Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Happy end for us? - Prolog

Cristal a Anna


Happy end for us? - PrologRiley se vykašlal na Viktorii a utekl. Jane využila návštěvy Forks a zmatku kolem novorozených k útěku od Volturiových. Oba dva se setkají v lese. Oba dva se rozhodnou cestovat společně. Co donutilo Jane k útěku? A proč ji chce Caius za každou cenu najít?

(Začátek se odehrává v době, kdy Jane, Alec, Demetri a Felix sledují dění kolem novorozených v Seattlu.)  

Pohled Jane


Teď nebo nikdy. Jedinečná příležitost dostat se z toho vězení. Zvedla jsem se z křesla a šla za Demetrim.

„Nešel bys na lov?" zeptala jsem se ho. Usmál se na mě a přikývnul. Demetri, neusmívej se, nedělej mi to ještě těžší než to mám. Naposledy jsem se podívala na svého bratra. Musela jsem si povzdechnout. To co z něj udělala Volterra mi nahánělo strach. Už nebyl takový, jako předtím. Nebyl to můj bratr, bylo to monstrum, které mě nevnímalo jako sestru. Jen akceptoval moji přítomnost. 

Společně s Demetrim jsme vyšli z hotelu a namířili si to do jednoho baru, kde jsme našli své oběti. Jakmile jsme ukojili svoji žízeň, začala jsem jednat.

„Ještě se mi nechce zpátky. Nechtěl by ses jít projít?"

„Jo, proč ne a když jsi to ty." Nabídnul mi rámě, ale já ho odmítla. Věděl, že od té doby, co jsem se s ním rozešla, se zdržuji jakéhokoliv tělesného kontaktu s ním. Nevěděl však, že se vyhýbám všem mužům, kteří se mě chtějí dotknout. Bojím se, že by mi udělali to, co mi udělal ten parchant. To kvůli němu jsem se z Demetrim rozešla. Nedokázala jsem snést něčí dotyky na mém těle, i když byly od Demetriho.

„Nad čím přemýšlíš?"

„Jen, tak."

„Jane, co je to poslední dobou s tebou? Od toho plesu před dvěma lety se chováš úplně jinak. Nevyznám se v tobě. Udělal jsem snad něco, co tě donutilo mě opustit? Já tě pořád miluji a ubíjí mě tvé odmítání." Nešťastně jsem se na něj podívala. Musím mu lhát! Musím! 

„Já nevím, o čem mluvíš, to není pravda, jsem pořád stejná. Jediné, co se změnilo jsou mé city k tobě."

Vyšli jsme z města a zabočili na lesní cestičku. To jsem potřebovala. Žádnou pozornost, jen já a Demetri.

„A to jsi své city změnila ze dne na den? Vše bylo v pořádku, pak mě poslal Aro pryč kvůli jednomu problému a já se vrátím a ty mi řekneš, že je konec."
Zastavila jsem a on taky. Stáli jsme naproti sobě a já se zdviženou hlavou se mu dívala do očí. Natáhl ke mně svou dlaň a chtěl mě pohladit po tváři. Já ho zastavila pomocí mého daru. 

„Jane!!!" zakřičel na mě. Nedokážu to! Nedokážu ho zabít! Přestala jsem a klekla si k němu.

„Proč jsi to udělala?"

„Musím pryč, nechci se vrátit do Volterry. Nenávidím to tam, život tam je pro mě utrpení. Ty si nedokážeš představit, co..." hlas mě zradil. Nemohla jsem dál, bylo toho na mě moc.

„Jane, co? Co si nedokážu představit. Mluv se mnou, prosím." Dotkl se mé tváře a to bylo poprvé za poslední dva roky, co jsem mu to dovolila.

„Nemůžu ti to říct. Je lepší, když to nevíš. Tvá nevědomost tě chrání. Chci po tobě jednu věc. Před chvíli jsem se tě pokoušela zabít, ale nedokážu to. Na to tě mám moc ráda. Volturiovi mě budou chtít za každou cenu najít, nepomáhej jim. Prosím tě o to, pokud mě miluješ, nedělej to. Nechci tam jít, nechci se tam vrátit." 

„Tak utečeme spolu."

„Ne, to není dobrý nápad. A abych řekla pravdu, mé city k tobě už nejsou takové, jako předtím. Promiň, ale bude lepší, když se naše cesty rozejdou nadobro. Víš, co se říká. Sejde z očí, sejde z mysli." Zvedla jsem se ze země a oprášila si šaty. Demetri taky vstal.

„Dobře, udělám vše, co po mně chceš. Nedovolím jim, aby tě našli. Neboj."

„Děkuji." Rychle jsem ho objala a utekla od něj. První věci, které jsem se zbavila byl plášť gardy. Bez něj jsem se cítila lehčí a svobodnější.


Pohled Rileyho


Už jsem měl Viktorie plné zuby. Nedokázala myslet na nic jiného než na ty upíry vegetariány a jejich zkázu. A taky na tu lidskou dívku, která je s nimi. Chtěla po mně, abych jí pomáhal vybudovat armádu novorozených, prý pro nás. To tak! Dostal jsem od ní moc a nesmrtelnost. Děkuji pěkně a co teď s tím? Rozhodně nepůjdu bojovat s nějakými dalšími upíry. Proto jsem na další pochůzce prostě vzal nohy na ramena a utekl pryč. Je jedno kam, hlavně že to nebude u ní. Běžel jsem lesem a bylo mi úplně jedno, že narážím do stromů a keřů. Najednou jsem ucítil velký tlak a uslyšel ránu, jako by o sebe narazily dva kameny. Odhodilo mě to několik metrů daleko a spadl jsem na zem. Když jsem vstal a podíval se za sebe, uviděl jsem pěknou díru způsobenou mým pádem. Otočil jsem se a doběhl na místo, kde se to stalo. Stála tam dívka, upírka, byla vyděšená a naštvaná zároveň. Udělal jsem krok k ní, ale to jsem dělat neměl. V hlavě mi doslova vybuchla nálož plná bolesti, která se stupňovala a doslova mě srazila na zem. 

„Nechci ti ublížit! Prosím, zastav to!" křikl jsem na ni a modlil se, aby mě poslechla.

„Zastavím to. Ale pokud se ke mně ještě o jeden milimetr přiblížíš, použiji svůj dar znovu a budu tě mučit dokud se z toho nezblázníš."

„Beru!" vyhrkl jsem ze sebe. Přestala a já se zvedl ze země a couvl od ní dál.

„Kdo jsi?"

„Riley a ty? Novorozená nejsi."

„Ne, nejsem novorozená a mé jméno je Jane."

„Kam máš namířeno?" zeptal jsem se Jane.

„Do Kanady, ty?"

„To je náhoda, já taky. Proto bych navrhoval spojit síly. Myslím, že by bylo blbé běžet stejným směrem a dělat, že se nevidíme."

„Fajn, ale jen do Kanady, potom tě nechci vidět."

„Dobře." Natáhl jsem k ní ruku. Ona ji přešla a rozběhla se směrem Kanada. Já ji následoval.




 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Happy end for us? - Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!