nápad v poslední kapitole Já kůň, byl naprosto úžasný - tedy alespoň pro něj - a začal jako správný fanatik trénovat Rose se Strange. Emmett jen přihlíží na trýznění své vyvolené a ani promlouvání do Jazzovy duše nepomůže. První kapitola je na rozjezd kratší, ale o to zábavnější a doufám, že se bude líbit. ;) Váš Akkisek.

23.10.2010 (16:00) • Akkisek • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3616×

 

 

 

„No tak! Rose, snaž se trochu víc! Koukni se na Strange!“ komandoval mě Jasper a já ho měla plné zuby.

„Rose! No tak! Kdo má ty překážky pořád stavět?!“ spustil, když jsem shodila další překážku.

„Sakra, Rosalie!“ prásknul bičem vzteky o zem, když další dva kolmáky spadly na zem.

Víte, jaké to je? Víte jaké je, když běháte jak cvok v jízdárně 40 x 60, skáčete přes překážky vysoké kolem 110 centimetrů, snažíte se, aby ani jedna nespadla – mimochodem, já jsem to už dávno vzdala –, na zádech máte 45 kilo těžkou váhu v podobě Alice a od středu ohrady na vás křičí Jasper?! Je to k zbláznění! Vážně! Za plotem se vám směje Bella s Edwardem a každou chvíli do jízdárny vlítne Emmett.

„Neječ na ni tak! Podívej se, vždyť ji to nebaví!“ Jako bych to neříkala. Emmett přiběhl k Jazzovi a stoupl si před něj.

„No jo, trénink je dneska u konce,“ zvolal poraženě Jasper.

„Jen se neboj! Měsíc má utrum,“ pošeptala mi Alice, když mě odváděla ke kraji ohrady. Souhlasně jsem zafrkala a dupla nohou.

Jak ráda bych byla v kůži Strange. Tu trénink baví, jelikož na ní jezdí Tann – její přítel. Jo, taky by mě to bavilo. Kéž by na mně jezdil Emmett... Jenže vždy když se o tom zmíním, hned nenápadně zmizí. Myslí si, že by mi něco udělal, kdyby si na mě sedl. Já říkám, že je to hloupost, jelikož já a Strange máme větší sílu, rychlost, ostřejší smysly než normální koně. Kdo že jsme? Dřív jsem měla oblíbenou kobylku – Strange. Věděla jsem, že je neobyčejná. Jenže jednoho dne se kolem mě prohnalo stádo koní a nešťastnou náhodou jsem se velice ošklivě zranila. Myslela jsem, že je po mně do dvou minut. Strange mě ale zachránila. Jenže něco za něco. Uzdravila mě, ale každou noc jsem se od té doby měnila v koně. Objevila jsem nové schopnosti a později jsem Strange její pomoc oplatila. Uzdravila jsem ji, když byla raněná. A u Strange to bylo naopak.... Ona se z koně měnila na člověka. Byla jako já... Má spřízněná duše. Snažily jsme se to ututlat před lidmi, ale pak přišli Cullenovi a s nimi i Emmett s Tannem. Jo, hádáte správně... Zamilovala jsem se. Nejdřív to bylo takové pošťuchování, naschvály a nadávky. Pak se to ale změnilo a já, jelikož jsem byla naštvaná, jsem naše tajemství neudržela a přímo před Emmettem se změnila v koně. Byl naštvaný, nadával mi... Mrzelo mě to, ale pak se omluvil. Vlastně se omlouval hned několikrát... Odpustila jsem mu a Strange se zamilovala do Tanna. A co ten parkur? Vlastně to byl Jasperův hloupý nápad. Proč hloupý? Protože se mi ani za mák nelíbil. Plánuje totiž, že nás – Strange a mě – vytrénuje na parkurové závody. Já vím... Hloupost! Jenže od Jaspera se to dalo čekat. Emmett je zásadně proti, stejně jako já. Strange to nevadí, jelikož má Tanna, Alice k tomu donutil Jasper a Edward s Bellou mají úžasnou podívanou. Jo a abych nezapomněla – točí to na video.

Alice mě mezi tím odsedlala, oduzdila a začala hřebelcovat. Podívala jsem se na Strange vedle mě. Měla spokojený výraz, zavřené oči a užívala si Tannovy doteky. Bože! Ona si to ještě užívá! Já na rozdíl od Strange jsem měla naštvaný výraz... Sklopené uši dozadu, stažený ocas pod sebe a pohledem jsem spalovala Jaspera za živa.

Když Alice dokončila svou práci, změnila jsem se na člověka, hodila jsem vražedný pohled po Jazzovi a odkráčela do domu. Vletěla jsem do pokoje, zabouchla za sebou dveře a slyšela ze zdola: „Běž ji uklidnit.“ Ano... Hádáte správně. Byl to Jasper a mluvil na Emmetta.

„Já to slyšela!“ zakřičela jsem nazlobeně.

„Možná by se měl Jasper krotit,“ vešel do pokoje Emmett a přisedl si ke mně na postel.

„Myslíš?“ řekla jsem a nezapomněla jsem přidat do toho slova hodně, hodně sarkasmu.

„Možná kdybys na mně jezdil ty-“ Nestihla jsem dokončit větu, jelikož mi to Emmett zarazil.

„To jsme si už vysvětlovali, ne?“

„Ale vždyť mám stokrát větší sílu než obyčejný kůň! To není fér!“ zvýšila jsem hlas a postěžovala si.

„To není,“ zašeptal, naklonil se ke mně a políbil mě. Možná by to zašlo i dál, nebýt otravy Jaspera!

„No tak, děcka! Necicmejte se tu! Carlisle s Esme odjíždí na dovolenou na Baleáry, takže se pojďte jako slušné děti rozloučit. Jo a ty, Rose, máš na stole večeři,“ ukázal na mě.

„Já ho zabiju!“ vystartovala jsem, když Jasper za sebou zavřel dveře. Emmett mě chytl za ruku a stáhl do postele. Vášnivě mě začal líbat.

„Emmette! Rosalie!“ zaječel Jasper na celý dům jako holka a mně málem praskly bubínky. Okamžitě jsem se od Emmetta odtáhla, vzala ho za ruku a seběhla po schodech dolu.

„To si vypiješ,“ zasyčela jsem mu do ucha, když jsem okolo něj procházela. Nasadila jsem radostný úsměv a přiskočila k Esme a Carlisleovi.

„Užijte si dovolenou,“ objala jsem je. To samé udělal Emmett a šli jsme je doprovodit k autu. Esme naposledy zamávala, Carlisle nás sjel pohledem a poté se usmál. Nakonec oba nasedli do auta a smykem odjeli z příjezdové cesty. Okamžitě jsem se přestala přetvařovat.

„Jaspere!“ zaječela jsem. Ihned zdrhl do obýváku a sedl si do rohu gauče. Přetáhl si přes sebe deku, takže nebyl vidět. Chytila jsem cíp deky a strhla ji z něj. Vraždila jsem ho pohledem.

„Zlato, klid,“ snažil se rozevřít mou zaťatou ruku Emmett, abych pustila tu deku. Nakonec jsem povolila a sedla si na křeslo. Emmett si mě přisunul na klín a Alice pustila DVD. Ani nevím, jaký to byl film, protože poslední, co jsem slyšela, bylo: „Podívej se, jak jsi ji zřídil!“ A usnula jsem.

 

 

Prosím o vaše názory :).


Autor: Akkisek (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Já kůň II. - 1. kapitola, Nemožný bratr!:

 1
1. Lucík
05.06.2011 [22:54]

úžasne jeste zes udelala pokracko :D Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře