Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hra osudu nebo osud hrou 1.kapitola

Victoria


Hra osudu nebo osud hrou 1.kapitolaTak je tu další povídka, předem vás upozorňuji, že ty ostatní budu psát také, ale dostala jsem nový nápad tak vám ho sem dávám. Isabella je s Jane a Alecem už nějakou dobu ve Forks a do školy mají dorazit noví studenti. Kdo to bude? Co budou znamenat pro Isabell?

Hra osudu nebo je osud hrou

Prolog

 

Nikdy jsem si nemyslela, že by mně otec byl ochoten pustit do světa, ale stalo se tak sice jsem sebou musela vzít ochránce, ale hlavní bylo, že jsem se dostala pryč z Voltery města upíru.

Tak snad, abych se představila jsem Isabella Maria Ara Volturi a jsem dcera Ara Volturiho krále upírů. Možná si říkáte, ale upíří nemohou mít děti.  To je pravda a já také nejsem jen tak ledajaký upír,  vlastně jsem na půl upír a na půl člověk. Má matka mně počala, když byla ještě člověkem a otec byl upír, takže když mně porodila stal se ze mě poloupír, ale nyní se pojďme podívat kde to vlastně budu bydlet spolu s Jane a Alecem.

 

 

1.Kapitola   Forks

 

Ach ano otec nám obstaral velký přepychový dům ve státě Washington v městečku Forks.  Bydlíme tady už přes dva měsíce a chodíme zde na střední školu. Já a Jane chodíme do druháku a Alec do třeťáku. Dnes mají na školu dorazit noví studenti takže jsou všichni strašně zvědaví.

Vstala jsem z postele a šla si dát sprchu a potom se musím nechat od Jane oblékat, ach jo kdyby mi aspoň nedávala tak vyzývavé kousky, no ale teď s tím nic nenadělám.

Když jsme byli nachystáni do školy tak jsme vyrazili k autům.

 

Já měla oblečené dlouhé černé sexy šaty a vlasy vyčesané nahoru.

Jane měla černé mini šaty a rozpuštěné vlasy, které si jemně zvlnila.

Alec měl oblečenou bílou košili a černé džiny.

 

Když jsme dorazili ke škole a vystoupili všichni se na nás otočili a klukům spadla brada jen co nás uviděli. Chvíli jsme ještě stáli u aut když na parkoviště vjelo nejnovější Volvo a z něj vystoupilo pět upírů. Jane se ke mně okamžitě přišla a začala mi vysvětlovat kdo to je.

„To jsou Cullenovi děti Carlisla Cullena  dobrého známého tvého otce, je jich celkem sedm. Carlisle jeho žena Esme,ta blondýna je Rosalie a ten hromotluk je Emmet, ta malá je  Alice a vedle ní stojí Jasper , no a na konec nejhezčí upír kterého jsem kdy viděla Edward Cullen to je ten se zlatými vlasy. Ani se ho nesnaž balit na rande nechodí, protože mu není žádná dost dobrá.  Já už to zkoušela takže dej na moji radu a ani se o to nepokoušej.“ Já se na ni jen podívala a potom sem svůj zrak upřela na Culleny, kteří si nás právě všimli a dosti zaraženě se dívali na Jane a Aleca, já měla aspoň čas si je prohlédnout.

 

Rosalie měla na sobě bílé kalhoty a bílé tričko s bílou koženou bundičkou a Alice měla na sobě bílé pletené šaty a bílé kožačky na vysokém podpatku.

 

Všichni Cullenovi se na nás pořád dívali takže jsme se rozhodli jít do tříd a já doufala, že s nimi nemám žádnou hodinu.Jenomže to se mi nevyplnilo a já měla hned první hodinu s jedním z nich a to přesněji z Emmetem. Když vešel do třídy a uviděl mně sedět samotnou v lavici vydal se ke mně a hned se mi představil.

„Ahoj já jsem Emmet  Cullen.“

„Isabella Maria Ara Volturi , jak tě tak vidím tak s tebou se člověk asi nenudí.“ Řekla jsem mu, ale on od vyslovení mého příjmení se nepohnul, ale za chvíli začal reagovat.

„Jo já jsem pro všechnu srandu, ale teď mi řekni proč máš ve jméně jméno Ara, teda pokud to není tajný.“

„Tajný to není, ale pak když to někomu řeknu tak se semnou přestane bavit, protože dostane strach.“

„Já se bát nebudu tak mi to řekni, prosíím.“ Udělal na mě psí oči kterým jsem se musela usmát a tak jsem se rozhodla, že mu to řeknu.

„Víš Emmete já jsem skoro stejná jako ty a ostatní upíři, jen já se narodila jako poloupír má matka byla člověk a otec upír. Matka po porodu zemřela a můj otec se o mně od té doby staral a tak z toho vyplývá to jméno Ara.“

„Nechápu.“ Řekl a mnul si při tom bradu.

„Jsem biologická dcera Ara Volturiho. Teď už chápeš.“

„Biologická dcera toho cvoka, který rád sbírá talenty.“

„Jo přesně toho myslím, že kdybych nebyla poloupír a k tomu jediný na světě tak jsem dávno mrtvá.“ Zasmála jsem se a ostatní se na mně nechápavě podívali protože já a moji bodyguardi jak je přezdívám se tady s nikým nebavíme a teď příjdou nováčci a já se dokonce i směju.

„A ví tatíček jak o něm smýšlí jeho vlastní dcera.“

„Jo jednou sem se opila, když už jsem to nemohla vydržet a rozkřikla to na celou Volteru, proto jsem taky dostala povolení z Voltery odjet a příkaz co nejméně se sem vracej a hlavně se neopíjej.“

„No musím uznat, že bych si přál vidět Arův obličej, jak se tvářil když to slyšel.“

„ Já ti to klidně pomocí daru ukážu, ale potom ať na nás každý nekouká jak na paka.“

„Skvělý aspoň nějaká sranda a nebude to tu jak na pohřbu.“  Po tom jsem vzala jeho ruku do své a vzpomínala na dobu kdy jsem se opila vykřičela na celou Volteru co si myslím o svém otci a že bych se klidně vyspala s Caiem kdyby neměl manželku, ale tohle jsem brala pouze jako srandu, ale Emmet se při tom neudržel a vyprskl v huronský smích, no na štěstí byla už přestávka tak se na nás jen Rosalie a Jasper dívali nechápavě a Jane, Alecovi , Alici a Edwardovi cukali koutky, protože Alice to viděla díky tomu , že jsem se napojila na její vidění budoucnosti a Edward to viděl díky čtení myšlenek. No a Jane s Alecem už asi věděli co jsem Emmetovi ukazovala.

U oběda jsem si všichni sedli k jednomu stolu a povídali si, pak jsme se domluvili, že k nim přijedeme dnes večer a že zítra díky tomu, že bude svítit slunce pojedeme na společný lov do hor.

Večer jsme přijeli před dům Cullenů a tam nás čekalo překvapení v podobě…

 

Shrnutí

2.kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hra osudu nebo osud hrou 1.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!